Za olivovým hájem
Kate Hewitt
Řecko, rok 1942. Domov dvacetileté Sofie se válkou mění k nepoznání. Zatímco se dívka snaží udržet otce a mladší sestru naživu, stává se součástí protinacistického odboje. To s sebou přináší ohromné nebezpečí. Pak ji jednoho dne postaví před důležitý a obtížný úkol, který by mohl být pro odboj klíčový, ale taky by mohl ohrozit její nejbližší… O dvě generace později přijíždí Sofiina vnučka Ava do Řecka. Má zlomené srdce a cítí se neukotvená ve vlastním životě. Ale když dorazí do malé vesničky tyčící se nad třpytivým Jónským mořem, všechno se změní. Ve zchátralém domě, jenž kdysi patřil její babičce, Ava nachází kousky Sofiiny minulosti a postupně se před ní rozvíjí neuvěřitelný příběh.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
Beyond the Olive Grove, 2013
více info...
Přidat komentář
Příběh byl pěkný,jenom hlavní hrdinka Ava byla trošku sobecká,protože neviděla,že i jiný trpí.I minulá část byla trošku uspěchaná,moc se v příběhu nedělo.Je to ale jiný pohled na válku a na jiném místě.Jak napsala čtenářka Fidibus číst se to dá ale je hodně lepších.
(SPOILER)
Kniha mne v porovnání s jinými válečnými příběhy objevovanými potomky moc nezaujala. Současná hrdinka řeší krizi svého manželství po ztrátě dítěte až naivním útěkem do Řecka, aby objevila válečný příběh své babičky, která se nakonec z Řecka usadila v Anglii, kde našla svou lásku právě z války. Bohužel mi ten příběh připadal dost slabý a také současná zápletka se zaláskováním nic moc, navíc některé odbočky ne zcela podstatné. Číst se to dá, ale je hodně lepších.
PS Co kočka?
Zajímavý román . Jen mě jako fanouška druhé světové války trochu zklamalo , že byla upozaděna a taky mi moc nesedl konec v Anglii po válce , který mi přišel hodně přitažený za vlasy . Ale příběh pro ženy si to zřejmě vyžaduje .
Tak tenhle výborný román mi bude ležet hodně dlouho v hlavě. Miluju příběhy z Řecka, a pokud se ještě opírají o skutečné události, to je pak ta nejlepší kombinace. Navíc mě kniha velmi obohatila o znalosti z řecké historie, zase jsem se dozvěděla víc, jak to tam chodilo během druhé světové války. Autorka dokonce zakomponovala do děje skutečné osoby a skutečné události, jako je například zničení mostu přes řeku Gorgopotamos. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Knížka se četla dobře, asi na to měla vliv i dovolená právě v Řecku, když jsem jí dočítala, sama za sebe jsem ráda za to, jak to s hlavní hrdinkou dopadlo.
Za mě to bylo super čtení. Sice souhlasím s tím, ze linka z válečné minulosti byla zastoupena v malé míře, ale zase jinak toho roman nabidl opravdu dost, co se tyce mezilidských vztahu a citovych prožitku. A ano, konec byl takový uspechany, ale přiznám se, ze mi to vůbec nevadilo. Naopak - oceňuji, ze pro jednou to je prostě stručné, věcné a úderné. Žádné zdlouhavé natahování. A i když to bylo rychle, ctenar se dozvěděl odpovědi na všechno (minimálně na všechno důležité), co potřeboval vědět.
Byla to moje první kniha z řeckého prostředí a naprosto mě uchvátilo. Co se tyce Řecké historie, o te jsem toho věděla ještě méně než Ava před příjezdem do Iousidous. Tedy pro mě byla kniha i hodně obohacující.
A na závěr děkuji uživatelce Mandlevest za tip na další četbu v tomto duchu, už jsem si ji dala na pořadník :)
Knížka má dobry námět, ale přišla mi tak trochu odflinkla. Asi to bude vkusem, já bych dala přednost, kdyby byl příběh Sofie trochu víc do detailu. V průběhu cele knížky se autorka rozepisuje s detaily neduležitych věci a konec proběhne až moc rychle (u obou příběhu). Ale možná byl záměr zmínit příběh z minulosti jen tak mimochodem. Ale každopádně se to četlo dobře.
Moc hezký a dojemný příběh mísící dvě časové linie - soudobé Řecko a válečné, resp. poválečné Řecko. Soudobá dějová linie se mi líbila o trochu více.
Pěkný příběh, zajímavý pro mě hlavně tím, že moc informací o tom, jak probíhala druhá světová válka a následně občanská válka v Řecku nemám (i když něco, hlavně o té občanské, jsem se dozvěděla ve skvělé knize Až uvidíš moře). Souhlasím plně s komentářem mé milé kamarádky Zuzky (zuzana2599), zde je ten současný příběh dominantnější a lepší než ten vzpomínkový z minulosti, který jde hodně po povrchu a za srdce Vás tolik nevezme. Ale vše vynahrazuje prostředí řecké vesničky Iousidous, kde se obě linky odehrávají, v Řecku je nádherně nejen u moře :-). Takže ve výsledku spokojenost, i když hlouběji v srdci mi kniha asi nezůstane, protože konkurence tohoto typu knih je obrovská a já jsem prostě četla lepší.
Za Olivovým hájem je příběh, který čtenáře zavede do Řecka a jehož děj se odehrává ve dvou časových linkách. A to v době druhé světové války a v době současné.
Linka z minulosti líčí příběh dívky Sophie, která se stane součástí protinacistického odboje a ohrozí tím své nejbližší. Sophiina vnučka Ava přijíždí o dvě generace později do malé řecké vesničky, aby pátrala po osudu své babičky, ale aby pomohla i sama sobě.
Podobných příběhů je spousta, ale jen málokdy se mi linka ze současnosti líbí víc než ta historická. Tady tomu tak bylo. Je to příjemné a hezké čtení !
Autorovy další knížky
2021 | Není to moje dcera |
2022 | Za olivovým hájem |
2009 | Romance v Miláně |
2016 | Podle řeckých pravidel / Šejkova zajatkyně |
2023 | Dítě, které jsem neměla |
Velmi pěkně zpracovaná kniha. Vypráví dva příběhy, které se vzájemně prolínají. Babička a vnučka. Každá z nich měla svůj těžký úsek života, se kterým se nedá jen tak vyrovnat. Ava až teď zjišťuje, že vlastně babičku vůbec neznala a ani se nepokusila zjistit, něco z její minulosti. Do té doby, než zdědí dům v Řecku a sama si potřebuje odpočinout a urovnat myšlenky. Příběh vypráví o válce, přátelství, zradě, naivitě, odvaze, vztazích a v neposlední řadě o lásce.
Četla se mi hezky, děj na sebe navazoval a neměla jsem pocit hluchých míst. Osobně bych ještě dodala pohled Simona, to by mohlo ještě knihu vylepšit.