Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219770/bmid_cas-opovrzeni-nQt-219770.jpg
5
4366
4366
Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Gintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2011
,
Leonardo
Originální název:
Czas pogardy, 1995
více info...
Přidat komentář
Výborně, člověk začíná mít mnohem menší chaos v postavách a královstvích, trocha porozumění s magií, skvělý je vývoj vztahu mezi Ciri a Yennefer...
Autorův velmi typický odlišný styl se nikam rozhodně nevytratil, ale dostalo to trochu větší šmrnc, než v případě prvního dílu Zaklínačské ságy. Zřejmě více napětí, více akce, více otázek ohledně politické situace, ohledně dalšího rizvoje postav...
A stejně jako v Krvi elfů i zde musím smeknout za překlad, který je dle mého názoru velmi povedený!
Vynikajúce pokračovanie. Toľko stačí. Ide sa ďalej :)
PS: Jedno veľké mínus v slovenčine, v tejto časti bolo toľko preklepov a chýb ako v predošlých troch dohromady a neuveriteľne ma to rozčuľovalo :(
Už mi skoro připadá, že čtení Zaklínače pro mě není čtení... nějak se do tohoto světa teleportuju a se všemi postavami prožívám jejich životy. (Asi líp už to nevyjádřím :-)
Nikdy jsem si nemyslel, že ty pocity, které mám teď, získám čtením knihy.
Ságu o Zaklínačovi ťahám už 2 roky, vždy prečítam jednu knihu a musím si dať pauzu. Tieto knihy majú vysoké hodnotenie a ja som si stále hovoril, že : "no ďaľší diel už bude lepší." No, nemôžem si pomôcť aj keď sa mi príbeh ako taký páči, Sapkowskeho štýl písania mi jednoducho nesedí, nevyhovuje a tie skoky v deji ma rozčuľujú, využíva veľmi zložité, skoro nezapamätateľné mená, takže vo vedlajších postavách sa vždy strácam a tým aj pochopenie politiky a intríg ide mimo mňa. Na druhú stranu posledné dve kapitoly boli veľmi pekne prepracované a dynamické. Ďaľší diel, Krst ohňom, mám síce kúpený, ale uvidím kedy budem v čítaní pokračovať.
Opäť veľmi dobré. Svet sa ocitá vo vojne, čarodejníci intrigujú a Ciri zrazu zostáva sama....
Som zvedavá, čo bude ďalej.......:-)
Netradičné, dynamické, prepracované,.....
Sága o Zaklínačovi se urodila přesně do toho typu fantasy, který moc nemusím - válka několika království mezi sebou a jedním úhlavním nepřítelem, spousta spojenců, kteří přebíhají mezi oběma stranami a kupa jmen, která si nestačím zapamatovat, takže v podstatě většina politické situace jde kolem mě. Na tomto pozadí je ale pořád příběh několika hlavních postav, který se posouvá pomalým, ale (snad) jistým pohybem kupředu. Některé pasáže se mi četly dobře, jiné méně dobře, v podstatě je knížka složená z epizod, kdy některé situace popisují až moc obšírně (třeba banket), a některé jen tak přeletí. Tenhle díl nebyl úplně o Zaklínačovi, ale spíš o zbylých hlavních postavách. Opět jednoduše napsané dílo, s narážkami na různé kulturní objekty. Takže pokračuji dál.
Úžasné.je teda pravda že ten rozjezd je takový pomali,některé pasáže co se politiky týká mě moc nebaví.ale pak to najednou vezme obrátky a prīběh se otočí doslova o 180 stupňů a to nejde nic jiného než číst se zatajeným dechem .
Pořád nevím, proč je kvůli Zaklínači takové haló. Ano, je to důkladně promyšlené, obsáhlé a originální, ale co ten děj? Co se tam vlastně za celou tu dobu stalo? Jako kdyby autor popisoval spíš jen ten svět a jeho politiku než události. Ne že by tam nebyly, jsou, jen prostě tak nějak v tom všem zanikají. Mnoho postav, mnoho osudů.
Původně jsem čekala, že celá sága bude buď o zaklínači, anebo o zaklínači a Yennefer. Nakonec vypráví o zaklínači a Ciri. Vím, že jde namítnout, že je tahle skutečnost napsaná i na obalu knihy, ale já si zásadně před čtením knihy nečtu obsah na zadní straně. Tento díl už byl chytlavější, zajímavější děj, ale pořád není její potenciál využity naplno, aspoň mám ten pocit. Třeba další díl...
První knihy o zaklínači jsem si užíval, akce i spád. Ale tahle už mi silně začíná připomínat hry o trůny, kde v pozdějších knihách už bylo až příliš politiky, intrik, plánování v plánech cizích plánů, spojenectví a zrad. To už mě baví o poznání méně. Závěr, který byl věnován Ciri, byl zase skvělý a akční, takže dám šanci dalšímu kousku že série.
Pro mě osobně byl tohle nejslabší díl. Mnoho politikaření a intrik mezi čaroději. Přesně tyhle pasáže jsem měla chuť přeskakovat, ale protrpěla jsem si to. Je zde také obrovské množství nových postav, ve kterých se ztrácím (asi je to i díky jejich krkolomným jménům). Občas jsem si uvědomovala, že ani nevím co daná postava v příběhu vůbec dělá a zda se dá považovat za postavu kladnou či nikoliv. I když je děj okolo Ciri zajímavý, tak mi zde neskutečně chyběl Geralt! U Yennefer ani nevím zda mi chybí. Občas ji mám ráda a někdy ji zase nemůžu vystát. Před další knihou Křest ohněm si asi chvilku odpočinu u Bouřkové sezony.
4 hvězdy jen proto, že předešlé díly měly větší spád a akci... ale je logické, že v půli ságy se děj tříbí a utváří ve spletitosti důležitých detailů. A sir Sapkowski to umí, o tom žádná :)
Čas opovržení je křižovatkou skrz na skrz, je to kniha, kde všechno dostává pořádné grády, a kde už jsou kostky nenávratně vrženy. Čas opovržení je základem pro všechno. Pro budoucnost Ciri, pro vztah Geralta s Yennou, pro Marigolda a pro všechny ostatní.
Utváří se tu pohyblivá spojenectví, taková, do kterých vůbec není problém se zamotat, protože těch jmen, aliancí a loajálnosti je zde zkrátka moc. Všechny postavy se nahrnou na jednou a čtenář se s tím zkrátka musí nějak popasovat. Už to nejsou krátké povídky, ale plnohodnotný příběh plný vysoké politiky, taktiky a pletichaření. Je tužší, méně dynamický a více přemýšlivý. O akci tu sice nouze není, ale jsou to dialogy, jež se stávají srdcem všeho. A že jsou neskutečně sarkastické, trefné, upřímně syrové a nechutně přímé.
Svět se vyvíjí za pochodu, stejně tak jako se za pochodu vyvíjí postavy. Opět se jedná o svět, jehož základy jsou stanoveny tak pevně, že s nimi nic nehne a dá se na něm stavět. Je to svět, který se vám dostane pod kůži, a vy se ho nebudete chtít zbavit.
Řekla bych, že se příběh celkově posouvá do temnější roviny. Nahlížíme více do fungování společnosti čarodějů se všemi krásami i neřestmi. Geralt je trochu upozaděn, zato příběh Ciri se překotně vyvíjí. Její postava je čím dál víc propracovaná, včetně světa kolem, intrik, politiky...celé to nabírá na zajímavosti. Rozvrat společnosti ve válce s Nilfgaardem je také zachycen více něž přesvědčivě. Jen vztah Geralta s Jennefer je tak trochu zvláštní, má to být ta pravá osudová láska a přitom oba neustále řeší "prkotiny" typu, kdo se kam podíval, kdo se kolem koho točí, kdo se cpe, špatně obléká a já nevím, co ještě....I přesto, že se mi tento díl líbí mnohem víc než Krev elfů, i tady se nějak nemohu zbavit pocitu, že láska a vztahy mezi muži a ženami prostě nefungují tak dobře jako jiné aspekty příběhu.
Příběh Zaklínače mě baví stále víc a víc. Přiznám se, že v názvech některých míst a králů plavu, ale postavy tonejsou nosné. Příběh Ciri je zde víc probírán než v předchozích dílecha chybí mi zde víc Geralta. I tak ale zase víc poznáme z jejich příběhu. Co mě na knize překvapuje, tak nemám ráda vulgazismy, ale tady mi to k tomu prostě pasuje a připadám si, jako bych v krčně seděla u stolu s nimi. Super kniha, co vtáhne do děje.
Od začátku se to tak krásně četlo, hlavně část s čaroději mě neskutečně bavila, konečně jsem se mohla setkat s mojí oblíbenkyní Keirou, která rozhodně není žádné ořezávátko. Bohužel, Marigold měl opět mališkou roli oproti povídkovým knihám a to dost zamrzí, jeho humor a padání do problémů mi schází, ač ta část, kdy jede podle svých průvodců na jistou smrt, byla k popukání. A pak přišla ta část, která mi přišla jako celá věčnost. Ciri, poušť, jednorožec, banda retardů a Potkani. U těch potkanů se mi to čtení už zrychlilo, přesto jsem to chtěla mít už za sebou. Na to jak hezky to začalo, tak opovržlivě to skončilo.
Nic vyloženě špatného na tom nebylo, ale bylo tam dost hluchých míst, ve kterých jsem se musela vyloženě nutit do čtení. Naopak tam byly části, které mě hodně bavily a nemohla jsem se od nich odtrhnout. Takže průměr.
Yennefer, kterou jsem v předchozím díle vzala docela na milost, protože je sama o sobě zajímavá, mě opět střídavě štvala a střídavě zoufale nudila. Jakmile se ocitne v jedné místnosti s Geraltem, je zle. Oběma klesne IQ na bod mrazu a vše se začne točit jen kolem jejich vztahu a všechno ostatní ustoupí do pozadí. Vlastně pořád nevím, jestli je ten vztah takhle hrozně napsaný schválně nebo jestli to má být hrozně romantické a já bych jim měla přát, aby spolu zůstali. Ať je to jak chce, celou knihu jsem si urputně přála, aby byli každý úplně na jiném konci světa.
A na slova "čas opovržení" jsem začala být dost alergická. Ke konci už jsem protáčela oči pokaždé, když byla v knize použita.
Na druhou stranu, svět a politické intrikaření, akční scény a pak závěr s Ciri opravdu stály za to. Marigold to taky zachraňoval, jak se dalo. Upřímně, z celého zástupu postav v téhle knize byl Geralt asi nejméně zajímavý. Je to sice největší drama queen ze všech, ale jinak toho tady zase tolik neudělal.
Budu v sérii pokračovat, ale nejspíš si dám menší pauzu.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
V tomhle dílu se začíná konečně pořádně politikařit, což je věc, kterou na Sapkowskim miluji