Zasr*tý Bucky Dent
David Duchovny
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337055/bmid_zasr-ty-bucky-dent-QvC-337055.jpg
4
81
81
Ted Fullilove alias pán Búrsky nie je ako ostatní absolventi univerzít Brečtanovej ligy. Býva s Goldfarbom, rybkou na baterky, a spáva v posteli plnej poznámkových blokov, do ktorých píše svoj veľký americký román. Aspoň v to dúfa. Kým sa Carterovi pomaly končí volebné obdobie, Ted vysedáva na štadióne newyorských Yankeeov, premýšľa nad poéziou a predáva arašidy, aby mal z čoho žiť. Jedného dňa sa dozvie, že otec, s ktorým sa niekoľko rokov nerozpráva, zomiera na rakovinu pľúc, a preto sa nasťahuje aj s ním späť do domu, v ktorom vyrástol. Tam ho čakajú mnohé závratné odhalenia. Marty, ktorý sa v Tedovom detstve o rodinu vôbec nezaujímal, sa mu usiluje vynahradiť, čo kedysi zmeškal, ale zakaždým, keď jeho milované bejzbalové družstvo Red Sox prehrá, jeho zdravotný stav sa rapídne zhorší. A tak Ted s pomocou Mariany, zdravotnej sestry newyorsko-portorického pôvodu, do ktorej sa bleskovo zamiluje, a partie pamätníkov zo susedstva zrežíruje ilúziu víťazného ťaženia Martyho obľúbeného mužstva. Marty a bejzbalový tím tak majú možnosť zvrátiť dávnu kliatbu a vydať sa na cestu k víťazstvu vo Svetovej sérii. Nuž, takmer. Príbeh vrcholí v októbri 1978, keď si hráč družstva Yankeeov Bucky Dent slávnym prekvapivým víťazstvom vydobyje nesmrteľné miesto v histórii bejzbalu. Román Davida Duchovného s mnohými kultúrnymi a historickými odkazmi opisuje vzťahy otcov a synov aj prastarú rivalitu fanúšikov newyorských Yankeeov a bostonských Red Sox. Zobrazuje našu ochotu v mene lásky vydržať či riskovať hocičo. Tento nežný, múdry a vtipný román dokazuje, že život v skutočnosti patrí porazeným a našu dôveru si zaslúžia tí najnedôveryhodnejší, ľudia, čo žijú ako „papagáje v Brooklyne“. Tento neobyčajný pálčivý príbeh sršiaci radosťou zobrazuje hlbokú osamelosť moderného života.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Bucky Fucking Dent, 2016
více info...
Přidat komentář
Už po několik týdnů se úspěšně vezu na vlně spisovatelského (ale nejen toho!) talentu "Dejva Máldra Dukovnyho", který je pro mě obrovským a nejmilejším překvapením za poslední dobu. Baví mě, jak s každým novým románem prozkoumává jiný žánr, takže jednou se popadáte smíchy za břicho nad satirickým road tripem krávy Elsie do Indie, podruhé se dojímáte nad nostalgickým vztahovým příběhem otce a syna, potřetí dostanete městskou fantasy romanci a počtvrté sociální drama o kompatibilitě/nekompatibilitě dvou zcela odlišných způsobů života.
David píše krásně, vizuálně, s láskou pro jazyk, s přehledem v literatuře a popkultuře a především se svým typickým humorem. Už dlouho jsem se tak nenasmála, což může být problém především na veřejnosti, kdy se musíte držet, abyste se v hromadné dopravě nerozhřehtali na celé kolo a nepřipadali lidem jako blázen.
Svou ódu na Davida Duchovnyho končím výzvou pro všechny, aby si dohledali i jeho ostatní knihy, které v češtině nevyšly: MISS SUBWAYS, TRULY LIKE LIGHTNING a THE RESERVOIR. Vaši pozornost si zaslouží i jeho hudební tvorba (herecké role netřeba připomínat).
Ako to tu čítám, asi nie som jediná, kto mal na začiatku s touto knihou problém. Knihu zatiaľ odkladám a možno ju dočítam niekedy časom... Je to také americké a baseballové. Nejak sme sa teraz s Duchovnym proste nestretli... :)
Tohle nenadchne každého. Není to lehké čtení a neorientujete-li se v soudobých reáliích (a baseball vám k srdci také nepřirostl), budete zmatení, znudění či otrávení, alespoň zpočátku. Když začne děj dostávat nějaké obrysy, máte možnost nechat se jím vtáhnout. Jeho základní linie je poměrně jednoduchá a zdá se, že si příběh užijí ti, kdo mají "více odžito", což nutně neznamená čtenářův vyšší věk.
Nedocital som to Pistik moj.... Vies preco? Lebo po 50 stranach som vedel kam to smeruje, pravdepodobne k udobrovacke syna s umierajucim otcom a zastavam nazor, ze ked vam niekto dodrbe zivot, tlaci vas od mala k zemi, nemame odpustat a udobrovat sa. Dal by som ruku do ohna ze David absolvoval niekolko skvelych kurzov tvoriveho pisania ktore su v amerike take popularne a na texte to aj vidno. Ma to vsetko co to ma mat, ako ked si odskrtate polozky v zozname. Vie pisat? Vie. Lenze kym krava nebeska bola taka srandicka, moderna bajka, rozpravka pre dospelakov, toto sa uz tvari ako americky roman co ma "silnu" temu a mozno raz naslapnute aj k zfilmovaniu. Stavaju sa take veci hlavne ked sa motate okolo Holywoodu.
Rezultat. Za mna nesadla mi tema, inak v pohode. Zato aj komentujem nedocitanu knihu, aby som povedal ze na texte co som doteraz precital nevidim chyby, ale nesadla mi tema. Nezaujimaju ma vztahovky. A sup rychlo k dalsim podlznostiam zo zoznamu :)
Možná ne plnohodnotných 5*. Začátek je trochu pomalejší a pokud se člověk trochu neorientuje v amerických reáliích, může se chvílemi ztratit.
Je pravda, že Mulder nenapsal nic originálního, nic, co by tu už nebylo. Ale všechny ingredience smíchal tak, že výsledek mě nadchnul. Vydržel balancovat na hraně přeslazené romantiky, cynického humoru a beznaděje celou knihu, aniž by spadl. A ani ten epilog mi nepřijde úplně špatný.
K Bucky Dentovi jsem se dostal až po Krávě (která mě hodně nadchla) a musím říct, že z první poloviny jsem byl dost rozpačitý. Není divu. Pro konzervativního středoevropana je hodně těžké vžít se do pocitů newyokského židovsko-anglosasského rastamana (taky vám přijde ta kombinace děsivá?), jehož dosavadní život nejlépe vystihuje anglický výraz 'white trash'. Nemluvě vůbec o baseballu, který tvoří nezbytné pozadí děje, ovšem pro nás je zhruba na myšlenkové úrovni famfrpálu. Nebýt jemně ironického humoru, který je přesně mým šálkem kávy, asi bych knihu odložil. Nicméně jak se přiblížíte k polovině, děj se začne dostávat do pochoptelných poloh a vy s hlavním hrdinou skutečně začnete "souznít". Tím myslím, že se sice nedostanete úplně do jeho vnímání světa, ale přinejmenším jej začnete chápat.
Samotný děj (a logicky i jeho vyvrcholení) není nijak objevný a i průměrně nadaný čtenář pochopí po pár stránkách 'kam ten freudovský vlak jede'. Ovšem v tomto případě jednoznačně platí, že cesta je cíl. Jde totiž právě o to, jak se k zjevnému konci dohrabat a to Duchovny zvládl perfektně, bez ohledu na to, že sem tam z děje vykoukne nenápadný "deus ex machina".
Kdybych měl hodnocení rozdělit, tak začátek za tři hvězdy, střed a většina druhé poloviny za pět a zbytečný epilog (jako úlitba americkému čtenáři) za dvě. Každopádně i přes zdlouhavý začátek doporučuji k přečtení.
Velice pohodová kniha o znovubudování vztahu otec-syn.
V knize je ale až příliš mnoho odkazů na americkou kulturu (hráči baseballu, američtí spisovatelé, americké filmy/seriály/pořady a herci). Autor tak udává pomyslné hranice, kde bude kniha čtena a zcela pochopena.
Z počátku mi dělalo obrovský problém se začíst, ale kniha naštěstí od druhé třetiny dostane takový spát, že jsem přečetl zbytek na jeden zátah.
Byl bych moc rád, kdyby byl podle knihy natočen film (autor na konci knihy udává, že prvotně psal knihu jako scénář a nechybělo mnoho k jeho zfilmování).
Měla jsem obavu, že to bude jen další herec, který si myslí, že mu známé jméno prodá nějakou slátaninu, ale mýlila jsem se. Ta knížka je fakt dost dobrá!
V rámci žánru " Román pro všechny otce a syny" stojí za přečtení.Dobře čtivá kniha,kde mi vadil jen ten zbytečně přeslazený konec. P.S.....posílám Ti pozdrav táto. 70%.
Věděl jsem, že David Duchovny je bezvadnej herec (Akta X, Californication) i muzikant, teď jsem zjistil, že je i hodně šikovnej spisovatel. Ten mizernej Bucky Dent! vůbec není o baseballu, jak by se mohlo zdát po přečtení anotace, sport tu funguje jen jako pojítko mezi umírajícím otcem a synem, kteří se k sobě na sklonku života snaží najít cestu.
Jasně, místy je trochu znát, že David za sebou nemá desítky publikovaných románů, sem tam se objeví lehce zašmodrchanější souvětí nebo příměr působící trochu vynuceně. Ale po většinu času funguje Duchovny hlavně jako prvotřídní psycholog, protože důkladně rozebírá přesně ty otázky, který člověk v momentě, kdy mu umírá táta, řeší – starý křivdy, a to, zda je odpustit. A jestli to vlastně křivdy jsou a realita nebyla úplně jiná…
Díky tomu je čtenář postupně víc a víc vtažen do děje, přestože žádná z postav – jak otec Marty, tak syn Ted – nejsou žádní velcí sympaťáci, a konec v podobě smrti se neodvratně blíží. Smrt ale není důležitá. Důležitý je to, co bylo před ní.
Slova na obálce – Román pro všechny otce a syny – jsou myslím naprosto výstižná.
„A nenech se ošálit, Teddy, v životě nejde o vítězství, v životě jde o to, umět prohrávat. Život patří těm, co prohrávají, Teddy, jako mně a tobě. Na to nikdy nezapomínej.“
Velmi zajímavá knížka, takové konečné smíření. Moc dobře se mi knížka četla. Byla jsem zvědavá, jak "Mulder" píše a bylo to milé.
Wau, tak toto ma teda prekvapilo. Knihu som kupoval len preto, že autorom je sám Fox Mulder, ale nečakal som od toho nič výnimočné. No dostal som niečo neuveriteľné!
Čítalo sa to rýchlo a ľahko, bolo to vtipné a zároveň dojímavé, ku knihe sa budem vždy rád vracať.
"Boh žehnaj zasratému Buckymu Dentovi!"
Přesně díky takovýmhle objevům mám ráda Knižní výzvu. Bez ní by mě ani nenapadlo si tohle přečíst :)
Což by byla velká škoda, protože to bylo mnohem lepší, než jsem čekala.
Davida Duchovnyho mám zafixovaného všelijak, ale nikdy mě nenapadlo, že by mohl dobře psát. A stejně tak mě nikdy nenapadlo, že by se mi mohla líbit kniha s baseballovou tématikou. Oboje překvapivě ano.
Dojemný příběh otce a syna. Četlo se to krásně.
taakže... Pět hvězdiček překvapilo i mě. Kdyby to nenapsal představitel mýho dětskýho idola a kdybych si to nezvolila do letošní výzvy, asi bych to odložila po pár stránkách jako nebetyčnou krávovinu (pun intended). V polovině jsem se do čtení vyloženě nutila a do poslední třetiny jsem se pustila, protože je skoro prosinec, a to s pocitem, že jsem málo chlap a asi to není pro mě, když nejsem schopná "pořádně" fandit ani nároďáku při hokeji. Závěr je ale tak bravurní, že se to z "nehodnotím" vyšvihlo na 100 %, a to s plným vědomím toho vývoje - prostě to takhle patřilo a jinak by to nefungovalo. Myslím, že se k téhle knížce dokonce ještě vrátím a dám si ji znovu a pomalu a bez předsudků. Zdálo se to nemožné, stalo se to skutečností - skoro jako v knížce.
Hank Moo.. teda David Duchovny a spisovatel? Vááááu.
Příběh chvílemi smutný, podruhé veselý, jindy zase štiplavý jako marihuanový kouř v nosních dírkách.
I když nejsem fanoušek baseballu, moc fajn počteníčko.
Asi nejsem správný adresát tohoto příběhu, moc se mě nedotkl.
Měla jsem především problém s tím, že mi byly obě hlavní postavy nesympatické. Nedokázala jsem ani uvěřit jejich skutkům, myšlenkám, úvahám.
Bohužel vše vyplynulo v předvídaný konec, až moc pohádkový.
Nicméně obdivuji autorův učený styl. Neotřelé a neznámé výrazy užívá s lehkostí a přirozeností, že číst jeho text je nádhera.
Vůbec jsem netušila, co mám od této knihy čekat, ale nakonec jsem byla "výkonem" autora příjemně překvapená. Na můj vkus trochu moc sprostých slov a mariánky, ale jinak dobré.
Ze je Duchowny Pan Herec to som vedel, ze je muzikant (neviem posudit) som tiez vedel, ze je spisovatel - ano cital som Kravu nebesku ale po precitani tohoto muzem povedat, ze fakt je Spisovatel. Kniha sice obsahuje vela odvolavok na mena pre neamericanov nezname (sportovci, umelci, ...) a baseball :) co by mohlo niekomu vadit. Hladanie sa navzajom, RedSox a Zaver su asi take tri casti knihy. Velmi prijemne citanie, kde som sa aj zasmial aj zamyslel a boli aj smutne chvile. Urcite sa oplati precitat a ano ODPORUCAM!!! :)
P.S. Urcite kupim aj e- verziu do mobilu! :D
Občas se sám divím, na jaké knihy narazím. A tahle na mne houkla v knihovně jménem Davida Duchovnyho, kterého mám rád jako spisovatele Hanka Moodyho... A jak se ukazuje, tak to nebyla jen role.
A kniha mne velmi překvapila. Postava Tedyho se velmi krásně vyvíjí. Popis a přepis životního příběhu snad zná skoro každý. Kdo z nás si kolikrát o rodičích pamatuje jen to špatné, aby v podobných chvílích přišel na to, že i paměť může být ošidná.
Ke knize se určitě ještě vrátím
„Lucifere,
Kníže Temnoty,
vládce podsvětí, Satane,
vypadáš tak rudě a úžasně.
Puč mi pade.“
„Člověk neví, jak je všechno krásný, dokud není čas odejít.“
Bucky Fucking Dent se někdo z Českých překladatelů snažil zjemnit na „mizerný“. Trochu to nechápu. Když už to v zahraničí vyšlo pod názvem Bucky Fucking Dent, proč to u nás nevyšlo pod názvem Ten zkurvenej Bucky Dent? Někdy tu Českou ubohost a odpudivost, v používání tak krásných Českých nadávek nechápu. Ale což, hlavně, že víme, co tím měl pan spisovatel na mysli. Protože Bucky Dent to v příběhu opravdu náramně zkurvil. Že jo kámo!
Malá ochutnávka:
„Milý Tede, mám rakovinu plic. Což je k posrání, protože jsem kupoval cigarety, které škodily jen dětem a těhotným, a jelikož jsem nebyl ani jedno, myslel jsem si, že nic neriskuju. Bylo to ode mě hloupé. Událost dne: kreativní tvůrce reklam tabákové firmy Tareyton se chytil do pasti vlastních dehtových omylů.!
A teď k příběhu. Po Krávě nebeské, jsem se vlastně vysloveně na další knihu od Agenta Duchovnyho těšil. Šílený příběh o krávě mě navnadil a čekal jsem. Co ještě Mulder dokáže. A musím přiznat, že mě to strašně bavilo, i když to vlastně není moje čtecí téma. Vztah otce a syna je spíše rodinné drama, než nějaké sci-fi. Ale i tak jsem se bavil. Zpočátku se to pomalu rozjíždí, až jsem si říkal, zda jsem neudělal chybu, ale pak to pan herec a spisovatel odpálí. Vztah mezi synem a otcem je krásně podbarvený minulostí, současností a zavede nás až do budoucnosti. Jejich rozhovory jsou vesele vypointovány a u mnohých konců kapitol jsem se od srdce zasmál.
Citát: Jednou si to tvá máma dělala sama a za devět měsíců ses narodil.
A dokonce i když jsem tušil, jak to celé dopadne, konec mě strašně překvapil. Ta láska a vřelost mě totálně dostala. Příběh mě dokonce tak dojal, že jsem šel do pokoje a nalil tátovi pivo, aby nemusel vstávat a jít do ledničky. Koukal akorát na fotbal. Ano, musím přiznat, že basseball není náš sport. Vlastně tuto hru znám jen proto, že vím kdo je Homer Simpson a že nějaký Negan, kdysi za éry zombie, vlastnil Lucille. Ale pochybuji, že hráči „bejzbolu“ si své pálky omotávají ostnatým drátem.
Tento příběh doporučuju a dávám mu čtyři a půl Hetešáka.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ )
Citát: To nic, víš, nastal jeho čas, tak je to správné. Dovyprávěl svůj příběh do konce.