Zajatci
Debra Jo Immergut
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432062/bmid_zajatci-kdP-432062.png
3
42
42
Jako vězeňský psycholog ve státním nápravném zařízení je Frank Lundquist na lecjaká překvapení zvyklý. Nic ho ale nemohlo připravit na okamžik, kdy do jeho kanceláře vstoupí jako pacientka ta, kterou na střední škole platonicky miloval – Miranda Greenová. Frank, který se dosud nevzpamatoval ze skandálu, jenž ho připravil o privátní praxi na Manhattanu a kvůli němuž mu nezbylo než vzít zavděk ne právě prestižním zaměstnáním v nápravném zařízení Milford Basin, od začátku ví, že je jeho profesionální etickou povinností Mirandin případ odmítnout. Miranda je však stále tak přitažlivá jako kdysi a on je hnán neukojitelnou zvědavostí: jak mohla půvabná a nadějná středoškolská sprinterka a dcera kongresmana skončit ve vězení za šokující zločin? Ještě víc ho pak dráždí fakt, že ačkoliv on si pamatuje každé slovo, které k němu kdy Miranda pronesla, na ní není vůbec znát, že by měla ponětí, kdo je on. Miranda je za zdmi vězení zoufalá a ztrácí naději. Pronásledují ji vzpomínky na tragédii z dětství, potýká se s rodinným prokletím prospěchářských morálních i politických rozhodnutí a stále se pokouší vymanit z osidel zhoubné lásky, která vedla k jejímu pádu. Přesto je stále úporně odhodlána udržet si nějakou kontrolu nad svým osudem. Frank se pro ni záhy stává velkou nadějí na osvobození – a možná dokonce na útěk. Poutavý a psychologicky propracovaný román Zajatci je intimní meditací o svobodě a riziku, o mužské a ženské síle i o pohnutkách jak ke zkáze, tak k vykoupení, jež se skrývají v každém z nás.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , VendetaOriginální název:
Captives, 2018
více info...
Přidat komentář
Hodně, ale opravdu hodně velká morbidita. Celé je to o nezvládnutých pocitech z dětství a dospívání, kdy se oba hlavní aktéři románu setkali s něčím neobvyklým. Jako vždycky v tom mají prsty rodiče. Však má čtenář co dělat, aby ty skoky z dětství do současnosti a zpět pobral a nezabloudil v nich. Jaksi stále nezralý vězeňský psycholog se pracovně setkává s dívkou, která ho ještě jako školáka okouzlovala. A od té doby to s ním jde s kopce, jenže si nemůže pomoci. Jojo, pověstná kovářova kobyla tu hrabe neokovaným kopytem...Miranda má před sebou neveselé roky ve věznici, dlouhé roky bez nějak výrazné naděje na zkrácení trestu. Během četby se postupně dovídáme, za co vlastně sedí. Její psycholog zas postupně porušuje, co se z etického kodexu porušit dá a je posedlý jak Mirandou, tak svým spasitelským komplexem. Že to nemůže dopadnout dobře, snad nikdo ani nečeká. Fajn se to čte, ale stačí jednou....a ta soda mě taky zarazila, jako pití fakt nic moc :D
Knihu jsem koupila, protože mě nalákala charakteristika na přebalu knihy, která slibovala, cituji: "Poutavý a psychologicky propracovaný román ". Neříkám to ráda, ale po přečtení je můj osobní pocit značně rozdílný. Upoutala mě ještě celkem první část knihy "Šance", v té jsem docela zvládla příběh sledovat a orientovat se v postavách, ale ve druhé části "Volba" jsem se opravdu beznadějně ztrácela. Možná byl román v takové míře psychologicky propracovaný, že jsem ho opravdu "nepobrala", ale trochu útěchou mi byl komentář od "soukroma" a "Evkae36", které se s podobnými pocity také potýkaly a i s dalšími jejich postřehy a hodnocením se zcela ztotožňuji.
Abych skončila trochu veseleji :-) - na straně 155, kde Frank objednal "pro sebe mizerné martini a pro Winnie jako obvykle jedlou sodu s trochou ananasového džusu" si, podle mne, možná autorka (spíš soda water) a překladatel (baking soda) trochu neporozuměli. Další možnost je i tiskařský šotek, který zaměnil n x l...
Veliké zklamání. Tohle jako thriller? No to snad ne. Nešťastné prolínání minulosti a současnosti (i když v jiných knihách to mám ráda) vznášel do děje velký zmatek. Také mnoho zbytečného balastu okolo. Tak tuto autorku již ne.
Každou knihu doctu i tady jsem z odporem dočetla, Chaozz a zase Chaozz.Nemastne, neslané....
Anotace mi přišla velice zajímavá, ale po dočtení knihy Jsem tak akorát zmatená co to vlastně chtěl autor říci. Minulost prolínala přítomnost, Ale dost nešikovným způsobem, záblesky vzpomínek plesknuté doprostřed kapitoly, přišlo mi to vcelku zmatené a nesouvislé. Nebylo to dobré. Knihu jsem dočetla jen proto, že nejsem zvyklá knihy odkládat, a že jsem pořád tak nějak čekala co bude. O závěru ani nemluvím…
Netradiční, nejasná, neuvěřitelná: rychle jsem se začetla, první půle se mi zalíbila, ale pak následoval střih (hrdinka se proměnila jak mávnutím proutku) a dál už to bylo bolestivé, pro mne. Druhá půle se totiž naplnila až po okraj sentimentálním balastem, hrdina a vypravěč v jedné osobě se jen nořil do svého nitra (pravda, jako psycholog to uměl náramně) a úplně se roznemohl láskou, ovšem podle toho také další kroky této nepravděpodobné dvojice pokračovaly. Přes drogové podsvětí, Makedonce, kolem světa až... a to právě nevím, jak to vlastně se závěrem autor myslel. Po té zmatené akční koncovce opravdu asi jakkoli.
Suma sumarum málo napětí, příliš mnoho balastu, vzpomínek všeho druhu, rozházených a znovu poskládaných tak, že se sotva pár stran před koncem více méně dozvíme, za co M. byla odsouzena na padesát let. S postavami jsem nesympatizovala (při všem nimrání se v minulosti a dumání o budoucnosti se nějak jejich charaktery vlastně vytrácely) a s Frankovou posedlostí M. od střední školy a hledání společné budoucnosti při náhodném setkání o dvacet let později, za těchto okolností, už vůbec ne.
Nejzajímavější byly citace z kodexu psychologů - pěkná řádka pravidel, která všechna Frank porušil. Výsledkem je z toho všeho na mé straně nespokojenost, neporozumění a pachuť.
Takový průměrný příběh o selhání postoje vězeňského psychologa. Sice jsem nikdy nebyl ve vězení a snad se tam i nikdy nedostanu, ale popis života v ženské věznici mi spíše připadal jako někde na internátě nebo v ženském domově.
Zajímavý psychologický thriller, který mě ze začátku naprosto vtáhnul do děje, ale kterému na samém konci začínal docházet dech. Děj se točí okolo “vztahu” vězeňského psychologa a trestankyně. Ukazuje nám naše hlavní protagonisty mnohdy obnažené na kost, když pročítáme jejich nejniternější pocity. Oba se nacházejí na životním rozcestí a oba zažili velké rodinné ztráty. Jak se s nimi popasují, nebo nepopasují si můžete přečíst v téhle celkem krátké knize. Téma příběhu a jeho prostředí mi trochu připomnělo francouzský film Zničeni láskou.
"To, co se stalo mně, je univerzálně platné. A mohu to dokázat"...první věta thrilleru. Je to kniha o totální demolici dosavadního života dvou lidí. Taky o posedlosti. Do posledního odstavce nebudete vědět, jak to dopadlo, konec příběh eskaluje v každém odstavci., pak se již nelze odtrhnout. Ale popravdě, četla jsem již lepší knihy.
Frank je psycholog v ženské věznici. Dostane na starost Mirandu, jeho dávnou lásku ze školních let. Zjišťuje, že ji stále miluje a že je schopen udělat cokoliv, jen aby ji dostal z vězení ven.
Tahle kniha mi přišla tak nějak o ničem. Chvíli vypráví Miranda, chvíli Frank, různě přeskakují v čase, na mě to působilo spis chaoticky.
Kniha je vyprávěna ze dvou pohledů, očima Franka v roli psychologa, Mirandinými na straně zločince.
Od počátku je jasné, že byl spáchán závažný zločin, Miranda si má odsedět několik desítek let.
U této knihy si nebudete napětím kousat nehty, tohle je psychologická sonda o až nenormální posedlosti, etice, zásadách, důvěře, sebekontrole... že být zajatcem ve své mysli může být nakonec tím nejnebezpečnějším místem...
Zajatci
Někdy jsem se v knížce ztrácela, než jsem si uvědomila o jakém období a příběhu se zrovna mluví. Překrývá se minulost, přítomnost a vzpomínky.
Někdy mi přišlo, že věta má zvláštní slovosled nebo zajímavě zvolená slova.
Prostředí z vězení dávalo příběhu strašidelnost.
Bylo zajímavé vžít se do myšlenek psychologa. Fakt to nemají lehké a pracovní věci si přináší do osobního života.
Závěr byl překvapivý a pro mě dost nečekaný.