Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383268/bmid_zakazane-ovoce-VKD-383268.jpg
4
871
871
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2018
,
Ikar (CZ)
Originální název:
Foreign Fruit, 2004
více info...
Přidat komentář
Já osobně dá musím přiznat že začiatok sa mi páčil viac.Teda tá prvá časť kde sme sa zoznámili s domom Arcadia a jeho obyvatelmi.Kde nás sprevádzala Celia a Lotie.Kde sme zjistili že láska si nevybírá.
Ale chápem tú druhú časť kde sme pochopili že minulost nás doběhne a mi pochopíme že všetko sa dalo vyriešiť inak len v danej chvíli sme tie ďalšie dveře neviděli.
Cítím se rozpolcená...
První polovině knihy patří mé srdce... O druhé polovině nebudu za měsíc vědět.
1/2
Příběh tak neskutečně vrstevnatý, bohatý, nostalgický... To prostředí, ty konvence, ta jinakost...
Ten příběh mě uchvátil natolik, že jsem zapomněla na čas. Na houpačku jsem si s knihou sedla v poledne a najednou byl čas jít k večeři. Zkrátka s tím příběhem se zastavil čas a já byla úplně jinde, zcela mimo...
A vychutnávala jsem si každou větu, protože jsem věděla, že se bojím tu knihu číst podruhé, i když po tom toužím, protože vím, že už to nikdy nebude takové, jako poprvé...
Skok!
2/2
Najednou jsem byla v přítomnosti se zcela jinými postavami. Marně jsem se ohlížela nazpět. Gradace příběhu se zastavila a začala klesat. Postavy z přítomnosti byly tak nesmírně popuzující, nepříjemné, lezoucí na nervy. Ta křehkost, osudovost a magičnost příběhu byla ta tam. A já už jen přeskakovala stránky ve snaze vrátit zpět to, co bylo již ztraceno.
1/2 - pět hvězd
2/2 - jedna hvězda
Je tu velká podobnost s knihou Dívka, již jsi tu zanechal. I tam to byl šok, jako když skočíte do ledové vody... Ale pamatuji si, že tam brzy přišla určitá vyrovnanost a naladění se na novou dějovou linku.
Každopádně mi tento styl nesedí.
Prostě je tu ta ROZPOLCENOST. A já prostě nevím, co si myslet, či jak hodnotit...
Já jsem s knihou spokojená. Ze začátku jsem se ztrácela v postavách, ale pak se to rozjelo. A bavilo mě, že se příběh posunul až do současnosti.
Kdyby byla celá kniha jako úvodní prolog byla by naprosto úžasná. Ten prolog má vše, nedočkavost mládí , lásku a to toužebné čekání na ni s příchutí neznámého. Jenže do děje vstoupí moc postav , ztrácela jsem se v tom, venčení psa v dešti popsané na čtyřech stránkách , to je už moc . Pro ty, co mají rádi zdlouhavé vyprávění a nicneříkající dialogy se kniha bude zdát dobrá, ale já chci spád a děj .
Nejdřív jsem myslela, že to nedám. Ale pak se začal děj pozvolna rozvíjet. Potom začne úplně jiný příběh, který se s tím prvním prolne. Moje první kniha od této autorky a bohužel mě moc nepřesvědčila.
V tomto případě jsem měla trochu problém se začíst a čas od času jsem se ztrácela v postavách. Nemůžu říci, že by se mi příběh nelíbil, bylo to docela zajímavé vyprávění o kontaktu obyčejných lidí z maloměsta s výstředními umělci. Bohužel když příběh mohl začít být zajímavý, došlo k přerušení a autorka začala někde jinde - zase pěkně od začátku. V této knize jsem také postrádala výraznější emoce, na které jsem zvyklá z jiných autorčiných příběhů.
Mně se kniha líbila a trošku mi připomněla autorčinu Stříbrnou zátoku, asi tím prostředím a poklidně plynoucím dějem.
Pokud se dostanete přes tu první, historickou část knihy, ospalou jako malé přímořské městečko Merham, děj se krásně začne rozvíjet v druhé části v současnosti a graduje až do dojemného závěru. Příběh o lásce zakázané, lásce osudové, ale i láskách ve všech jejích možných podobách i těch dříve netolerovaných. Také o nevyřčených slovech, která nevratně ovlivní budoucnost.....Moc se mně líbil závěr, přesně tak jsem si ho přála.
Trvalo dlouho se zacist,mockrat jsem rekla,ze me nebavi,chvili jsem dej najednou nechapala,ale nakonec to nehodnotim uplne zle. Nakonec vcelku pekny pribeh,jen nevim,jestli se ke knize nekdy vratim..
Mě se kniha líbila. Děj mě pohltil a zajímalo mě jak to s Lottie dopadne. Část s Daisy jsem z počátku vnímala jako druhý příběh, ale čím více jsem četla, tak mi bylo jasné, kde se příběhy protnou. Konec byl docela předvídatelný, ale i tak se to četlo moc pěkně.
Tahle kniha pro mě byla hrozná dřina... První část jsem louskala dlouho a nepřišla mi vůbec záživná a hoodně jsem přemýšlela, jestli budu vůbec pokračovat. Nakonec jsem se přemohla. Druhá část mi přišla ze začátku jako úplně jiný příběh, který s první částí nijak nesouvisí. To už bylo poměrně záživnější čtení. Třetí část jsem už zvládla bez obtíží. Ze všech přečtených knih od Jojo mě tahle bavila ze všech nejmíň a jsem ráda, že ji mám za sebou.
pokud chce člověk číst o lásce ve všech možných podobách, tak tahle kniha je ta pravá, pokud chce číst o čemkoliv jiném, tak to tu nenajde ... ale nic důležitějšího stejně není ... :-)
Knihy Jojo Moyes jsou jako romantické komedie v televizi, kdy je vidět nemusíte, nepotřebuje, nic moc vám nedají, víte, že dopadnout dobře a přesto je dokoukáte, protože si u nich úžasně odpočinete a vyčistíte hlavu. Doporučuji. :)
Uff... Přečíst tuto knihu mě stálo hodně sil. Kvůli velkému množství postav mi dlouho trvalo, než jsem se zorientovala. Když se mi to konečně povedlo, byl konec první části a začala další část knihy, která ze začátku vůbec nenavazovala na část první. Dle mého názoru nejslabší kniha od Jojo.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Další kniha od Jojo Moyes je za mnou a autorka mě opět nezklamala! Tato kniha se mi líbila. Byl to zajímavý příběh. Líbilo se mi jak se příběh přelívá z minulosti do přítomnosti. Prvních 50 stránek jsem trochu nechápala, ale potom jsem se do příběhu dostala a úplně si ho zamilovala. Objevily se se tam ale části, které mě trochu nebavily, ale jinak jsem si knihu strašně užívala. Bylo to čtivé, zajímavé a svým způsobem smutné a romantické. Mě se kniha moc líbila a můžu jenom doporučit!