Za pět minut zvoní
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544496/bmid_za-pet-minut-zvoni.jpg
4
113
113
Několik známých českých autorů a autorek, jakými jsou například Kateřina Šardická, Michaela Merglová, Eva a Klára Pospíšilovy nebo Aleš Novotný, vám připomene radosti i strasti povinné školní docházky. S hrdiny jejich povídek odhalíte tajemnou šifru načmáranou na staré školní lavici, seberete odvahu a vzepřete se školním pravidlům, navážete jedinečná přátelství a prožijete stejně nezapomenutelnou lásku. Vedle zavedených autorů a autorek nejen literatury pro mládež, najdete v knize i povídky vítězů literární soutěže. Ať už vás škola baví, nebo ji ze srdce nesnášíte, v těchto příbězích se nepochybně najdete...... celý text
Povídky Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Témbr
Interpreti: Ivana Andrlová , Václav Vašák , Radek Valenta , Jana Gerleová , Nina Horáková , Pavla Charvátová , Mirka Součková , Sofia Mendozová , Richard Fiala , Karolína Skácelová , Klára Nováková
více info...
Přidat komentář
Hodně povedená sbírka povídek.. i když nejsem cílová skupina, knihu jsem si koupila do své knihovny, jelikož tyto série povídek mají opravdu moc krásná vydání.. Nemůžu říct, že bych se u nějaké povídky nudila, každá má zase něco do sebe, ať už je to humor, smutek, či nostalgie, zavzpomínala jsem si na svá studijní léta, a ne vždy vše bylo veselé.. ale to asi zažil snad každý.. jen tak dál, ráda budu tyto povídky podporovat dál..
Bože v životě bych nečekala že mě takhle chytnou povídky!!!!
Jedny z nejlepších byli ČAS NA PRAVDU, TAJEMSTVÍ,STRUČNÝ PRŮŘEZ JEDNOU LÁSKOU a UDÁLOST
ale ty opravdu nejlepší byly:
SAMOZŘEJMĚ BYL ČTVRTEK - Do té jsem se zamilovala tolik jako Durian do Mikuláše ne opravdu to byla velmi povedená povídka od Pospíšilových si budu muset přečíst nějakou knihu
2.TIM- Tahle povídka byla tak krásná a zároveň tak smutný prostě druhá nejlepší :-)
1.(A konečně ta nejlepší) SMÍM PROSIT- Tohle byla tak nádherná povídka vtipná hezká roztomilá vztah mezi kluky byl nádherný i zápletka byla zajímavá a od autora to určitě není poslední povídka co čtu :-)
Tohle ale ovšem neznamená že by zbylé povídky byly špatné každá měla něco do sebe a něčím mě uchvátily a okouzlily ale prostě to nebyla témata které bych vyhledávala :-)
Za pět minut zvoní je krásná sbírka povídek. Povídky nevyhledávám, protože jsou na mě moc krátké, ale tahle je opravdu povedená. Kniha má krásnou ořízku. Doporučuji.
Z Yoli sbírek, které jsem zatím přečetla byla tahle asi nejlepší. Rozhodně musím vyzdvihnout povídku Katky Šardické, která opět nezklamala a mezi top povídky řadím i povídku Čas na pravdu od Evy Maříkové. Většině povídek jsem ale dala 4 hvězdičky, protože byly opravdu čtivé a každá svým námětem trochu jiná.
Moje první povídková kniha od @yoli. Rozhodně ale nebude poslední! Tato knížka je, jak už název napovídá, zaměřena na školní prostředí. Čtenáři může každý příběh nabídnou něco jiného. V knize se střídají různé žánry, takže si každý najde to své. Já v knížce našla některé své favority, ale celkově všechny povídky byly čtivé.
Nesmím ani opomenout grafické zpracování celé knihy. U každé povídky najdete krátké představení autora a krásné ilustrace. A ta ořízka je také naprosto dokonalá.
Jestli hledáte nějaké krátké oddechové čtení, tato sbírka povídek by mohla být tou ideální volbou.
Knihu jsem koupila jen kvůli povídce holek Pospíšilek a ta se mi moc líbila. Uvidím, co ostatní.
Za pět minut zvoní je sbírka povídek od 12 různých autorů, známých i těch začínajících, které spojuje jedno téma – školní prostředí. Každý autor zaměřuje svou povídku na něco jiného, což přináší do sbírky velkou pestrost. Od detektivních příběhů po romantické či lgbt romány, až po vážná témata jako šikana či problémy s učiteli. Některé povídky mě rozesmály, jiné zase vyvolali pocit nostalgie a z některých mi běhal mráz po zádech.
Čtení utíkalo rychle, povídky jsou krátké a mají spád. Některé povídky mají velký potenciál a klidně bych si uměla představit celou knihu, právě o tomto tématu a těchto postavách. U pár povídek mi chybělo více školního prostředí, bylo spíše okrajové a samotné příběhy by se mohly odehrávat kdekoliv.
Je pro mě velmi těžké hodnotit povídkovou sbírku jako celek, takže jen menší zmínka o jednotlivých povídkách. Chtěla bych vyzdvihnout tři povídky, které mě zaujali nejvíce.
Nejvíce mě zaujala povídka Samozřejmě byl čtvrtek od Kláry a Evy Pospíšilových. Na první pohled mě zaujala forma vyprávění, byla svižná, rázná a celý příběh měl zvláštní atmosféru.
Tim od Kláry Novákové je dojemným příběhem o dospívání, nejistotě a přátelství, bavily mě i čtenářské pasáže.
Smím prosit? od Radka Blažka mě rozesmál a zaujalo mě, jak dokázal s lehkostí a nadhledem vylíčit vztah dvou středoškoláků.
Vizuální stránka sbírky je velmi povedená - krásná jednoduchá obálka, trefné ilustrace u představení autorů a vše završuje krásně barevná ořízka.
Za pět minut zvoní nabízí mix příběhů ze školního prostředí, a pokud máte rádi povídkové sbírky, neměli byste ji minout . Je rozmanitá, dynamická a povídky jsou krátké, což ji dělá dostupnou i pro ty, co tolik nečtou.
Povídkové sbírky od Yoli mám moc ráda. Tato za mě zrovna nepatří k těm nejlepším, tam mám jiné favority, nicméně mě vždy moc potěší, kolik nadějných mladých autorů v ČR máme.
Povídky z prostředí školy byly fajn oddech. Ne všechny mi sedly, některé za mě příliš upoutala po povrchu, ale v knize bylo pár dobrých kousků. Fajn záležitost, ale nenadchla mě tak, že bych se ke knize vracela.
Povídky ze školního prostředí od mladých českých autorek a autorů. Příjemné zpestření několika dnů, povídky slabší i silnější, jako celek opravdu dobré.
Ako ja len milujem tieto poviedkové zbierky! Krásna grafická úprava, knižka má príjemný tvar, a tak sa fajn drží v rukách pri čítaní, pred každou poviedkou pár slov o autorovi, a výber príbehov je podľa mňa veľmi dobrý pretože som ani v jednej zbierke nenašla vyslovene zĺý príbeh. Najviac sa mi páčil príbeh od Janky Pauloškovej Podzim Života pretože aj mne sa stalo niečo podobné, len s tým rozdielom, že mi maminka zomrela keď som nastúpila na strednú. Taktiež sa mi veľmi páčili Tajemství od Aleša Novotného a geniálny príbeh od Klárky Novákovej Tim. Ak by som mohla odporučiť túto zbierku, tak to spravím veľmi rada.
Ve sbírce povídek najdete tvorbu celkem od 12 autorů, tématem tohoto sborníku bylo školní prostředí a to se všem autorům velmi povedlo. Každý svou povídkou vystihl něco jiného - první lásky, problémy s učitely, šikanu od spolužáků a jiné starosti, radosti či problémy. Žádná z povídek se tématem neopakovala, každá má trošku jiné tempo a co mi nejvíce vyhovovalo byla délka jednotlivých příběhů. Povídky jsou sympaticky krátké a díky tomu mě bavilo je číst a knížka příjemně utekla.
V knize jsou povídky od známých autorů, ale také povídky od vítězů literární soutěže.Vím, že někdo hodnotí každou povídku zvlášť, ale jelikož já nejsem povídkový odborník, tak toto přenechám jiným. Asi nejvíce mi hlavě utkvěly povídky od Míši Merglové, Katky Šardické a Radka Blažka. Ale tím je nechci vyzdvihávat nad ostatními, protože každá povídka je jiná a každá má něco, proč je skvělá.
Knížka jako celek funguje perfektně a naprosto přesně pasuje do young adult krabičky. Takže opravdu doporučuji mladším ročníkům nebo pokud chcete zavzpomínat na školní léta a nezpůsobí vám to trauma :)
Zpátky do školních lavic! Dvanáct povídek různých žánrů, které mají jedno společné - prostředí školy, a musím říct, že mě bavila skoro většina povídek.
Líbilo se mi, že to byl mix žánrů, najdete zde detektivku, romantiku, LGBT román, u některých povídek se zasmějete, u jiné budete cítit nostalgii, některé jsou vážné, některé melancholické, každý si tak přijde na to svoje. Povídky jsou krátké, ale příběhy mají švih a spád a to mě bavilo. Každá povídka je obohacena ilustrací od Myokard a co musím vyzdvihnout, je ořízka knihy, která je naprosto epická! Pokud někomu nesedí povídky, tak tu knihu chcete mít ve své knihovně už jen proto, jak ta kniha vypadá.
A kdybych měla vybrat povídky, které se mi líbily nejvíc, pak by to byly: Samozřejmě byl čtvrtek, Pod lavicí, Slečna dokonalá, Událost, Tim, Smím prosit?
Já mám tyhle povídkové sbírky od Yoli moc ráda a Za pět minut zvoní za mě patří spolu s knížkou Všechny barvy duhy k těm nejpovedenějším. Dvanáct povídek českých autorů spojuje školní prostředí a troufám si říct, že asi každý z nás v knížce najde příběh, se kterým se dokáže ztotožnit. To je na téhle sbírce asi to nejlepší.
Mezi povídky, které mě oslovily nejvíce a hodnotila jsem je plným počtem hvězd, patří Samozřejmě byl čtvrtek, Událost a Smím prosit?
Antologie 12 povídek, některé lepší, některé méně, některé o vážných tématech, některé pojaté lehčí notou, jak už to v takovýchto sbornících chodí. Povídky o vztazích heterosexuálních i z prostředí LGBTQ. Koupil jsem si ji hlavně kvůli povídce dua Pospíšilových, a nebyl jsem zklamán, povídka o vztahu obyčejného kluka Doriana, vyprávěče celého příběhu, a Mikuláše, jemného a citlivého kluka narážejícího při svých probouzejících se touhách na vliv své silně věřící rodiny, má zvláštní atmosféru i formu vyprávění. Nejvíce jsem se pobavil nad povídkou Radka Blažka Smím prosit, kde autor s ohromnou lehkostí a nadhledem líčí vztah dvou kluků středoškoláků Pankráce a Augustýna v Třebíči, kteří svým mladickým nadšením a humorem narušují poněkud rigidní prostředí moravského maloměsta.
Vím, že je tohle už čtvrtá Yoli povídková sbírka, která vyšla, ale já se k těm předchozím do teď ještě nedostala. Po přečtení téhle to ale rozhodně změním, protože tohle byla pecka. Ano, stále je to povídková sbírka, takže tu byly povídky které mi sedly více i povídky které mi sedly méně, ale žádná z nich nebyla vyloženě špatná. Hezky jsem si to dávkovala a čtení jsem si moc užila. I když je tu spousta již osvědčených autorů, tak jsem stejně objevila nějaké nové, z toho jsem měla také radost. Grafická úprava knížky už je jen třešničkou na dortu, proč byste knížku měli chtít mít doma. Nebudu tu vyzdvihovat pár nejlepších povídek, každou jsem hodnotila zvlášť, ale můžu říct, že pokud váháte zda to stojí za to, tak opravdu stojí. Měli byste to zkusit, tohle je fakt krásné počtení jak po vizuální tak obsahové stránce.
Povídky mi sedly tak půl napůl, takže to zprůměrovávám na 3 hvězdy.
Nejvíce se mi líbily kousky od Lenky Poláčkové, Radka Blažka, Katky Šardické, a dua E. & K. Pospíšilových.
V některým povídkách jsem měla pocit, že je tam ta škola zařazená tak, aby se neřeklo. Ostatně, pokud píše o teenagerech, tak nemůžete školu úplně vynechat nikdy. Náctileté postavy prostě do školy chodívají.
Zjistila jsem, že v takhle krátkém formátu je pro mě zásadní to, aby mi postava svým vyprávěním ihned nebyla nesympatická. To pak nezachrání už nic. Nějak nemůžu vystát teenagery naštvané na celý svět (není to docela klišé?) a takové to “podívejte se jak jsem spešl, protože čtu, a nikdo mi tím pádem nerozumí, nemám kamarády a mám to strašně těžký.”
Myšlenky k jednotlivým povídkám najdete na mém Instagramu @tyrkysoveknihy.
Zrecenzováno ve spolupráci s knihkupectvím Luxor a společností Euromedia.
Nejnovější antologie povídek od nakladatelství Yoli je věnovaná tentokrát školnímu prostředí (i když některé povídky se ho jenom dotkly) – široké zaměření povídek mě přesto překvapilo a potěšilo. Je to opravdu pestrý výběr – od téměř detektivního příběhu či luštění šifer, přes trochu hororu, prvních lásek mezi spolužáky a jejich více či méně šťastných vztahů, a to i těch ne úplně standardních s učiteli, dále přes nepochopení spolužáků a v krajním případě až šikanu či obtěžování, až třeba po vážné osobní důvody, které mohou nezvratným způsobem zasáhnout nejen do školních výsledků.
Už tradičně u této povídkové série obdivuji provedení jednotlivých dílů – opět nechybí krásné a trefné ilustrace ke každé povídce, medailonky o autorech a netradiční ořízka, která je tentokrát dokonce hravě vícebarevná. Vizuálně je to určitě jedna z nejhezčích knížek, jakou jsem kdy držela v ruce.
Za pět minut zvoní je povídka od známých, ale zároveň pro mě i neznámých autorů. Některé jména Vám možná přijdou povědomé a některé zase možná ne, ale to rozhodně ničemu nevadí a příběh si užijete i tak.
Příběh se zaměřuje až na dvanáct povídek ze školních lavic. Zároveň bych chtěla podotknout, že se uvnitř knihy vyskytují krásné ilustrace, které příběhu dodávají krásné kouzlo a hezký požitek ze čtení právě. Máme tu hned několik různých žánrů od romantiky až po detektivku a mnoho dalších. Je rozhodně super, že se tady žánry střídají a Vy se u toho rozhodně nezačnete nudit.
Příběh rozhodně slupnete jak malinu, protože je kraťoučká a zároveň i čtivá.
Nejvíce se mi líbila povídky od Lenky Poláčkové, ale musím říct, že se mi líbily opravdu všechny stejně.
Kniha je krásná jak na první pohled, tak uvnitř. Má jednoduchou obálku, ale ta ořízka ? Tak se opravdu povedla.
Pokud chcete zrovna něco oddechového, tak tohle rozhodně oceníte a díky ořízce se bude povídka vyjímat ve vaší knihovničce.
Štítky knihy
přátelství povídky láska škola české povídky trauma
Část díla
- Čas na pravdu 2024
- Pod lavicí 2024
- Podzim života 2024
- Samozřejmě byl čtvrtek 2024
- Slabý kus 2024
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Slaby kus - tak z tehle povidky doslova mrazi. Uplnou husi kuzi jsem mela pri jejim cteni. A vzhledem k tomu, ze jsem ji puvodne cetla pred spanim, tak jsem byla nicena prehodnotit plany a zustat vzhuru o neco dele, protoze jsem se fakt bala.
Cas na pravdu - to bylo tak hezke, az me zamrzelo, ze tam nebylo o par radku vic. Jasne, vim, ze se jedna o povidku. Ale tak tri, ctyri vety navic...to by je prece nezabilo, ne? :)
Samozrejme byl ctvrtek - tohle asi nebude moc objektivni, protoze autorky uplne zboznuju. Kazdopadne tahle povidka byla tak jejich. Tak mila, nezna, trosku smutna, pak radostna. V cloveku se hromadily emoce a uzival si kazde slovo.
Tajemstvi - no paaaani. Vubec netusim, jestli bych neco takoveho rekla nebo to drzela jako tajemstvi prede vsema. Fakt nevim...
Podzim zivota - to bylo smutny. A pro me dost stresujici povidka. Neudelala mi zrovna nejlip. Hodne depresivni a pochmurne tema, byt to patri k zivotu.
Pod lavici - taky jsem ve skole byla za takoveho silence, co si cte. Co si porad cte. Kamaradku jsem mela jen jednu a i ta nerozumela me lasce ke kniham, takze vim dost dobre o co kraci.
Strucny prurez jednou laskou - jezisi, tak te mi bylo tak lito. Bobek mala. Byt na jejim miste, tak jsem ruda az za usima.
Vzkaz na lavici - tak tahle me bohuzel neoslovila vubec. Asi nemam toho spravneho ducha, ktery touzi po patrani :)
Slecna dokonala - tak i tady se to nejak minulo memu zajmu. Ne, ze by povidka byla nejak spatna. Jen to nebyl muj salek.
Udalost - no fuj...prasak jedne odpornej
Tim - neee....to bylo fakt zvlastni. V tomhle nemam rada povidky. Jsou desne kratke a pribeh utnou presne v tom okamziku, kdy je ctenar nasponovany jak ksandy :)
Smim prosit? - tak tohle bylo skvele strelene. Ciselo to absurditou, kterou mnohdy zazivaji homosexualni pary, pratelstvim, spojenectvim, laskou, odvahou a rebeliji. Super.