Woodhill
Eleanor Corvin (p)
Říkali mi, že jsem blázen. A já jim věřila. Všechno se změnilo jednoho zářijového dne, kdy opona mezi živými a mrtvými spadla a mrtví se zpoza ní začali vracet. Tohle byl problém sám o sobě, ale když se k tomu všemu přidala ještě plicní chřipka, ocitla se civilizace v troskách a lidská rasa byla na pokraji vymření. Abychom zabránili nejhoršímu, museli jsme společnost přeorganizovat a do čel jednotlivých regionů dosadit správce, kteří sídlili na centrálních panstvích. Kvůli mé schopnosti vidět mrtvé, i když jsou za oponou, jsem byla povolaná do Woodhillu, našeho hlavního sídla. Nechtěla jsem odejít od svých přátel a života, který jsem si v osadě vybudovala, ale rozkaz je rozkaz. Kdybych věděla, že mě v sídle nečeká pouze nevrlý správce Broderick Woodhill, ale i mrtví, kteří cíleně vraždí mladé dívky, vzala bych nohy na ramena dřív, než mi na dveře zabušili strážci a obrátili mi život vzhůru nohama.... celý text
Romány Literatura česká Fantasy
Vydáno: 2024 , King CoolOriginální název:
Woodhill, 2024
více info...
Přidat komentář
Woodhill bylo moje první setkání s autorkou a musím přiznat, že mě dostala.Nejsem na horory a mysteriózno,ale tady to bylo úžasné. Nasmála jsem se a ještě více nabrečela a když jsem ke konci myslela, že už mě nic nepřekvapí,teprve to nabralo obrátky
Dobrá. Už vím, co si představit pod pojmem "romantasy", vím, že tato česká autorka píše vcelku čtivě a tento její příběh má hlavu a patu. A taky vím, že to nejzajímavější (mrtví procházející oponou a ti, kteří je vidí - proč, co z toho plyne a jaká je pointa?) jde do ztracena, neb na jeho úkor se řeší nepřekonatelná přitažlivost a tělesné akty všeho druhu. Hvězda navíc za sugestivní "morovou" epizodu.
Předchozí autorčina tvorba mě nadchla, a tak mě další příběh z pera @knihozroutka_eleanorcorvin nemohl minout. Woodhill je taková směska žánrů a mě bavila. Tak si pojďme říct, proč stojí za přečtení.
1. Skvělé postavy (i ty “vedlejší)
Charakteristika jednotlivých postav byla dobře napsaná. Postavy jste si zamilovali. Líbilo se mi, že každý byl tak nějak utvořen svou minulostí a my i dostali vysvětlení, proč jsou jací jsou.
2. Propracovaný svět
Vše bylo vymyšleno do detailu. Já se teda občas dokázala ztratit, když jsem si nezapamatovala nějakou věc (občas mi toho přišlo jako moc najednou), ale zase jsem se do příběhu rychle dostala. Ačkoliv je to takový oddechový příběh, tak tam nebyla nouze o akci a zvraty, i když se některé pasáže táhly. Zasazení do post-apo doby bylo skvělé, zajímalo mě jak by bylo ve světě bez telefonů, obchodů atd.
3. Úžasná romantická linka
Chemie mezi postavami byla znát hned od jejich setkání. Bavilo mě, jak dospěle se dokázali chovat a zároveň se jejich vztah krásně prohluboval. O romantiku tu není nouze a není tu jen jedna jediná.
4. Originalita
Miluju originální příběhy, které mě dokáží překvapit. Kombinací těch žánrů dokázala autorka vytvořit svět, který vás bavil, rozesmál, rozesmutnil, naštval a ve kterém jste se i trochu báli (hlavně o své blízké).
5. Čtivost
Kniha se čte neskutečně dobře a lehce. Je tady spousta dialogů, i když mě bavily i ty vnitřní monology Lexi. Žádné květnaté věty tady moc nečekejte, jen spoustu sarkasmu, humoru, ale i pár myšlenek k zamyšlení.
Poznámka ke zpracování knihy, nikoliv k textu: proč se používá ten tenký papír, kdy částečně prosvítají písmenka zkrz? Jsem spíš zvědavá, protože i když jsem knihu četla hlavně jako e-knihu, tak tohle mě při čtení ve fyzické podobě dost prudilo. :D
Suma sumárum: skvělá romantická oddechovka s mysterioznimi a hororovymi prvky, která mi fakt na konci zlomila srdce! Konec jsem nečekala a hodně mě překvapil. Pokud hledáte originální námět se spoustou romantiky, tak knihu Woodhill nemiňte.
4,5/5 hvězd :)
Za knihu děkuji @knihydobrovsky #spoluprace
Fuuu já nemám slov. Asi takhle, víte jak se u mě pozná, že knížka fakt jako stála za to? Směju se u ní, a pak brečím. A že se mi pěkně dlouho nepovedlo probrečet jednu celou kapitolu. Tohle byla vážně jízda. Tady bylo všechno, ničeho málo, ničeho moc. Lexi, Aaron, James, Abby, Broderick no prostě všechny si zamiluješ. Ani nemluvím o celém tom nápadu našeho světa zničeného duchy a posláno tak zpátky do minulých časů. Skvělý! Dokonalý! Smekám před další skvělou českou autorkou, která tomu dala doslova na prdel, ale teda učet za terapeuta kvůli KAPITOLE 30 pošlu obratem. :D Amen...
Chystáte se číst velmi doporučující recenzi. Já si zas jednou čtení knihy ohromně užila! Čekala jsem originální oddechovku, která je mixem žánrů a svým způsobem jsem ji dostala. Knížka mě chytla od prvních stránek a nepustila až do konce.
Na obálce se píše Romantasy s hororovými prvky. Já bych řekla spíše s mystery prvky, protože jsem se vyloženě nebála a to jsem posera. Máme tady ale romantiku, erotiku, detektivní zápletku, postapo svět po epidemii plicní chřipky a pádu opony mezi světem živých a mrtvých. Tím vším se dostaneme do světa, který kombinuje prvky starého, nového a fantasy. Jelikož dnešní lidé byli vhozeni do světa bez elektřiny, za to s agresivními duchy a smrtící epidemií kolem sebe.
Zní to zajímavě, že? A bylo. Všechno to spolu krásně fungovalo a nenechalo mě vydechnout. Těchto 400 stránek jsem si užívala a vůbec mi délka nevadila. Velmi jsem si oblíbila spoustu postav, což nebyl úplně nejlepší nápad… Ráda bych také zmínila ty úžasné myšlenky, které se v knize nejednou objevují. V této knize mi vnitřní monology hlavní hrdinky Lexi vůbec nevadily, naopak, a to se mi často nestává. Kromě toho je kniha plná mně blízkého humoru a vtipných slovních přestřelek. A prostředí? Autorka zasadila knihu do Lednicko-valtického areálu, který je sám o sobě prostě nádherný.
Já pořádně nevím, co vám říct, abych vás nalákala a neprozradila moc. Pokud máte rádi romantiku, fantasy, duchy, detektivky, všechno tu najdete a užijete si to. Tahle kniha je jízda. Jediná drobnost ke zpracování knihy, mrzí mě ten tenoulinký trochu průsvitný papír, ale víc jsem toho proste nenašla.
Knihu jsem četla v rámci spoluprace s KD.
Vzhledem k tomu, že jsem od autorky četla i předchozí knihy, tak jsem věděla, co očekávat.
Oddechovou romantiku v neobvyklém prostředí a toho se mi taky dostalo, i když „oddechový“ příběh to úplně nebyl. Kdo četl, tak chápe. :D
Líbila se mi hlavní myšlenka knihy, která nespočívala v tom, že krásná hrdinka zachrání svět, ale naopak nás příběh Lexi nutí k zamyšlení a to je něco, co knihu odlišuje od ostatních romantických fantasy. Takže za mě velká spokojenost.
Trochu mě mrzelo, že jsem se nedozvěděla odpovědi na nějaké otázky, ale po epilogu a doslovu autorky chápu, že nebyly zodpovězeny úmyslně a konec měl naopak čtenáře přimět se zamyslet. Klobouk dolů za takový „filozofický“ konec. Je mi jasné, že tímto ukončením si knihu čtenáři, buď zamilují, nebo ji budou nenávidět.
Já knihu určitě doporučuji. Má takový temný vibe a přesto jsem se u ní nasmála. :)
Pokud ale hledáte akční fantasy, kde se vše vyřeší, a všichni budou bezchybní, raději sáhněte po jiné knize, protože tohle není ani tak fantasy jako mysteriózní romance.
Woodhill bylo moje první setkání s autorkou. Na rozjezd a začátek to nebylo špatné, nicméně nebyl to úplně můj šálek čaje. Na můj vkus byla "detektivní" a velmi zajímavá zápletka upozaděna vztahy mezi postavami. Což byla velká škoda. Svět po velké nákaze se mi hodně líbil, líbila se mi i duchařina, když se v ději objevili chodci, vždy to stálo za to, ale pak nastala bohužel dlouhá pauza. Chápu, že jsem četla romantiku s prvky hororu, ale stejně, jak psala johi_murasova: "Něco tomu chybělo." Závěr knihy jsem si také představovala jinak, a stejně to původně zamýšlela i autorka, a myslím si, že kdyby zvolila právě svou původní verzi, byla by kniha mnohem lepší, a i poslání knihy by působilo úplně jinak.
Na druhou stranu mě pohltila atmosféra knihy, v mysli mi utkvělo několik citátů a byla opravdu velmi čtivá. Na sychravé podzimní večery jako dělaná.
Volila bych 3 a půl hvězdičky, protože jsem zvědavá na předešlé autorčiny knihy.
Příběh byl originální a velmi zajímavý. Děj plynul rychle a dobře se četl. Bohužel mám pořád pocit, že tomu něco chybělo. I když prostě nevím co.
Tato kniha je vyloženě oddechovka po které sáhnete, při chladném podzimním večeru. A věřím, že kdybych ji opravdu četla na podzim, pod dekou a s horkým čajem v ruce, kniha by se mi četla mnohem lépe.
Co se týče postav, a jejich vzájemné chemie, tak se mi moc líbil Broderick.
Autorka knihu nazvala “hororovou. S tím já však úplně nesouhlasím rozumím, že je to kvůli těm duchům, ale co si budeme, takové identity jsou v každé druhé fantasy knize. Chápu však, že autorka chtěla zaujmout. Kniha mi byla poskytnuta za účelem recenze #spolupráce.
Zajímavá knížka, jiná než Smrtky a spol. Slupku po slupce se dostáváme k tajemstvím postav - Lexi, strážců, správce, chodce majordoma, Abby, Gertrudy... Poslední kapitoly mě vážně dostaly, zamilovala jsem si Aarona i Grace. A opravdu by to sneslo pokračování. Co bylo potom. Co bylo s Lexiinými rodiči. Jak se snášela s Caroline. Co James a Ruby...
Moje první kniha autorky, která mě nalákala prakticky hned, jak jsem viděla, že bude vycházet, přestože na fantasy příliš nejsem, ale tady kombinace několika žánrů a také inspirace Lednicko-Valtickým areálem mě ke knize přivedly a už nepustily.
Kniha byla velmi čtivá, zejména některé pasáže jsem vyloženě hltala a nutně potřebovala vědět, co bude dál.
Hlavní hrdinkou Lexi jsem si velmi oblíbila, rozhodně to v životě neměla jednoduché, před pádem opony ani po něm. Co mě pobavilo bylo vysvětlení jména Lexi, to je super. Velmi jsem si oblíbila i většinu dalších postav, zejména Abigail, Grace, Brodericka, Aarona a Jamese, ale i další.
Příběh hodně oživili chodci, ze kterých šel občas opravdu strach, ale místy mi přišlo, že už je tam toho okolo nich až moc a přála jsem si, aby se příběh opět posunul.
Poslední zhruba třetina knihy už byla velmi akční a kniha se prakticky nedala odložit. A v této části se připravte na velkou emoční smršť a pokud jste plačky jako já, tak si připravte kapesníčky.
V romantické a erotické lince se objevovaly nějaká klišé, ale to mně nijak zvlášť nevadí, ale určitě by se tyto pasáže daly napsat lépe.
Na závěr nesmím zapomenout na nádhernou obálku a úžasnou mapu na predsázce knihy, několikrat jsem se k malé v průběhu čtení vrátila, abych se podívala, kde se právě nacházíme
Za mě teda velmi povedená kniha, která má nějaké mouchy (a já nějaké nezodpovědné otázky, ohledně fungování a "vzniku" tohoto světa), ale určitě to není poslední kniha autorky, do které jsem se pustila.
Hodnocení 4,25*/5*
Přiznávám, že knihu jsem chtěla číst jen proto, že jsem četla autorčiny předchozí knihy, které mi přirostli k srdci a krom jiného mě nehorázně baví jejich vtip a celkově to, jak dobře se mi čtou. O čem má být Woodhill jsem tedy předem moc nevěděla a ani si to nechtěla zjišťovat.
Hned s prvními stranami jsem dostala přesně ten humor a sarkazmus, který jsem očekávala a pak už to šlo se čtením úplně samo. Sympatická hlavní hrdinka s kupou tajemství, dva střeštění chlapíci, jeden bručoun a úchvatné prostředí mě hodně rychle pohltili do děje.
Ze začátku jsem válčila s pocitem, že o hrdinech nic nevím, nic se nedozvídám a tak nějak se klouže po povrchu jejich charakterů, kdy mají jeden hlavní rys a tím to končí. Naštěstí to netrvá věčně a ve výsledku musím říct, že na mě dost zafungovalo to velmi pomalé dávkování během chvil sledování mrtvých a hádáním, proč se chovají tak zvláštně.
Dále mi úplně nesedli erotické scény. Ne proto, že tam jsou, ale spíš jejich forma, kdy jsou vycucnuta snad všechna románová klišé, takže se mi v hlavě spíš přehrávala komičnost padesáti odstínů, než že by na mě působili nějakým žhavým dojmem.
Co mě ale odstřelilo (v tom nejlepším slova smyslu) je závěr, přesněji poslední třetina knihy. Nejen, že vraždící monstrum byla ta poslední postava, co by mě napadla, ale i to, že autorka zachovala nejistou, postapokalyptickou dobu, a udělala dost krutou ránu pro postavy. To byl pro mě moment, který musím kvitovat, i když ho nesnáším.
Tohle bylo zase jedno velmi milé první setkání s českou autorkou. Řekla bych, že se opravdu není čeho bát, jelikož tohle se úplně v klidu vyrovnalo zahraničním autorům romantasy, které jinak ráda čtu. Navíc kromě nádherné obálky má kniha i stejně skvělou mapu, která vám pomůže orientovat se, kde se právě v příběhu nacházíte. Já se k ní vracela několikrát, bavilo mě koukat, kde se nachází živé postavy i chodci. Ti se rozhodli dělat problémy a vidí je jen někteří, kterým se říká temnonoši.
Musím říct, že mě nadchla inspirace lednicko-valtickým areálem, mám teď chuť zajet si tam na výlet. Jen doufám, že chodci budou zrovna někde jinde nebo nebudou chtít projít oponou. Kniha jako taková je psána opravdu čtivě, kdybych neměla zrovna dost jiných věcí okolo, přečetla bych ji pravděpodobně dřív stejně jako většina čtenářů z našeho společného čtení. Jasně, najdete tu nějaké to klišé, které jste už někde četli, ale já většinou nemám potřebu zrovna do tohohle rýpat. Postavy mi sedli, dokonce jsem si hodně oblíbila i ty vedlejší. Škoda, že nedostali více prostoru, vůbec bych se za to nezlobila. Broderick byl sice ze začátku taková uzamčená truhla. Byl tajemný, výbušný, takový studený psí čumák no. Každopádně jeho neteř Abby, kterou měla Lexi především hlídat, s tou by si chtěla pokecat asi většina knihomolů. Hlavně ale před ní nežertujte o Dvorech a smrti některých postav! Lexi mi bylo líto, prošla si v životě dost nehezkými věcmi, ale i tak si šla dál za svým.
Osobně mě překvapilo, jak se autorka vrhla i do sexuálních scén, já čekala spíš nějakou šolíchačku akorát, ovšem vůbec si nestěžuju, že ano.
Jinak, prý je to oddechovka.. asi ano, až na konec, kdy jsem málem měla infarkt, stejně jako Lexi hnedle několikrát díky Broderickovi.
Ačkoliv to nějaké menší mušky mělo, například jsem taky nedostala odpověď na všechny otázky, tak čtení Woodhillu jsem si užila a určitě si od Eleanor Corvin ráda přečtu něco dalšího.
Pojďme si říct, že Woodhill je přesně tou knihou, do které byste měli jít tzv. na blind. Občas se totiž stává, že knihu prezentují lidí, kteří ji nečetli a nedovedou ji pak adekvátně zařadit ani prezentovat pro potenciální budoucí čtenáře, kteří pak mají mnohdy zbytečně nastřelená očekávání.
Tento feelgood romantasy příběh byl mým prvním knižním randem s autorkou. Já jsem bohužel sledovala některé prezentace knihkupectví a byla jsem na úkor toho z knihy v mnoha ohledech trochu rozpolcená. Pojďme však ale postupně. Hned v úvodu si ujasníme, že jsem rozhodně nebyla nějak zklamaná. Autorka má neuvěřitelně čtivý a poutavý styl psaní, který mi sedl na první dobrou. Je vidět, že tady ten talent je. Naprosto boží byla i slovní zásoba (jen příště prosím o trochu méně "ostentativně", z toho mi pak lehounce už tikalo v očku). Smekám i za celkový koncept a prostředí plné smrti, kam Eleanor děj zasadila. Miluju hlavní témata a skvělé myšlenky knihy, které by měly donutit nejednoho čtenáře zamyslet se nejen nad současnými vážnými tématy společnosti, ale také nad naší věčnou nenažraností.
Někomu možná nesedl Broderick Woodhill, já si tohodle bručouna ale dost oblíbila a moc se mi líbilo, že nevyměkl v závěru jak nějaká buchta.
Co mě trošku mrzelo a za co strhávám trochu hodnocení, bylo poměrně velké množství nezodpovězených otázek, které mě jako čtenáře ale dost zajímají. V jedné pasáži mi přišlo, že se mi děj trochu vlekl a měla jsem pocit, že se tam pořádně nic neděje a ocenila bych tam víc akce. Jen to trošku dotáhnout. Nemohu to svým způsobem vytýkat, protože šlo o feelgood fantasy a ne akční. Za mě ale škoda, protože k akční fantasy měl Woodhill neskutečně našlápnutý potenciál a pak věřím, že by mě ta kniha doslova posadila na prdel.
Vzhledem k tomu, že to byla jedna z prvotin ale i tak dávám velký palec nahoru, autorka mi sedla, kniha se četla super a já se těším, až se dostanu i k jejím dalším příběhům.
Kniha Woodhill je již čtvrtá kniha, kterou jsem od autorky četla a pořád stejně miluji její smysl pro humor, který se v jejích knihách odráží. Tentokrát se neocitáme ve světě smrtek, ale ve velmi dobře propracovaném dystopickém světě, kde zbývající obyvatelstvo ohrožuje plicní chřipka a zároveň s ní i „Chodci“. Duše zemřelých, které se občas rozhodnou překročit oponu, dělící náš svět od toho jejich a natropit nějakou neplechu.
Při obraně proti chodcům hrají významnou roli Temnonoši, kteří dokáží vidět za oponu a jedním z nich je i hlavní hrdinka Lexi, která jako jedna z mála vidí za oponu neustále. Díky této své schopnosti si užila v minulosti mnoho útrap, ale nyní je povolána na panství Woodhill, kde v souvislosti s chodci zemřelo již několik lidí. Jako Temnonoš nemá na výběr a musí své přeřazení přijmout i když z něj není zrovna nadšená, protože se s jejím postavením se pojí mnoho závazků, které musí plnit.
Bavilo mě postupně s Lexi odhalovat tajemství Woodhillu i jejího vlastního života a celý svět mě naprosto pohltil. Zaujalo mě zasazení do lednicko-valtického areálu a díky popisům jsem si skvěle dokázala vše představit. I přes prvky hororu se jedná spíš o takovou oddechovku, která vás chytí a už nepustí, protože je nabitá vtipem a děj příjemné odsýpá.
Mrzí mě, že některé postavy v knize nedostali více prostoru, který by mohl nahradit občas bezcílné sledování chodců. Musím bohužel říct že mi malinko neseděli erotické scény, které byli na můj vkus trošičku moc kliše. Celkově ovšem hodnotím knihu velmi pozitivně a její čtení jsem si i přes pár drobností co mi neseděli užila a s klidným srdcem ji mohu doporučit.
Navíc jako bonus má kniha naprosto skvělé grafické zpracování. Adela Stopka vytvořila nádhernou obálku a mapu panství Woodhill.
Tentokrát se ocitáme ve Woodhillu, do kterého byla Lexi proti své vůli převelena. Jako temnonoška, vidící mrtvé i za oponou, má totiž vůči společnosti jisté povinnosti. Po plicní chřipce se naše civilizace zhroutila a vytvořila se nová společnost. Jednotlivé regiony spravují správci a jedním z nich je i Broderick Woodhill, který je všechno možné, jen ne přátelský a milý.
Autorka vytvořila originální postapo svět, který kromě plicní chřipky ohrožují i mrtví, kteří vystupují zpoza opony záhrobí a občas vraždí lidi. Proč jsou vražděny mladé dívky ve Woodhillu, na to by Lexi ráda přišla. To by ji ale nesměl rozptylovat Broderick, kterého má v patách častěji, než by jí bylo milé.
Příjemná oddechovka, kterou bych přirovnala ke knize Legendy a lattéčka. Pokud se chcete zasmát skvělým vtípkům, červenat se u nemála erotických scének, zamyslet se nad pomíjivostí života a prožít napínavé dobrodružství v lednicko-valtickém areálu po rozpadu civilizace, je tato kniha přímo pro vás! Postupné odkrývání Lexiiny smutné minulosti, pár úžasných filozofických myšlenek, přátelství, láska, zrada i naprosto brilantní konec, to vše vás čeká.
A teď přijde ale. Takové malilinkaté, bezvýznamné. Vadilo mi nadužívání některých slov, jako když se nebezpečně tyčil, stál nebezpečně blízko, oči mu potemněly apod. Erotické scény působily lehce kýčovitě (to je dost subjektivní, uznávám). A ano, je to feel good fantasy, ale po čase mě přestala bavit zacyklenost příběhu, kdy duchové furt chodili v kolečku a já otáčela další stránky s přáním, ať už se něco stane. Také spousta skvělých postav jako James či Aaron bylo upozaděno na úkor leckdy až moc obšírného popisu myšlenek a pocitů. A největší problém mám s řadou nevysvětlených věcí, což autorka zamýšlela, ale to nic nemění na faktu, že mě sere, že nemám na vše odpovědi.
Každopádně mohu Woodhill doporučit ke čtení, hodnotím 3,5/5*.
Na romantiku vážně nejsem, ale zaprvé mě nalákala kombinace romantiky, fantasy a hororu, zadruhé už delší dobu slýchám na autorku Eleanor Corvin výborné ohlasy a zatřetí Tereza Polivchuk Poslušná by do společného čtení ukecala i mrtvého (tématicky k tomuto titulu, že ), tudíž i já se nechala naverbovat - a rozhodně nelituju!
Nacházíme se v postapokalyptické Evropě, kdy někteří (zejména obzvlášť naštvaní) duchové zemřelých začali přecházet do světa živých a dost odporně vraždit. Další úder lidstvu zasadila moru podobná epidemie, takže kultura šla do kytek a přeživší museli nastolit nová pravidla.
Hlavní hrdinka Lexi je temnonoška, která duchy vidí pořád, nejen když projdou přes oponu do světa živých. Tahle schopnost je samozřejmě vykoupena spoustou závazků, takže když je Lexi povolána do služby na panství Woodhill, její názor nikoho nezajímá. Jejím úkolem je chránit šestnáctiletou neteř přísného a dominantního (přitažlivého) správce Woodhillu, po které duchové z neznámého důvodu pasou.
Woodhill nabízí přesně to, co slibuje - oddechová kombinace fantasy, romantiky a hororu, nic komplikovaného, přesto však funkčního a pohlcujícího. Postapo trochu ve stylu walking dead či Last of us mě vážně hrozně bavilo. Všechny scény s duchy měly mrazivou atmosféru, viděla jsem je před očima a popisy Majordoma, Holčičky, Bílé paní a Stařenky neměly chybu! Lexi je skvělá hlavní hrdinka, uvěřitelná, svérázná, ale žádný přidrzlík. Její suchý humor se prolíná s hlubšími, až filosofickými úvahami.
Mě osobně rušila romantická klišé, ale rozhodně je nekritizuju, protože k žánru bez diskuze patří a fanoušky (fanynky) nejspíš pošlou do kolen. Naopak jsem si užila ero scény, kterých se autorka rozhodně nebojí Další lehkou výtkou je tak trochu povrchnost ostatních postav. Lexi a duchové jsou mnohem propracovanější než zástup sexy strážců Woodhillu.
Příběh je úžasně čtivý, knihu jsem odkládala velmi neochotně. Děj je vyvážený, napínavé a akční scény se střídají s rozvíjením vztahů a postupným odkrýváním minulosti. Po vysvětlení hlavní zápletky přichází nečekaný a velmi svěží zvrat, který něžné duše asi nakrkne, ale mě naopak nadchl. Za zakončení všechny čtyři palce nahoru
Pokud holdujete žánru romantické fantasy (fakt odmítám používat to strašné slovo ROMANTASY) a ještě navíc máte rádi postapo, vřele doporučuji dát této skvělé české knize šanci! Věřím, že vás naprosto dostane
Máme tady další dílo od této autorky, která si prostě v tomto tématu smrti a duchařiny doslova libuje. A já to mám opravdu ráda.
Tentokrát jsem šla na jistotu. Nepotřebovala jsem číst anotaci, protože už znám styl psaní autorky a vím co od ní očekávat, ale abych byla právě upřímná, tak tentokrát mě opravdu překvapila. Hlavní hrdinka Lexi už od mala vídala duchy, ale všichni si mysleli, že je blázen. Procházela si špatném dětství, ale když opona opadla a přišla do toho i choroba, tak se celý svět rozpadl. Lexi má tedy schopnost vidět mrtvé a tak je jako temnonoška povolána do Woodhillu, aby tam byla nápomocná. V příběhu se vyskytuje více postav, které si dle mého zamilujete. (Strašně se mi líbil Aaron!) Líbí se mi, že opět jsem nevěděla s kým bude mít Lexi romantickou linku. Líbí se mi popis 'nového' světa a chodu této doby.
Co mě ale nejvíce zaujalo bylo, že jsou tady opravdu pikantní scény, které se mi hooodně líbily. Broderick Woodhill je muž mnoha tváří a z počátku se zdál být vážný a celkem takový prudas, ale až se mu Lexi dostane pod kůži, tak zjistíme, že zdání klame. Chemie byla úžasná a to je velké plus!
Příběh jako takový se mi líbil, jen mi to přišlo trochu natahované okolo toho. Jinak za mě originální příběh s prvky romantiky, fantasy a detektivky.
A na úplný závěr mě potěšilo, že se autorka nechala inspirovat mým nejoblíbenějším zámkem
Krásný origonální příběh, který mě nadchl.
Začnu u obálky která je krásná a moc hezky sedí k příběhu. K tomu ještě nádherná mapa takže já jsem byla moc spokojená.
Svět do kterého jsme se dostali mě nadchl. Je to orginální nápad a bylo to hodně zajímavě pojeto. Svět po pádu opony, nová vláda, uspořádání, regiony, jazyk i jména. Moc se mi to líbilo. Klidně bych uvítala třeba trošku víc okének z minulosti některých postav, před i po pádu opony. Co se týče postav tak za mě byly super. Každá měla jiný charakter a každou jsem si proto zamilovala z jiného důvodu a tudíž mě konec emocionálně rozsekal. Navíc tam byla romantická linka, která byla moc hezky napsaná a líbilo se mi jak se postupně vyvíjela.
Já osobně bych tam klidně uvítala více vtipnějších pasáží. Myslím, že hned několik postav by nás hodně pobavilo.
Klidně bych uvítala i nějaký další díl z toho světa. Myslím, že by se tam dalo ještě něco vymyslet a hezky to zpracovat. Takže pokud by někdy v budoucnu něco vyšlo tak bych se tomu rozhodně nebránila.
Pro mě to byla krásná oddychovka tak dávám 4,5*. Rozhodně doporučuji.
Naprosto skvělý. Myslím, že lepší než série Smrti se smát. Až si říkám, ze je škoda, že nepůjde o sérii. Klidně bych se zas do Woodhillu vrátila.
Autorovy další knížky
2021 | Jeden rok |
2024 | Woodhill |
2023 | Dvanáct měsíců |
2023 | Šťastně až po smrti |
2024 | Callum |
Na romantasy já slyším a Woodhill mě nalákal překrásnou obálkou, ještě hezčí mapou a také jsem si chtěla přečíst další knihu z tohoto žánru od české autorky.
Na začátku jsem se okamžitě začetla, a i přes některé zdlouhavé pasáže se mi knížka četla dobře. Je velmi jednoduše napsaná, ale vůbec nejde do hloubky, proto mi i chyběly nějaké souvislosti a stále jsem se ptala, co, jak a proč.
Hlavní hrdinka mi byla sympatická, ale ostatní postavy mi přišly na jedno brdo. Popis jednoho charakteru by seděl pomalu na všechny. Zkrátka se od sebe moc nelišily a občas jsem si je pletla.
Woodhill mě sice nenadchnul, ale ani nezklamal. Rozhodně to byl originální příběh a jsem moc ráda, že vzniknul z pera české autorky a těším se na další knihu.
#spoluprace @knihydobrovsky