Zakázané ovoce
Jojo Moyes
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit, 2004
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že jsem moc netušila, co od knihy očekávat vzhledem k jejím průměrnému hodnocení zde. Já jsem byla ale knihou opět nadšená. Netuším, čím to je, ale knihy od Jojo mi prostě sedí a zatím jsem nebyla nikdy zklamaná.
Líbí, jak autorka pracuje s vážnějšími tématy a křivdami, které si sebou neseme. Příběh rychle plynul a postupné rozplétal osudy všech zúčastněných. Jen si nejsem úplně jistá, zda jsem pochopila Celiin osud. Budu ráda, když mi i někdo napíše, jak to pochopil on
Ze začátku jsem si říkal, že je ta knížka hodně, ale fakt hodně pitomá. Dlouho jsem se do tohoto díla od Jojo nemohl začíst. Když už se mi to podařilo, tak ejhle jaký bylo překvapení, když po 200 stranách se tam najednou zjevily nový postavy a já už si říkal, že to je fakt v prdeli, protože jsem opravdu neměl náladu se zase seznamovat s dalšíma lidma. Jako nechci říkat, že to bylo úplně špatný, jen to podle mě autorka vzala za špatnej konec. Od autorky jsem přečetl všechno a ve více svých knihách se snaží kombinovat různé časové linie a tady se to bohužel opět neosvědčilo. Bylo to celý zmatečný, chvílema jsem nevěděl, ve který lince vlastně jsem. Postavy byly velice nesympatický, otravný a ufňukaný. Ty vole, ale jako takový omáčky, co okolo toho všeho bylo, velice zbytečný. Zbývalo mi 30 stran a já byl teda zvědavej, jak to dopadne, ale už jsem tušil, že to bude moc urychlený. Bohužel se moje očekávání potvrdilo, protože ty vole, chcete mi jako říct, že rozuzlení bylo na posledních asi třech stranách a pak konec?! Potenciál to mělo velkej, ale těmahle několika linkama si autorka dost ublížila a hodně to uškodilo celkovýmu dojmu z knihy, a to z toho dělá další průměrnou knihu, která zapadne mezi ostatní.
Jojo Moysesovou mám ráda, knížka se mi líbila. Příběh byl zajímavý, i když na začátku jsem se musela soustředit, kdo je kdo. Za chvíli to vzalo spád a kniha mě pohltila.
Ze začátku jsem se hůře orientovala v postavách a trvalo mi než jsem se do příběhu začetla, ale nakonec mě příběh bavil. Skok v dějí mě v příběhu nijak neruší, naopak kniha mi tím přišla zajímavější. Každopádně autorka má rozhodně lepší knihy.
Průměr. Kniha byla čtivá, příjemná oddechovka, ale za mě taková jakoby trochu odfláknutá druhá půlka knížky, čekala jsem trochu víc.
Ale jo,prestoze jsem si ze začátku timto zanrem nebyla jista,mne se knizka cetla dobře a dej mi předvídatelny neprisel.Mela bych par drobností,kterymi by se to dalo dovest k úplné dokonalosti,ale co,mě neurazely... Dávám pet!:)
Slabší kniha od Jojo. Koupila sem ji jako akci 1+1 zdarma. Děj je hodně předvídatelný a chvíli mi trvalo než jsem poznala kde jsem a kdo je to.
Jsem z celé knihy zmatená. Častokrát jsem se ztrácela jak v postavách, tak v ději. Když už jsem tomu všemu přišla konečně na kloub, najednou všechno jinak. Uf, konec mě nepřekvapil, ale jsem ráda jak to všechno dopadlo.
Začátek knihy mě moc nebavil, ale že se jedná o Jojo zkusila jsem jít dál. A ano, pomalu jsem začínala přicházet příběhu na chuť. V momentě kdy už jsem byla "zažraná" najednou "LUP". Posouváme se v čase a najednou úplně jiný příběh. Postupně se však příběhy spojí a já nemám slov. Je velmi zajímavé s hrdinkou prožít mládí, kdy je ještě hloupá a naivní, a zároveň ji poznat jako starší dámu, která si leda co prožila a jak se si životem stále nese křivdy mládí.
Teda knihy autorky mám ráda, ale toto? Toto se táhlo jako smrad :D Lepší přirovnání pro to nemám. Tolik zbytečných postav (ke kterým si člověk ani tak nějak nenajde cestu, ani je ,,nepozná", jak špatně jsou vykresleny), úplně zbytečné dvě dějové linky, vůbec žádné překvapení v knize, tolik romantický omáčky kolem no a k tomu konci se ani vyjadřovat nebudu. Fakt max. dvě hvězdy za mě.
Začínám autorce přicházet opravdu na chuť, kniha se mi moc líbila, jen mě trochu vytáčí skákání z minulosti do přítomnosti, tady by to vůbec nebylo potřeba.
Moc se mi to líbilo. Milostný román, Romantické, ale přála jsem si, aby to mělo lepší konec.
ja jsem spokojena, jedine, co me nastvalo, byl ten konec, to romanticke klise na konci - dest, nemocnice - uplne vidim to filmove zpracovani ;)
jo jeste mela autorka proliskat Silvii Rovanovou ;)
Jak už bylo několikrát zmíněno,tak i mě vadilo velké množství postav,ale jinak byl příběh moc hezký.
Jak už zde bylo psáno, začátekt byl utrpení. Knížku jsem dokonce odložila a přečetla dvě jiné. Nakonec jsem ji dala ještě šanci a cca od 50 stránky, se začal odvíjet hezký příběh.
S autorkou máme takový vztah jak na houpačce. Jednou se máme rády a pak zase ne.
Tentokrát jsme se rády neměly. Příběh byl pro mě byl nezáživný, vyloženě jsem se místy nudila a popravdě mě ani ten konec nijak nezajímal.
I přesto, že knížka nepatří k autorčiným nejvydařenějším, tak mě dokázala dostat. Jsem u jejích knížek tak strašně emocionální, že se to nelíbí ani mně samotné, což je asi dobře, protože to vypovídá o tom, jak skvělá spisovatelka Jojo je.
Největší kámen úrazu bylo asi to, že jste se začetli do příběhu Lottie, který najednou zmizel a místo něj se objevila nová postava s novými problémy. Knížka se mi ale líbila. Až na to z mého pohledu obrovské fiasko ve formě pokračování příběhu Louisy Clarkové mě Moyesová nikdy úplně nezklamala. A tahle kniha, i přes svoje mouchy a pár zbytečných stránek, byla stejně nádherná jako ty ostatní.
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
Autorka je má oblíbená a proto jí mnohé odpouštím. Například, než jsem se začetla, tak skok a hop do jiné doby s novými lidmi. Tušila jsem, že se to vše proplete a spojí. A za mě to dopadlo fajn, bála jsem se ohraného klišé.