Zastaveno
Michal Čagánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48260/zastaveno-48260.jpg
5
29
29
Černá, bílá, můžeš, nesmíš. Jednoho dne je toho příliš. Laura, až dosud „ochočené zvíře, jehož jedinou zbraní jsou instinkty“ opustí školu, rodiče i přítele, aby se vydala hledat sama sebe. Průvodcem na této nelehké cestě se jí stává Smíšek, svérázný umělec žijící společně s malou dcerkou prostým životem na samotě v pohraničních horách. Je možné utéct své vlastní minulosti? Jak zastavit neustálý proud myšlenek? Kde končí země a začíná nebe? Je absolutní tma nebo světlo? To jsou některé z otázek, které Lauru čekají na její cestě za poznáním. Michala Čagánka znají čtenáři především jako básníka, autora krátkých próz nebo textů k vlastním písním. Nyní se pustil o krok dál a napsal román. To by ovšem nebyl Michal, aby se i jeho novým příběhem neprolínala skrytá „poetika všedního dne“, n ... celý text
Přidat komentář
Chcete-li se zastavit... či trochu přibrzdit v dnešním uspěchaném světě, doporučuji.
Tak nějak nevím, jak začít. Tuhle knihu jsem měla doma už více než rok. Když jsem ji začala číst poprvé, po pár stránkách jsem ji odložila s tím, že mi nic neříká. Před týdnem jsem se tak nějak probírala knihovničkou a tuhle knížku jsem měla v ruce a tak jsem si řekla, že ji dám šanci. A přišla mi do rukou doslova v pravý čas. Příběh mladé Laury se mnou otřásl. V mnohém jsem se s ní ztotožnila. S ní i s jejím nelehkým životem, jenže mě schází odvaha udělat ten krok, abych od všeho a všech dokázala utéct do neznáma.
Ale jak už bylo řečeno v knize: " Protože čas vždy přijde, byť by byl míle vzdálený, nakonec přikráčí a řekne: "Jsem zde." A pak je tady a cokoliv se má stát, se také stane. Uvadne rostlina nebo zvíře zemře, nikdy dřív než v pravou chvíli se nerozpadne kámen." A tak si říkám, že třeba jednou přijde i ten můj čas.
Knihu nelze hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček, i když ani ten nedokáže zcela obsáhnout kvalitu poselství knihy, která nemá konce, stejně jako sám vesmír.
Kniha si mě našla jednoho chmurného podzimního večera před několika lety a doteď mě nepustila. Možná to bylo tím, že jsem tenkrát řešila podobnou situaci jako hlavní hrdinka a dokonale jsem se s ní dokázala ztotožnit, možná to bylo laskavostí a vřelostí, které z knihy sálají. Konečně jsem se cítila pochopená v tom, čím vším jsem procházela a zažívala dokonalý pocit souznění. I když jsem už od Michala četla za ta léta spoustu knih, tato je pro mou duši světlem a teplem, ke kterému se jednou za čas ráda vracím. :-)
Vřele doporučuji k přečtení.
Četla jsem ji už několikrát. A vždycky mám pocit, že je o mně, i když jsem to nikdy neprožila... Mám pocit, že se pohybuji někde, kde to důvěrně znám a kde je mi hodně dobře.
Já budu muset tak trošku a bohužel souhlasit s dendishek...Po přečtení Pyšového budhy a Malé, které jsem sfoukl jedním dechem za dvě hodiny, jsem si od pana Michala objednal Zastaveno. Možná, že jsem neměl svůj den, ale u čtení této knížky jsem se dost trápil. Sice jsem ji dočetl, ale měl jsem s ní problém. Pořád jsem na něco čekal a nepřišlo TO. Mrzí mě to a autor by to určitě pochopil, ale prostě mě to nezasáhlo, tak jak jsem po přečtení recenzí očekával. Samozřejme, že celá myšlenka byla super, ale hodně jsem se při čtení ztrácel a často jsem se v ní neorientoval...A nemyslím si, že by to byla úplně moje chyba. Mám ji v knihovně a určitě jí za nějaký ten měsíc dám ještě jednu šanci. Uvidíme.
Tuhle knihu si chcete přečíst, když přijdete vystresovaní z práce a máte všeho po krk.
Proč? Protože Vás zastaví.
Nemohu říct, že bych ji přečetla jedním dechem, ale ne proto, že by to nešlo. Naopak. Dlouho jsem se nad jednotlivými větami a odstavci tak nepozastavila a nepopřemýšlela, jako u této knihy. Byl to neskutečný relax a já jsem za tuhle zkušenost vděčná.
Kniha je prostoupena harmonií, klidem, láskou. Sálá z ní teplo slunečních paprsků a začíná už od samotné obálky.
Tady se zastavíte. Na návštěvě v lese. A kolem Vás bude tančit víle bludička - dětská fantazie propletená s realitou.
Děkuji, stojí za to a určitě jsem ji nečetla naposledy.
Hodnotit nebudu, jelikož jsem knihu nedočetla. Ale komentář si neodpustím :-). Knihu jsem po dvou večerech a 44 stránkách odložila. Vůbec mě neoslovila. Vadily mi krátké věty, zvláštní styl a divnost hlavní postavy. Čas je v tomto případě drahocenný, a proto jsem rychle utekla za Radkou Třeštíkovou a její Osmičkou ("Osm").
Můj nejoblíbenější román.
Narazila jsem na něj "náhodou" čerstvě po novém roce před třemi lety a od té doby mi hodně změnil život.
Je hodně o vnitřním duševním světě, o tom, jak svým přístupem ovnlivňujeme a tvoříme realitu...o souznění člověka s přírodou, odvaze projevit vlastní přirozenost a kráčet cestou svého srdce.
I další knihy tohoto autora jsou velmi krásné a přínosné, otervírající srdce a uzdravující. Někteří jeho tvorbu přirovnávají k Paulovi Coelhovi.
Bylo to tak zvláštní a nádherné, tak zvláštně krásné, že ani nevím, jak tento intenzivní zážitek popsat. Snad jednou dokáže být každý z nás trochu Smíšek...
Při jejím čtení člověk pociťuje lehkost. Písmena přímo tančí po stránkách, realita se mísí se snem. Nemohu říci, že bych se ztotožňovala se všemi myšlenkami v knížce, to mi však nebránilo v prožitku a hlavně radosti při čtení.
Tato kniha mě překvapila, je psaná jiným stylem, než jsem doposud četla... ale hned si mě získala... moc se mi líbila... ;)
Mela jsem stesti autora potkat osobne do te doby jsem o nem nemela zadne poneti :-) koupila jsem si rovnou od nej knihu Zastaveno kterou jsem přecetla jednim dechem a mohu ji vřele doporucit :-)
Během četby jsem pocítila naprosté souznění s myšlenkami, jež autor chce předat dál. Co je a není v životě důležité, kam nás život v uspěchané společnosti žene. Jak se oprostit od konzumního způsobu života, čeho si má člověk vážit... Velkým plus je úžasná autorova schopnost myšlenky vyjádřit. Žádné dlouhé popisy. Vše je trefné, zřejmé a snadno představitelné.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Plyšový Buddha |
| 2005 | Nevěry II |
| 2013 | Malá |
| 2006 | Piktogramy |
| 2020 | Odložený Vesmír |
Pohladí a dotkne se samotné duše. Jemná, skvostná, líbivá, něžná... Jako všechny od pana Čagánka.