Zahradníkův rok
Karel Čapek
Zahradníkův rok je úsměvná knížka o starostech, trápení, láskách i triumfech zahrádkáře během celého roku. Ke každému měsíci v roce autor připojuje svůj humorný dovětek a nechybí ani půvabné ilustrace Josefa Čapka.
Přidat komentář
Nikdy jsem nezahradničil. A přesto tahle knížka patří mezi mé nejoblíbenější – zkrátka proto, že je tak neuvěřitelně vtipná. Vrchol Čapkova humoristického génia.
Zahradníkova bible. K této knize jsem dospěla jakmile jsem začala sama zahradničit. Lze se k ní vracet nespočetněkrát.
Tuhle knihu mi darovala moje babička - veliká zahradnice. Už od mala mě prováděla po zahradě od jara až do zimy a u každé kytky jsme se zastavily a vždycky mi o ní něco povídala. Protože měla zahradu opravdu velikou, tak to bylo na hodně dlouho. Dneska už zahradu nemá, ale když jsem se do knížky začetla, tak jsem to všechno zase prožívala znovu - její nadšení, touhu mít nějaký nový přírůstek, často úmornou práci a všechny ty činnosti, které k zahradničení patří.
Zahradníkův rok opravdu velice věrně a laskavě popisuje všechny vášnivé zahradníky. Krása a balzám na duši. Děkuji babičko Růženko!
Má nejmilejší Čapkova kniha. Celý rok je v hromádce knih na nočním stolku, občas po ní sáhnu, náhodně, nebo k aktuálnímu měsíci otevřu a jen se kochám úžasným jazykem, laskavostí a pravdivostí slov i v dnešní době. Zahradničím a v lesčems se sama vidím:). Čapek byl úžasným pozorovatel. Velmi doporučuji i audio verzi namluvenou panem Josefem Somrem
Četla jsem ji na základní škole jako povinnou četbu. Na to, že to byla povinná četba, se mi kniha četla moc dobře, i když v té době to nebylo něco, co jsem ráda četla. Na konec se mi kniha moc zalíbila, že si ji dodnes pamatuji.
Pro člověka znalého asi dobrá kniha ,pro mne moc názvů kytek které si určitě už ani nepamatuji....
Četla jsem jako dítě a na naší zahradě prováděla stejná pozorování a pokusy o zahrad-ničení. Od té doby se v mojí knihovně nashromáždila spousta knížek o zahradách a přírodě, ale tahle z nich zůstala nejmilejší.
Velmi příjemné čtení, které pohladí po duši a zároveň v některých pasážích poznávám některé příbuzné, které bez zahrádky nedají ani ránu :-)
Četla jsem v srpnu 2013. Podle mých poznámek:
Četla jsem již po několikáté.
Útlé, milé, hezké, čapkovský styl.
Pěkné, super.
Okamžitě se mi vybaví můj tatínek, který se věčně rýpe v hlíně, sází, přesazuje, odpleveluje a kropí. :-) Tahle kniha je jako pohlazení.
Jelikož jsem se před nedávnem jaksi sázela kytičky, a tak se asi stalo, že mi nějakou záděrou či jak vnikla do těla trocha půdy a způsobila jakousi otravu nebo zánět; zkrátka se ze mě stala zanícená zahradnice, tak jsem po téhle knize musela dříve nebo později sáhnout. Svým milým a velmi čtivým způsobem mi ukázala, co to znamená být pravým zahradníkem a knihu bych každému doporučila přečíst. Ať už se jedná o amatéra zahradníka, experta a nebo právě toho chudáka známého, co musí o zahradu pečovat, když je majitel zahrádky na letním bytě.
Tuhle knihu mám už roky moc ráda. Čiší z ní klid a mír, vždycky po ní sáhnu, když je mi ouvej.
Knihu jsem si přečetl, abych v předjaří roku 2016 alespoň trochu vhlédl do zahradnického šílenství mé tchýně (kytky a zelenina a jejich různé kousky jsou prostě všude od sklepa až po půdu, o zahradě nemluvě, to je snad 10 měsíců z roku úplná džungle) a snad i pochopil, proč mám už v únoru vyvézt hlínu, ano Hlínu:) ze skleníku, jet někam traktorem ke koním, naložit plnej valník hnoje, ten překydat do skleníku a zase tam polovinu hlíny před pár (dvěma!) dny vyveženou zase návezt.
Popravdě je kniha precizně po Čapkovsku napsaná, jistý vhled jsem získal, ba dokonce mě přepadlo i chvilkové vzrušení, ale zahradník se ze mě bohužel rozhodně nestal. Jakékoli nadšení vyprchalo právě u toho skleníku a hlavně v dnech následujících.
Ale abych byl spravedlivý, kniha je to opravdu krásná, troufám si říci, že o dost krásnější, než samotný koníček:)
Na vědomost se dává, že začíst číst Zahradníkův rok je nejlepší na jaře. Radujete se společně s autorem z toho, že všechno pučí, a začnete přemýšlet o půdě...
...a pak, dříve než kalendář, dojdete ke konci roku, kde se ze zahradničení, tak nějak plynule, samozřejmě, samo a nevtíravě, stane hluboké a pravdivé zamyšlení o životě, který je věčný. A to všechno pěkně prosím, při popisu toho zahradničení.
Čapka nelze nemilovat.
Vtipná kniha, která bude blízká každému, kdo pečuje o nějaký kousek přírody a těší se z její krásy. V latinských názvech jsem se orientovala, jelikož jsem studovala zahradnictví. Ovšem čtenářům, kteří si pod názvy nedovedou představit skutečnou rostlinu, budou latinská označení připomínat španělskou vesnici (tedy pokud nejsou dotyční Španělé :) Při čtení mi bylo hezky a svět mi přišel zase o něco pozitivnější. Podle mě musel být Karel Čapek laskavý muž, z jeho slov to vyloženě vyzařuje...
Štítky knihy
příroda rostliny, flóra počasí zahrady, zahrádky japonské zahrady traktory zahrady, parky zahradní rostliny zahrádkářství, zahradničení semenářství zahradní technika lesní zvěř zahradní architektura předpovědi počasí zemědělské plodiny zahradní skalky Zetor (traktory) lesní zahrady zemědělské nářadí lesní plody lesní rostliny lesní živočichovéAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Drobná knížečka, kterou bych doporučila jako povinnou četbu všem zahrádkářům. A ti, kteří nezahradničí si při její četbě mohou zlepšit alespoň náladu. Krásná čeština a milý humor potěší každého.