Z deníku pampelišky
Stanislav Rudolf
Tři povídky pro dospívající mládež nás zavádí do studentského prostředí.
Přidat komentář
Knizky od Stanislava Rudolfa mam rada, po tehle jsem sahla kvuli Vyzve. Zaskocilo me, ze jsou v ni tri povidky. Vsechny se mi libily, kazda byla jina. Ne v kazde se hlavni postava zachovala spravne, ale tim spis je to ze zivota..
K této knize jsem se letos vrátila kvůli Čtenářské výzvě, protože pan Rudolf minulý rok zemřel. Četla jsem ji jako dítě, a přijde mi vhodná i pro dnešní mládež. Popis pana učitele a zároveň spisovatele mi přijde docela trefny a zároveň citlivý. Byla to má oblíbená kniha, a překvapilo mě, jak si na příběhy vzpomínám i po 30letech. Předchozí stručný popis jsem proto rozšířila a snad bude přijat. Nejvíc mě oslovil poslední příběh, i když i předchozí jsou trefné. A proč? Protože náhodou jsem na tom kdysi byla jako slečna, i když na gymnázium jsem nechodila. A školní realitu jsem nedávno poznala i z pozice pedagogického pracovníka. Proto prosím dejte knihu číst svým osmakum, devatakum,ať vlastním dětem nebo žákům.
Tuto knihu jsem ani nedočetla snad jenom první povídku. Jinak asi tato četba pro mě není spíš starší knihy tohoto spisovatele.
Vždy sa mi moc páčil štýl Stanislava Rudolfa, jeho postavy a dej vyznievajú reálne a záver nebýva happy end, v prvom príbehu to dopadlo zle a v ďalšìch neurčito. Sú to skrátka neprikrášlené príbehy z reálneho života.
Knížka se celkem rychle četla.Ale určitě má autor hezčí knížky.Připomněla jsem si ,jak se mi nelíbilo oslovování příjmením ve škole.
Knížky Stanislava Rudolfa jsou kouzelné v tom, že zachycují realitu nepřikrášlenou a opravdovou. Hlavní postavy oplývají jak pozitivními, tak negativními vlastnostmi, čímž se skutečnosti maximálně přibližují. Příběh zázračného dítěte sice z reality příliš nevychází, ale čtení je to pěkné. Na konci každého příběhu lze odtušit poučení. Příjemná letní četba...
Sice bych vzhledem ke svému pohlaví a věku teoreticky takovou četbu měla hltat horem spodem, ale jaksi to nemůžu potvrdit. Tento skvost jsem našla zahrabaný u babičky a přestože jsem tušila, že to bude něco takto laciného, chtěla jsem to vyzkoušet. Překvapením je, že jsem to až na poslední příběh všechno přečetla, ale opravdu to nikomu nedoporučuji. Protože jak je třetí příběh vleklý a nudný, tak je první neoriginální a druhý přitažený za vlasy a neuvěřitelný (pojednává o "som čarovný" chlapci). A prostředí osmdesátých let a příznačný "děsně kůl mládežnický" slovník hrdinů tomu taky upřímně moc nepřidává.
Tuto knížku jsem našla doma..Nejdříve jsem si myslela, že to bude nějaký blbý románek, ale nebyla to pravda. Všechny tři příběhy byly skvělé.
Štítky knihy
studenti dětská mozková obrna, DMO pro dospívající mládež (young adult) lidé se zdravotním postižením dívčí romány
Autorovy další knížky
1973 | Kopretiny pro zámeckou paní |
1977 | Nebreč, Lucie |
1989 | Pusinky |
1984 | Milionová holka |
1980 | Něžně háčkovaný čas |
" Z pravěku"
Povídky popisující školní prostředí aneb příběhy ze života. Každá divka zažívá jinou situaci , ale se stejným podtextem.