Zanzibar aneb První světový průvodce Haliny Pawlowské
Halina Pawlowská
Knižní podoba cestopisných reportáží, které byly vysílány před několika lety v České televizi Má knížka není průvodcem v pravém slova smyslu, není to cestovatelský deník. Nabízím vám své vzpomínky, střípky svých poznatků, fakta, která pro mne byla nová, a taky místa, která by se vám mohla zalíbit. A proč je název knížky Zanzibar? Protože vždycky, když si táta pečlivě vyleštil boty a nasadil klobouk, tak máma řekla: „Kam jdeš?“ a táta řekl: „Do Zanzibaru!“ a máma řekla: „Tak ať jsi do půlnoci doma!“ „Zanzibar“ nebyl pro mého otce jen jménem ostrova v Indickém oceánu, z kterého se vyváží vonné koření, když šel můj otec do „Zanzibaru“, tak šel „do světa“!... celý text
Humor Literatura česká
Vydáno: 2008 , MottoOriginální název:
Zanzibar aneb První světový průvodce Haliny Pawlowské, 2008
více info...
Přidat komentář
Tato knížečka, jak už napovídá název, je o cestování :-)
Halina nám popisuje krajinu, jídlo, kavárny, obchody, lidi, zvyky a občas nechybí vtipná poznámka :-)
Není to žádný vrcholný cestopis (to je jasné), ale některé informace byly zajímavé :-)
.....modelky si tu přímo na místě zkoušejí varianty zaručeně omlazovacích masek... Mně v parfumerii MAC doporučili žlutý pudr. Měl mi zaručeně rozsvítit pleť a mně ji zaručeně rozsvítil tak, že jsem vypadala jako zralá Číňanka.
Když vám Vídeňák řekne, že se na ni po mírném kopečku dostane za 10 minut (na vyhlídku s kavárnou), tak počítejte s prudkým stoupáním a skoro hodinovou túrou.
Když si Pařížanka vezme botky balerínky, vyrazí jen ve svetru, když má čepičku vraženou do očí a pepita batůžek, myslíte si, že je jí tak šestnáct, teprve když se posadí vedle vás, zapálí si cigaretu a usměje se na vás, pochopíte, že už by se klidně mohla hlásit o důchod.
Za mně výborná oddychová a i vtipná kniha. Lehkou formou popsané zážitky z cestování po zajímavých místech a dobrý popis míst, které navštívila. Mně se kniha líbila a lze z ní čerpat i nějaký ten dobrý tip pro cestování. A jako bonus jsem uvítala i zajímavé recepty.
Líbil se mi koncept knihy, kresby, recepty jsem přeskakovala. Dozvěděla jsem se nové a zajímavé informace, uvítala bych jich i více a ubrala zmínky o narkomanech a prostitutkách. Pohodová kniha na letní dny.
Perfektní knížka na chvilku oddechu. Pokud rádi cestujete, ale zrovna jste uprostřed pracovních deadlinů, už je třetí týden depresivní počasí a vyhlídka na dovolenou je totální sci-fi, pak je Zanzibar skvělý útěk od reality. Během pár stránek se vše rozjasní. Halina Pawlowská popisuje profláknutá místa svým typickým způsobem s nadsázkou a humorem. Jen počítejte s tím, že tento bedekr moc neposlouží jako inspirace pro cesty, které plánujete, ale spíš jako vtipné ohlédnutí za momenty, které jste na daných místech sami strávili.
Kdysi jsem relaxovala u Banánových rybiček a u Zanzibaru jsem si chtěla taky odpočinout. To se povedlo. A navíc tam paní Pawlovská nenápadně vetkala i vztahy mezi rodiči a dětmi. A že to nebyla "třeskutá řachanda" mi nevadilo. Taky už jdu do věku, kdy nemusím pořád mít pusu od ucha k uchu. Stačí úsměv při vzpomínce na vlastní zážitky z cest. A recepty určitě vyzkouším :-)
Halinu mám ráda, ale v této knize není její pověstný humor. Jde opravdu spíš o cestopis a recepty.
Rukama mi prošlo několik knih od autorky (kterou část populace zná spíše pod "pseudonymem" Malina Obrovská) a ke svému překvapení jsem toto cestopisně-kulinářské dílko dokázal jako jediné celé přečíst. No, samozřejmě že né na jeden zátah ... jen tak asi dvě destinace denně. Dospěl jsem také k roztomilému poznání, že všechny cesty vedou ... ke kadeřníkovi do Paříže.
Zatím nejhorší kniha od paní Haliny. Vždy jsem se u jejich knížek pobavila, u této knížky jsem se nudila.
Halina prostě nezklame - líbilo se mi, že místa které znám osobně jsem v knížce poznala
i místa kde jsem byla a stála
Zajímavé postřehy z cest, jen bych uvítala, kdyby šlo více o zajímavá místa a méně o restaurace, které autorka navštívila, a jídla, která tam ochutnala. I tak jsem se pobavila zejméná u těch míst, která jsem měla možnost poznat osobně. Autorčin styl vyprávění je pro ni tak typický, že jsem při čtení téměř slyšela její hlas, který historky vypráví.
dobrá kniha, skvělá oddechovka, občas sem se dozvěděla zajímavé a užitečné novinky a svým poutavým popisem mě knížka na některá místa nalákala, podruhé bych ji však už nečetla....
Autorovy další knížky
1996 | Díky za každé nové ráno |
2002 | Zoufalé ženy dělají zoufalé věci |
2013 | Pravda o mém muži |
2007 | Banánové rybičky |
2004 | Tři v háji |
Zčásti cestopis a cestovní deník a zčásti kuchařka. Styl vyprávění je typicky Halinovský. Většinu popisovaných míst jsem sama navštívila, tak bylo dobré srovnávjt jiné pohledy na stejné místo. Vcelku zábavné čtení.