Z Dachau do Dne vítězství
Helen Fry
Willy Field se narodil v německém Bonnu jako Willy Hirschfeld. Po Křišťálové noci ho 10. listopadu 1938 zatklo gestapo a následně byl transportován do koncentračního tábora Dachau. V teto knize jsou vylíčeny útrapy, kterými prošel v koncentračním táboře, i jeho následná emigrace do Velké Britanie. Odtud byl coby uprchlík z nepřátelského státu deportován do internačního tábora v Austrálii, nakonec se však vrátil do Britanie jako jeden z 10 000 dobrovolníků, kteří narukovali k britské armádě. Stal se řidičem tanku v Královském obrněném sboru a společně se svou rotou se vylodil v Normandii, odkud se probojovávali Francií, Belgií a Nizozemskem. Jako jediný z osádky přežil, když jeho tank utrpěl přímý zásah. Poté, co se zotavil, byl převelen k jiné osádce, s níž nakonec přejel přes hranice do Německa. Účastnil se dobývání Hamburku a během vítězné berlínské přehlídky v červnu 1945 měl tu čest projet ve svém tanku před zraky Winstona Churchilla.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2011 , VíkendOriginální název:
From Dachau to D-Day, 2009
více info...
Přidat komentář
Životní příběh je rozhodně zajímavý, místy smutný a dojemný a rozhodně stojí za to si ho přečíst. Tady bych dal 5 *. Mně se ale vůbec nelíbilo, jak byla kniha napsaná. Autorčino vyprávění je střídáno s vyprávěním a vzpominkami Willyho a v kapitolách o válečném tažení, ještě přepisy a parafrázemi z vojenské kroniky, což samo o sobě není na škodu, ale kdyby si s tím autorka dala více práce. Některé události a skutečnosti se tam opakují a nejen dvakrát. Misty je zpřeházená chronologie a ani po slohové stránce se mi práce autorky nelíbí. Poslední 2 kapitoly už jsou celkem OK.
Přečteno během jednoho dne a kniha dostává svého názvu do písmene. Bylo to velmi pěkné povídání, ale na mě tam bylo obsaženo hodně zážitků z bojů, které mě bohužel moc neberou. Každopádně na jednoho člověka toho bylo až příliš. Co vše musel Willi přežít, to je až neskutečné. Určitě se ke knížce časem vrátím a jsem ráda, že ji mám ve své knihovně.
Willy Field to teda rozhodně neměl jednoduché. Obdivuju všechny lidi kteří se takhle poprali s tím šílenstvím co tu bylo, a ještě o tom dokáží mluvit. Příběh stojí za to si přečíst, a nechat se přenést s Willym do dob které si dnes můžeme jen stěží představit. Buďme vděční za to, co máme :) Doporučuji.
O válku se zajímám už docela dlouho. A přestože jsem četl už dost, není nad osobní příběhy. Celé tehdejší období se díky nim z kapitoly dějin mění v něco mnohem hmatatelnějšího, konkrétního a stále živého. Nezáleží kdo je hlavní postavou daného příběhu - voják, civilista, politik, úředník.... A ač se na první pohled může zdát příběh Willyho Fielda podobný mnohým či snad nikoli "tak zajímavým", je tomu přesně naopak. Díky autorce Helen Fry jsem se seznámil s Willym Hirschfeldem, který si prošel útrapami Dachau, útěkem do Británie (jejímž se stal ctihodným občanem), následnou internací, strastiplnou deportací do Austrálie, další internací a návratem, kdy se jako řidič tanku vylodil v Normandii, aby přispěl svou "trochou", velkolepě vjel v čele kolony do Hamburku a porazil Hitlera nakonec tím, že se nacismu podařilo zničit většinu Willyho rodiny, ale ne jeho rod. Smekám. A vždy před takovými hrdiny budu.
P.S.: Willyho celoživotní láska k fotbalu a sedmdesátiletá fanoškouvská věrnost Arsenalu je milým dokreslením celého osudu=o)
Mám zrovna období, kdy mě zajímají osudy Židů za 2. sv. války, lidí, kteří neuvěřitelným způsobem přežili, protože si nemyslím, že je pravdou tvrzení, že byli jako ovce a dělali to, co jim bylo nařízeno. A ano, přesvědčuji se o tom v každém příběhu a zrovna tento patří mezi ty obdivuhodné. Život Willyho Hirschfelda by vystačil na životů nejmíň deset. Krásný příklad toho, jak máme vše ve svých rukou. Knihu bych doporučila hlavně těm, kteří se neustále vymlouvají na svůj blbý osud :-)
Autorovy další knížky
2011 | Z Dachau do Dne vítězství |
2017 | Churchillův tajný voják: Neobyčejný příběh statečnosti člena britského přepadového komanda |
2003 | Čítanka židovsko-křesťanského dialogu |
Kniha mi přišla spíš jako výpravný dokument - díky rozsáhlím vysvětlením. Některé části byly až nezáživné. Nedá se ale upřít samotný příběh hlavní postavy, který byl smutný jako všechny té doby.