Zahradníkův rok
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331009/bmid_zahradnikuv-rok-bDJ-331009.jpg
4
556
556
Zahradníkův rok je úsměvná knížka o starostech, trápení, láskách i triumfech zahrádkáře během celého roku. Ke každému měsíci v roce autor připojuje svůj humorný dovětek a nechybí ani půvabné ilustrace Josefa Čapka.
Přidat komentář
Po přečtení tohoto povídání pana Karla a shlédnutí roztomilých kreseb pana Josefa vím jedno:
zahrádkářem nikdy nemohu být.
Jasno je pro osobu jako já hned na počátku čtení:
"Tedy ani leden není pro zahradníka dobou nečinnosti. Především je nutno zpracovat půdu. Hned na Nový rok se vyřítí do zahrady. Pustí se do ní rýčem. Po delší námaze se mu zdaří zlomit rýč o půdu tvrdou jako korund. Zkusí to motykou, činí-li to trvale, přerazí o ní topůrko. I chopí se krumpáče a docílí toho, že rozkopne cibulku tulipánu, kterou vsadil na podzim. Vezme tedy dláto a kladivo, ale to jej brzy omrzí. Snad by šlo půdu kypřit dynamitem, ten asi zrovna nemá . Počká na oblevu. A ta se možná náhle dostaví. Hrrrrr na zahradu ! Nalepenou hlínu si na botkách odnese domů. Tedy pokud na povrchu rozmrzla."
Atd. Jinak se čte kniha výtečně. Ostatně od autora je na to jeho příznivec již zvyklý a připraven.
Říkala jsem si, že tahle kniha bude výzva. Květiny mám sice ráda, ale zahradničení mě vůbec neláká, spíš naopak. Karel Čapek ale nikdy nezklame. Hned úvodní popis boje zahradníka s hadicí mě rozesmál a příjemně naladil na další čtení.
"My zahradníci žijeme do budoucnosti,kvetou-li nám růže,myslíme na to,že příští rok nám pokvetou ještě líp,a za nějakých deset let bude z tohohle smrčku strom".90%.
Moje milované zahradničení ve spojení s mistrovským vyjadřováním pana Čapka - to jsem musela mít!
A skutečně, velmi příjemné počteníčko. A navíc inspirativní! Těch názvů rostlin, neboli peren, musím si vygooglit, o čem to tak básnil!
Jsem totální nezahradník, nicméně tato knížka se nyní řadí mezi nejoblíbenější. Je naprosto fantastická, taková lehká a plná výborných kresbiček a ještě lepšího humoru. Boje s malinovníkem nebo zahradník na dovolené mě upřímně pobavily.
A opět ta Čapkova čeština, ta tu opravdu 'kvete'.
Kniha - napsaná přenádhernou češtinou -, která chytne za srdce především ty, kteří propadají kouzlu přírody, rostlin, není jim cizí zahradničení. Takoví čtenáři si, myslím si, tento kus užijí asi nejvíce.
Příjemný a milý kousek. Určitě je potřeba mít k zahradničení a pěstování nějaký vztah, jinak vás asi dost věcí mine a stejně ale budete zavaleni všemi názvy a činnostmi, kterými se kniha jenom hemží. Ideální na rozšíření slovní zásoby.
Ta kniha je evidentně psaná o mně a o mém sousedovi z osady. Naprosto skvělá!
Čert nikdy nespí a zahradník evidentně taky ne. Sama jsem se v knížce našla a poznala. Když se něco provádí s láskou, tak se o tom krásně s láskou povídá. Čapkovy fejetony jsou moc příjemné a skvělě ukazují jeho slovní zásobu. Čeština je krásný jazyk. Musela jsem se na některé výrazivo zeptat mé babičky a nebo využít služeb přítele googla na telefonu. Taky mě pobavily i humorné kresbičky, kterými je text trefně doplněn. Bezva letní čtení.
Naposloucháno jako audiokniha při zalévání na zahradě. V režii Markéty Jahodové čte Otakar Brousek.
Asi největší knižní zklamání za poslední dobu. Chtěl jsem si rozšířit vlastní knihovnu o nějaké přední autory, a tak jsem se, na základě komentářů tady, rozhodl právě pro Zahradníkův rok. Myslel jsem, že to bude oddechovka, která mj. pobaví. Nepobavila, dokonce mě ani nebavila! Nejvíce mě unavovaly ty popisy a přívlastky přes půl stránky apod., autor se také docela často opakoval - to ale mohlo být tím, že jednotlivé kapitoly původně vycházely samostatně jako fejetony... Nicméně Čapka mám pořád v oblibě a moc se těším, až si zase přečtu např. Povídky z jedné a druhé kapsy. Tohle už ale nikdy víc, díky, čau!
Manželka si na jaře po více než roce váhání prosadila koupi zahrádky, tak se z panelákové krysy stanu zahradníkem. No zahrádky, kus lesa to je spíš, bez mála 1000 čtverečných metrů to má. Samá kopřiva, klíšťata, zato krásný potůček, kde si děti vaří bláto, taky úplně malinkatou chatičku tam máme, co si ji namaluji hnědou a bílou barvou. Už měsíc hrabeme, vykopáváme, vyklízíme neřád a když přijedeme za týden, plevel zase bují a vše vypadá skoro stejně jako minule. Ale máme tam skokana, slepýše, spoustu hlemýžďů a potočních živočichů, taky strakapouda ťukajícího do stromu jsem zahlédl snad prvně v životě. A antickou sochu bych si tam chtěl pořídit, abych si po ní mohl u stolečku číst Thukydidovy dějiny, bude-li vedle toho hrabání sekání a bulhaření kdy.
Zatím jsem musel povinně šáhnout po prvním zahrádkářském průvodci, který tak krásně sepsal pan Čapek. Sami tušíme (a pan spisovatel nám to vrchovatě v této nádherné vtipné knížečce potvrdil), že taková zahrádka je panečku běh na hodně dlouhou trať, co není nikdy u konce. Ale je to jaksi moudré tu zem obdělávat, tak snad nás to bude bavit a třeba si i tu sochu pořídím :-)
Kniha úsměvných "jednohubek" ze života zahrádkáře. Velice vtipné pasáže, ale není to kniha, kterou bych přečetla jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout, jako tomu bylo u Čapkových dramat.
Zahradníkův rok je skvělá knížka, která zaručeně potěší všechny milovníky zahradničení, zvláště pak ty, kteří se věnují pěstování květin. Autor v ní prokázal nejenom své odborné znalosti a přehled, ale svým odlehčeným stylem vyprávění snad nabídl zábavu i těm, kteří nemají "zelené prsty" jako já. Z každého odstavce knížky přímo čiší Čapkova láska k zahradě, kytičkám, půdě a k přírodě vůbec. Já to mám úplně stejně a proto jsem si tuto knihu zamiloval. Vřele doporučuji.
Všechny knihy Karla Čapka mám ráda. A Zahradníkův rok - čtu každé jaro než se vypravím také na svoji zahrádku, protože aspoň vidím, že takový blázen do zahradničení nejsem sama. Jinak nádherně a vtipně napsané, úchvatná klasika.
Zahradníkův rok je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec.
Byla sice napsána už před mnoha lety, ale to jí nijak neubralo na kráse a autentičnosti.
i v dnešní době existují zapálení a nadšení zahradníci a zahrádkáři, kteří mají jako jednu ze svých hlavních životních lásek svoji menší či větší "hroudu hlíny", ve které se od brzkého jara do pozdního podzimu s láskou hrabají, okopávají své výpěstky, vytahují se před přáteli svými raritními kousky a prostě nedají na svoji zahrádku dopustit. Jak já jim rozumím. Patřím mezi ně spolu s celou naší rodinou. Každý se sice specializujeme na něco jiného, ale nadšení máme všichni.
Zahradníkův rok se asi nejvíc podobá Měl jsem psa a kočku, jen téma je jiné. Autor tu poukazuje, vyjmenovává, pozoruje a popisuje "fakta" a odlehčenou humornou formou je předkládá čtenářům. Je to ohromné množství názvů různých rostlin! Bohužel pro mě většinou neznámé.
Štítky knihy
příroda rostliny, flóra počasí zahrady, zahrádky japonské zahrady traktory zahrady, parky zahradní rostliny zahrádkářství, zahradničení semenářství zahradní technika lesní zvěř zahradní architektura předpovědi počasí zemědělské plodiny zahradní skalky Zetor (traktory) lesní zahrady zemědělské nářadí lesní plody lesní rostliny lesní živočichovéAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Nádherná četba - lehká, květnatá, humorná, moudrá, hravá, nadčasová.
Knížka opravdu pohladí po duši (i díky skvělým ilustracím).