Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
Zaklínač série
Zaklínač Geralt. Muž, jehož posláním je chránit obyčejné lidi před magicky stvořenými nestvůrami. Mutant, který má za úkol zabíjet nepřirozené bytosti. Používá magická znamení, kouzelné lektvary a chloubu každého zaklínače – dva meče, ocelový a stříbrný. Co se však stane, když Geralt nešťastnou shodou okolností o své meče přijde? Zaklínačské zbraně mají nejen obrovskou hodnotu, ale jejich ztráta je pro majitele zároveň obrovskou potupou. Geralt je musí získat zpátky. Co nejrychleji... Andrzej Sapkowski se na stránkách samostatného románu vrací ke svému nejpopulárnějšímu hrdinovi. Zaklínač Geralt znovu bojuje, cestuje a miluje, Marigold zpívá a lítá z průšvihu do průšvihu, čarodějové intrikují… a nad celým světem se stahují mračna – přichází bouřková sezóna.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2014 , LeonardoOriginální název:
Sezon burz, 2013
více info...
Přidat komentář
Všetky tie kecy okolo toho, ako Sapkowský napísal Búrkovú sezónu kôli peniazom sú strašná blbosť. Povedal by som, že to je len púha závisť. Veď pre čitateľa by mal byť dôležitý len výsledok. A keď je kvalitný, prečo by ma malo zaujímať za akých podmienok vznikal? A Búrková sezóna je výborná. Minimálne taká dobrá, ako niektoré diely ságy. Ba lepšia ako niektoré z nich. Na knihe si cením najmä to, že je to zasa viac územčistý dobrodružný príbeh, v ktorom nejde o záchranu sveta. A tým sa mi spája s poviedkovými knihami viac, než ktorýkoľvek diel ságy. Za mňa výborné.
Zaklínač patří k mým oblíbeným dílům. Bouřková sezóna mne sice neoslovila tak, jako předchozí díly, i tak ale hodnotím plným počtem hvězdiček.
Příběh o tom jak Geralt ztratí meče. Je to komická představa, obzvlášť, když člověk rád hraje Witchera jako hru. Teprve se chystám na hlavní knížky, tak se moc těším, protože toto mě navnadilo dokonale.
Po dočtení všech předchozích románů jsem očekával jednodušší příběh, něco jako DLC k hlavní hře, a přes veškeré nedostatky jsem dostal přesně to. Bylo fajn se vrátit do světa zaklínače. A Sapkowskeho hry zřemě donutili více používat znamení! (i když on by nic takového nepřiznal)
Zaklinac byl skvělý. Ale za mne spis mohlo zůstat u povidkovych knih.Sága s Ciri me nejdřív fascinovala, ale co další kniha, to větší rozčarování. Doufala jsem, ze Bourkova sezóna bude v duchu povidkovych knih, ale to podle mne úplně nevyšlo. Nejak se ztratil šarm Geralta a jeho kousavy humor. Taky jsem čekala, ze se něco dozvíme o čarodějkach, tak jak to bylo v seriálu. Povídky si možná jednou jeste někdy prectu.
Výzva 2021. Miluji svět zaklínače a až u téhle knížky jsem si uvědomil tu ohromnou spoustu obyčejné moudrosti napěchovanou v krásném příběhu. Mnozí tvrdí, že kniha nemusela vůbec vyjít, ale já jsem naprosto opačného názoru: kdyby vycházely příběhy z tohoto světa co půlrok, byl bych ten nejspokojenější čtenář. A navíc ty bombastické ilustrace!!
Snad jen pár malých výtek: člověk může těžko očekávat, že bude zdejší svět napěchován latinskými výrazy a hlavně za ono deus ex machina vyřešení situace ohledně mečů. Prostě mi tam cosi na konci chybělo...
Četla jsem dávno. Jednou a stačilo. Ne kvůli příběhu, ale bohužel kvůli kvalitě sazby- respektive její absenci. Paperbackové vydání z r. 2014 z nějakého důvodu obsahuje tolik chyb- ne asi v překladu samotném (nečetla jsem originál), ale překlepů, gramatických i slovosledných chyb, že se výsledek bohužel prakticky nedá číst.
Škoda.
Knihu si nechávám do sbírky, k textu se ale asi nikdy nevrátím.
Polski troll Sapkowski. Trvalo mi roky se k 'Zaklínači' dostat a pak jsem celou sérii, s výjimkou téhle knihy, sjel v roce 2019, pokud se nepletu. Během sledování interview na youtube pár dní zpátky jsem si říkal, jakej je ten Andrzej zase drzej a možná bych "to mohl dorazit a dát si Bouřkovou sezónu"... jeho psaní, stejně jako jeho osobnost konstantně balancuje na pomezí jakési parodie, se spoustou odkazů na aktuální dění světa, sarkasmem, až nasraností, nabubřelostí. 'Bouřková sezóna' pak v tomhle ohledu sama není o nic horší nebo lepší, než ostatní díly 'Zaklínače', možná o drobek vtipnější a méně akční, ale spíš se pořád nedokážu zbavit toho WTF, toho, jak zaražený jsem, když si u každé jeho knihy říkám: A já si celou tu dobu myslel, že tohle bude jako všechny ostatní seriózní epické fantasy ságy, ale ono to celé klame tělem, obalama a je to jen jedna velká komedie, co si utahuje ze spousty věcí a i přestože má skvělé postavy a je více než slušná, tak je to pořád jen komerční sranda, co sama sebe nebere vážně, což se, hádám, taky dá počítat jako unikum... takže jestli mě jedním elementem polski troll skutečně zaujal, pak je to tímhle.
Tak tahle knížka, po těch pár předešlých, byla naprostá nádhera. Celá se zaobírala Zaklínačem a jeho příběhem z jeho pohledu. Vůbec se zde neřešily vedlejší linky politiky, jak tomu bylo třeba u předchozích dílů, což bylo úžasný. Příběh tím působil víc akčně, víc živě. Samotnou knížku autor zakončil naprosto nádherně. Epilog mě úplně zahřál u srdce a vykouzlil mi úsměv na tváři.
Poslouchal jsem audioknihu a jsem spokojen. Namluveno dobre a co se tyče příběhu, tak také dobrý.
klasika, kterou musí znát každý milovník fantasy, kdo nečetl, musí ihned napravit. Geralta nejde nemilovat.
Serie, ke které se vždy ráda vracím.
Zde je to starý dobrý Geralt, který tentokrát likviduje podivná monstra čarodějů a po svých cestách se neváhá spustit s kde kým.Pátrá zde po svých ztracených mečích, přičemž je vtahován do nejrůznějších intrik lidí s kterými se setkává.
Návrat Sapkowského ke svému hlavnímu hrdinovi, který přijde o své meče a musí je co nejrychleji získat zpět. Spolu s Geraltem putuje jeho přítel Marigold. Bouřková sezona nenavazuje na předchozí ságu, ale spíš bych jí přiřadil k prvním dvoum povídkovým knihám. Pořád si udržuje svou vysokou kvalitu a strhující děj
Za mě parádní. Čtivé a obsahuje vše,co mám na Geraltovi nejraději. Méně politiky a více akce.
Štítky knihy
polská literatura zaklínači fantasy
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Další z klasických dobrodružství zaklínače Geralta, řekla bych, že laděním knihy se autor vrátil k prvním dvěma "povídkovým" počinům, takže se to četlo lépe (bylo to méně beznadějné a depresivní). Za mě osobně mu ale pořád nemůžu odpustit, jak ukončil Paní jezera, a tudíž jsem si to nějak nemohla naplno užít...