Yorkshirské povídky
James Herriot (p)
Třetí výběr z nezapomenutelných povídek (Moje nejmilejší psí historky a Moje nejmilejší kočičí historky) slavného spisovatele-zvěrolékaře, obsahuje jeho nejoblíbenější vyprávění o kravách, psech, nádherných koních, kozách i opuštěných beráncích. Vypráví zde o dobách, kdy jej řinčící telefon uprostřed nehostinných nocí povolával k nemocným zvířatům. V takových okamžicích se však odhalují i pravé charaktery venkovských lidí, které Herriot dokáže mistrně přiblížit čtenáři. Text je opět doplněn brilantními ilustracemi Lesley Holmesové, které dokonale vystihují yorkshirskou krajinu a pomáhají čtenáři ještě hlouběji proniknout do atmosféry příběhů. ... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2006 , BaronetOriginální název:
James Herriot’s Yorkshire stories, 1993
více info...
Přidat komentář
Milé a humorné čtení i když se Herriot často dostává do situací , kdy do smíchu není. Vždy se to vyřeší dobře a ochotný veterinář má snad chvilku klidu. Tyto knížky se čtou s úsměvem v každé roční době at je horko nebo mráz a pohladí po duši.
Po letech jsem si opět přečetla něco od Jamese Herriota. A musím říct, že kniha je plná milých, relativně krátkých příběhů, které dokáží pohladit po duši. Z jeho popisu venkova a práce veterináře je patrné, jak moc obojí miloval a tuto lásku dokázal prostřednictvím svých příběhů přenést i na mě. Několikrát jsem si přála s ním stát uprostřed krásné anglické krajiny a pozorovat zeleně vlnící se kopce.
Výběr povídek je jen taková malá ochutnávka. Určitě je lepší začíst se rovnou do Herriotových knih.
Jedním slovem nádhera...Herriot se nikdy neomrzí a s přibývajícím věkem v nich objevuji stále větší kouzlo a více moudrosti...
Když si chci navodit pohodovou náladu, zpomalit, všechno zjednodušit, sáhnu po některé z Herriotových knih. Jsou tak kouzelné a lidské. Miluju ty zvířecí příběhy, které se tak umně proplétají s těmi člověčími. V této knize jsem objevila příběhy mně známé, což mi ovšem vůbec nevadilo, ale i dva, na které jsem snad ještě nenarazila. Ilustrace jsou velmi povedené a skvěle doplňují vyprávění. Herriot umí tak krásně přiblížit prostředí a jeho popisy jsou stručné, ale pěkně výstižné. Nudit se určitě nikdo nebude. Jen bych možná doporučila nečíst ji jako první, je to přece jen výběr a neznalým čtenářům mohou uniknout některé souvislosti. 95%
Co dodat - Heriot je Heriot. Neznám snad nikoho komu by se nelíbil. Heriot je láska na celý život. Ke knížce má jen jedinou výtku - je moc krátká :)
Už v knižní předmluvě je to dobře vystiženo, ačkoliv jsou to vše povídky veterináře a točí se kolem zvířat, jsou to vlastně (a možná především) i citlivé lidské příběhy. Musel to být tvrdý, ale krásný život na venkově v Yorskhire.
Knížky od Herriota miluju, dají se číst pořád dokola :) K téhle jsem se znovu dostala po několika letech. Už jen předmluva chytne za srdce!
Člověk přečte knihu jako nic. A mrzí ho, že má jen deset povídek. A že tolik věcí není jako za časů Herriota..
Skvělá knížka plná veselých příhod, i těch na palivi. Líbí se mi Herriotův styl psaní a knížku si vždycky ráda znovy vezmu .
James Herriot je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Krásné povídky venkovského veterináře, které vás vtáhnou do děje a rázem příběhy prožíváte. Už jsem je četla dvakrát a myslím, že určitě ne naposledy. Je to jako balzám na duši :)
Velmi pěkné příběhy ze života veterináře, krásný popis přírody a vztahu ke zvířatům, povídky si zamilujete.
Povídky z pera skutečného veterináře čtenáře zaujmou. Občas se zasměje, občas si i zapláče, ale o tom život je. I když už nežije, jeho knihy budou věčné. V době kterou popisuje nebyla veterinární péče na takové úrovni na jaké je dnes, proto to měl veterinář o dost složitější.
James Herriot je klasika, jeho povídání je milé, člověka moc potěší a zvedne náladu. Je zkrátka vidět, že svou práci má opravdu rád, jeho cit ke zvířatům z papíru úplně sálá.
Úžasný autor a skvěle napsané povídky, které vás vtáhnou do děje a nenechají vás knihu odložit. :))
Část díla
Herbert, osiřelé jehně
Když kousne kůň
Kytička se vrací domů
Myrtle je v pořádku
Nebezpečné skvrny
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Další dávka laskavého humoru, dobrosrdečnosti a lásky k lidem i zvířatům.