Z kouře a kamene
Alžběta Bílková
Morigan – nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře jí v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik jí zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města. Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?... celý text
Přidat komentář
Příběh ze Šerosvěta mě bavil od začátku až do konce. Sice mi druhá dějová linka přišla ze začátku trochu zmatená, ale postupem času čtenář dostane více informací a všechno se pěkně propojí dohromady.
Oceňuji nápad komodity na černém trhu Šerosvěta, to bylo opravdu originální. Velmi se mi líbilo vykreslení postav jednotlivých vládců, úplně jsem je viděla v živých barvách. Jen škoda, že došlo na pouhý popis a nedostali sami více prostoru.
Na tak mladou autorku překvapivě dobré, bavil mě její styl psaní. Ne že by to nemělo mezery, ale přesto!
No, tak co na to říct... Autorka měla velké ambice vytvořit úchvatný svět prolínající se se skutečným, ale moc se to nepovedlo. Utíkala z jedné pasáže na druhou, některé části se neúměrně vlekly, další byly nedotažené. Když pominu opakování slov a překlepy (to se prostě stane), snad u všech popisů hlavních postav používala neustále slova měla/měl. Zkrátka to tak bilo do očí, až se to nedalo číst! Abych si dokázala utvořit o hlavní postavě nějakou představu, byla bych ráda, aby ji autor dokázal popsat, případně jen nastínit, ale tady ty popisy byly jak ze školní slohovky. Nejvíc mě vadilo přeskakování dějových linek. Chvíli se řešily emoce, chvíli se řešilo nástupnictví, intriky... přišlo mi to chaotické. Nebylo dobré se snažit za každou cenu vměstnat do tři sta stránek evidentně celou ságu s obsáhlým tématem. Ale potenciál ten příběh měl, to ano. Jen jde vidět, že se jedná o prvotinu a zřejmě nedotaženou. Klišé a rádoby vysoké myšlenky už byly jen tak k pousmání.
No tak pro mě to byla taková oddychovka. České autory moc nemusím, ale na tohle jsme slyšela dobré recenze tak sněm to zkusila. Napadá na Šerosvět je dobrý, ale trošičku bych to popravila a bylo by to lepší. Tak nějak jsme věděla kdo bude padouch už od začátku takže to pro mě nebylo až takové překvapení. Skončilo to tak, že nevim jestli bude další díl. Ale jestli bude tak doufám že, vyjde brzy ne až třeba za 2 roky. Jako na českou Young adult literaturu je bylo dobré, ale z hlediska světové Young adult literatury to bylo takové odpočinkové.
Jako jó, bylo tam pár úžasných nápadů a ten svět byl fajn, ale bylo ho tam málo. Ze začátku se kniha blbě četla a působila šíleně kostrbatě a uměle, jak si špatně hrála se slovnímy obraty, které měly působit hluboce. Hlavní postavy děs. Jiskření mezi dvěma protagonisty bylo neuvěřitelně neuvěřitelné. Do čtení jsem se často nutila. Příběh byl až příliš triviální. Dialogy občas působily trapně. A počkat, počkat. Na zadní straně je uvedeno mystery? Co s tím má tahle knížka společného? A že by tam bylo tolik magie, to se taky říct úplně nedá. Jako, ráda bych řekla, že už se s tou sérií nebudu zahazovat, ale neskutečně jsem si oblíbila Oriona a tak doufám, že ho tam bude víc. Vedle Oriona tu byla ještě jedna skvělá postava, jejíž skvělost je dána nejspíš tím, že má zajímavý neprobádaný příběh (Mara, Mara!). A mně nic jiného nezbývá než čekat, co bude sakra dál.
Já moc české autory nemusím, spíš je tedy vůbec nečtu, ale knihu Z kouře a kamene jsem si naprosto zamilovala. Knížka mě chytla hned v první kapitole a přečetla jsem ji během pár dnů. Autorka dokázala vytvořit senzační příběh, který měl logiku a smyslnou zápletku.
Postavy jsem si do jednoho hrozně oblíbila. Ať už to byla Cary, Roan či Dorian tak to jsou moji oblíbenci.
Nad finální zápletkou a rozuzlením jsem tajila dech. A konec, který mě skoro dokázal dohnat k slzám.
Opravdu skvělý nápad na příběh. Jediné co mi trochu vadilo bylo název města Morigan, možná to byla náhoda, ale název je podobný od série Kroniky pozůstalých. Pokud české autory nečtěte, tak vám ale i tak doporučuji tuhle knihu, byla dramaticky magická.
Debut Alžběty Bílkov , která vyhrála Hvězdu inkoustu. Rozhodně musí vyjít druhý díl, protože tohle je úžasná kniha. Dokonale vymyšlený svět, do kterého se budete chtít vracet.
Kniha je velmi čtivá a tak trochu mi způsobila fantasy kocovinu. Skvělé je i grafické zpracování. Líbí se mi, že je kniha vyprávěna z více pohledů a postavy jsou krásně vykreslené. Rozhodně doporučuji ke čtení.
Ale ano, mně se to líbilo. Sice jsem si ze začátku myslela, že mi styl psaní nesedne, protože ačkoli byla úvodní kapitola naprosto fantastická, bylo pro mě čtení trošku oříškem. Ale potom to začalo nabírat na obrátkách a každou stránkou se stupňovala kvalita příběhu.
Nejvíc asi chválím námět, který se mi skutečně líbí, také smekávám imaginární klobouk nad bohatou slovní zásobou autorky. Ani se nedivím, že zrovna tato osoba vyhrála Hvězdu inkoustu (no, Ondřeji Mergle, málem jsme měli čest i s tvým dílem, což bych si samozřejmě ráda přečetla!).
Konec se mi zdál trošku zmatený, především z hlediska přeskakování pohledů, jinak z něj ale nejsem zklamaná tak jako jiní čtenáři.
Celkově se mi to líbilo, i když drobné mezery to má. Už se ale moc těším na druhý díl, protože jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat!
Při čtení této knihy jsem měla dojem, že kdybych jednou psala knihu, provděpodbně bych směřovala stejným směrem. Z kouře a kamene totiž mělo asi všechny pro mě důležité body:
- Hlavní hrdiny v rozmezí 17-25 let (hrdinové z LGBT komunity byli taky velké plus)
- Zajímavě se vyvíjející postavy.
- Špatný vládnoucí systém, který se hlavní hrdinka snaží spravit.
- Vztahy, které nejsou přehnaně romantické (tento bod je opravdu důležitý, v poslední době zavírám knížky po té, co některý z hrdinů řekne "miluju tě")
- A taky opravdu dobrý přístup k zabíjení. (Spousta autorů není schopna zabít hodné postavy, protože je má až příliš ráda. Ale tím pak celý příběh působí méně reálně)
Kniha rozhodně není bezchybná a člověk zní nemá ani takový ten pocit, že tato kniha bude jednou světová, že je to prostě něco fakt úžasnoskvoucího. Je to pocit, že tato kniha byla napsaná spíš pro autorku samotnou, než aby oslovila, co nejvíce čtenářů. To se mi na tom asi líbilo nejvíc, je to jakoby autorka otevřela své nitro a psala, co by sama chtěla číst.
KOMENTÁŘ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY! Přečtení knihy mi trvalo celkem dlouho, protože v práci je to letos dost nabité. Ale každou volnou chvilku jsem se ke knize vracela. Autorka píše velmi čtivým jazykem, takže se nedivím, že s tímto svým dílkem vyhrála literární soutěž Hvězda inkoustu. Jakmile mě zaujme styl psaní, je z poloviny vyhráno. Rozhodně mě zaujalo vtažení do děje pomocí prologu, ve kterém se původní vládce setkává se svou nástupkyní a předává jí svou moc. Děj dalších dvanácti kapitol je rozložen především do přípravy na zkoušku. Seznamujeme se více s postavou Carys a Roana. Čekala jsem, že ti dva spolu nakonec skončí, ale autorka mezi nimi vyvolávala pouhé náznaky zalíbení, takže nakonec se jejich vztah nerozvinul tak, jak jsem si myslela. Setkáváme se také s postavou Mary, která je otrokyní paní Adriany, které se během celého děje snaží vzepřít a odpoutat se od ní. Mara se stala mojí oblíbenou postavou, byla silná, odvážná. Líbila se mi i myšlenka autorky, kdy z Mary a Ninette udělala lesbický pár a otevřela tak čtenářům trošku pohled na LGBT komunitu. První polovina knihy plyne spíše pomaleji, autorka seznamuje čtenáře se světem "za závojem", s různými ghúly, sirénami a dalšími vymyšlenými nestvůrami. Ve druhé půlce se zúčastníme samotné zkoušky Carys Obelové, aby se mohla stát paní kouře a kamene. Nevím, jestli je to jen můj dojem, ale zkouška mi dost nápadně připomínala zkoušku Neohrožených v knize Divergence od Veronicy Roth. Číst o průběhu zkoušky mě moc nebavilo. Potom však přišla závěrečná scéna, u které jsem čekala nějaké to "WOW". Bohužel se nekonalo. To, kdo se bude skrývat pod maskou krále Moriganu, jsem tak nějak tušila už o pár stránek dříve a autorka mi moje domněnky pouze potvrdila a také jsem čekala víc akce a napětí během této závěrečné scény. Přijde mi však, že autorka potřebovala knihu rychle dopsat, proto nebyla závěrečná scéna naplno rozvinuta, jak by si zasloužila. Je to velká škoda, ale jelikož se jedná o autorčinu prvotinu, počítám, že další knihy budou už naprosto bez chybičky. A navíc... chybovat je lidské, že? :) Každopádně to ale nemění nic na "čtivosti" této knihy, která mě v mnohém překvapila. Líbil se mi nápad propojení obyčejného vyspělého světa (výtahy, mobilní telefony) se světem Šerosvěťanů. Líbily se mi popisy vládců Moriganu, při kterých si člověk opravdu může představovat, jak by postavy mohly vypadat. Líbila se mi kniha jako celek. Konec ve mně evokuje trošku fakt, že by mohla kniha mít pokračování... Takže Bětko? :) Víš, co dělat!
Autorka píše krásně čtivě. Ale nějak mi na tom příběhu něco nesedělo a nepodařilo se mi ho dočíst.
Souhrnné hodnocení - nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo. Moc se mi líbilo ztvárnění osob čtyř vládců města, a také historie spojená s jejím zrodem, proto mě trochu mrzelo, že v příběhu dostali málo místa. Celý námět knihy zněl dobře, vyprávění bylo čtivé, ale v některých pasážích zkratkovité - podle mě na úkor zajímavosti příběhu. Třeba pasáž, kdy se Carys připravovala na zkoušku tak, že se seznamovala se Šerosvětem a jeho pravidly a zároveň se svou magickou mocí - shrnutá v několika odstavcích. Ačkoliv nám autorka dávala hodně nahlédnout do duše hlavní hrdinky, Carys mi k srdci nijak nepřirostla, ani si nijak zvlášť nezískala mé sympatie. A stejně jsem to měla bohužel i s ostatními postavami, což se mi často nestává. Vyvrcholení příběhu mi přišlo takové zbrklé vzhledem k tomu, jakým tempem plyne větší polovina knihy, kdy se spíš seznamujeme se světem a hrdiny, a někde pod tím - jako by bokem - se zápletkou ohledně vražd a objevením hlavního padoucha. Řekla bych, že by si příběh zasloužil lepší rozvržení obsahu a prostě více rozepsat :-) Jako autorský debut je to slušné, ale nezůstal ve mně pocit, že bych se ke knize chtěla někdy znovu vrátit (jak se mi to stává u jiných). Přesto jsem zvědavá na další knihy z pera této autorky, protože má podle mě talent a potenciál :-)
Hned po otevření knížky je jasné, že Alžběta Bílková nevyhrála první ročník Hvězdy inkoustu nadarmo a že opravdu psát umí. Celý text je poutavý, jazyk výborný, celý svět dobře vystavěný. Nápad s trhem s tekutými emocemi mi připadal naprosto skvělý a neotřelý. I přes krátký rozsah odvedla autorka výbornou práci u hlavních postav příběhu. Všechny byly plastické a propracované. Líbily se mi rovněž dialogy, se kterými dokáže autorka správně pracovat – nejenže jsou uvěřitelné, nepůsobí zbytečně, ale správně také rozvíjí děj a ještě blíže čtenáře seznamují s povahami jednotlivých postav.
Přestože má být knížka samostatný román, ve skutečnosti Z kouře a kamene působí jako první díl série nebo alespoň duologie. Zatímco čtete, je vám poměrně jasné, že autorka toho má co říct mnohem víc, než ve skutečnosti říká. Větší část knihy pak tedy tvoří seznamování se světem, minulostí a motivacemi postav, vysvětlování, tedy příprava na závěrečnou akci, která je bohužel bleskurychlá. Ale v tomhle autorku chápu – zpracovat fantasy do jednoho dílu musí být téměř nadlidský výkon. Za mě 4 hvězdičky.
Předně,rozhodně nechci shazovat autorku,jenž je velmi mladá a má velký potenciál,ale i přesto..měl jsem problém se do knihy začíst,nevtáhla mě do děje a to ani v silných momentech,kdy by to chtělo trochu "přitlačit na pilu".Samozřejmě si uvědomuji pro jakou věkovou kategorii je kniha určena,nicméně pro mě,jako starší ročník(i přesto si rád přečtu YA) je to kniha která ani neurazí ani nenadchne,průměr se vším všudy.Ovšem obal je úžasný ;)
Není to vůbec špatné, mě se to vážně líbilo. Autorka má talent a velký potenciál. Rozhodně umí psát poutavě. S čím jsem měla trochu problém, je rozložení děje, kdy se dvě třetiny zabývají seznamováním čtenáře se světem, budováním osobností postav, vysvětlováním jejich motivací a minulosti...ale kniha pak skončí, ani nevíte jak. Pokud by šlo o první díl série, tak je to v pohodě. Pokud by šlo o samostatnou knihu, tak bych řekla, že je tu možná až příliš informací a příliš složitých vztahů mezi postavami na tak útlou knížečku. Já doufám v další díly :)
Skvělá kniha! Ne příliš akční, ale četla se rychle a skoro sama. Jednotlivé linky, které se zpočátku zdály zbytečné a raději bych je nahradila více informacemi o jiných postavách, nakonec všechny hezky zapadly do sebe a vytvořily celkový mnohem plastičtější dojem, než by to bylo, kdyby se celý děj soustředil jen na Carys. Postavy byly uvěřitelné, realistické, pestré. A konec? Srdce se vám u toho sice nezastaví, ale byl tak dobře zpracovatelný, že by jeden uvěřil, že přesně takhle by se to mohlo stát. Jakmile jste se začetli, stejně už jste nemohli přestat!
Upřímně musím říct, že se mi kniha četla velmi dobře. Příběh byl opravdu čtivý a nápaditý. A smekám před autorčinou fantazií, protože Šerosvět je opravdu zajímavé místo s ještě zajímavějšími obyvateli, jak jsou ghúlové, sirény, víly či vlkodlaci.
Na příběh je nahlíženo z pohledu tří hlavních postav, a to Carys, Mary a Roana. Jednoho dne se vše pro naše postavy změní. V Moriganu, kde pravidla určují čtyři vládci, totiž jeden z nich zemře, a to v náruči smrtelné dívky jménem Carys. Aniž by chtěla, stala se jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních vládců města. A zároveň musí zjistit, kdo je její přítel a kdo nepřítel.
Spoiler!
Pro mě základním momentem se stal sraz vládců Moriganu, kde Carys předvedla obdivuhodný výkon, když přednesla svůj proslov. Zároveň objevení mrtvého chlapce, což odstartovaloz druhou stranu příběhu. Dále je to samozřejmě zkouška, kterou musela podstoupit, aby se stala vládkyní Severu. A jako poslední bych uvedla setkání s Vránou a finální souboj.
Konec spoileru!
Kniha skončila, tak jak skončila. A myslím si, že nebudu sama, kdo bude doufat v pokračování.
Autorovy další knížky
2020 | Kosti Mraza |
2018 | Z kouře a kamene |
2023 | Balada mrtvého světa |
2024 | Elegie zapomenutých bohů |
Tuhle knížku jsem si s sebou vzala na dovolenou a bavila mě natolik, že jsem pomalu ani nechtěla dělat nic jiného, než číst. Od příběhu jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jsem ji jedním dechem.
Po špatné zkušenosti s českými autory mi tato kniha změnila názor. Povedená, spíše ale oddechová kniha.