Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383268/bmid_zakazane-ovoce-VKD-383268.jpg
4
853
853
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2018
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Foreign Fruit, 2004
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Tentokrát mě kniha nenadchla, sto stránek tak nudných a zdlouhavých, tolik postav, že dělá problém udržet pozornost a pochopit, kdo je kdo. Pak se děj v přímořském letovisku rozjel, chvilku napínavé a zajímavé, opět dobrá Jojo Moyesová. Ale pak zase...jako by cíl knihy byl naplnit přes 400 stránek. Hlavní hrdinka Lottie a její skoro sestra Celie řeší starosti mladých dívek..., ale každá je odlišná, jsou 50. léta a v městečku ve vile Arkadii se objeví umělci, bohémové... A na scénu přichází sympatický mladík....Pak skok o pár desítek let později, napínavé, kdo je kdo.... Mám knihy této autorky ráda, ale tato je její nejslabší kniha.
Čtu všechny knihy od této autorky. Každá mě něčím zaujala. A pokaždé se těším na další setkání s její tvorbou.
Od začátku krásné čtení. Zklamáním pro mě byl skok od Lottie k Daisy, ale stačilo počkat pár stránek a parádní čtení pokračovalo. Až budu mít zase chuť na romantiku, ráda po autorce opět sáhnu.
Kniha se četla sama, jako ostatně všechny autorčiny knížky, ale, já nevím, asi mě nenadchla. Líbil se mi příběh Lottie, přestože byl až neuvěřitelně kýčovitý ("zapadáme do sebe jako kousky puzzlů"), a nemohla jsem se začíst do příběhu Daisy. Jakmile jsem však chtěla zjistit, jak to bude s Daisy dál, motala se mi do toho Lottie, o níž už jsem ztratila zájem. Myslím, že tato knížka nenadchne ani neurazí, je to takové odpočinkové čtení.
Precetla jsem vsechny knihy od autorky,ta byla posledni.. kdybych ji cetla jako prvni, nikdy by dalsi nezacala..kazda totiz zaslouzila 5 hvezdicek,ta ale jen 3..do 60% jsem cetla jen s nechuti..moc me nenadchla ani konec
Od autorky jsem přečetla téměř vše a patří mezi mé oblíbené. Tato kniha ale pro mě je nejslabší. První půlka mě nebavila, nemohla jsem se do toho dostat a začíst, od druhé půlky s nástupem nové dějové linky jsem se už zakousla a dočetla. Ale žádný velký zázrak to pro mě není. Příběh mě moc nezaujal a závěr byl pro mě také takový o ničem.
Moje první setkání s touto spisovatelkou. Dosti předvídatelná zápletka
Ale další knize od JoJo dám ještě šanci
Ano, jsou všechny knížky podobné a předvídatelné. A ano, stejně mě pořád baví. Takže i přes to, že mě Zakázané ovoce tolik "nechytlo", tak dávám 4 hvězdičky a jdu vyhlížet další knížku :-)
Od Jojo jsem četla všechny díla, opět odpočinková četba, vlastně bych řekla, že autorka je už predvídatelná s dějem. Také autorka umí více zasáhnout city. Ten, kdo nemá tuto autorku načtenou, věřím, že se bude líbit více.
Kniha mě příliš nenadchla, čekala jsem od ní víc. Žádné další knihy už od autorky nejspíš číst nebudu.
To je snad první kniha od Jojo, které dávám tak málo hvězd. Začátek mě na ni bavil nejvíc, příběh Lottie a Gyuie byl čtivý , což se o zbytku knihy nedá říct. Bohužel :(
Jak již bylo zmíněno v jiných komentarich- prvních několik desítek stran čtenář vážně pretrpi... Dlouho jsem měla knihu rozectenou a říkala si "kde je ta moje Jojo"? Ale abych přiznala barvu- kniha mne ve finále (řekněme v od její druhé poloviny) nadchla, začala jsem si dávat souvislosti dohromady, konečně jsem pochopila ty předcházející stránky a hlavně- velmi se mi líbil příběh samotný- snobaci versus služebnictvo versus bohémové , to vše v malém přímořském městečku, paradoxně přeplněném pozeru... A pak ten skok v čase, kdy se čtenář dozví, jak postavy zily a jaký mělo vše dopad na jejich životy v malém městě .
Dle mého názoru jedna ze slabších knih autorky. Jak je jejím zvykem, tak jsou v knize 2 časové roviny, které se postupně propojí. V první části to bylo zpočátku velmi zdlouhavé a zmatené, nemohla jsem se začíst a vyznat se v postavách, asi od 60. strany se to rozjelo a začlo to být zajímavé a nemohla jsem se odtrhnout. Pak nastala 2. část, která byla zpočátku taky nudná a v nových postavách jsem se ztrácela. Později se to rozjelo a čekala jsem, kdy se příběh propojí s 1. částí. Nakonec mě kniha docela bavila, ale konec bych si představovala trochu jinak, zvlášť s Lottie.
Tohle bylo úplně úžasně čtení.Začátek musí člověk trošku přetrpět,ale pak to stojí opravdu za to.Nadherné smutné čtení,které mě chytlo za srdce a moc se mi líbilo,že i na konci slzička ukápla.Dlouho na tuto knihu budu vzpomínat.
Krásný napínavý příběh, který mě opět vehnal slzy do očí. Přesvědčila jsem se o tom, že ať sáhnu po jakékoli knize od Jojo Moesové, tak nesáhnu nikdy vedle a nebudu litovat.
Když jsem začala číst druhou část této knihy, byla jsem sice trochu zmatená a možná i trochu zklamaná, protože jsem si myslela, že příběh Lottie byl najednou ukončen. Ale i přes to jsem nedokázala knížku odložit. A jsem za to ráda.
Knihy autorky mám moc ráda, ale tohle mi přišlo jako slabší kus. Moc postav a trochu zmatené vyprávění. Ale i tak ji budu číst dál.
Prvních asi 100stran mi přišlo nezáživných, zbytečných. Nutila jsem se do čtení, protože to byl dárek od dcery. Na dalších stránkách se to změnilo a kniha mě bavila,takže i dál budu číst knihy této autorky.
Začátek knihy byl trochu náročnější, než jsem se začala orientovat v postavách, ale příběh byl hezký. Přečetla jsem od této autorky už více knih a tuhle bych nezařadila mezi její nejlepší, ale příběh byl hezký napsaný.
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Přidávám se k těm méně nadšeným. Tentokrát mi tohle nesedlo. Rozvláčné, chaotické, velké množství postav. A když se v nich zorientujete a začne to mít spád, skočí to do další části k jiné spoustě postav. Většinou lidem podle komentářů vadila Lottie, podle mého ještě patřila k těm normálnějším, za to Daisy jsem nemohla nějak rozdýchat. Její chování a povaha mi tam vysloveně vadily. Od Moyesové znám mnohem lepší kousky, za mě vede Dívka, již si tu zanechal. Tuhle řadím k Jeden plus jedna, ta mně neoslovila vůbec.