Zachránila mě slza
Angele Lieby , Hervé De Chalendar
Skutečný příběh ženy, která se probere z umělého spánku, ale nemůže se hýbat ani komunikovat. Ostatní se domnívají, že je v kómatu, přestože ona sama všechno slyší a vnímá. Bojí se, že ji lékaři nechají odpojit od přístrojů (tato možnost se před ní probírá s rodinou) nebo přistoupí k odběru orgánů, jelikož se kdysi zavázala k dárcovství. Tento stav trvá přibližně dva týdny a lékaři už jejím příbuzným nedávají naději. Potom si však dcera, která právě sedí u matčiny postele a mluví na ni, všimne, že Angele po tváři stéká slza...... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Un larme m´a sauvée, 2012
více info...
Přidat komentář
Co k tomu říct? Silný příběh, k zamyšlení. Může se to stát každému a to je to, co mě děsí..
Velmi silný příběh. Knihu by si měl přečíst každý, hlavně tedy zdravotníci a lidé pracující s lidmi, jelikož i když člověk nereaguje (kvůli nějakému omezení), nikdo z nás neví, co cítí, a proto bychom se k němu měli chovat stejně jako k jinému člověku, možná ještě lépe, jelikož se nemůže bránit.
Úžasná kniha, měl by si jí každý přečíst. Hlavně všichni zdravotníci, ale i příbuzní, rodina... prostě každý. Velmi silný příběh, krásně napsaný.
Mám ráda knihy podle skutečných událostí. Tahle se mi dostala do ruky náhodou.
Opět mě utvrdila v přesvědčení, že naše vědomí vnímá, ikdyž je v bezvědomí, nebo na pokraji smrti.
Každý z nás se může ocitnout na kraji druhého břehu. Dvěma slovy- autorce díky.
Velice čtivá kniha, silný příběh. Nemohla jsem se od čtení odpoutat. Všichni bychom si měli vážit svého zdraví, je to to nejdůležitější, co v životě máme. Materiální bohatství není nic.
Mám ráda příběhy, které píše sám život. Znovu jsem se utvrdila v tom, že bychom si měli vážit každého dne, každé hodiny, každé minuty a neplýtvat časem. Život je nevyzpytatelnej a zatraceně krátkej. A když člověk chce, dokáže překonat i velké překážky
Tak tady s téhle knihy si něco do života odnáším...a to je to,vážit si každý den,každou minutu, vteřinu života.. Takhle kniha me určitě poznamenala do Života!!!
Neuvěřitelný příběh, který jednoznačně dokazuje, že psychika je "život" sám o sobě. To že se porouchá tělo neznamená, že je v háji i to co je uvnitř nás. Věřím, že psychická osoba živa v každém z nás je něco víc než jen naše tělo. Je to vyšší stupeň nás, který přežívá i po smrti. Není možné, aby něco tak dokonalého umřelo. Nevěřím tomu. Každopádně, knihu doporučuji všem kteří netrpí panickou poruchou :D, pokud trpíte přespřílišným strachem ze smrti a máte problémy jako já, zaručuji Vám, že si na knihu vzpomenete po každé, když se bude blížit ataka :D.
Mám moc ráda knihy, které jsou podloženy skutečnou událostí a chápu, že autorka není extra super spisovatel, ale mohlo to být určitě propracovanější.
Tu situaci, kterou si prožila si nedokážu absolutně na sobě představit, musí to být opravdu šílený pocit.
Velice čtivá kniha, příběh psaný jednoduchou formou o to víc zajímavý a působivý. Přečteno jedním dechem...
Velmi silná kniha.Přečetla jsem jí " na jeden zátah", nešlo přestat. Od počátku do konce jsem plně vtažena do příběhu, doslova jsem hltala a hltala každé slovo.Je mi jasné, že je to dáno tím, že mám osobní zkušenost, ne jako pacient, ale jako denně pečující v domácnosti o člověka v komatu. Velmi silné. Hodně mi ta kniha pomohla se po letech ještě lépe nacítit, více pozorovat, být ve střehu atp. Za mě plný počet. Dala bych jí jako povinnou četbu na nemocniční oddělení a do zdravotních škol...minimálně.
Tahle kniha je strašně zvláštní. Na jednu stranu je úžasná. Výborně vypsané emoce, duševní stavy. Uvědomění si, že život je opravdu vzácný: zvláště, když jsme zdraví. Ten příběh vám vlije do žil optimismus. Budete opět přemýšlet...
Ale na stranu druhou... Bylo to divné, ale já jsem se do příběhu nějak nedostala. Přišlo mi, že jsem tam byla, ale jen jsem tam visela ve vzduchu a pozorovala. Nějak jsem se do příběhu nevcítila... Proto jen tři hvězdy...
Kniha může být pro mnohé inspirací a ponaučením, ale mé srdce to nějak nedokázalo zasáhnout. Je to asi tou nemocnicí a chladem, který vycházel z ostatních lidí...
Zvláštní. Žena, která onemocněla náhle a bez vlastní příčiny má tak nízké hodnocení, a holka, která se dobrovolně se vrhla někam, kde si nadělala sama moc potíží, má 90%.
Tahle knížka se nedá hodnotit jinak než plným počtem.
Skutečně zajímavé čtení vybízející k zamyšlení,jelikož nikdo z nás neví,co se může stát.
Přečteno za pár hodin. Téma velmi zajímavé, možná by to mělo být povinné čtení pro lékaře. Ta hrůza, být při vědomí a nemoci to dát nijak najevo... brrrr.
Autorka je bojovnice, obdivuji její sílu a odhodlání, přeji jí rodinu, díky níž vlastně přežila, a upřímně doufám, že tato nemoc nemůže mít recidivu. Je opravdu šokující, jak se člověku ze dne na den dokáže změnit život....
Realita, která může kdykoli potkat každého z nás. S lidmi v tomto stavu se při své práci setkávám. Že někteří z nich i v tomto stavu vnímají nepochybuji. Ale je úděsné vědět, jak moc mohou svůj stav vnímat. Mít před sebou nereagují tělo, kterému to plně myslí? Jde mi z toho mráz po zádech.