Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
Z krve a popela / Z krvi a popola série
1. díl >
Poppy byla už od narození vyvolena, aby svět přivedla do nové éry, a její život tak nikdy nepatřil jen jí. Na ramenou jí teď leží budoucnost celého království, sama však neví, zda o to vůbec stojí. A když do jejího života vstoupí zlatooký strážce Hawke, který má zajistit její Povznesení, Poppyin osud a povinnost se propletou s jejími touhami a potřebami. Poppy začne zpochybňovat vše, v co kdy věřila – a Hawke ji uvede v pokušení vyzkoušet zakázané…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
From Blood and Ash, 2020
více info...
Přidat komentář
Z KRVE A POPELA
Tuto knihu jsem četla na doporučení, i když na jiné doporučení to prý čtenářku tolik nenadchlo. Co se týče mě, já jsem byla do toho pohlcena od začátku.
Dobře promyšlené prostředí a příběh. Hlavní hrdinka je dívka Poppy, která v životě zažila hrůzu v dětství. Následně ji královna prohlásila za vyvolenou bohy a PANNOU. Přes obličej nosila neustále závoj, nesměla s nikým mluvit a nikam chodit bez doprovodu.
Jenomže to se Poppy nezamlouvalo. Má zvědavého ducha a často v noci vyklouzne z pokoje do města, kde lidí pozoruje a snaží se aspoň trošku žít. Jedné noci jí, ale osud zavede do jednoho pokoje nevěstince, kde se seznámí s proslulým strážcem Hawkem Flynnem.
Od okamžiku kdy se seznámí, se jejich životy a budoucnost propojí.
Za mě je to opravdu 5 z 5
Tato spisovetlka měla nádherné knihy než napsala tutu série šlo její psaní ke dnu jako titanic. Pak přišla kráva jménem Sarah J. Maasová a vše co jsem nemyslela, že by mohlo ve fantasy existovat (počkat ne ve fantasy to je něco jiného) - pardon - young adult kde je možné splácat vše dohromady a dostanete titul "NEJČTĚNĚJŠÍ KNIHY ROKU"
Tato kniha mě naštvala a tehdy jsem si uvědomila, že jedním z mých největších rozhořčení je, když autor píše ženskou postavu tak, aby byla silná a nezávislá, dokud se jí velký sexy muž nedotkne jakýmkoli způsobem a ona se pak „neovládá“
Myslím, že komentář @VeDny napsal/a vše co jsem chtěla napsat. Ztáta času.
Myslím, že mě Jennifer Armentrout a Sarah J. Maasová (a další psisovatele, kteří začali psát tyto kraviny) mě inspirovaly abych se stala též spisovatelkou. Jsem si jistá, že to dokážu. Co může být horšího? Když tyto nesmysli, kde chlap si stáhne kalhoty ukáže "bimbase" ona se "udělá" být horší než napsaly oni dvě? (celý svět skoro) a myslí si, že je to sexy vzrušující
Knihy s upírskou/vlkodlačí tématikou asi nikdy nebudou to moje "pravé ořechové" a z tohoto důvodu jsem chvíli váhala, jestli se do čtení pustit. Nakonec z toho bylo příjemné překvapení a knihu jsem nepustila z rukou dlouho do noci, jen abych ji dokončila :) Děj je skutečně místy předvídatelný, bojové scény se mi nezdály dost propracované (oproti třeba SJ Maas, která opravdu dokáže vtáhnout do děje a psát poutavě), měla jsem tendence je očima přejíždět. Jediné, co mi ke konci přišlo vážně otravné, byla neustálá potřeba Poppy komentovat všechny své myšlenky a pocity. V tomto ohledu bych uvítala méně. I přes tyto nedostatky knihu hodnotím jako zajímavý první díl série, kterou si velmi ráda přečtu do konce.
No, jak tuhle knihu zhodnotit? Jako jo, bylo to čtivé, ale tím asi silné stránky tyhle knihy končí. Po 540 stranách mám pocit, že se v knize zas tak nic extra zásadního nestalo a ani ten svět mi nepřišel kdovíjak originální. Jako odpočinkové čtení fajn, ale jinak mi tam chyběla nějaká pořádná gradace, to co tam mělo být hlavní pointou, to mě nějak nevzalo, a řekla bych, že to ani hlavní postavu nějak zvlášť nevykolejilo (jako jo, nějakou tu minutu/hodinu asi jo, ale jinak zase bylo všechno fajn).
Kolik toho čekáte od série, kterou všichni v jednu chvíli žijí a pak už o ní v podstatě neslyšíte?? mně ji doporučila kamarádka a já měla prázdniny, tak jsem si řekla, proč ne?? Překvapilo mě to, líbí se mi to a prý další díly jsou jenom lepší, takže se těším. (Btw Poppy mi nějak moc naivní nepřišla)
Tak tohle bude má nová oblíbená série! Užila jsem si každou stránku. Čekala jsem klasické Young adult fantasy o ono to bylo spíš dospělácké fantasy :-D
Poppy jsem si oblíbila a líbilo se mi, že i ve své "bezmocnosti" to nebyla hlavní hrdinka, která jen čeká na záchranu svého prince. Hawka jsem si oblíbila hned.
Jsem nadšená a hned jsem se vrhla na pokračování.
(SPOILER)
Rozhodla jsem se tuhle knihu přečíst, protože mě zajímalo, jestli je vážně tak dobrá a proč je vlastně populární... Nudila jsem se někdy do stránky 120 a vytáčelo mě, kolikrát tam bylo řečeno, že je Poppy vyvolená Panna... Jako bych na to měla snad zapomenout. Pak se děj rozjel a knihu jsem doslova hltala. Co musím uznat je, že plot twisty mě docela překvapily... Jenže mně osobně hrozně vadilo, že jsou tam zakomponovaní upíři, protože knihy o upírech nemám ráda a sem mi to vůbec nesedělo.
Edit: vadil mi Hawke, který byl akorát neustále nadržený
(SPOILER)
Po této knize jsem sáhla, protože byla přirovnávána ke knihám S. J. Maas, ovšem já s tím nemůžu souhlasit.
Prvních 400 stránek jsem si jenom říkala, jak hlavní hrdinka může být tak strašně naivní, hloupá, důvěřivá a až ke konci jsem se srovnala s tím, že je to mladá holka, která opravdu nic nezažila, takže i přesto, že vystupovala jakože všechno ví, nevěděla vůbec nic.
Do těch 400 stránek jsem myslela, že kniha prostě nebude dobrá, ale ten konec to díkybohu zachránil. Stalo se tam tolik zvratů jako v celé knize ne, a jen díky tomu ode mě kniha dostává 4 hvězdičky.
Upřímně doufám, že tenhle díl je jenom takový rozjezdový, čemuž všechno nasvědčuje, a že postupně se bude hlavní hrdinka vyvíjet, protože svět, který autorka vymyslela a příběh, který se začíná vybarvovat, za to stojí.
krásně napsané . Hned mě to přeneslo kam mělo a probudilo co chtělo. pobavení,smutek,vzrušení...atd. Ještě teď se červenám či směji..:-)
Předvídatelnost 100000%
Tohle prostě nebylo dobrý, kdyby autorka zanechala zbytečného a opakovaného popisování pocitů hlavní hrdinky, které byly neustále furt to samé dokola, kniha by měla tak 300 stran a myslím, že by se alespoň dostalo víc na nějaký příběh. Ale o čem by pak byly ty další knihy, že jo. Příběh je sice vystavěný na mnoha jiných, známých kouscích, ale budiž, myslím, že by to mohlo mít i potenciál. Ale takhle prostě nemá. Knihu jsem viděla na sociálních sítích a je velmi dobře hodnocena a já vůbec nechápu proč. Celé to na mě působí, že autorka píše, hlavně aby popsala co nejvíc stran a odškrtla si v deníčku, že napsala další knihu. Výsledek je tenhle nepropracovaný příběh. Hodnocení mě moc mrzí, protože jsem se na její čtení dlouho těšila. Nicméně bych ji nedoporučila ani tomu největšímu nepříteli. Jakékoli srovnání s Massovou mi přijde nemístné.
Pane bože! Začátek se trochu vlekl ale cca od 150 strany už jsem nemohla odtrhnout oči od stránek a odpoutat se od příběhu.
Dlouhojsem se rozmýšlela, jestli mám dát 3 nebo 4 hvězdičky hodnocení. Poslouchala jsem jako audioknihu a ze začátku jsem se sama pro sebe smála neustálé potřebě hlavní hrdinky všechno komentovat, vyplňovat každou situaci svými úvahami a neustále všechno opakovat, jen aby bylo každému jasné, jak moc je nezkušená, ale zároveň neohrožená atp. V některých pasážích tohle její omýlání zjevného docela zabíjelo vypjatost a spád situace, která by bez jejího žblebtání mohla působit mnohem dramatičtěji. Sama jsem proto byla velice překvapená, když jsem se do knihy zhruba v polovině skutečně zaposlouchala a ponořila tak, že jsem si ji pouštěla každou volnou chvilku. Sama sobě i všem dámám, které tohle budou číst, musím přiznat, že velkou část na tom nese peprnost milostných scén, kde už byla vášeň mezi hrdiny popsaná docela dost akčně a chytlavě (i když i tady to občas Poppy brzdila svými nekonečnými myšlenkami). Dalším důvodem je odkrývání skrytých pravd světa, o kterém vše, co jsme doposud věděli, bylo špatně. Vážně mě to bavilo a ačkoliv mi svědomí nedovolí dát tomu lepší hodnocení, určitě dám šanci dalšímu dílu.
Jako první jsem četla ve Stínu popela (věděla jsem, že je to prequel, ale že se tyto dvě série mají číst provázaně v určitém pořadí jsem se dozvěděla až později, ale nevadí). Ve stínu popela je označována jako mnohem lepší, tak jsem byla hodně zvědavá, jestli to tak budu vnímat i já. Ač jsem si velmi oblíbila Nykta, u mě se dostavil opačný efekt - Z krve a popela se mi líbilo víc. Poppy mi je sympatičtější než Sera. A celkově mi přijde, že v celé knize jsou "normálnější" interakce mezi Poppy a Hawkem. Hodně si povídají...což mi u Sery a Nykta trochu chybělo. A vůbec celkově ve všem mi to nepřišlo tak dohnané do extrému - hádky a sexuální scény. Tady byly tak akorád. Chemie mezi postavami byla parádní. Tohle čtení jsem si vážně moc užila. Nenudila jsem se ani na chvíli a děj mi příjemně plynul. Obzvlášť ke konci jsem se opravdu nemohla od čtení odtrhnout. Prostě Poppy a Hawka jsem si zamilovala a těším se na pokračování.
Na knihu jsem slyšela samou chválu, s o to větší nejistotou jsem se do knihy pustila. Měla jsem strach, abych neměla příliš velká očekávání, protože co když mě to nebude bavit?
No ale kniha mě bavila, a to hodně. Nemohla jsem se odtrhnout od začátku až do konce. Poppy mě bavila a Hawka jsem se nemohla nabažit.
Autorka postavy, svět a jeho historii krásně vystavěla, což je pro mě jako pohlazení pro duši. Příběh byl romantický, napínavý, dramatický a kouzelný.
Ovšem místy mi přišel děj příliš zdlouhavý, že už toho na mě bylo moc. Nicméně mě překvapily veliké zvraty a parádní konec.
Momentálně čtu druhý díl, ke kterému jsem se po delší době vrátila, a zatím jsem spokojená.
Kniha nebyla špatná jen teda úvod byl dost pomalý.Děj se rozjel až za polovinou.Líbily se mi hlášky hlavního hrdiny ale Poppy mi přišla chvílemi úplně mimo...No určitě bych knihu nesrovnávala s tvorbou Massove,to je úplně jinde.
(SPOILER)
Kniha mě nemile překvapila a začnu tím, co mi přišlo slabé.
Podobnost s vlastní tvorbou byla veliká (série Ve stínu popela):
- Obě hrdinky jdou v první kapitole do bordelu.
- Obě hrdinky jsou v klidu, protože mají zbraň a jsou dokonalé bojovnice.
- Obě hrdinky mají mužského mentora, který jim nahrazuje mrtvé otce.
- Obě jsou drzé (stejným způsobem), až bohové brání.
- Obě poznávají nádherné sympaťáky, kterým jejich hloupé řeči připadají roztomilé a sexy.
- Oba vyvolení tají svou totožnost, dokud spolu neprožijí divoké techtle mechtle.
- Obě hrdinky vedou dlouhé vnitřní monology v každém odstavci, po každé větě přichází rozsáhlá analýza, co tím kdo myslel, jak to vnímá, jaký je historický kontext a furt dokola.
- Obě hrdinky se topí ve všednosti a nudě a autorka to popisuje téměř den po dni.
Podobnost s jinými kulťáky mi většinou nějak zásadně nevadí, ale tohle bylo dost: upíří deníky, griša, dvory...
Nejvíce mě však na knize mrzelo, že ty scény, které autorka vykreslovala jako vzrušující, sexy a romantické, byly už od začátku spíše děsivé, perverzní a násilné. Pokud je to o nezdravém vzplanutí mezi mladou holkou a prastarým, který rád manipuluje, zneužívá a vraždí, jsem pro všemi deseti, ale vykreslovat to jako ideální romantiku ... mi přijde postavené na hlavu. (hrdinka by to tak mohla vnímat, to by bylo taky v pořádku, ale celkové vyznění je, že to bylo v pořádku a romantické či sexy). Konkrétně:
- - - První polovinu knihy jí při každém rádoby hot setkání fyzicky znemožnil odejít a valil jí klíny do hlavy, jak moc ho vlastně chce. I když mu řekla opakovaně, aby ji pustil, aby toho nechal. V jeden moment jí však popadne víření v břiše a podvolí se.
- - - Scéna na úplném konci, ta ve sněhu, je úplně neskutečná. Ona se dozví, že zabil všechny její blízké, že jí celou dobu lhal a plánoval jen a jen její únos a zneužití, před očima jí popravil dobré lidi, které znala. Měla jsem fakt naději, protože Poppy měla prozření a zavrhla ho. No a pak BING a dělají to ve sněhu. Protože jí kousl, což je tak trochu droga. Protože chtěl, i když ho nenáviděla, tak se na ni prostě vrhl. Potom se zvednou, proběhne bonding a pak k němu cítí ještě lítost kvůli jeho vnitřní bolesti, od které mu svým darem pomůže O_O
- - - Celé jeho chování mi připadá, jako když komunikuje predátor s naivní teen, husí kůže. Jako příběh z true crime dokumentu. Taky to zanechává trochu dojem Svatební košile z kytice :D mladá a naivní za svým milým vyskočí i z okna, protože ji miluje a ona jeho, a nechá se bez zaváhání unášet přes kopce až na hřbitov, kde zjistí, že je monstrum, ale už je pozdě. V Kytici si aspoň sype popel na hlavu, jaký byla blázen, ale Poppy ne, ta hledá důvody, proč ho nenávidět a těžce se jí to nedaří.
A pak samozřejmě ďolíčky, vzdouvající se prsa, hedvábná tvrdost (T_T), chlapi v tílkách. Nebo sebereflexe Poppy „Protože jsem byla idiot“ nebo „neměla jsem dostatečnou duševní kapacitu“. A podobné poklady.
To, že spousta rozhodnutí, pohnutek a reakcí nedávala smysl, ani nezmiňuji. I když pár bych mohla. 1) hlídání tak důležité osoby probíhalo těžce na punk a amatérsky; 2) Poppy zapomíná všechny křivdy, protože -cituji- cítí v břiše divné víření; 3) Casteel ji mohl vzít už v tom bordelu a jeho důvody, proč se rozhodl, že bude lepší povraždit sto lidí, všechny její strážce a brutálně to vyhrotit bylo také nějaké záhadné vzrůšo víření.
Abych to ale zakončila něčím pozitivním. Oproti Maas (skleněný trůn) autorka popsala vraždu přímo v zámku/hradě(?) jako důvod k obavám a zažehla paniku. Ústřední zvrat a masové vraždění mělo docela grády a některé momenty moc pěkně popsala. Občasné situační komedii jsem se upřímně zasmála. Svět má nápad (ale série Ve stínu popela ho podala o něco líp). Bitka vlkodlaků byla super – jak ji roztrhali, to bylo konečně trochu reálné. A její minulost je svým způsobem zajímavá taky, hlavně ta část, kdy se někdo rozhodl roztrhat šestileté děcko (kdo, jak a jak to přežila?).
Jinak ale s prvním dílem končím a knihu doporučit nemůžu. (v druhé sérii Ve stínu popela ale pokračovat chci, tam mě poměrně zaujal svět a pár postav...ale kvalita taky nic moc)
Takhle hloupou ya fantasy jsem teda dlouho neměla v rukách.
Hlavní hrdinka i hrdina oba na facku, hlavní hrdinka k tomu neuvěřitelně tupoučká. Jak jí mohly naprosto očividné věci docházet tak pomalu? Bohužel je kvůli tomu kniha naprosto předvídatelná a čitelná, za mě nepotřebný brak.
Příběh plytký, ani ty slibované pikantní scény se nekonaly... první na straně 450? Vážně?
Za mě veliké zklamání, jediné co musím autorce nechat, je čtivost. Ani nevím jak, ale přečetlo se to skoro samo. Jen toliko věcí, co je na této knize prostě špatně nemůžu nechat jen tak být.
Veľmi podarená kniha.
Nebojácna Poppy, ktorá aj napriek klietke, do ktorej ju zavreli našla cestu von a porušuje pravidlá kde len môže.
Hawke, ach Hawke. Sarkazmus a extrémna príťažlivosť čo z neho vyžaruje je strašne mňam. Zbožňujem ako dokáže Poppy vyburcovať aj vďaka úplným maličkostiam.
Obaja sú ale akoby prepojení.
Pár vecí tam bolo pre mňa málo vysvetlených ale v pokračovaniach sa postupne všetko dozviete, aj omnoho viac.
Jediné čo sa mi nepáči je mapa v knihe, príde mi dosť komplikovaná alebo málo vysvetlená.
(SPOILER) Bomba. Miluju originalitu tohoto díla. Upíři zase jinak ve vlastní zemi. Samostatné božstvo a podobně. Nemohla jsem přestat číst. Originální postavy s jejichž zabíjením se autorka nemaže. Naprosto úchvatné.
Štítky knihy
zlo magie pro dívky bohové prokletí pro dospívající mládež (young adult) království romantasy
Autorovy další knížky
2021 | Z krve a popela |
2014 | Počkám na tebe |
2014 | Buď se mnou |
2015 | Zůstaň se mnou |
2014 | Jako led |
Tak já nějak nevím, na to, jak je knížka opěvovaná, jsem si z ní až tak na zadek nesedla. Nechápu ten trend, kdy má série kupu dílů a každý díl přes 500 stránek. Čtivý to bylo, ale mít to o 200 stran míň, užiju si to mnohem víc. Poppy mi docela sedla, i když trochu natvrdlá asi bude. Co mi teda nesedělo, byl “romantickej vztah - protože na tom, co mezi sebou Hawk a Poppy mají, není teda romantickýho vůbec nic. Ze zvědavosti se pustím do dalšího dílu, ale celou sérii asi nedočtu.