Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219770/bmid_cas-opovrzeni-nQt-219770.jpg
5
4366
4366
Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Gintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2011
,
Leonardo
Originální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
A zde se začíná pletichaření, politika a všechny ty věci, které Sapkowskému jdou a které jsou neodmyslitelnou částí Zaklínače. Opět naprosto úžasné a drsné, část s převratem na ostrově Thanedd je jednoznačním vrcholem knihy. Tady se začíná celý příběh lámat a vrhat hlavní protagonisty do kolotoče, ve kterém snad ani nechtěly být (minimálně Geralt ne).
O chlup lepší a o několikakilometrový vlas drsnější než předchozí díl. Tohle není žádné pohádkové fantasy, ale drsný středověký příběh plný intrik, politiky, magie, vražd, znásilnění... Postavy nejsou rozděleny černobíle - všechny jsou šedivé jako myš. Když už má člověk pocit, že se děj začíná ubírat šťastnou cestou, přijde brutální kopec pod nohy. Tohle mě hodně baví.
Díl, který mě zatím bavil asi nejméně. Politikaření je fajn, ale když se to zvrhlo v čarodějskou drbárnu, tak jsem měla sto chutí to celé přeskočit. Takže část s čaroději nic moc, zbytek ušel, i když byl děj zaměřený spíš na Ciri a z Geralta se stala v romto díle v podstatě vedlejší postava. Naštěstí už mám přečtený i následující díl, který se zaměřuje víc na postavy, méně na politiku a hlavně méně na protivnou Yennefer.
Tak tenhle díl jsem přečetla jedním dechem, jestli se tomu teda tak dá říct, když jsem se přitom dusila kašlem :D, ale aspoň něco pozitivního vzešlo z té nemocenské. Těším se zase na další díl. Možná bych ocenila víc prostoru pro Geralta, ale Ciri mě taky bavila.
Díky literárnímu bohu za ten konec! Ačkoliv se románová sága (a tento díl obzvlášť) už netočí pouze kolem Zaklínače a jeho profese, stále zde má Geralt velký prostor. Ciri se v tomto díle dostává ke slovu spíše až na konci a konečně padá do těch správných rukou. Zaklínačův svět se mění a je napínavé jeho osud a osud všech lidí v něm sledovat. Ani zde se Sapkowski nevyhnul filozofickému lamentování a navíc ukázal, že o politickém pletichaření taky něco ví. Tomuto dílu nemám téměř co vytknout. Bohužel až na znovusetkání Geralta a Yennefer, která mě prostě prudí. Z Geralta Zaklínače a Bojovníka se vedle této arogantní a "neomylné" ženštiny stává krotký beránek, někdy až hlupák a chlap bez názoru. Jsem samozřejmě ráda, že šel Sapkowski trochu na ruku i romanticky založeným čtenářům a čtenářkám a ukázal, že i Bílý vlk má svou něžnou stránku. Proti tomu nic nemám, ale když je Geralt s Yennefer, mění se v podpantofláka, který jí vše odkývne a nedovolí si s ní nesouhlasit. A přitom by právě Yennefer, občas chybující tak, jak by si někdo s jejími zkušenostmi dovolit neměl, potřebovala shodit pomyslný hřebínek z hlavy.... Ale její chyby jsou prominuty (spíše promlčeny), kdežto ona sama na chyby jiných tak ráda ukazuje. A Ciri je pro mě jasný příklad zvorané výchovy - dát už tak dost pyšné dívence jako vychovatelku a učitelku zrovna Yennefer, to ani nemohlo dopadnout jinak... Ale opět, díky literárnímu bohu za ten konec!
Knihy o zaklínačích mají svoje pro i proti. Přiznám se, že jsem napřed viděl stejnojmenný polský seriál a velice se mi líbil. Z PC hry Zaklínač jsem byl unešený. Tak jsem si v knihkupectví koupil první dvě povídkové knihy. Byly výborné. Následovala Bouřková sezóna a opět nezklamala. Pak jsem se tedy pustil do románové ságy a zde mě bohužel čekalo rozčarování i zklamání. Knihy obsahují spoustu výborných míst, ale také spoustu vaty, což se dá pochopit, protože bez vaty by se celá sága smrskla možná jen do tří knih. Knihám to ale hodně ubírá na kvalitě. Je tam hodně politiky a čarování, což jde úplně mimo mě. Často mi to připomíná červenou knihovnu. Hodně se řeší, kdo s kým šuká, kdo koho miluje a jaký to má politický vliv na okolní státy. Geralta je tam poskrovnu a vypadá to, že celá sága se bude točit kolem Ciri, což není špatné a kolem opravdu velice komplikovaného vztahu Geralta s nesympatickou čarodějkou Yennefer, což je hodně špatné. Mnohem radši bych Geralta viděl po boku Triss. V tomhle mě bohužel ovlivnila hra. Ale co je napsáno, již nelze změnit. Nechám negativ a nakonec musím zmínit i pozitiva. Tento díl se opravdu v půlce velice slušně rozjel. Díky bohu za to, že čarodějové dostali na prdel a snad od nich bude chvíli klid. Ciri už není žádné děcko a konečně dostala prostor ukázat, co v ní je. Uvidíme, co přinese další díl. Jen připomínám, že není důvod, aby fanouškům Geralta z mého hodnocení vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Jsem hodně ovlivněn seriálem a hrou, které se od románové ságy v mnohém liší.
Skvělý díl, lepší než Krev elfů, konečně jsem si trochu oblíbila Geralta a vážně mě mrzelo, když kniha skončila!
Děj se krásně rozeběhl (oproti třetímu dílu) a už je opět napínavý a čte se jedním dechem. Knížka mě začala bavit a jsem ráda, že jsem se nenechala třetím dílem odradit.
Asi před deseti lety na kolejích začal můj spolubydlící číst Zaklínače, staženého v pdf. Pamatuji si, že když jsem šel spát, tak mi jen na půl huby řekl "dobrou" a od monitoru ani malinko neuhnul pohledem. Dokonce i ve tři ráno jsem zaregistroval bledé světlo monitoru svítící z postele nade mnou. A nikdy nezapomenu na jeho nabehnuté račí oči ráno.
Teď ho už zcela chápu.
První polovina připomíná Krev elfů. Jenže je tu i druhá. Ta čtenáře vstřelí do dějového zvratu tak raketově, že nestihnete popadnout dech!
Tak tato kniha mi jako první dala poznat Geralta a vůbec mi nevadilo, že je to druhý díl ságy. Dostalo mě to, naprosto. A od začátku sněmu na Thannedu nastane totální jízda. Vynikající.
Další skvělé pokračování, musím říct, že příběh Ciri je čím dál více zajímavý a těším se, kam až ji cesty zavedou. Přijde mi skvělé, že jednu událost nevidíme ze všech úhlů postav, ale třeba jen z vzdáleného pohledu (jak Ciri šmíruje Geralda a Yennefer, například) a tvoří tak mystiku příběhu. Jediné, co mi vadilo, byly dlouhé "politické" pasáže, kde jsem se lehce ztratila ve jménech vladařů či jejich záměrech.
Pořád to není tak dobré jako první dvě povídkové knihy, ale je to lepší než díl první. Velmi dobrá je prostřední pasáž se vzpourou čarodějů. Poslední třetina s přežíváním Ciri na poušti a pak v bandě vyvrhelů je zase hodně dobrou ukázkou Sapkowského "špinavé" fantasy, která mi dost vyhovuje.
Další díl a opět velká paráda. Kniha je napěchovaná magií, krví, intrikami a hlavně Geraltem, Ciri a Yennefer. Jsem nadšená! Získávám novou knižní závislost :). Naštěstí ještě pár dílů zbývá, takže na odvykačku je čas :D.
I když skoro celá kniha zabývá jednou událostí (která je v příběhu hodně zásadní), mě to vůbec nevadilo. Už teď chci vědět jak se vše vyvine.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Uvítala bych kratší kapitoly, ale jinak jsem nadmíru spokojená. Tento díl mi přijde ještě lepší než ten předešlý, je to víc napínavé a zdá se, že tady už nejde pouze o Geralta a Ciri, ale o celý svět... Takže co bude dál?