Za sklem
Zuzana Holčíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482011/bmid_za-sklem-iFk-482011.jpg
4
6
6
Všechno, skoro všechno se může dít jenom za sklem. Nezkoušejte nic rozbít. Ztratili byste iluze. Trochu jiné povídky.
Přidat komentář
Jsem milovníkem povídek, takže když se naskytne příležitost si nějakou povídkovou sbírku přečíst, tak neváhám. Sbírka Za sklem mě mile překvapila. I když povídky mají samostatný příběh, tak je navzájem něco spojuje.
Za sklem není moje prvotina od autorky, jelikož jsem přečetla už její román Hra na druhou. Stejně jako v jejím románu, tak i zde je z řádků cítit ten cit pro vykreslení emocí. Mám velmi ráda, když jsou texty psány abstraktně a člověka to nutí zapřemýšlet. Když síla slov ve vás pak po dočtení každé povídky rezonuje. Nevím, jak to zapůsobí na ostatní, ale na mě z knihy dýchalo, že má Zuzka krásný vztah se svým dítětem :)...
Kniha má také naprosto nádhernou a tématickou obálku.
Některé povídky mě velmi dostaly, jiné byly takový hezký průměr.
Jednotlivé hodnocení:
Za sklem - 5/5
Za dveřmi - 3,5/5
Za hranicí - 3/5
Za stínem - 3/5
Za zdí - 5/5
Za ruce - 5/5
Za mnou - 4/5
Nejlepší, kterou z hlavy nikdy asi nevymažu, byla povídka Za zdí :).
Čtení této povídkové sbírky pro mě byl docela zajímavý zážitek. Všech sedm povídek je psáno ich-formou a sympatická mi byla i sjednocenost názvů, díky nimž si kniha drží určitou atmosféru. Jak už to tak ale u povídek bývá, ne všechny mi sedly stejně.
První tři kousky byly hodně abstraktní. Sálala z nich spousta pocitů, myšlenek, ale ani po jejich dočtení jsem si nebyla jista, co mělo být pointou. Působily na mě trochu neuspořádaným dojmem. Postupně se však povaha knihy mění a povídka Za stínem pro mě byla zlomová. Od té chvíle mi forma povídek přišla uchopitelnější a témata mi byla bližší.
Mrzelo mě, že alespoň některým z nich autorka nevěnovala větší prostor a nešla více do hloubky. Mnohdy se totiž věnují opravdu ožahavým tématům. Adopce, sex na jednu noc, nespravedlivé odsouzení, pedofilie, nevěra. Tohle všechno ve sbírce najdete, a to zdaleka není kompletní výčet. Nechci rozepisovat, o čem která povídka byla, abych vás nepřipravila o čtenářský zážitek. Musím ale vyzdvihnout povídku Za zdí. Opravdu na mě zapůsobila, donutila k přemýšlení a jediné její negativum pro mě byla její délka. Chtěla jsem prostě víc!
Celkově si myslím, že u této sbírky hodně záleží na tom, jak komu jednotlivá témata sednou. Co uniklo mně, může na jiného zapůsobit. Jak mi autorka sama prozradila, dílo vychází i z jejích osobních zážitků a je tak docela dobře možné, že povídky, jenž mi nebyly úplně blízké, se jinému čtenáři trefí do vkusu.
Přidávám i hodnocení jednotlivých povídek:
️ZA SKLEM: 60%
️ZA DVEŘMI: 40%
️ZA HRANICÍ: 40%
️ZA STÍNEM: 60%
️ZA ZDÍ: 85%
️ZA RUCE: 70%
️ZA MNOU: 70%
Celkové hodnocení: 60%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji autorce Zuzaně Holčíkové.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Hra na druhou |
| 2023 |  Dvě prázdná místa |
| 2019 | Zůstávám tu pro tebe |
| 2021 | Za sklem |
Sbírka povídek Za sklem pro mě byla příjemným překvapením. Každá ze sedmi povídek je svá a přesto jsou všechny provázané. Týkají se totiž lidských osudů, životů a všeho, co nás může potkat. Povídky jsou místy lehce abstraktní, aby čtenář zapojil vlastní fantazii. Dýchne na vás veliká dávka emocí, citů a přijde mi, jako kdyby autorka poodkrývala své já. Citlivé a vnímavé. A hlavně čtenář je nucen nad každou povídkou zapřemýšlet a určitě ho některé, stejně jako mě, chytnou za srdce.
Mně osobně se nejvíc líbila povídka Za zdí. O osudu jedné ženy, která našla svého přítele s ní, s ženou, kterou by nejraději nikdy nepoznala...Trpký osud ji zavedl na místa, kam se nikdo z nás nikdy nechce podívat...
Další povídka, která mě chytla za srdce se jmenuje Za ruce. Příběh dítěte, které vyrůstalo s nevlastním otcem a chtělo se dozvědět o svém biologickém otci. Tento příběh je napsaný tak citlivě, s obrovskou hloubkou, že musí zasáhnout každého čtenáře.
I ostatní povídky mají své kouzlo, ale tyto dvě mě zasáhly nejvíc a budu si je vždy s touto knížkou spojovat.