Zakuti v oceli
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320333/mid_zakuti-v-oceli-gXc-320333.png
4
303
303
Svět tvoří pustina, pustina zamořená chemickými, genetickými a radioaktivními jedy. Čtyři století po globální válce ji lidé chtějí zpět, potřebují víc zdrojů, surovin, víc prostoru k životu. Kromě zamoření jim v tom však brání pohrobci Staré války – postupně se rozpadající, ale stále aktivní autonomní bojové stroje a s časem degradující válečné umělé inteligence. Matyáš Sanders je technik, mechanik, jeho prací je chránit ostatní před útoky nebezpečných strojů. Ve své práci patří k nejlepším a na základě vlastních zkušeností věří, že se blíží den, kdy bude planeta opět patřit lidem. Jako mechanik jednotky profesionálních žoldnéřů poskytujících ochranu dálkovým obchodním konvojům k tomu může sám značnou měrou přispět. Ocel není ten nejodolnější materiál… Stroje by neměly zabíjet lidi…... celý text
Přidat komentář
I sebelepší odhady jsou špatné,
když vycházejí z chybných předpokladů....
Další příběh Miroslava Žambocha, který se mi moc nelíbil. Jaký si mix Mad Maxe a Čtyři z tanku a pes. Prvních 300 stran absolutní nuda. A když se konečně začne něco dít, pan Žamboch to klidně přeskočí a posune děj o několik časových jednotek dál. Příběh by potřeboval asi o půlku zkrátit a hlavně vynechat tu prvotní dlouhou a skoro zbytečnou cestu. Proč Mad Max? Kdo viděl poslední čtvrtý film, pochopí. Tři čtvrtě příběhu jedou na sever a čtvrt příběhu se vrací na jih – NUDA.
A proč Čtyři z tanku a pes? Hrdinů je tu sice pět a pes je robot, ale, jedou v tanku (na sever), celou cestu popisují nevýraznou krajinu, potkají jednoho dinobota a pak zase jedou (na jih). Strašně jsem se trápil a z odporem jsem to dočetl.
Malá ochutnávka:
Bot jedná na základě vlastního programu, nebo.....vlastních rozhodnutí......UI, která pochopila koncept soukromého vlastnictví natolik, že se rozhodla stát majitelem nemovitosti.....
Zajímavostí je, že oproti poslední knize (Turbulentní vesmír) se zde pan mistr trochu snažil vysvětlit některé technické pojmy. Bohužel, vysvětloval spíše ty lépe pochopitelné, než ty nepochopitelné.
Vybral jsem osm citátů a zakul je mistru Žambochovi do profilu. Musím však podotknouti, že citáty jsou bezduché, strojové a nevýrazné, stejně tak jako celý příběh.
CITÁT - Dieselový agregát jako Bůh?
Knihu jsem založil do knihovny a už si jí nikdy nepřečtu.
Bohužel. Ke čtení jsem se musela vážně nutit. Už po druhé knize od Žambocha jsem si jen potvrdila, že to není autor pro mě. Přes všechna kladná hodnocení jsem mu chtěla dát ještě šanci, ale dopadlo to opět špatně. Kniha byla na můj vkus až zbytečně dlouhá a leckde v podstatě o ničem nebo stále se opakujících pasážích. Myslím, že by se dala napsat i mnohem kratší aniž by musela mít skoro 500 stran. Jako další mínus mi přijde, neoznačení kapitolami (i kdyby to mělo být psáno stylem deníku, ale alespoň víte kde v ději jste předchozí den skončili). Proti gustu žádný dišputát. Tudíž za mě ne, ale ostatním po vůli :).
tak toto bola Zambochova bomba......dlho som nieco take dobre necital....najprv mi to pripadalo ako mix Predatora a knihy Ve sluzbach klanu.....zo zaciatku sa to sice rozbiehalo pomaly, ale aj u tejto knihy plati ze trpezlivost ruze prinasa......boj s UI bol genialne opisovany, postavi tam boli super spracovane a tak tiez sa mi pacili pripomienky autora, co niektore Zambochove knihy postradaju....neskutocne ma tam prekvapila a rozculila zapletka hlavnej postavy, ale knihe to dalo len taky fajny nadych......urcite by som si vedel predstavit aj pokracovanie, predsa ten koniec tam bol otvoreny .....nic len odporucam vydrzat v citani, koniec vam za to bude urcite stat .....menej ako 5 bodov sa za toto neda dat ;)
Tak pro mě bomba! (opět) Sugestivně popisovaná krajina po válkách s UI, bojoví boti číhající za každým rohem, za každou větví. Upadající vědomosti lidí a zvolna mizící technologie a znalosti. Pro nás, pro velké (a starší) kluky naprosto MUST HAVE (READ)! Za mě naprostá poklona panu Žambochovi, takovej mladej kluk je to a jak krásně píše! Děkuji, pane Ž! :)
Možné spoilery! Proč ne. Dobře se čte i nápad je zajímavý, ale zasloužil by si bud v určitých fázích více rozvést, nebo v jiných zas hodně zkrátit. Ale...hrozně naivní. Taková pohádka pro děti bych to skoro nazval. "Tak se utáboříme u základny botů, dáme si v klidu večerní a ranní kávu no a pak pojedeme dál. Určitě se nám nic nestane a jestli jo, tak to bude v pohodě..." asi nějak tak bych mohl popsat celou knihu. Jako velký mínus vidím absenci nějakého řazení do kapitol. Jednotný text je místy na vadu...3 z 5 je tak akorát. Dobrá odpočinková četba.
Příběh Matyáše Sanderse, který se z opraváře "traktorů a kombajnů" z Horní Dolní kdesi v Zapadákově stane ze dne na den elitním vojákem a bojuje po boku posádky vytuněného tanku proti strojům zabijákům, má nečekaný závěr a pointu, která je obsažena v názvu románu. Putování obchodní karavany pustou krajinou evokuje další Žambochovu slavnou karavanu vedenou Koniášem. Nechybí ani milostná linka, kdy Matyáš na svou galantnost a zamilovanost šeredně doplatí. Velice čtivá je scéna dobývání základny botů.
Uvítala bych členění textu do kapitol.
Stroje by neměly zabíjet lidi!
... na p. Žambocha jsem "přišel" až po víceméně několikanásobném přečtení komplet bibliografií pánů Kulhánka, Kopřivy a Kotlety (což pro mě byly ikony tohoto žánru v rámci Čech a Moravy, byť jsem v tomto ohledu byl zřejmě trochu anachronický), ale byl jsem velmi příjemně překvapen... toť obecně k p. Žambochovi... vrátím - li se zpět k této knize... je to (imho) vynikající počtení, nepostrádající napětí, spád ani občasné zvolnění... dávám plný počet a autorovi děkuji za jeho tvorbu celkově (ještě jsem snad nečetl špatnou / nudnou knihu z jeho pera)...
... jen ještě malá poznámka pod čarou... musím naprosto nesouhlasit s (v dříve uvedených příspěvcích) kritizovanými "nezáživnými" pasážemi... ony totiž slouží k dokreslení autentičnosti a "reálného" obrazu života nejen hlavního hrdiny, ale i k "zaostření"/přiblížení pohledu na realitu okamžiku a příběhu celkově... což dle mého názoru knize naopak jen prospívá...
Už je to dlouhá doba, kdy jsem naposledy četl knížku jedním dechem - vynikající práce. Za mě prozhodně palec nahoru.
Moje druhá kniha od tohoto spisovatele a rozhodně ne poslední.
Na to kolik to má stran se to četlo samo.
Neuvěřitelně napínavá záležitost od začátku do konce.
A na poslední straně mi i zvlhlo oko....
Masakr
První půlka se trochu opakovala a mohla být o trochu kratší. Zápletka i rozuzlení fajn. Bavilo mě to. Škoda pomotání ženských jmen a množství překlepů v knize za tolik peněz také nelze tolerovat.
Opravdu jsem si užil, že příběh je pro změnu vyprávěn pohledem mechanika, který není tím nejdůležitějším na scéně.
Největší slabinou knihy je zdlouhavost a opakování donekonečna toho samého. Kdyby si člověk dělal čárky za každou večerní kávu, kterou si hlavní hrdina vařil - stále stejně popisovanou - tak by to byl solidní plot. A přitom by stačilo vynechat tyto dokola popisované scény, délka knihy by se dostala na polovinu a byla by super.
Poměrně rozporuplná kniha. Začátek je hodně zmatený a poměrně těžko se mi kniha rozečítala. Potom následuje hodně obšírné líčení cesty konvoje, které může připomenout autorovu knihu Na ostřích čepelí (ale tady výrazně nudnější). Druhá část knihy mi přijde zajímavější a mnohem čtivější. Žamboch mistrně krájí napětí, i když některé souvislosti jsou již poměrně dlouho jasné. Konec vyznívá spíše do ztracena. Knize by pomohlo sjednotit jednotlivé linie. Mám pocit, že autor psal knihu dříve a po nějaké době se k ní vrátil. Co by prospělo, je lepší redakční práce a rozdělení textu. V této podobě se mimořádně špatně čte a např. kapitoly a nějaká ilustrace by tomu vyloženě bodly.
Celkem zklamání. Ze začátku mě to bavilo, ale pak jsem zjistil, že tu něco nehraje. Nakonec už jsem se jen těšil, až to skončí. Buď to Žamboch odflákl, nebo - a spíš mi to tak připadalo - vyhrabal a zveřejnil nějakou ze starších věcí z šuplíku. Dobrý nápad, ale špatně využitý. S kvalitou předchozích knih se to nedá srovnávat. Konec pěkný, originální.
Výborná kniha, dobře se mi četla, trochu klidnější, ale nenudí. Já dám 5 hvězdiček.
No, čekal jsem víc akce. Začátek knihy byl nadějný, ale pak už to byla jen nuda. Podle mých představ byla až závěrečná bitva, a to na lepší hodnocení celé knihy nestačí. Nakonec jsem byl rád,že už mám knihu za sebou.
Po prvních pár stránkách jsem si liboval, jak to pěkně šlape, ale v půlce se to najednou zaseklo. Všechen ten popis systémů, konstrukce a různých funkcí tam byl trochu na úkor samotného děje. Z mého pohledu celá kniha zůstala někde na půl cesty, což je určitě škoda.
Nemůžu si pomoct, ale byla to celkem slabota. A je to škoda, protože svět je opravdu zajímavý a plný možných příběhů. Tento příběh by taky nemusel být špatný, ale byl takový nějaký plytký, něco tomu chybělo. Jasně, Žamboch, to je oddechová četba a ani bych neočekával nějaké hloubky, ale i tak jsem byl trošku zklamaný. Zdá se mi, že Mirďův styl se prostě více hodí pro fantasy a sci-fi by měl buď psát jinak, nebo ho nepsat vůbec :-).
Štítky knihy
roboti umělá inteligence, AI české sci-fi postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Mám slabost pro postapokaliptické romány a hrdiny, u kterých se to nepřežene a neudělá se z něj superman křížený s Chuckem Norrisem (což u Žambocha jinak není bohužel příliš vzácnost).
Kniha je hodně o světě, ve kterém se odehrává a o tom, jak se v něm HLH učí přežít, takže se vám buď bude líbit hodně, nebo vůbec, podle toho, jak vám sedne svět, který tu Žamboch vytvořil. Měl ale sedl hodně.