Z mého kraje

Z mého kraje
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320279/mid_z-meho-kraje-uDm-320279.png 4 53 53

Přidat komentář

Elevant
28.11.2021 4 z 5

Antonín Sovy nejsou, čím se zdají být.

Cortegos
13.03.2021 4 z 5

Přírodní lyrika je můj šálek kávy. Sovovy básně jsou hezké a kvalitní, příjemné počtení, ale že bych z nich byl absolutně unešený, se říci nedá.


Fontak
29.08.2019 5 z 5

Někdo má vedle pracovního stolu připíchnuté fotky členů své rodiny, já tam mám vytištěnou a připíchnutou Sovovu báseň "Rybníky". Skvělé dílo vyjadřující pocity takovým krásným způsobem, že to až tají dech.. Stejně jako podvečerní procházka kolem rybníku.

Micha-Él
25.07.2019 4 z 5

Všechny básně jsou psané v duchu impresionismu a tak vypadá i jejich obsah. Mně osobně se ale impresionismus líbí, takže jsem neměla problém se začíst. Sova dokázal bravurně popisovat přírodu, západy a východy slunce, mlhu, vůni krajiny atd. Myslím, že je to moc pěkná sbírka, která pohladí na duši a nenuceně přenese čtenáře do Sovových tolik opěvovaných jižních Čech.

niki-chan
10.04.2019 3 z 5

Osobně mě básně příliš nezaujaly i přes nádherné ilustrace a téma...

ArthasKarfa
01.02.2019 5 z 5

Kraj kolem Pacova, který Sova ve svých básních popisuje je mi velmi dobře známý, protože jsem v něm strávil část svého dětství. Je to krajina krásná, ale zároveň krutá a drsná, stejně jako postavy, které v básních potkáváme. Básně jsou členěny co čistě intimních popisů krajiny, kde se necháváme unést lyrickou nežnou vlnou malebných veršů. A pak je zde civilní prvek, který nechává ožít osoby, které většinou v chudobě prožívají střídání denních období v tomto krásném kraji. Čas plyne a verše zůstávají stejné, i kraj se změnil a lidé už nejezdí se žebřiňáky na svá maličká políčka, ale krásně, krásně je tam stále.

EmiClare
12.01.2019 3 z 5

Nic, co by mě nějak extrémně zaujalo. Ale některé verše byly moc pěkné:
"A pole jsou jak zlaté, plné stoly…
Kdo pracoval, teď vezme v svatém klidu.
Neb za daň krve, pot a za mozoly
Bůh zaslíbil tu zemi svému lidu."

yaoiyuri
12.12.2018 3 z 5

Z těch dob můj otec zlatou knihu chová,
kdy škola byla ještě ve kolébce,
švabachem psána jsou tam všecka slova.
Desk zlatý papír šustí tiše, hebce,
a celá kniha vůni má své doby.
A čteš tam školáků a žákyň jména,
nad nimiž dnes již zavřely se hroby.
A ze zlatých těch desek cosi sténá,
a v prstech se cos drolí, drolí, drolí; -
čteš jméno báby své, zříš scvrklé líce,
až při tom srdce usedá a bolí.
Toť mrtvých seznam pouze, a nic více.

Sova sice nikdy nebude „mým“ básníkem, ale nepopírám, že má něco do sebe. Navíc mi tato sbírka přišla stravitelnější než Ještě jednou se vrátíme a Pankrác Budecius.

Lucissia
19.04.2017 3 z 5

I když mám jinak Antonína Sovu ráda, tato sbírka mi moc nesedla. Můžu ovšem vyzdvihnout krásné doprovodné ilustrace a mou zamilovanou báseň Rybníky, kterou umím od střední zpaměti. :-)

Iwíček
10.07.2016 5 z 5

Tuto básnickou sbírku považuji za báječný počin. Musím však pochválit i obrazy, kterými byly jednotlivé básně doprovázeny. Do ruky se mi dostalo krásné vydání, v němž jsem si mohla přečíst úžasnou předmluvu, která mnohdy hodně vysvětlila.

WEIL
02.10.2011

Jde o symbolickou poezii, kdy vnější svět je zraňující subjekt, kterému ten vnitřní lidský svět musí odolávat.