Za tajemstvím pohádek
Bruno Bettelheim
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332228/mid_za-tajemstvim-pohadek-kyL-332228.jpg
4
54
54
Za tajemstvím pohádek - Proč a jak je číst v dnešní době. Dodnes vysoce uznávanou prací amerického psychoanalytika rakouského původu Bruna Bettelheima se stala jeho kniha Za tajemstvím pohádek. V ní autor tvrdí, že je nezbytné, aby se děti v raném věku setkávaly se světem klasických pohádek. Pohádky umožňují zhmotnění obsahů dětského nevědomí ve vědomých fantaziích, jejichž prostřednictvím se dítě učí zvládat obtíže svého života a postupně v něm nacházet smysl. Hrdina, kterým bývá někdo, kdo původně vypadá hloupě nebo bezbranně, symbolizuje nezralé, o své štěstí bojující já, kdežto protivník, jemuž se nakonec dostane zaslouženého trestu, představuje zlé impulzy, s nimiž se dítě učí zacházet. Proto je v pořádku, jsou-li klasické pohádky někdy kruté, ale příběh, který je pro dítě prospěšný, by zároveň měl končit dobře, a dát tak dítěti naději. Druhá část knihy přináší rozbor a výklad mnoha pohádek, jako je Jeníček a Mařenka, Sněhurka, Šípková Růženka, Popelka, Červená Karkulka či Zlatovláska a tři medvědi. Autor ve svém pojednání užívá klasickou psychoanalytickou terminologii, ale jeho text je čtivý a srozumitelný. Doslov Lucie Lucká.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , PortálOriginální název:
The Uses of Enchantment, 1976
více info...
Přidat komentář
Na rozdiel od starovekej báje múdrosť nevyskočí v plnej zbroji ako Athéna z Diovej hlavy a rovnako tak neprichádza prostredníctvom života ľahkých rozkoší. Cesta k zrelosti, individualite a múdrosti čaká na každého z nás a prvý krát sa o nej dozvedáme jazykom symbolickým vo svete rozprávok. Bettelheim uchopuje rozprávkový obsah psychoanalyticky, ale rozhodne to nie je "libido tam, falus sem", dokonca som mal pocit, že je menej sexistický ako napríklad Fromm v práci Forgotten language (Mýtus, sen a rituál).
Jeho zámerom je myslím ukázať, že rozprávka svojím imanentným posolstvom vždy dáva dieťaťu tušiť niečo z dospievania, ktoré nevyhnutne príde. Robí to tak, že oslovuje jeho nevedomie symbolickým jazykom. Krásne to možno pochopiť na príklade veľkého množstva rozprávok so žabím princom, ktorého je potrebné pobozkať. Tento "odporný" čin skutočne v očiach dieťaťa vypadá nechutne rovnako tak ako napríklad nechcene a predčasne videný akt sexuality, avšak keď je už princezná pripravená konečne žabiaka pobozkať, má pred sebou zrazu krásneho princa, ktorý symbolizuje dar sexuality v užšom zmysle. Podobne rozprávka o troch prasiatkách a vlkovi rozpráva príbeh o inom rozmere dospievania - o zodpovednosti a úsilí, ktoré sa vždy vypláca v porovnaní s lenivosťou, Šípková Ruženka a Zlatovláska poukazujú na potrebu stiahnúť sa k sebe do samoty, aby prišli k zrelosti (čím autor ukazuje na rozdielnu cestu v porovnaní s tou známejšou, kedy hrdina odchádza za dobrodružstvom do sveta). Univerzálne posolstvo týchto príbehov je však spoločné a možno ho vyjadriť ako potrebu opustiť istoty detstva, čo je mnohokrát znázornené tým, že sa hrdina stratí v nebezpečnom lese, musí sa naučiť čeliť vlastným divokým sklonom a úzkostiam, čo symbolizujú stretnutia s divokými zvieratami alebo drakmi, musi sa naučiť rozumieť sami sebe, ako dávajú tušiť stretnutia s rozprávkovými bytosťami.
Rozprávka transformuje pravdu dospelosti do jazyka dieťaťu oveľa zrozumiteľnejšiemu a hovorí mu to, čo dospelí už vedia a to síce, že to nie je život v perníkovej chalúpke. Autor ma prekvapil aj početnými údernými myšlienkami, ktoré som si vypožičal pre ďalšie použitie, sú to napr:
"Hovoriť niekomu, čo má robiť, znamená nahradiť otroctvo nezrelosti otroctvom poslušnosti príkazom."
"Kto ponúka mnoho, poskytne niečo mnohým."
"Chudoba a bieda nečinia ľudskú povahu lepšou, ale skôr sobeckejšou, menej citlivú k utrpeniu druhých a teda náchylnú ku zlým skutkom."
Autor rozebírá význam pohádek obecně i konkrétně zcela v duchu freudismu, takže to je samý sex a oidipovský komplex. Moc mě to nechytlo, nevěřím, že by děti v pohádkách viděly (i když předvědomě či jak) tolik významů v každé maličkosti. Radši bych si přečetla pojetí jungovské s archetypy.
Kniha se mi četla těžce, možná právě proto, že byla tak těžko uvěřitelná. Uvítala bych víc kazuistik, těch několik málo podávalo důkaz k autorovu tvrzení jen zčásti. A chtěla bych vidět tu spoustu dětí, které jsou údajně nadšené z toho, že Karkulka je s vlkem v posteli.
Autor rozebírá převážně verze od bratří Grimmů, které mu svými detaily mnohokrát hrajou do noty, občas to prokládá verzí od Perraulta. I když se okrajově zmiňuje i o jiných zemích, mrzelo mě jeho opomenutí českých pohádek.
Z knížky si odnáším leda to, že pohádky jsou pro dítě velmi důležité, protože mu přinášejí pocit bezpečí. Osobně mám nejradši Krásku a zvíře, to teda koukám, co to o mně vypovídá :-D
Já tuhle knížku tak miluju! Miluju pohádky a všechno co se jich týká. A tohle mě neskutečně bavilo. Upřímně si nejsem jistá, jestli si z nich děti, ať už vědomě nebo předvědomě, vezmou vše, co autor popisuje, ale rozhodně to byl velmi zajímavý vhled.
A informací o prvotní verzi Šípkové Růženky nebo o významu Žabího krále rozhodně zazáříte v každé společnosti, co si budeme.
Kniha přináší pohled psychoanalýzy na klasické pohádky. Vzhledem k tomu, že některá tvrzení psychoanalytiků mi přijdou trochu divná a ujetá, občas jsem kroutila hlavou i nad tvrzeními týkajícími se motivů a symbolů v pohádkách, o kterých se psalo v první části knihy. Ale zase musím uznat, že výklady a rozbory konkrétních pohádek v druhé části knihy dávaly smysl, i když byly dost neuvěřitelné a šokující (třeba Karkulka). Je ale pravda, že pohádky byly původně určeny dospělým, takže spousta násilí, sexu apod. by nás neměla zase až tak překvapovat. Zaujaly mě různé verze a varianty některých pohádek.
Každopádně, kdyby autor v knize tolikrát neopakoval a nezdůrazňoval, jak jsou klasické pohádky pro děti hrozně, ale fakt hrozně důležité, asi bych po přečtení knihy dospěla k názoru, že jsou pro děti naprosto nevhodné. :-)
První polovina knihy mě uchvátila natolik, že jsem si řekla "jo, tohle by si měl přečíst každý rodič" - knihu jsem si dokonce koupila (jednak mi opravdu přišla zajímavá a také je o ni přes semestr zájem, protože je v seznamu povinné četby našeho oboru). Jak přišlo velké nadšení v první polovině, tak přišlo zároveň i částečné zklamání z poloviny druhé. Někde ve dvou třetinách už mě přestalo bavit čtení o tom, jak moc dítě má v podvědomí sex a všude kolem pojmy penis, vagina, menstruace. No jako v kontextu to bylo zajímavé, ale spíš mi to některé pohádky trochu až znechutilo (obzvlášť jsem kroutila hlavou u Červené Karkulky) a Bettelheima (promiň, asi se budeš obracet v hrobě) jsem nazvala úchylákem. Kniha se mi četla zdlouhavě a nakonec jsem byla ráda, že jsem ji vůbec dočetla.
Skvělá kniha pro všechny, kdo chtějí vědět více o pohádkách, psychologii a o tom, jak na nás působí příběhy. Dobrá odpověď všem, kdo by chtěli kádrovat jednotlivé pohádky z pohledu logiky, povrchního chápání příběhů a soudobé estetiky.
Vynikající kniha. Postupuje od ranějších dětských problémů k pubertálním, v první části vyloží jednotlivé fenomény, ve druhé je ukáže použité ve známých pohádkách. Srozumitelný slovník přístupný bez obtíží i laikovi (navíc díky navazující výstavbě si má čtenář možnost pojmy osvojit), zábavný obsah.
Není nutno souhlasit se vším - na mýty určitě nezanevřu a umělé pohádky před dětmi tajit nebudu -, aby byla kniha přínosná a zajímavá pro čtenáře i rodiče. Pro rodiče navíc může být uklidňující, protože jim mezi řádky ukazuje způsob, jak zacházet s negativními dětskými emocemi a že takové emoce nejsou nic nepřirozeného.
Je pre mňa mimoriadne dôležité, aby rozprávky prežili. Táto knižka môj postoj utvrdzuje a dopĺňa o vedecký pohľad. Myslím, že "moderní" rodičia, ktorí majú síce obavy, že Vlk a kozliatka by narušil psychiku ich detí, ale na druhej strane ich netrápi, keď sa dieťaťu pred spaním ujde trochu toho seriálového Paneláku, robia chybu. Vyrastá generácia detí a mládeže, ktorá obdobie rozprávok (klasických) jednoducho preskočí. V tejto knihe nájdete teórie, interpretácie, analýzy...nemusíte so všetkým súhlasiť a stotožniť sa. Rozprávky ale potrebujeme.
Tahle kniha mě prostě bavila. Je uklidňující propojovat témata, která jsou mi od dětství důvěrně známa a oslovují moji obrazotvornost, se základními záležitostmi lidské psychiky a výchovy. Autorovy analýzy působí uvěřitelně. Jeho schopnost interpretovat je ohromující, i když chápu, že někdo se může na pohádky dívat zase úplně jinak než psychoanalyticky.
Zpočátku je kniha ohromující, vlastně je ohromující až do konce. Jen mě místy trochu rušila jedna věc, a to neustálé narážky na osoby, jež pohádky znehodnocují svým nevzdělaným a rádoby moderním pojetím. Je to jistě oprávněný fakt a je v pořádku na něj upozornit, avšak činí-li to autor opakovaně, jako by tím knize ubíral na kráse. A tak se z průvodce odkrýváním tajemství stává obhájcem a knize prokazuje medvědí službu, když se mu spolu s "otravnou mouchou" podaří (při)zabít i "poustevníka". Autor na pohádky nahlíží odlišným způsobem než např. H. P. Röhr, jeho výklad pohádkových symbolů a motivů je však stejně tak obohacující. Přece si však kladu otázku, zda autor příliš nestraní rodičům, když předpokládá, že většina z nich se k dítěti chová tak, jak by se od dospělých lidí očekávalo.
Jen zcela vyjímečně dávám plný počet bodů - ale tato naučná publikace si ji jistě zaslouží! Vyčerpávající rozbor jednotlivých pohádkových příběhů je zde čtivou a srozumitelnou formou podán i neprofesionálnímu psychologovi.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Za tajemstvím pohádek |
| 2021 | Lidé nejsou mravenci: Postřehy psychoanalytika z koncentračního tábora |
Docela slušný výklad pohádek z hlediska psychoanalýzy. Freudovci jásejte! Je jasné, že pohádky nás provázejí od útlého dětství do puberty, proto se i dotýkají sexu netřeba se divit vždyť dospíváme! Mne nejvíce překvapily některé neznámé verze pohádek. Vzpomínám, jak nám češtinář říkal, že celá lidová slovesnost dostala nový kabát za národního obrození všechna sprostá slova byla vypreparována a děj byl zušlechtěn. Jen vzácně najdeme původní verze pohádek, které obsahují lechtivé výrazy (J.Š. Kubín). V této knize je také psáno o úpravách a zušlechťování pohádek, aby nepohoršovaly a líbily se. U nás (i když tato kniha o českých pohádkách nemluví) se na tom určitě podíleli Erben a Němcová, kteří pohádky a lidovou slovesnost sbírali a poté upravovali. Ale původních verzí lidových pohádek je jako šafránu. Pokud máte rádi pohádky, počtete si!