Záhada černolických vražd
Jaroslava Černá
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459489/bmid_zahada-cernolickych-vrazd-X4W-459489.jpg
4
42
42
Soudní vyšetřovatel Borek série
1. díl >
Píše se rok 1645 a z bojů ve Francii se vrací vysloužilý voják Martin. Než navštíví rodiče, zastaví se u sestry Johanky, která nevinnou dobrou radou změní nejen jeho život, ale i život celé rodiny. Nečekaný návrat syna se tak stává začátkem tragických událostí, jež vrcholí Johančinou smrtí. Hlavním podezřelým z vraždy je její manžel Viktorín. „Zabila se sama! Musíte mi věřit!“ tvrdí zoufalý muž při vyšetřování. „Vrátila se od rodičů a vykřikovala, že všechno je její vina a že už nedokáže dál žít!“ Vyšetřovatel Borek začíná o hlavním podezřelém pochybovat a rozhodne se vypátrat všechny okolnosti, které k tragickým událostem vedly. Výslechy svědků ho zavedou hluboko do minulosti. Brzy nabývá přesvědčení, že skutečného vraha se mu možná nikdy nepodaří usvědčit…... celý text
Přidat komentář
Je tohleto vůbec možný?! Ptám se sama sebe, protože jsem vlastním očím nevěřila. Co to jenom paní Černá sesmolila a proč? Možná slyšela nějakou starou kramářskou baladu "O tom přeukrutným mordu a umrlé celé rodině " a vzápětí k ní přilétla myšléénka, že by z toho mohla kápnout knížka. Že ona ji nezahnala....To přece není žádná historická detektivka, ale parodie na ni! Od začátku do konce to tam falešně vrže, samozřejmě nechybí mladý dychtivý vyšetřovatel, co na konci svou věrnou lásku nalezne. Jinak tam autorka vrší a na kupu předešlých přihazuje další faleš a jalovost. Od začátku je jasné, jak to bylo a proč. Skoro nemá cenu číst, stačí jen listovat, tak je to řídké. Lidové postavy tu mluví jako kniha, o filozofování tu není nouze, mudruje se v každém odstavci. Zkrátka NEČÍST!!! Kdyby tu místo toho byla jenom ta jarmareční balada, bylo by mi líp. Všechno to, co mě štvalo, výborně vystihla Galadwen přede mnou.
Kniha mě nijak nepotěšila ani neoslovila.
Příběh je převzatý z poměrně známé kramářské písně, kterou zpracovala už před drahným časem kapela Ginevra v baladě Voják. A zatímco na tříminutovou píseň bylo materiálu dost, tady se ze stejného motivu vaří 180 stránek, takže mě zajímalo, jak si s tím autorka poradí (co je to za příběh, jsem pochopila po pěti stranách). Známé téma by nevadilo - koneckonců, nové zpracovávání známých událostí je podstatou historického románu -, ale muselo by být zajímavě pojednané. Což bohužel není. Vyprávění o historii Johaniny rodiny vedoucí nakonec k vraždě mi připadalo jako jedna velká nudná vycpávka, s nezajímavými a dost nevěrohodnými postavami. Do celkového rozsahu knihy je první příběh doplněn ještě druhou novelkou, s předchozím dějem moc nesouvisející a jen volně navazující osobou vyšetřujícího.
Co jsem ale opravdu nemohla překousnout, je velká nevěrohodnost reálií. Děj je údajně zasazen do konce třicetileté války, ale tomu nevěřím. Část reálií odpovídá 19. století (popisované stavební dispozice chalup, stravování - brambory, dýně a zajíc v 17. století v našem prostředí na venkově?, zmíněná existence krajských soudů v Plzni a Berouně a fungování soudnictví obecně - to snad ne!), figurují tu křestní jména, která se v té době vůbec nepoužívala (Alois přišel do módy až v 19. století, zatímco Boleslav a Bořivoj už byli za třicetileté války naopak dávno pasé), náhodně se střídá tykání a vykání, vyšetřující se bez rozpaků druží s katem, autorka pravděpodobně zaměňuje saský vpád roku 1631, kterého se účastnilo jen minimum Švédů, s pozdějším švédským... To všechno mě příšerně dráždilo. Když k tomu připočítám množství stylistických chyb a celkově podprůměrné vypravěčské řemeslo, beru to tak (po druhém pokusu), že tato autorka není pro mě.
Jedna hvězda za příběh, druhá je výhradně za pěknou obálku.
Taková průměrná historická skoro detektivka o tom, kam až vede lidské sobectví a zloba. Vzhledem k tomu, že to snad měly být příběhy podle skutečných událostí, neodpovídaly skutečnosti některé historické reálie. Brambory se k nám ve velkém dostaly až o sto let později za Marie Terezie. Stejně tak až za Marie Terezie chodily dívky do triviální školy, kde se učily psát a počítat, tudíž je nepravděpodobné, že by v 17. stol. uměla chudá vesničanka (Apolena) číst tak, aby si mohla přečíst protokol o výpovědích svědků. A ta dýňová polévka se mi taky nezdá.
Hodnotím jako slabé. Navíc jsem jako předchozí knihu přečetla knihu od Z. Pošívala ze stejného období a to je daleko lepší kvalita, je vidět, že měl nastudované reálie i dobový jazyk, což autorka Černolickych vražd nejspíše neměla.
* brambory se v té době mezi prostým lidem zcela jistě nepojídaly tak běžně, jak se v knize píše
Velmi jednoduchý styl, naivní zločiny i jejich vyšetřování: v podstatě rodinné psychothrillery, děsivá komorní dramata. 50%
Hlavní příběh truchlivý a dojemný, připomínající hrůzy války a jejich dopady na aktéry i civilisty. Po uplynutí 400 let od třicetileté války se na tom nic nemění.
Pozn.: Z nemnohých historických reálií mne zaujala dýňová polévka. Tykve/dýně pochází z Ameriky, ale zřejmě v 17. století už v Evropě mohly být rozšířené, ovšem zda se pěstovaly i u nás, toť otázka.
Četlo se to docela dobře, jen mi tam vadilo, jak se pořád ty stejné úvahy postav opakovaly pořád dokola, to mi přišlo okatě nadbytečné. A pak taky vlastně nevím, jestli byla záhada černolických vražd smyšlenkou autorky, nebo se někde v historických pramenech skutečně řešila, a příp. zda byla vyřešena (autorčin doslov je stručný až běda a právě tohle podstatné se v něm nedočtete :-(
Trochu odlišné téma než obvyklé historické knihy od spisovatelky. Ale o to zajímavější historická detektivka . Velice poutavé čtení o těžkém životě z doby 30 leté války. Dva případy řeší mladý vyšetřovatel . Podaří se mu vypátrat vrahy?
Náhodný výběr z knihovny. Kniha mě na první pohled zaujala názvem.
Mladý vyšetřovatel Borek vyšetřuje rodinnou tragédii, která se odehrála roku 1646, tedy v těžké době, kdy Evropu sužovala třicetiletá válka a obyčejní lidé trpěli nouzí. Na konci knihy pak vyřeší ještě vraždu paní radní, takže knížka je vlastně 2v1. :)
I přes vyšetřovaný zločin se kniha četla velmi lehce. Takové odpočinkové čtení, které si ale zaslouží pět hvězd.
Skvěle napsaná kniha, příběh podle skutečných událostí. Velice smutné životní etapy dvou rodin z odlišných vrstev.
Napsáno skvěle, čtivá a zajímává detektivka ze strašné doby. Přesto je cítit naděje, že může být lépe. Bohužel nelze přehlédnout určité podivnosti, třeba : chudí, zcela nemajetní, chalupa ½kk , ale odejde do "kuchyňky" otevře "zásuvku" atd. To se moc nepovedlo, ale jinak celkem fajn.
Ráda si občas přečtu také historickou detektivku. Záhada černolických vražd se odehrává v době třicetileté války, psal se rok 1646. Příběh pojednává o nesmírně krutém a tragickém osudu jedné chudé rodiny, kde přestane platit síla mateřské lásky a stane se vražda velmi nesmyslná a těžce uvěřitelná, která pak zničí celou rodinu. Případ vyšetřuje mladý vyšetřovatel Borek, který po vyřešení dostává ještě jeden úkol. A to vyřešit smrt bohaté a zlé paní radní, která si zase naopak svou smrt zasloužila nedostatkem lásky mateřské.
Knížky paní Jaroslavy Černé čtu moc ráda. I tato se pěkně četla a já si vychutnala jedinečnou atmosféru doby dávno minulé.
Za mě pěkná kniha, pokud se to dá říct vzhledem k tématu. Rozhodně stojí za přečtení.
Ano silný příběh.Tragický osud jedné velmi chudé rodiny,odehrávající se v roce 1646,kdy v zemi řádila 30 létá válka všude byla velká bída a hlad .Vojáci ,kteří procházeli sebrali lidem i to málo co měli. Navíc se chovali ,jako zvířata,znásilňovali ,okrádali a zabíjeli lidi pro kus jídla-byla to opravdu těžká a smutná doba.Kniha je čtivá a má pěknou obálku.
Je to tragický příběh jedné rodiny, který se odehrává v období třicetileté války. Podobných tragických osudů rodin i jednotlivců se za této těžké doby odehrály stovky ,tisíce a jsou odrazem úpadků společnosti v českých zemích , ale téměř i v celé Evropě. Vojáci ,kteří si nebrali servítky znásilňovali ženy i dívky, okrádali chudý lid a i zabili pro to člověka.
Opravdu silný příběh .
Štítky knihy
třicetiletá válka (1618-1648) 17. století historické detektivky české detektivky a krimi České království
Autorovy další knížky
| 2016 |  Santini: Peklem duše k světlu světa |
| 2010 |  Anežka a král: Jediná láska Přemysla Otakara II. |
| 2015 | Perchta z Rožmberka - prokletí Bílé paní |
| 2019 | Dům v podhradí |
| 2016 | Týden blázna |
Spíš než historická krimi, tak historický román. Četlo se mi to docela dobře, vypsaný literární jazyk.