Zachránila mě slza
Angele Lieby , Hervé De Chalendar
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219544/bmid_zachranila-me-slza-PDK-219544.jpg
4
224
224
Skutečný příběh ženy, která se probere z umělého spánku, ale nemůže se hýbat ani komunikovat. Ostatní se domnívají, že je v kómatu, přestože ona sama všechno slyší a vnímá. Bojí se, že ji lékaři nechají odpojit od přístrojů (tato možnost se před ní probírá s rodinou) nebo přistoupí k odběru orgánů, jelikož se kdysi zavázala k dárcovství. Tento stav trvá přibližně dva týdny a lékaři už jejím příbuzným nedávají naději. Potom si však dcera, která právě sedí u matčiny postele a mluví na ni, všimne, že Angele po tváři stéká slza...... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Un larme m´a sauvée, 2012
více info...
Přidat komentář
Jsem ráda, že kniha vyšla, že jsem si početla nad smutným příběhem, který díky naději a síle žít, také díky vůli autorky dobře dopadl.
Já osobně si myslím, že opravdu v kómatu člověk vnímá, a musí to být nejhorší zážitek, když vnímáte a nemůžete o sobě dát vědět.......
Kniha by možná byla hezká a čtivá, kdyby byla napsaná jiným stylem. Mě bohužel tento autorčin styl moc nesedl, takže pro mě to nebylo až takový haló jak jsem čekala.
Knihy napsané životem patří mezi ty nejlepší. Měli bychom si života vážit co nejvíc, je to to nejcennější, co máme. Dojemný příběh, až neskutečné popisování bolesti....stále na něj myslím :-(
Člověk se zamyslí nad svým životem, který může náhle skočit, jak mávnutím kouzelného proutku.
Nejhorší je bezmoc. Poutavá kniha.
Moc zajímavá kniha po jejímž přečtení musíte pořád přemýšlet nad tím, jak je tohle vlastně možné.
Pro mě je to smutná kniha o přístupu lékařů k pacientům. O to děsivější, že se příběh odehrává ve vyspělé západní Evropě.
Intimní příběh o zkušenosti s hrůznou situací, kdy člověk leží a vše vnímá, ale nemůže nijak reagovat. Děsivé myšlenky o tom, jaké to bude, až mě odpojí od přístrojů... A co když mi budou chtít předtím odebrat nějaký orgán na transplantaci, když jsem vlastně mrtvá? Jak jim dát najevo, že žiju a vše cítím? A potom popis úporné a děsivě namáhavé práce, aby se vše vrátilo k normálu. Hodně poučné, hlavně o tom, jak silná dovede být lidská vůle.
Často si stěžujeme na chování lékařů, ale když si myslí, že je neslyšíme, může to být mnohem mnohem horší. Samozřejmě nepaušalizuju. Příběh Angele je velice drsný a zajímavý. Už jenom ta hrůza, že vše takovou dobu slyšela, ale nemohla nijak zareagovat. Možná by bylo zajímavé doplnit o krátké vyprávění z pohledu manžela, který to s ní nevzdal.
Samotný příběh je velmi zajímavý (ale také šokující a drsný), samozřejmě o to víc, že se jedná o autobiografii. Nicméně mi přišlo, že té knize něco chybělo. Možná jsem si to částečně způsobila tím, že jsem očekávala příliš mnoho a zasáhlo mě to míň, než jsem čekala? Ale ať už byl u mě jakkoliv velký problém v tomhle, faktem zůstává, že jsem nějak nebyla schopná se do Angéle vcítit, a to proto, že mi to přišlo naspané strašně neslaně nemastně. Jako poněkud povrchní podání čistých faktů. Byl to námět, ze kterého se dalo vytřískat hodně, ale autorka to podle mě bohužel nevyužila tak, jak mohla.
Zajímavá knížka, kterou jsem přečetla za pár hodin. Přinesla mi spoustu témat k přemýšlení jakož to člověku pracující ve zdravotnictví. Kde se teda naštěstí k určení dg mozková smrt přistupuje úplně odlišně, než zažila Angéle.
Knihu jsem přečetla za víkend..Bylo zajímavé se vžívat do pocitů pacienta, o kterých mnoho z nás nemá ani potuchy- do komatózního stavu, kdy funguje mozek a vše, co se kolem něj děje, tak vnímá...
"Jsou lékaři, kteří pečují o srdce, lékaři, kteří pečují o zuby, lékaři, kteří pečují o játra... Ale kdo pečuje o nemocného?"
Zajímavá výpověď ženy, která vede k mnoha zamyšlením. Myslím, že jde o povinnou četbu nejen pro pacienty, ale v první řadě pro lékaře...
Kniha určitě stojí za přečtení.