Zaľúbila som sa do nádeje
Lancali (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521961/bmid_zalubila-som-sa-do-nadeje-iaq-521961.jpg
3
28
28
Skupina smrteľne chorých pacientov. Prísľub prežiť zvyšok života naplno. Láska, ktorá pretvára a presahuje hranice. Napriek nehostinnému nemocničnému prostrediu sa skupina smrteľne chorých pacientov teší z každej radosti, ktorú má na dosah: z kamarátstva, slobody, rebélie. Každý z nich je svojím spôsobom poškodený; každý z nich je vďaka tomu svojím spôsobom silnejší. V bolesti a strate nachádzajú jeden druhého a spolu sú odhodlaní vziať si od života to, čo im vzala choroba. Sam však pre zlomené srdce navždy zavrhne lásku. Riziko, že zažije ďalšiu tragédiu sa zdá byť privysoké. A predsa sa na tomto bezútešnom mieste, kde by ste lásku nehľadali, otvoria dvere – a aj srdcia.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Tatran (Bratislava)Originální název:
I Fell in Love with Hope, 2023
více info...
Přidat komentář
Na tuto knihu mne nalákala jednak zajímavá anotace, a také (co si budeme povídat) překrásná ořízka.
Kniha se zabývá nelehkým tématem odcházení, nemocí - a to musím říct, že se autorce podařilo vyobrazit velmi dobře, ale přitom velmi citlivě. Dává tomu zároveň dost silnou protiváhu v podobě naděje a touhy užít si život naplno, dokud to ještě jde, a v tom jsem pro sebe našla sílu této knihy - něco, co si mohu z knihy odnést coby přesah. Kniha je navíc psaná krásným poetickým jazykem, který se mi velmi líbil.
Nicméně jsem tu narazila na určité "ale", kvůli kterému nakonec hodnotím spíše průměrně či lehce nadprůměrně (3,5 hvězdy), a tím je to, že je kniha na můj vkus moc ukecaná. Uměla bych si představit knihu o nějakých 50-100 stran kratší a asi bych si to užila o něco víc, kdyby to bylo trochu nahuštěnější. Takhle to pro mne v půlce knihy začalo ztrácet dech, tempo a já cítila, jak se občas musím nutit, abych ve čtení pokračovala. Což je prostě škoda.
Jsem ale ráda, že jsem se do knihy pustila. A celkově doporučit asi mohu - uvidíte sami, jak se vám to bude číst.
Velmi smutná kniha ,ale moc hezky napsaná,vtáhlo mě to do děje . Krásné hluboké myšlenky ...
Každý, kdo jednou bojoval s dospíváním, mohl by se na vteřinu zastavit...Autorčinou chybou je, že se vše snaží zabalit do vzletných a hlubokých myšlenek, až poetické rozmazanosti. Což pro mnohé realisty není rozkousnutelné. Při čtení jsem měla pocit, jakobych se vrátila ve svém životě o 20 let zpátky, šikana, nízká sebehodnota, setkání se smrtí, nemocí...fyzickou i psychickou...
Velmi emotivní... někoho kniha rozsype, a někým neprojde ani jedna věta....
Autorce je 22 let... a jak o ní říkají, je jakoby z jiného světa, jakoby spadla z měsíce...a takový dojem z knihy mám...
Tiktoková senzace. HEAVY heavy contemporary. Pět vážně nemocných teenagerů společně v nemocnici.
Všechny předpoklady k tomu, aby se mi (stále relativně) novinka, kterou jsem dostala na recenzi od Yoli líbila. A přesto jsem z ní spíše zklamaná než nadšená..
Kdysi jsem se setkala s výrazem “torture porn, primárně ve vztahu k Malému životu a čím víc jsem si o tom četla, tím víc mi došlo, že ač mám silný, srdcervoucí a těžký příběhy ráda, nemusim mít všechno. A bohužel, Všichni milovali naději mi do téhle škatulky spadá.
Nejvíc mě naštvalo zakončení knížky. Chápu co to mělo znamenat, ale na mě je to asi moc ezo. Ale nebudu spoilerovat, protože to se nedělá.
Abych ale jen nehanila, tak chci rozhodně zmínit, že vedlejší postavy jsem si užila moc, cítila jsem s nimi, chtěla za ně bojovat a přála si, aby se svých nemocí zbavili a mohli z nemocnice odejít a už se nikdy nevrátit a prožít zbytek života naplno, tak jak si všichni nejvíc přáli.
A ač většina knížky je vlastně umírněná a možná až příliš “klidná co se zápletky týče, jsou tam dva momenty, který mi reálně nahnaly slzy do očí.
Takže rozhodně nejde říct, že by to bylo bezemoční čtení, jen se nebude řadit mezi moje topky a podruhé už si ji taky nepřečtu. Ale ozdoba knihovny to je rozhodně
Tak touto knihou jsem se protrápila. 400 stran takřka bez děje, obsah by se dal smrsknout o polovinu. V podstatě se jedná o skupinu dospívajících, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, vše směřuje k nevyhnutelnému a ten úplný konec? Tak to byl úplný úlet do vyšších sfér...
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Všichni milovali naději je smutný příběh o pěti lidech, kteří mají pár věcí společných. Nevytáhnou paty z nemocnice a dny tráví terorizováním personálu a plánováním grandiózního útěku.
Autorčin styl psaní bych přirovnala k nástěnce na Pinterestu, kdybyste si vyhledali emotivní citáty (např.: ukradnu pro tebe pár křídel, ta chvíle, kdy se zoufalství zamiluje do naděje, jak bych se mohla přátelit s vánkem za oknem?).
Vůbec jsem se nedokázala začíst. Několikrát jsem knihu musela na pár dní odložit, protože jsem nebyla schopna vnímat děj.
Nehledě na to, že autorka dost skákala do minulosti, kde se věnovala zas úplně něčemu jinému. Zkrátka mi tohle vyprávění nesedlo.
Bohužel jsem ani kvůli tomu necítila takové emoce, když to s postavami nevypadalo úplně nejlépe a blížilo se nevyhnutelné. S obdobnými tématy tu mám jiné knihy na doporučení (Hvězdy nám nepřály a Pět kroků od sebe).
Všichni milovali naději. Tento příběh podle anotace sliboval opravdu veliký smutek a slzy. Vypráví o Sam, která kdysi přišla o svojí lásku, a jejích velice nemocných čtyř přátelích. Všech pět v podstatě žije v nemocnici, kde se potýkají se zdravotními problémy a bojují o to prožít další den. Sam, Hikari, Sony, Coeur a Neo. Pět přátel a jedna společná naděje prožít poslední chvíle života naplno.
Byl to nádherný, velmi smutný příběh, který ale z děje nenabídl příliš. Často se vypravěčka vracela do minulosti, do příběhu Sam a její lásky, a taktéž z většiny vyprávěla příběhy vedlejších postav. Což bylo krásné, ale uvítala bych víc náhledů do současnosti. Kniha byla psaná velmi poeticky, hezky mi ten styl seděl k tématu smrti a naděje.
Všechny postavy mi byly sympatické, až na Hikari. Té jsem nemohla přijít na jméno z nějakého důvodu. Ovšem pokud jde třeba o Nea a Coeura, ty si získali mé srdce, u nich jsem plakala nejvíc.
Předpokládala jsem, že vím, jak kniha skončí, ale mýlila jsem se. Došlo k odhalení, které jsem absolutně nečekala. Říkala jsem si, jestli je to dobrý konec nebo ne. Jestli se mi líbí nebo ne. Ale podle těch pocitů, které jsem cítila, to bylo hezké zakončení. Krásné. Bolavé. K zamyšlení.
Zjistila jsem, že se jedná o autorčin debut, což jako klobouk dolů. Autorka napsala krásné dílo, které vám můžu s čistým svědomím doporučit. Ale nemůžu vás nevarovat, připravte si jeden možná dva balíčky kapesníčků.
Za knihu k recenzi děkuji knihkupectví luxor #spoluprace
I fell in love with hope
Myslíme si, že máme obmedzené množstvo emócií, ktoré môžeme prejaviť. Knihy nám však neustále dokazujú, že tomu tak nie je a vyvolávajú v nás ďalšie a ďalšie.
Anotácia, recenzie ale aj samotná prvá kapitola naznačovali, že to bude silná, emotívna kniha, ktorá nezanechá suché oči.
Bojovala som s ňou, nevedela som sa do nej dostať a vlastne sa mi nevrátila väčšina mojich očakávaní, s ktorými som ju začínala čítať.
Zlá kniha to nie je. Podarilo sa jej, chytiť ma za srdce a časť z neho si uschovať, no rozhdone to nenaplnilo moje očakávania.
S postavami som sa nedokázala zžiť, Hikari mi zo všetkých najviac prekážala a aj keď je štýl písania autorky zaujímavý mnohokrát krásne poetický a Hamlet od Shakespearea tam má tiež svoje miesto, pre mňa je táto kniha priemerná.
Ako sa páčila vám?
Knihu som dostala v rámci spolupráce s @megaknihycz , u ktorých som s objednanými knihami vždy spokojná.
Touto knížkou jsem se prokousávala poměrně dost dlouho. Rozhodně bych ji nesměřovala na věk 13+, dle mého je pro daleko starší čtenáře, na ty mladší je i ten text sám o sobě až moc složitý. Kniha je velmi poetická, filozofická. I já sama si nejsem jista tím, zda jsem pochopila úplně všechny myšlenky - asi spíš ne:D.
Příběh vlastně nemá ani moc děj. Sledujeme tu partu nemocných teenagerů, kteří společně utíkají před realitou nemocnice a svých nemocí. Jedna linka je i z minulosti, kdy je hlavní hrdinka s chlapcem, též těžce nemocným, který se pak sám rozhodl ukončit svůj život…
Hlavní hrdinka není člověk. Což je… zvláštní :D. Resp tato kniha je prostě zvláštní :). Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, některé myšlenky tu byly hodně zajímavé, stejně tak určité pohledy na svět a život. Doma máme Domov důchodců pro pejsky a jsme často v kontaktu se smrti, tohoto tématu se tato knížka také vůbec nebála a to se mi líbilo. Spousta zajímavých postřehů, vhledů, názorů…
Knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají rádi náročnější text, hodně pomalý a do hloubky jdoucí, pitvajici jednotlivé emoce a pocity :). A k tomu, kdo je vlastně hlavní hrdinka: hmmmm, na mě to možná bylo už moc “mimo, ale rozhodně je to zajímavé rozuzlení…