Žárlivost
Alain Robbe-Grillet
Francouzský název díla má dvojí význam: žárlivost a žaluzie. Vypravěč popisuje opakující se situace tří bělošských majitelů banánových plantáží. Nejmenovaný pozorovatel, manžel ženy zvané A, sleduje setkávání ženy se sousedem Franckem. Nikde není ani zmínka o jejich milostném vztahu, ale je naznačen mnoha detaily. Není zde děj s časovou následností – často časové přeskoky a návraty, rekapitulace. Detailně popisuje opakující se situace. Vše je pozorováno jakoby skrz žaluzie a navzdory objektivnímu popisu událostí naznačuje subjektivní pocit žárlivosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1965 , Československý spisovatelOriginální název:
La jalousie, 1957
více info...
Přidat komentář
Kniha je hodně popisná a jak je řečeno v anotaci, čteme vlastně něčí výpověď. Respektive výpověď žárlivého člověka/manžela, který vše pozoruje skrze žaluzie, takže objektivní a subjektivní vnímání se svým způsobem střetává. Má žena pozorovatele aféru nebo vlastně o nic nejde? To se z přímého popisu vlastně nedozvíme, ale můžeme to předpokládat. Přesně jako žárlivý manžel. Díky velkému množství popisu prostředí si čtenář navíc může prostor do detailu představit. A byť jde o pohled nějakého člověka, ten jakožto vypravěč vlastně ani není přítomen.
Krásná jste v ranním chvění
v paprscích slunce sotva vstanete
dnes jak nikdy jste jako v snění
před zrcadlem se líčíte
proč dnes, vždyť jsme tu stále
společně v čase šedavém
vy záříte, jako když v sále
ozve se ticho třaskavé
kam prcháte ze stínu poklidu
proč pálíte kůži svou na slunci poledním
jste pro mě jistotou, zónou dopadu
podle všech v okolí už jsme si souzení
nechci vás zahlédnout jinak než z daleka
jste mojí zkázou, bohyní pomsty
v noci se budím jsa polekán
že znovu vás políbím ústy
Tak trochu z osobní zkušenosti, pohled manžela, který hledí přes žaluzie, ale sakra nic neudělá, aby mu neutekla, pořád ji omlouvá, protože on má moc práce, ona chce jen přátele... a nikdy by mu přece nebyla nevěrná. Vždyť co jí chybí? Láska jí chybí! Láska a čas. Kvalita času je totiž vždy relativní.
Velmi velmi velmi znepokojující román.
Ačkoli by se to mohlo zdát zvláštní, tahle kniha mě donutila několikrát za sebou ji během čtení zavřít a přemýšlet o ni. O čem vlastně myšlenky byly, ani nevím, ale trvaly dlouho.
Nový román prostě útočí proti ději a postavě.
"Žiarlivosť podnecovaná pohľadom cez žalúzie" vo mne skrz text nedokázala vzbudiť nijaké pocity. Takýto "úspech" sa podaril zatiaľ len niekoľkým knihám. Keď si mám vybaviť pocit v súvislosti s týmto textom, je to nesmierna úľava, že som knihu konečne dočítala a nemusím sa k nej už nikdy vrátiť.
Genialne! Kniha, ktora mozno az tak nenadchne pri samotnom citani, ale utkvie v pamati na velmi dlho (najviac ma mata obraz stonozky)
Pro Domýskův komentář mám jen uznalé kývnutí. Jsou scény, ve kterých cinká led ve sklenici, rachotí motor a jindy zas bzučí ticho spolu se starou zářivkou. I když se nic neděje, čtete dál.
Skutigera, skvrna, led, terasa A... banánovník. Rozjede se až ke konci. Skvělá kniha do půl.nočního baru.
Štítky knihy
francouzská literatura žárlivost nový román, antiromán plantáže
Autorovy další knížky
1965 | Žárlivost |
1964 | Gumy |
2015 | Voyeur |
2004 | Dům milostných schůzek |
1970 | Za nový román |
"Jak vidět, dovedete si s motorem poradit, aspoň dnes..."
Bez znalostí podstaty nového románu budete při čtení knihy dočista ztraceni. Pokud ale do této problematiky alespoň mírně nakouknete, knížka se vám bude jevit jako docela zajímavá. Neustále se opakující scény vždy s odkrytím sotva postřehnutelného detailu zapojují čtenářovu představivost a ten si tak vlastně děj vytváří sám. Ať už je to popis domu, zasedací pořádek, skutigera na zdi, česání vlasů nebo přistavený modrý sedan.
I název knihy je vlastně také jen tušením, které plyne z jen letmých pohybů hlavních postav a pocitů neviditelného manžela.