Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Gintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si poslechla v audiu. Osobně musím přiznat, že před vznikem seriálu jsem přelouskala jen povídkové knihy Poslední přání a Meč osudu. Tyhle knihy se mi líbily, ale úplně mě nedonutily pustit se do celé Zaklínačské ságy. Až seriál mě zaujal a donutil mě vrátit se ke knihám.
Příběh je zajímavý, ale za mě chvílemi trochu táhlý. Knižní Ciri mi dost často brnká na nervy. Ještěže Geralt je ve všech zpracováních skvělý.
Nebudu patřit k velkým fanouškům dané ságy. Asi mě baví přeci jen trochu víc seriálové zpracování. Přelouskáním knih jsem si ale chtěla doplnit další souvislosti. A uvidíme, třeba mě to nakonec pohltí.
Tentokrát to, bohužel pane Sapkowski, na plný počet hvězd nevidím. Za celou knížku "sejme" Zaklínač jen JEDNU potvoru. Od druhé kapitoly to je: politika, jednání, domluvy, kšefty, řeči, milión lidí, stovky rodů, desítky zemí a tisíce slov... chystá se a uděje jakýsi převrat, válka. Pro ULTRAfanoušky asi nirvána, pro nás "normální" je to téměř k neučtení. Nemám v malíku mapu Zaklínačova světa, jména rodů si fakt nepamatuji a těch osob je tam strašně moc. Jen díky rychlému "střihu" to nezačne nudit, ale čte se to těžko. Na konci, kdy se to všechno nějak "dobije", sledujeme už jen Ciri zažije knížka obří restart a je to opět super klasický "Zaklínač" byť paradoxně téměř bez Zaklínače. Bylo to fajn, je to za mnou a doufám že příště to bude trošku návrat k normálu.
Perfektní, jako všichni původní Zaklínači. Vím, že tenhle díl patří mezi fanoušky k nejoblíbenějším, ale tentokrát se pro mě místy malinko táhl. Měřeno zaklínačskou laťkou dostává protentokrát "jen" čtyřku. Nicméně je nutné říct, že je tu nespočet úžasných a nezapomenutelných momentů a scén. Vrcholy tohoto dílu patří k nejvyšším vrcholům celé série. Třeba milostná scéna Geralta a Yennefer v Aretuze patří mezi moje nejoblíbenější (a možná i nejlépe napsané) milostné scény vůbec.
A když jsme u téhle dvojice - celá váha Geraltova vztahu s Yennefer, jeho emocionální jádro v románech stojí hlavně na téhle knize, bez ní by čtenářsky neobstál. Poslední přání je samozřejmě necessitas pro plné porozumění, ale sám o sobě by nestačilo. Ani to, co víme z rámovacího příběhu Hlas rozumu a posledních příbězích Meče osudu. Ty črtají hlavní rysy, kosti; tahle kniha tomu ale takříkajíc dává maso.
Edit: Ještě jsem zapomněl na Hranici možností a Střípek ledu!
Přituhuje. Ubývá humoru, zato jsme dostali slušný politický thriller a naše postavy získávají drsné zkušenosti....moc pěkný byl zato vývoj vztahu Ciri s Yen... bojím se ale, že celkově postavy získaly šrámy, které už nepůjde jen tak zahojit....jinak se souvislým dějem mě série už úplně vtáhla, úplně se vracím do doby, kdy mi bylo náct a četla jsem Pottera, tady je ale, bez urážky k Harrymu, ten world building, jinde....
Kniha je v 1/4 velice "úsporná", ale rozhodně mě nenudila. Ve 2/4 knize narostly knize zuby a pěkně mi uhryzla řiť. Ve 3/4 kniha trávila moji ukousnutou řiť. No a ten konec. Lahůdka
Druhý díl mě upřímně trošku zklamal... úplně jsem se zamotala a ztratila v politických událostech, kdo napadl koho, kdo velí komu, kdo je spojencem koho a kdo stojí na čí straně. Ale určitě pokračuji ve čtení série dál.
Ajaj, už druhý diel bez plného počtu hviezdičiek... Vari to už pôjde iba dolu? Z dlhého pobytu s Ciri sa napokon vykľulo čosi zaujímavé, určite aj puč stál za to, ale predošlé diely to neprekonáva. Začiatok lepší ako koniec. Inak stále výborná kniha, a platí, že svet Zaklínača je omnoho skutočnejší ako svet Pána prsteňov (naničhodní sedliaci, kruté lesné bandy, a nemravne smutný príbeh ľudí, ktorým by to čitateľ určite neprial...).
Škoda, že knih se zaklínačem je tak málo. Člověk by to chtěl zhltnout jedním dechem, ale co bude číst dál? Druhý díl ságy je perfektní. O akci není nouze. Vtip a romantika též zastoupeny. Výborný fantasy koktejl.
Čtěno jako audiokniha.
Mistrovské dílo, nemám slov. A jako bonus je výborně namluvená se super hereckými výkony a efekty. Nejlepší audiokniha ever.
Predčasom sme so známym rozoberali okolnosti, za ktorých sme sa dostali k ságe a on sa mi dosť divil, že som sa dal na jej opätovné čítanie. Podľa jeho názoru moje nadšenie pramenilo z toho, že v tej dobe toho na trhu moc nebolo a tak bol Zaklínač sviežim spestrením. V tomto mal určite pravdu, no o kvalite prvých dvoch dielov ani pri druhom čítaní niet pochýb.
V úvode je to večierok čarodejov a čarodejníc na Thanedde, ktorý plynulo prešiel zo sarkastického zoznamovania k horkému rannému vytriezveniu a následnej epickej bitke. Sapkowski majstrovsky zvláda všetky tri polohy a čo bolo nevypovedané sa postupne dozvedáme až v umiernenejšej pasáži v starobylých lesoch Brokilonu, z úst barda Marigolda.
Čo sa mi však na Čase opovrhnutia páči najviac, je tá detailnosť prebiehajúcej vojny s Nilfgaardom, v ktorej realistickom vykreslení si autor môže smelo stúpnuť vedľa GRRM a jeho Piesne ľadu a ohňa. Vojna je totiž aj o štatistike, proviante a byrokratických prieťahoch, nielen o tak obľúbenom plienení a znásilňovaní.
Záver z Cirinho pohľadu je nakoniec ešte báječnejší, než som si ho pamätal, zvlášť jej stretnutie s jednorožcom a pokus o načerpanie sily z ohňa. Kto čítal, ten vie; kto nie, tomu moje slová nič nepovedia...
Taktiež Potkani a úplný záver knihy, sa náramne podarili a ja sa už úprimne teším na ďalšie oprašovanie spomienok z tohto sveta.
jelikož je to série a fakt dobrá nebudu to rozebírat jen bych chtěla říct že v tomhle díle si Ciri dost zkusí a prožije... a taky mi přijde že Gerald který všechno ví v tomto dílu ztrácí přehled ale asi jen můj dojem... každopádně doporučuji celou serii
Jsem ráda, že jsem z povídek, které mě až tak nebavily přešla k uceleným příběhům. Autor má specifický styl psaní, která mi u povídek úplně nesedl, protože to přeskakování mezi jednotlivými událostmi mi vůbec nevyhovovalo. Pokud se ale jedná o ucelené příběhy tak se i přes pár výhrad čtou mnohem lépe.
Svět který odehrává je skvěle vystavěn a opravdu mě baví. Tentokrát jsou v příběhu trochu více zobrazeny mocenské boje jak králů tak i čarodějů. Baví mě charaktery jednotlivých postav, protože nejsou superdokonalé jako u většiny hrdinů, ale mají i své chyby které občas hrají velkou roli ve zvratech v ději.
Celkově jsem si knihu užila a jsem zvědavá co přinesou další díly.
Ačkoli nejsem povídkový typ, u Zaklínače mi povídky asi sedly víc. Sága je samozřejmě taky výborné čtení, ale je v ní mnohem víc prostoru pro politikaření a debatování. A o to míň místa na dobrodružství, i když ani to tam nechybí. Takže pořád hodnotím velmi dobře, ale počáteční nadšení už přece jen trochu opadlo. Nicméně doporučuji a plánuji přečíst všechny díly :-)
Politickými pasážami v predošlom dieli som sa musel prehrýzť a hoci mám zaklínačskú ságu rád, bolo to utrpenie.
Tu som si ako na potvoru politiky užil až - až.
Čarodejníci kujúci pikle a sledujúci svoje vlastné záujmy. Elfskí rebeli, ktorí sa pred ničím nezastavia. Vzbury. Dusivá atmosféra blížiacej sa vojny prítomná už od prvých stránok knihy.
A do toho všetkého chudák Ciri, ktorá je pre iných iba objekt slúžiaci k dosiahnutiu ich vlastných cieľov, pričom sa sama cíti opustená a zradená.
Kniha ubiehala, poriadny spád však nabrala až v posledných dvoch kapitolách. Beznádej Ciri plahočiacej sa púšťou sa dala krájať a bola popísaná naozaj vierohodne.
Tak tento díl mě potrápil. Dlouho jsem ho louskala, opravdu hodně dlouho. Moc mě to nebavilo, na můj vkus moc politikaření a dost jsem se ztrácela, kdo je kdo, s kým, proti komu...Vlastně až poslední čtvrtina byla čtivější. No odradit se zatím nenechám a uvidíme, co přinese další díl.
Pokud jste si neužili politikaření a vybírání stran v prvním díle, tady si to užijete pořádně. Vyjasní se, kdo stojí, na čí straně (aspoň u většiny). Druhý díl je více věnován Ciri a vývoji ve světě než Geraltovi. Ale to neznamená, že tam není. Geralt pátrá po těch, co chtějí unést Ciri a jeho zlikvidovat. Přitom se drží své neutrality. V knize se prolíná několik dějových linek, které pěkně vysvětlují vývoj a okolnosti děje.
Přechod z povídkového formátu na románový Sapkowskému vychází velmi dobře. Kniha má větší spád a odhaluje rozsáhlejší obsah světa Zaklínačů. Kapitoly se Ciri samotnou mě trochu nudily, ale rozumím, že pro další děj jsou zásadní. Těším se na další díl.
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Krátce po Krvi elfů jsem přelouskala druhý díl pentalogie. Nebavil mě tolik jako předchozí část, ale ani to mě neodradí od přečtení zbývajících dílů.