Zakletá
Orson Scott Card
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156002/bmid_zakleta-FQC-156002.jpg
4
151
151
V okamžiku, kdy desetiletý Ivan narazí v hustém lese Karpat na tajemnou mýtinu, se jeho život navždy změní. Na vrcholu podstavce uprostřed mýtiny spatří ležet krásnou zakletou princeznu Katarinu, kterou hlídá tajemná nestvůra, jež ho zažene na útěk. Nyní je Ivan americký postgraduální student, který před sebou má slibnou budoucnost a je zasnoubený s ženou svých snů. Přesto stále nemůže zapomenout na ono setkání, i když se sám sebe snaží přesvědčit, že to byl pouze výplod dětské fantazie. Poté, co se vrací do rodné země, najde i tajemnou mýtinu. Tentokrát však neuteče. Tentokrát probudí krásnou princeznu polibkem… a vstoupí do světa, který zmizel před tisícem let. Napínavý a vtipný příběh o střetu různých světů i kultur. Zakletá je originální román o lásce a osudu, jež překonají staletí… a o temné síle, která je pronásleduje celé věky.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Enchantment, 1999
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Zajímavá moderní pohádka. Přečetla jsem si jí asi jen díky čtenářské výzvě, nevím, jestli se k ní ještě v budoucnu vrátím, ale zklamání to nebylo. Zvláštní mix pohádek, slovanské mytologie, náboženství, cestování časem... Bavil mě vývoj vztahů a vlastně všech postav. A happy end vlastně taky potěšil.
Než jsem se pustila do Zakleté, odložila jsem po pár kapitolách několik knih, které jsou na DK docela dobře hodnoceny, a začínala nabývat dojmu, že mě možná přestává bavit číst. Ale ne. Tuhle knížku jsem měla přečtenou za čtyři dny, pohlcená jejím světem a potěšená tím, jak autor pracuje s jazykem i vyprávěním. Žádná klišé nebo schematické postupy, žádné vycpávky, žádná slova navíc. Každá věta má obsah i smysl. Sem tam odstavec či pár vět vyslovujících zajímavou lidskou zkušenost. Třeba o tom, že podstatou manželství je být banální, aby dětem poskytovalo pocit bezpečí a jistoty. Nebo citlivé a autentické vyjádření osamělosti pramenící z neporozumění mezi lidmi. Jistě, mohla bych polemizovat s tím, jakou slovní zásobu používali dle autora lidé v 9. století, natožpak s původem chaloupky na kuřích nožkách (jaký to brutální zásah do folkloru!). Ale pro krásné vyznění knihy je to úplně nepodstatné.
Opravdu zvláštní kniha. Podle anotace jsem čekala nějaký moderní pohádkový příběh, ale vůbec jsem nepočítala se slovanskou mytologií ani s náboženstvím.
Na autorův styl jsem si musela chvilku zvykat a ani potom se mi kniha nečetla zrovna snadno, ale líbila se mi. A jsem ráda, že konečně vím, jak Baba Jaga přišla ke svému domečku na muřích nožkách. Musím uznat, že autor má dobrou představivost a smysl pro humor.
Tato kniha je opravdu velmi neobvyklá a není pro každého. I mě ze začátku docela trvalo než jsem si zvykla na způsob psaní a na prostředí příběhu. Nakonec ale musím říct, že jsem nadšená neotřelým příběhem protkaným slovanskou mytologií, Biblickými příběhy a ryzí láskou. Bavil mě vývoj postav a hlavně vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny. Opravdu zajímavá pohádka pro dospělé.
Z této knihy mám smíšené pocity. Opravdu se mi líbily vtipné momenty, které se v knize objevovaly. Nebýt tohoto vtipu, tak knihu asi odložím. Seznámení a první společné chvíle hlavních postav byly opravdu hodně úsměvné a originální :)
Knize dávám dvě hvězdičky zcela subjektivního rázu. Není to dvouhvězdičková kniha, tahle kniha má mnohem na víc - ale ne u mě. Není to špatná kniha, naopak je to dobrá kniha s opravdu neskutečně propracovaným příběhem, mě bohužel nijak nezaujala a dočítala jsem ji horko těžko.
Ó, jé! To zase bylo něco! Zpočátku nic moc, taková podivnůstka, a že jako milovnice fantasy snesu dost. Ale Orson Scott Card ví, o čem píše.
Je to kniha kouzel. Kniha o kouzlení, o magii jako součásti života, ať kdysi, nebo nyní. O velikém nebezpečí, o boji dobra se zlem, a o konečném velkém vítězství.
Především však kniha o lásce. O lásce manželské, rodičovské, o lásce dětí k rodičům, o lásce ke své zemi... ale také o lásce lidu ke svým dobrým vládcům a naopak, jak to známe z pohádek.
Vyhráli, nebezpečí je zažehnáno. Ale nezapomínejme! Baba Jaga přežila, pouze se ukrývá, je stále velmi zlá, snad víc než dřív, a její kouzla jsou mocná. I teď, když jenom vyťukávám její jméno do klávesnice, mi trochu běhá mráz po zádech... Protože já neochvějně věřím, že kouzla existují, ať už dobrá, či zlá. Musíme věřit, že síla dobra je větší a že spolu s láskou je neporazitelné.
Krátký, ale zajímavý doslov autora doplňuje tento zajímavý příběh. Podle mého soudu je však tak specifický, že se každému, třeba i velkému příznivci fantasy, líbit nebude.
Moc se mi líbil nápad s propojením současného a pohádkového světa. Úžasné bylo propojení staré ruské mytologie s moderním vstupem křesťanství. Příběh rychle ubíhal a byl místy velmi vtipný.
Tuhle knihu jsem četla neuvěřitelně dloho (asi tak rok, stydím se za sebe). Když jsem ji vzala do ruky, dokázala jsem si hodinu-dvě číst, ale problém byl vůbec si ji do ruky vzít, protože jsem vždy měla rozečtenou jinou, zajímavější knížku... Každopádně se mi celkově příběh líbil, ale dost bych některé části zkrátila.
Jedna z mých naprostých srdcovek a snad jediná romantická knížka, která byla napsána s dějem a vývoj lásky byl popsán 'od srdce'. Líbilo se mi, jak do sebe byli prakticky celou dobu zamilovaní,ale ještě se tolik neznali a nedůvěřovali si. Bohužel je těžší se do knihy začíst, přibližně prvních 70stránek je nezajímavých. Popsání, jak se cítil Ivan v Tajně a naopak Katerina v moderním světě bylo obvzlášť zajímavé a donutilo mě to přemýšlet, co bych dělala já, kdyby mne probudil ze spánku muž z roku 3200. Zasazení příběhu do prostředí Ruska a Ukrajiny bylo pro mne neskutečně osvěžujícím pocitem, jenž mi vsouval myšlenku, že se to určitě muselo stát. Také jsem ale byla při čtení trochu smutná, o co vše jsme přišli-magii,husté lesy,dobrodružství,vzájemné přátelství mezi všemi lidmi,... Dnešní doba je doopravdy jiná a 'Ajven' mi přišel jako příliš ideální muž na to,aby mohl existovat. Zato Katerina mi byla svou princeznovskou paličatostí a láskou k lidu velmi sympatická a její 'odevzdání' (v uvozovkách proto, protože to bylo dobrovolné odevzdání z lásky a ne něco ve stylu 'tak já se ti odevzdám,protože prostě musím a dělej si co chceš'.
Konec mne zaujal tím, že to nebyl klasický hepy end,ale dával prostor i obavám a přemýšlení, jaké to asi děti mají. A navíc dalších pár nevyjasněných otázek. Kdo byla ta baba Tila? (Katerina tetička,nebo možná samotná baba Jaga?). A co se tedy s babou Jagou děje v dnešní době? (jestli je někde stále schovaná,jaktože necítím bratranec Marek její přítomnost?).
Ikdyž je knížka pro mne skvělá, jsem si jistá,že prostě nemůže vyhovovat každému. Děj je trochu šroubovaný,ale i přesto prostě není pro každého.
Čekala jsem, že to bude romanťárna. Spletla jsem se. Je to sice chytře a vtipně napsaná kniha,ale děj mě moc nebavil. Něco tomu prostě chybí....
Knížka to byla neobvyklá, to se jí musí nechat, ale nezanechala ve mně nějaké obrovské pocity.
Kniha mne doslova zaklela krásnou obálkou a upoutala anotací i chválou kritiky, jsem však velice ráda, že jsem si ji pouze vypůjčila. Kdyby měly všechny knihy být takové, tak snad přestanu číst. Nic tak bizardního jsem již dlouho a možná nikdy nečetla. Námět to byl výborný, ale zpracování a osobnost autora, která je v knize doslova jako živý organizmus byli pro mne těžce nestravitelné. Části z pohledu Jagy pokaždé překvapily novou šíleností. Za sebe bych knihu nedoporučila, práce však musela dát dost a minimálně originalita se jí nedá upřít.
Nádherná kniha. Mám ráda moderní předělávky klasických pohádek, jenom mě zajímalo, jak si autor poradí s poměrně jednoduchým příběhem Šípkové Růženky. A ejhle povedlo se. Řešení otázky, jak vlastně probíhalo "žili šťastně až do smrti", bylo vtipné. Putování napříč epochami přineslo zábavný kontrast. Ivan byl k sežrání, inteligentní, vtipný, zdvořilý. Několikrát jsem se musela ujistit, že autorem je skutečně Američan, protože širokou ruskou duši vystihl naprosto skvěle. Zato ženské hrdinky se mu vymkly z rukou. Krásná Katerina projevila vrcholnou míru bezohlednosti, pokrytectví, sobectví a pýchy. Ještě že mužům záleží pouze na vzhledu, a ten její byl atraktivní, protože jinak by ji Ivan musel nechat napospas osudu. Jediná kladná ženská postava byla Ivanova matka, no nevím, zda by autor nepotřeboval psychoanalýzu. Spoustu bodů přiznávám za odlehčení děsivých situací vtipnými hláškami. Jen bych nakonec nechala hrdiny zvolit, v jakém století chtějí prožít život namísto prázdninového výletování do středověku a zpět.
Skvělá kniha, málokdy člověk dnes narazí na "pohádku", která je inteligentní, vtipná, nápaditá a neklouže jen po povrchu, která prostě není pouhou pohádkou, ale kouzelným příběhem, který by se snad někdy někde mohl v té čí oné podobě klidně stát. :-)
Velmi povedená a nápaditá kniha. Obdivuju autora, jak se vypořádal s dějem v minulosti!
Super! :)
Velmi dobrá a zvláštní knížka. Její vadou se stává zdlouhavost a zbytečnost některých částí a také to, že se tím a ještě poněkud složitým stylem psaní, stává knížka trochu obtížnějším čtením. Ale příběhem skvělé. Inspirace Šípkovou Růženkou se mi líbila a knížka se tím stává o to originálnější :) Jenom její přečtení trvalo v mém případě poněkud déle. Neoznačila bych ji za knížku která se nedá odložit.
Krásný nápad, skvělé zapojení folklóru a ruských pohádek, nicméně občas trochu zdlouhavé...
Na knížku jsem se těšila, zaujala mě anotace, Šípková Růženka a také pěkně zpravovaná obálka. Jenže. Nejsem si jistá jestli dokážu vystihnout, proč se mi kniha četla špatně. Vybavuji si místy podivný slovosled ve větách a jakousi těžkopádnost ve vyjadřování, kvůli které mi děj příliš neubíhal.
Nápad na příběh super, ale myslím, že šlo tak dobrého nápadu využít lépe, škoda. První třetina knihy ještě šla, byla jsem zvědavá, jak se to vyvrbí. Postupem času jsem spíš zírala, co to autor zas vymyslel, celé pasáže jsem přeskakovala a těšila se že už to skončí. Přičemž úplný konec mě teda "rozsekal", asi tak jako v Harry Potterovi!
Autorovy další knížky
| 1994 |  Enderova hra |
| 2002 | Mluvčí za mrtvé |
| 2001 | Enderův stín |
| 2002 |  Xenocida |
| 2010 | Ender ve vyhnanství |
Bohužel mě kniha nezaujala, horko těžko jsem se jí prokousávala a pořád čekala na nějakou zábavnou část, která ale nepřišla. Pořád jsem měla před očima obřízku hlavního hrdiny, kterou v knize několikrát zmiňuje a do pohádky se mi to k sobě nějak nehodí.