Záhrobná kniha
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/141304/bmid_zahrobna-kniha.jpg
4
1080
1080
Živí aj mŕtvi majú svoj svet. Tieto svety by sa nemali prelínať. V jednu noc sa však hranica medzi nimi poruší. Z domu, kde vrah zanechá tri mŕtve telá, štvornožky vyjde malé dieťa a v polnočnej tme sa vyberie hľadať útočisko na starodávnom cintoríne...
Horory Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2009 , Ikar (SK)Originální název:
The Graveyard Book, 2008
více info...
Přidat komentář
Spousta svérázných klaďasů, které si je těžké neoblíbit, přátelství, soucit, boj na ochranu slabších, troška hororu, hodně touhy po lidech a ochoty mít rád. Byť hřbitovní, je to vyloženě "feel good" kniha, na zimní večer ideální čtení. Čte se to rychle a snadno, jen mě mrzelo, že některé nápady vyzní do ztracena a vysvětlení tajemství se odbude jednou větou. Stejně na mě působili i Američtí bohové, Gaimana si asi budu dávkovat jako lék proti chandře, kdy mi pár nevysvětlených linek nezkazí široký úsměv.
Úžasná fantazie a styl vyprávění. Nejvíce mě ale na této knize dostalo to, s jakou lehkostí dokáže Gaiman podávat i ty největší hrůzy. V mnoha ohledech je Kniha hřbitova velice děsivé dílo, ačkoliv na mě tak při čtení ani trochu nepůsobila.
Moje druhé setkání s úžasnou fantazií pana Gaimana a opět za 5 ☺
Mám ráda staré hřbitovy a nikdy jsem se na nich nebála, ale tentokrát trochu ano. O Silase a slečnu Lupescu, kteří mi přirostli k srdci. Netušila jsem, kam to celé povede a vyústí a jak to dopadne a svrbí mě prsty ještě něco k tomu napsat, ale to bych těžce spojlerovala ☺ Takže si prostě udělejte svůj názor.
Hřbitov, kde to žije. Příběh s tajemstvím v nezvyklém prostředí. Stále se těšíte, co bude dál. A na hřbitově i za zdí je vše možné. Kniha se mi opravdu moc líbila, a to jsem už hodně, hodně odrostlá mládež.
Aj keď je kniha pre mládež, tak sa mi čítala výborne. Vybrala som si ju do čitateľskej výzvy. Ja mám dobrú fantáziu, tak prečo nie nejaké fantasy....??
Originální. Z počátku jsem měl strach, aby nebyl příběh příliš morbidní (chlapec vyrůstá na hřbitově a rodiče mu dělají duchové mrtvých). Přece jenom jsme to četli s puberťáky před spaním.
Mé obavy byly naprosto zbytečné. Gaiman je profík a umí přesně vybalancovat hranici mezi pohádkou a strašidelným příběhem, mezi literaturou pro děti a zároveň pro dospěláky - každý si najde to své. Hezká a dojemná kniha.
Výprava na hřbitov na kterém je vlastně hodně "živo".
Knížka je prý pro děti a mládež, ale mě jako trošku (no trošku víc) staršího puberťáka bavila taky a krásné obrázky byl fajn bonus.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy - Kniha, která má v názvu slovo kniha.
(Může obsahovat spoilery)
Musím říct, že se asi vyplácí od knih nic neočekávat, jelikož o to mileji je pak člověk překvapen. Po knize jsem sáhla jen z povinnosti, abych měla splněno, ale od začátku do konce se četla opravdu snadno a příběh mě bavil. Nebylo to sice tak, že bych se od knihy nemohla odtrhnout, ale jistě to bylo způsobeno také tím, že byl příběh určen o něco mladším čtenářům. I tak ve mně ale autor dokázal vzbudit různé emoce - například když se Scarlett začala Nika bát, bylo mi jej upřímně líto a stejně tak mě rozesmutnil i samotný závěr, ačkoliv byl vlastně dobrý. Dále oceňuji tajemnou atmosféru knihy a celkově nevšední námět. Pěkné a příjemné čtení.
Pan Gaiman zase dokázal, že umí psát knížky pro všechny věkové kategorie. Tato se u mě řadí mezi jeho nejlepší. Přestože začne brutální scénou vyvraždění rodiny, stane se z ní potom vlastně příjemný příběh o výchově chlapce od batolete až po vstup do dospělosti, i když v prostředí hřbitova. Postava Nika se nádherně vyvíjí a jednotlivé postavy hřbitovní se svou neměnností jsou vlastně protipólem toho vývoje. Jak říká sám autor: „Zázrak psaní románu o životě v prostředí hřbitova, kde lidé nedýchají a nemění se, je v tom, že nám připomíná, že život sám je zázračný a jedinečný“.
Byl to zvláštní příběh, lehce pohádkový, vyprávěný takovým zvláštním lehkým stylem... ten příběh si tak lehce plul.. ale asi jsem čekala o trošku víc...
Pro mě čtenářsky netypické prostředí a téma. Začátek jako z thrilleru, až mě to málem odradilo od dalšího čtení. Ale po několika stránkách se mi text zalíbil. Děj měl hlavu a patu. Způsob vyprávění a čtení bylo velmi lehké, nenáročné, zároveň působivé a podmanivé, zpracování neslo punc originality.
Líbila se mi lehce temná, snová a tajemná atmosféra. Prolínání nadpřirozených sil s naším světem nechalo velký prostor pro fantazii, i pro myšlenky o jiném světě. Gaiman umí krásně naznačovat, rozehrát kolo možností, předestřít fantastický, nepochopitelný svět, zaujmout čtenáře a přitom stále nechat ten svět trochu zahalený. Jako když se díváme přes okno zahalené závojem, vidíme část neostrých obrysů, světlo, stíny, ne však ucelený, komplexní a jasný obraz a v nás zůstane dráždivá touha vidět a poznat víc, odhalit víc. Oceňuji, že autor nenaservíroval všechny informace čtenářům polopatě a nechal prostor pro tajemství, tajemno a záhadno a pak že zvládl tak specifické prostředí jako je hřbitov popsat odlišně a netypicky, vypravět o hřbitově způsobem, který vzbuzuje úplně jiné pocity a asociace než obvykle.
Knihu jsem si půjčila od dcery, když už jsem na dovolené přečetla všechno, co jsem měla s sebou, a nelituji. Přečetla jsem za jedno odpoledne, poetika hřbitova mě úplně pohltila. V knize si najdou své rodiče i mládež, nechci nic prozrazovat, takže nebudu psát, jak konkrétně mě zaujal konec, ale já byla na konci spokojená.
No, tak mi osobně se to nečetlo nějak moc dobře. Asi to nebude můj šálek kávy. Dočetla jsem, ale extra dojem to nezanechalo.
Gaiman je v knize poznat, nicméně mi sedla o něco míň než ostatní, které jsem od něj četl. Úplně mi nesedl ten skoro povídkový styl na začátku, dost epizod bylo vyloženě prvoplánových (jak se volá o pomoc v noční zebounštině?) a rozuzlení dosti předvídatelné.
Nicméně klasicky Gaimanovsky parádní atmosféra a styl psaní, který čtenáři nedovolí nečíst dál.
Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "12. Kniha, která má v názvu slovo kniha"
Gaiman je pašák (teda pokud své knihy nekrade, jako v epizodě "Velká knižní loupež" seriálu Simpsonovi :)). Kniha hřbitova zaujala na první dobrou a hlavně z počátku jsem byl námětem i jeho podáním nadšený.
Příběh sirotka Nika, kterého před brutální smrtí zachrání dobrosrdeční duchové, mi v lecčems připomněl Harryho Pottera (i když autor sám přiznává hlavně inspiraci Knihou džunglí). Gaimanovi se povedlo ponuré prostředí hřbitova proměnit v dějiště velkolepých dětských dobrodružství postupně dospívajícího rošťáka s věčně rozcuchanou čupřinou. Vždyť duchové, vlkodlaci, mumie a jiní "bubáci" zde plní roli klaďasů.
I když hned na začátku knihy dojde k brutálnímu vyvraždění (skoro) celé rodiny, je Kniha hřbitova především prvotřídním čtením pro starší děti, kde si i dospělí najdou spoustu zajímavého pro sebe. Nehledě na věk dokáží zdánlivě příliš nesouvisející příběhy jednotlivých kapitol čtenáře strhnout. Další důkaz toho, že četba pro mladší nemusí notně znamenat povrchní a infantilní plácance. Bravo!
Nadšení však v některých kapitolách vyprávění přeci jen trošku opadlo a ač stále skvělá, nepřišla mi kniha samotná nakonec doladěná k dokonalosti. Pátá hvězda tak nakonec unikla. Zejména záporácká organizace "Jacků"na mne působila jako nedotažený a nevyužitý nápad. /menší spoiler/ Vždyť Nika nakonec chtěli odpravit tak nějak "prostě proto" a jejich motivace nebo důvod, proč je má všechny čtenář vnímat jako padouchy, není v knize rozvedena. Po tajuplném začátku tak vše vyzní trošinku naprázdno.
Jiné postavy, jako Nikův poručník Silas nebo různorodá plejáda nebožtíků, se však povedli na jedničku. Jejich dialogy s různě starým sympaťákem Nikem Owensem baví bravurně.
Zakoupeno v roce 2019 za 246,- z e-shopu Megaknihy.
Zkráceně? Velmi zábavná kniha, ve které si "to svoje" najdou děti, třicátníci i vaše babička. Zajímavé prostředí i námět trošičku sráží slabší rozuzlení. Napětí (až na začátek bez kapky krve, zato však se spoustou mrtvých) a zajímavé postavy však naštěstí nechybí.
Hodnocení na DK v době přečtení 87 %; Moje hodnocení 85 %
Krásný příběh, jak pro dospělé, tak pro odrostlejší děti ... až člověk po přečtení této knihy dostane chuť na tomto hřbitově bydlet :-)
Knihy Neila Gaimana jsou pro mě jako oblíbené jídlo, které si však nedáváte pokaždé, když máte příležitost, ale pouze jednou za čas, aby vám jeho výjimečná chuť nezevšedněla a uchovala si pro vás punc jedinečnosti (pro zajímavost – u mě je to možná pro jiné zcela fádní jídlo, a to smažené žampiony) :)
Génia nynějšího krále britského fantasy trůnů není třeba opěvovat, stačí si jen pročíst ostatní komentáře a pochopíte, jak moc čtenáře dokáže zaujmout, strhnout svým dějem a naservírovat jim jedinečný knižní zážitek každou svou knihou. Víc takových autorů!
Štítky knihy
fantasy pro děti duchové a přízraky kluci hřbitovy Hugo (literární cena) strašidelné příběhy pro dospívající mládež (young adult) Locus Poll Award (ocenění) britská literatura záhrobí
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Další bod čtenářské výzvy. Nejvíc podle mě dávají příběhu svérázné postavy. Jsou tam hodně silná místa. Je to čtivé. Ale jak to tak někdy bývá velké tajemství končí naprosto jednoduchým rozuzlením. Ale děkuju moc, bylo to fajn čtení.