Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258267/bmid_zabijak-anders-a-jeho-pratele-a-obc-j3Y-258267.jpg
3
1289
1289
Třetí humoristický román světového bestselleristy a autora nejoblíbenějšího románu roku 2014 v Česku. Johan Andersson – díky svým nesčetným pobytům v base nazývaný jednoduše „zabiják Anders“ – je čerstvě na svobodě. Potřebuje novou práci a stejně tak přátele. Do rány mu přijde vychytralá pastorka Johanna Kjellanderová, která se kvůli svému ateistickému smýšlení ocitne na dlažbě. Společně s hotelovým recepčním Perem Perssonem založí „Agenturu pro ubližování na zdraví“ se zabijákem Andersem v roli smluvního násilníka. Kšefty běží báječně. Dokud se zabiják Anders nezačne ptát po vyšším smyslu toho všeho, nezačne se najednou zajímat o boha a nezačne být laskavý a mírumilovný. Jenže bossové stockholmského podsvětí s ním mají nevyřízené účty a zabijáka Anderse i s jeho přáteli pořádně zmáčknou… Jonas Jonasson si šibalsky a neuctivě bere na mušku lidskou chamtivosti a zabijákem Andersem vytvořil nezapomenutelnou postavu antihrdiny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , PanteonOriginální název:
Mördar Anders och hans vänner (samt en och annan ovän), 2015
více info...
Přidat komentář
Po přečtení komentářů z první strany je mi jasné, že asi opět zastávám sólo názor (podobně jako u Analfabetky). Mně tato kniha přišla vysloveně slabá, jako kdyby autorovi hořel termín odevzdání nového humoristického románu v době, kdy sám humor postrádá. Je to takové těžkopádné, bezbarvé, postavy nevýrazné a nesympatické (snad paradoxně s výjimkou Zabijáka Anderse), děj - no ten jediný by asi za něco stál, kdyby byl ovšem lépe zpracován. Pro mě toto byla pověstná poslední kapka - pohár přetekl a s autorem končím.
Nedal jsem to není to nejhorší ale je to nudné ale nejhorší jsou postavy nějak není komu fandit
Trapný, vůbec mně to nepřišlo vtipný.
Pořád u mě vede Sladká pomsta a první Stařík. Ani Prorokyně nebyla špatná.
Jednu * dávám jen Martinu Stránskému za četbu audioknihy.
(SPOILER)
Slabší než prorokyně a hlupák. Strašně mě štvalo, jak se sťuknou se zabijákem Andersem a pak se ho snaží pořád podrazit. Bez něho by neměli ani haléř, ale klidně na něj ušijí boudu a nechali by ho v tom. Jasně je to o jejich nápravě. Ale ta mohla přijít trochu dřív. A to savo na konci mě vysloveně naštvalo. Nesnáším takové lidi.
Jinak jsem se zasmála. Ale nevím jestli se k téhle ještě vrátím. Anders super aspoň za deset hvězdiček. Ale farářka a recepční tak s bídou za tři. :-)
Bohužel zanechávám nedočteno... Knížka je dobře napsaná a v jiném životním období bych ji s nějvětší pravděpodobností dokončila... Začátek mě nadchl, líbil se mi styl psaní...postupně jsem se ale přistihla, že mě pokračování zajímá čím dál tím míň a jelikož jsem teď v období, kdy téměř nemám čas si sednout ke knížce, chci číst prostě to, na co se budu taky těšit...
Tento Jonassov román mi nesadol. Ani vyobracaný vo všetkých umeleckých jazykových prostriedkoch, ani humorne, ani vážne. Asi nie som z tých, ktorí by románu porozumeli.
A zase vtipné. Sice se autor malinko opakuje, při oddechovce a delším odstupu od předchozí knihy to ale zas tak nevadí.
Jakože....jo, ale rozhodně to nedosahuje Jonassových kvalit. Analfabetka, Stařík, Prorokyně - tyto knihy jsou dotaženy k dokonalosti. Jak RoadTripy, tak zvraty. To mi v této knize chybělo. Road trip byl pouze po Švédsku a zvraty nedomyšlené, nedotažené, mnohdy zbytečné.
Posledních několik kapitol o Vánočním skřítkovi mi přišlo naprosto nadbytečných. Dobře, vidíme v nich vývin hlavních postav, kdy nechtějí již pouze brát, ale i dávat, ale i tak si myslím, že kniha by se bez toho obešla a na ničem by jí to neubralo.
Knihu dle mne nejlépe vystihuje tato citace:
"(Peníze mají díky tomu, že...společnými silami) znásilnili bibli..."
Hosana!
Po předchozích knihách, jsem se těšil na další dílo autora. Možná pro velké očekávání, můj zážitek nebyl takový jako u předchozích knih. Nicméně mě kniha bavila i tak se k ní rád vracím v audio verzi, která je opět v podání Martina Stránského.
Dobrá kniha, i když Stařík je o třídu až dvě výše. Docela jsem se bavil a vzpoměl si na film Co je doma, to se počítá. Podnikání v oboru lámání končetin, kriminálník hlavou církve - samé skvělé nápady. Ke konci to ale trochu ztrácí šťávu.
Když jsem četl, smutně jsem vzpomínal na skvělý vtip Stoletého staříka. Ano, v něčem ho to připomíná, ale všechno je takové těžké a ne moc vtipné, občas mě to dokonce nudilo a měl jsem problém to vůbec dočíst.
Já Jonase Jonassona prostě miluju :-)
Jasně, samozřejmě, jeho knížky jsou psané stejným stylem a stejně šílené (četla jsem 4), ale jsou stejné krásně a moc mě baví :-)
Ono vymyslet takové absurdity, ale tak, aby to přeci jen mělo hlavu a patu - to není sranda! Natož to vymyslet tak, aby to BYLA sranda :-D A to on prostě umí :-)
Navíc každá z knížek má svůj okruh šílenců z jiných oblastí našich životů - a to je třeba také ocenit. Např. tady vůbec nefigurovala atomová bomba, takže ty řeči o opakování zas tak žhavé nejsou ;-P
Opět posloucháno v naprosto geniálním podání Martina Stránského - i to tomu určitě dává šťávu ;-)
S Jonassonem je to těžké. Jakmile přečtete jednu jeho knihu, další už vás nepřekvapí, i když se tváří, že je plná překvapení a neočekávaných zvratů. Nebo právě možná proto. Zabiják Anders ma pár plusových bodů za svérázné pojetí svatého příjmání, ale jinak jde o průměr.
Po Staříkovi a Analfabetce jsem očekávala další výborné počtení, ale tohle mě dost zklamalo. Hrdinové se mi zdáli podivní a nemělo to ten obvyklý švih, lehkost a vtip, na který jsem byla zvyklá z předchozích knih autora.
Líbila se mi Analfabetka i Stoletý stařík, tohle mě natolik neoslovilo, že jsem knihu ani nedočetla. A to se nestává často.
Moment překvapení, na který mohl spoléhat Stoletý stařík, už tentokrát nefunguje. Ani vysoko nastavená laťka Analfabetkou se nepodařila udržet, natož přeskočit. Ale i tak má třetí Jonassonův román takovou míru absurdity a smyslu pro (černý) situační humor, kterou od něj člověk čeká. Možná že už je problém se samotným Zabijákem, tedy hlavním (ne)hrdinou, postrádá jak jakousi náhodnou zúčastněnost Staříka, tak sympatie Analfabetky. Ale i tak je to čtení zábavné (hlavně v první polovině), no na léto jak dělané. Jsem zvědavý, s čím přijde autor příště, protože je jasné, že podle tohoto "forrestgumpovského" mustru se nebude dát psát donekonečna. Ale zatím to funguje.
Parodie na církve nebyla špatná. Zabiják a jeho banda do příběhu zapadli výborně :). A opět se to neobešlo bez spousty hrozně praštěných náhod, mnohdy vedoucích k hromadnému vraždění. Nebo kyblíkům plným příspěvků, někdy tělesných :).
Hlavní příčina propadu a neúspěchu této knihy tkví asi v tom, že autor jednak po celou délku textu nedokázal "chytit správně slinu", pořád jako by naskakoval a zase se sesmekával, a hlavně v tom, že kritika a zesměšnění církví a náboženství je bohužel už strašně stará vesta a nejspíš se na ni nový pohled vrhnout už nikdy nepodaří (alespoň Jonassonovi se to tedy rozhodně nepodařilo).
Štítky knihy
křesťanství humor švédská literatura
Autorovy další knížky
| 2012 |  Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel |
| 2014 |  Analfabetka, která uměla počítat |
| 2016 | Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) |
| 2019 | Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět |
| 2020 | Sladká pomsta |
Ne každému sedne možná až zbytečně černý humor v této satiře, ale celkově pokud se povznesu nad zlámanými údy a podobně, mě připadá kniha méně vtipná nežli "Analfabetka". Ovšem přiznávám Jonassonovi originálnost a výborné nápady.