Za pět minut zvoní

22.02.2024

Mě tahle antologie povídek českých mladých autorů vcelku I nadchla... kniha obsahuje celkem 12 povídek že školních lavic ... a bavila mě každá z nich ....

20.02.2024

Máme tu další tvorbu několika známých i neznámých (pro mě) lidiček, kteří spojily své síly a pokusili se čtenáře navrátit do školních lavic.

Objevují se tu různé žánry - román, romantika, detektivku, ale i horor, nebo alespoň na mne tak Slabý kus působil. Díky této rozmanitosti si každý přijde na to své.

Přečteno jsem měla za jedno odpoledne, jelikož všechny povídky jsou kraťoučké. Jako celek mne Za pět minut zvoní bavilo a nenašla se ani jeden příběh, který bych hodnotila hůře než třemi hvězdičkami z pěti. Vypíchnu vám mé top.

První musím zmínit Samozřejmě byl čtvrtek od @szabi.writers . LGBT povídka s nádechem melancholie. Holky tohle prostě umí a bylo to opět geniální.

Další je Tajemství od @novotnyalda . Tady máme YA thriller, kde se odhalí děsivé tajemství. Nečekala jsem zvrat, který si na nás autor vymyslel.

Zmínit tu musím i Vzkaz na lavici od Lenky Poláčkové. Zavede nás k jedné stare lavici a vzkazu na ní. Dva kluci se chystají vydat za dobrodružstvím.

Celkově jsem naprosto spokojena. Střídání žánrů, tudíž i vztahu k dané povídce, změna nálady - užila jsem si knihu všemi doušky. Zároveň všechny k sobě ladily a doplňovaly celkový zážitek s návratem do školních let.

Po jazykové stránce nejde o žádný složitý text. Není to žádná vyšší literatura, ač se párkrát najdou otázky k zamyšlení. Je to pouze kniha na uvolnění, zábavu a odpočinek.

11.02.2024

Tak tohle zatím ta nejlepší povídková sbírka co jsem četla :) některé povídky mě bavily méně, některé více a suma sumárum to byla nedělní jednohubka. Nejlepší byly povídky - Samozřejmě byl čtvrtek, Událost a Smím prosit?
Skvělé!

06.02.2024

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace

Nejnovější povídková sbírka z nakladatelství Yoli je zasazena do školního prostředí a najdete uvnitř celkem dvanáct příběhů.

I když se mi líbily všechny, vypíchnout musím tři, které mě zasáhly úplně nejvíc. Jsou to Vzkaz na lavici od Lenky Poláčkové, Událost od Kateřiny Šardické a Smím prosit? od Radka Blažka.

Je vysoce pravděpodobné, že vám tato jména něco říkají. Mohli jste od nich už číst jejich vlastní romány nebo povídky z předchozích sbírek. Možná narazíte i na neznámá jména, a máte tak skvělou možnost objevit nového českého autora.

Je to nádherná kniha na první pohled a kochat se budete i uvnitř. Každá povídka je obohacena ilustrací od Myokard.

Za pět minut zvoní v sobě ukrývá příběhy, u kterých se zasmějete, dojmete, zasníte, poznáte nebo třeba i zavzpomínáte. Některé nejsou veselé a otvírají vážná témata. Všechny ale mají něco společného. Čtou se jedna báseň.