Záhadná ikona
Bill Napier
Antikvář Harry Blake obdrží zajímavou zakázku, má ocenit čtyři sta let starý deník odkázaný bohatému velkostatkáři. Nejprve to vypadá, že se jedná jen o kuriózně šifrovaný deník mladého plavčíka, který se roku 1585 plavil se slavnou expedicí sira Waltera Raleigha ve službách královny Alžběty. Když je však Harryho klient zavražděn a jeho vlastní život se ocitne v ohrožení, uvědomí si, že právě otevřel dveře k záhadě, pro kterou jsou jiní ochotni zabíjet… Poté co při svém pátrání požádá o pomoc uznávanou námořní historičkku Zolu Khanovou, objeví Harry ještě něco. Z dešifrovaného textu se postupně vynořují matoucí zmínky o „tajném cíli“, hrozivá odhalení vražd, k nimž docházelo na moři, a nakonec šokující objev: odkaz na místo uložení posvátné relikvie nedozírné ceny, která na více než tisíc let zmizela ze světa. Harry a Zola se vydávají po stopě, jež je zavede k dávnému a velmi nebezpečnému spiknutí, které se táhne staletími a má v rukou nepředstavitelnou moc - může doslova změnit a navždy zvrátit běh dějin.... celý text
Literatura světová Thrillery Historie
Vydáno: 2006 , JotaOriginální název:
Splintered icon, 2003
více info...
Přidat komentář
Na tuto knihu jsem narazil náhodou v internetovém antikvariátu. Podle zdejšího počtu hodnocení se jedná o knihu dost opomíjenou. Řekl bych, že neprávem. Je tvořena dvěma příběhy - jedním historickým z rozkódovaného deníku a jedním současným, kde se pátrá po relikvii zmíněné v tom prvním. Příjemné napínavé čtení s možná trochu naivním koncem. Škoda, že toho od autora nevyšlo v překladu víc.
Bavím se. Líbí se mi zasazení deníku do soudobého děje, byť některé efekty mi přijdou poněkud laciné. Například začínat kapitolu nabádáním, jak utrhnout mořskému živočichovi hlavu, bylo zcela zbytečné a z mnoha následujících, naprosto nepotřebných odstavců i prostoduchý čtenář - jako já- pochopil, že to celé bylo jen kvůli tomu, aby kapitola mohla začít větou "a teď mu utrhněte hlavu!". Naštěstí tam není takových míst mnoho. Co mě ovšem podráždilo na překladu, je kromě občasných chyb nedůslednost. Jestliže v jednom odstavci překládám, že slečna přišla v bílém hedvábném županu s hvězdami, půlměsíci a medvídky a o odstavec dál má hedvábný župan červené barvy s čínským drakem vyšitým na zádech, tak se ta baba buď stihla během pouhých dvou odstavců zcela nesmyslně převlíknout z jednoho županu do druhýho, nebo se překladatel/autor nějak nemohl rozhodnout, kterej by jí asi tak mohl slušet víc a kterej by mohl vypadat asi tak víc sexy. (Čistě soukromý postřeh: Ani jedna z variant není sexy, obě jsou stejně třeskutě nevkusné.) Nicméně, navzdory těmto drobným výtkám se opravdu příjemně bavím při cestě do práce a zpět a při obědě v restauraci. Víc si od dobré knihy nežádám.
Četl jsem to už hrozně dávno, ale vím, že se mi to líbilo a četlo se to skvěle. Taková variace na Šifru mistra Leonarda.