Zaříkávání živých
Karel Šiktanc
V souboru třinácti uhrančivých básní rozkrývá Karel Šiktanc meditativní prostor, v němž se zabývá lidským bytím, povahou, tím, co člověku přináší štěstí nebo co ho naopak ponižuje. Básník výsostnou řečí a jazykem (jak je u něho dobrým zvykem) vyzývá k obraně a renesanci lidství a humanity a k tomuto účelu vyzývá, nebo chcete-li doslova zaříkává nejen živé tvory a postavy (ryby, psy, soudce a především muže a ženy), ale i pocity, vlastnosti či nadpozemské bytosti. Zároveň lze tyto Šiktancovy texty považovat jak za kritickou úvahu nad soudobou společností, zvláště pak nad jejími etickými principy, nad lhostejností a bezohledností, tak i za pronikavé zamyšlení nad kontrastem života a smrti.... celý text
Přidat komentář
Šiktancovsky uhrančivé, plynoucí, s vhledem. Některé básně jsou velice silné, jiné taky, ale budou k člověku asi promouvat v jiných životních situacích.
Nejvíce mě překvapila báseň zaříkávání soudců, která působí, jak od jiného autora (je-li v anotaci výše řeč o "kritické úvaze nad současnou společností", pak to bude asi hlavní účel této básně). Krom této básně, s "podivně" přímočarou epickou linkou, je kvalita sbírky opět konzistentní, a to velice vysoká.
Šiktancovu poezii mám moc ráda, ale tentokrát jsem nad jednotlivými zaříkáváními musela až moc přemýšlet. Ze 13 jsem plně pochopila 4. K Zaříkávání živých se budu muset ještě vrátit zase někdy později, třeba mu pak porozumím lépe..
A byly doby, k pláči bez podoby.
A byly děje, k pláči bez naděje.
A zima z děr.
A zima z děr.
A mužů
bylo málo.
Autorovy další knížky
1990 | Adam a Eva |
1962 | Heinovské noci |
1990 | Český orloj |
1957 | Básnický almanach 1956 |
2000 | O dobré a o zlé moci |
Očarující naléhavost zaříkávače poutá pozornost až do závěru, po němž se kouzlo vytrácí jen zvolna.
Jednoho dne jsme prodali dětské oči a koupili si
brýle, od těch čas už svůj prostor zřetězení známe,
chodíme po něm s bravurou i poslepu a našim dětem
to imponuje, taky by chtěly užuž prodat oči, neboť
nesmějí vědět, že jsme nešťastní…