Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války
Jan Novák
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23623/bmid_zatim-dobry-Kul-23623.jpg
5
574
574
Zřejmě žádná událost z našich moderních dějin nevyvolává tolik otazníků a protikladných soudů jako „případ“ bratrů Mašínových. Jaké stanovisko zaujmout k tomu, co se tehdy stalo? A jsme vůbec s to pochopit, co všechno aktéři tohoto příběhu prožívali? Jan Novák, americký spisovatel českého původu, svým románem-dokumentem znovu vrací celou kauzu do prostředí, kde její zpodobení nadiktoval komunistický režim v seriálu Třicet případů majora Zemana. Autor bez patosu a syrovým jazykem — odpovídajícím drsným časům, o nichž je řeč — řetězí fakty a nechává je mluvit samy za sebe. Jeho podmanivý příběh vypráví nejen o pohnutých osudech jedné rodiny, ale rovněž o době, která si s lidmi tak krutě pohrávala. Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.... celý text
Přidat komentář
S postupem času jsem těmto dobrodruhům stále více držel palce, přestože jsem věděl komu se tento velký útěk za hranice do západního sektoru povedl, a kdo se po letech rád podíval domů. Nemohl jsem se od děje odtrhnout.
Nebudu hodnotit natož soudit knihu ani minulost, autor také nesoudí, nemoralizuje, nevytváří hrdiny ani padouchy, i když je jisté, že něčemu a někomu fandí. Především se však jen snaží předložit pokud možno objektivní zprávu, jak to opravdu bylo s rodinou Mašínovou a jejich přáteli. Hajzly a hrdiny si zde každý může najít sám, ale kdo byl anebo je až takto černobílý? Kniha se čte jako literatura faktu, ale ambice má určitě vyšší, možná dokonce i najít duši těch krutých 50. let a je velkou ostudou českých nakladatelů, že ji vydali, až když měla úspěch v Německu. Pamětníci, zejména ti, kteří doma schovávají rudou knížku, by si určitě početli, pokud by byli schopni vydržet jiný pohled na Mašíny, než je ten směšně zkarikovaný v majoru Zemanovi anebo v tisících jiných dobových lžích a manipulacích.
Příběh je dukazem toho: co se muze posrat, to se zkratka posere. Planuj si, jak chces, ale improvizace je to nejcennejsi, co muzes mit. Nerozvazni chlapci se rozhodli, ze vyhlasi tridni boj a pak v pohode zmizi za kopecky, ale jak jsem psal, nic nejde tak, jak si to clovek v te sve hlavince vysni. To stejne i na druhe strane STB a STASI, toliko zatahu, smycek a obchavtu a nic. Nasazeni cvicenych psu, tanku a tezke techniky. Ani se mi nechtelo verit. Chvilemi jsem se musel smat k jakym tragikomickym situacim na uteku doslo (zachranilo je hovno,...). Muselo to byt v tech 50. letech v DDR dost velke povyrazeni mistnich, kdyz videli takove manevry a pak se jim hosi ozvali po zdarnem uteku ze zapadniho rozhlasu. No mazec. Chapu, ze mnoho lidi Masiny odsuzuje za vrazdy nevinnych, ale doba byla v 50. letech zla, kratce po valce, komousi cerstve u kormidla, procesy, vyslechy, vrazdeni sedlaku (kulaku); no hruza. Ted s odstupem se to nam to v teple domova hezky hodnoti, stejne jako Benesova reakce na Mnichov. Skoda, ze se klukum nepodarila odstrelit ta tezebni vez v Jachymove, to by byl teprve tridni boj. U Masinu je si clovek jist, ze opravdu odesli, aby mohli bojovat proti rezimu (asi jako legionari), u pozdejsich uteku (70.-80. leta) z CSSR to uz byla z vetsiny ekonomicka migrace. Za me fakt Zatim dobry.
Styl vypraveni jede kvapem, dobrym stylem, zkratka dobra novinarina autora se nezapre. Mel jsem tu moznost poslouchat jako audioknihu a pan vypravec do toho dal taky vse, proste super prednes. Jednoznacne doporuji.
Hned od začátku jsem věděl, že komentář k této knize bude velmi nesnadný úkol. Na Mašíny jsem mlě jakýsi náhled už před přečtením knihy. Jsem rád, že jsem knihu přečetl a doplnil si vědomosti a znalosti. Na obálce se píše, že je jejich příbeh vytěsňován z českých dějin, což si nemyslím, spíš s ním prostě většina lidí nesouhlasí a neopěvuje jej.
Byli to mladí kluci chápu, nasekali pitomostí, které stály dost lidí žiovty, to už moc nechápu a argument o "válce" v době míru neberu. Celá jejich, promiňte mi ten výraz, zfušovaná eskapáda byla vlastně jen emigrace za kopečky. Nic víc, nic méně a na to bylo těch mrtcých fakt hodně a to na obou stranách. Když odhlédnu od policistů ať u nás nebo v Německu, tak i hrůzy ve vlastních řadách dlouholeté tresty, tresty smrti atd. a argument, že to nečekali a netušili.... Na druhou stranu se mi na Mašínech líbí, že celou cestu popsali, tak jak byla i se svými chybami, což byly místy excesy až neuvěřitelné, ale vypadá, že asi nic nepřikrášlovali.
Když budu hodnotit knihu jako takovou, je psaná poutavě a čte se jedním dechem. Jediné co se mi nelíbí je Novákovo kopání do Stalina(a a no byl to šmejd šmejdů, ale nepotřebuju autorovu radu jaký mám mít svůj názor) a Zátopků apod. naprosto rušivé zbytečné vsuvky ve stylu a milý čtenáři teď se dívej co bylo za komančů možné. Ponechal bych tyto soudy na čtenáři samotném.
Takže kdyby šlo dám 4.5* nejde tak dám 4.
Kniha ale rozhodně stojí za přečtení.
Kniha je určitě zajímavá a poutavě napsaná. Jenom trochu nevěřím Janu Novákovi, že se snažil být nestranný. Pokud už se rozhodnete psát skutečný příběh, tak vás to nutí sympatizovat s hlavními hrdiny. Když ale rozeberu ty situace a čtu taky trochu mezi řádky tak případ od případu docházím k závěru, že nešlo o hrdiny typu Gabčíka a Kubiše, kteří se rozhodli zemřít pro vlast, ale o dvě krvelačné šelmy, které jdou tvrdě za svým a podobně jak teroristi nebo mafie nemají žádný respekt před lidskými životy.
Tak například v říjnu 1951 v Chlumci nad Cidlinou pod smyšlenou záminkou vylákali policistu Kašíka ze služebny, Josef ho udeřil železnou tyčí do hlavy a když nepadl, tak Ctirad ho zastřelil a tím zmařil celou akci . Šlo o krádež zbraní ze služebny. Místo toho panicky z místa uprchli. Ve svých pozdějších vyjádřeních Kašíka nazvali komunistickým pomahačem, při čemž bylo zjištěno, že ve straně nebyl, by naopak jej prověřovala StB. Za 14 dní akci zopakovali v Čelákovicích, opět vytypovali služebnu kde sloužil sám policista, opět jej po záminkou vylákali, omámili chloroformem, svázali, odcizili zbraně a po té se Ctirad rozhodl, že policistu Jaroslava Honzátka který byl v bezvědomí zkrátka podřeže. Co na to říct. Později se k tomu Ctirad vyjadřoval z USA, vůbec neprojevil nad tím činem žádnou lítost, zdálo se, že je na svůj čin patřičně hrdý. Honzátko má dodnes v Čelákovicích pamětní desku.
V srpnu 1952 Josef se Švédou v uniformě Lidových milicí (protože uniformu VB nesehnali) zastavili na Chrudimsku vůz s výplatami a Josef zastřelil pokladníka Josefa Rošického, který se jim snažil v činu zabránit. Přišli si na částku přes 900.000.-Kč za kterou si koupili jen motorky. Následující rok museli uprchnout, ale přes to, že měli spoustu peněz a zbraní, na útěk se vůbec nepřipravili, utíkali nedostatečně vybaveni bez peněz. Hned po překročení hranic NDR se zachovali jako největší diletanti, když se snažili zastavit auto starého lékaře, který jel k pacientovi, ale než jej stačili omámit chloroformem, tak jim ale před tím někam schoval klíčky a byli namydlení. Navíc Švéda začal střílet po cyklistovi, který nechtěl zastavit a okamžitě na sebe strhli pozornost, kdy je začala pronásledovat celá armáda. Při tom do východního Berlína se mohli dostat úplně elegantně, pokud by alespoň měli peníze na jízdenky a celý ten kolotoč, který stál Švédu a Janatu život a Paumera průstřel břicha si mohli odpustit.
To, že se oba bratři dali do služeb armády USA je asi v pořádku. Původně však byli náborování jako agenti- chodci pro sabotážní činnost v ČSR, ale když si jako první úkol vynucovali akci osvobození Švédy z věznice v NDR a odmítli podléhat velení, bylo jasné, že s tímto materiálem se pracovat nedá. Nekázeň a svéhlavost patřily k jejich vlastnostem. Zajímavé, že ani jeden z bratrů se po revoluci neodvážil vrátit do vlasti. Oba se stali občany USA a poangličtili si jména. Ctirad zemřel v Ohiu, Josef snad ještě žije v Kalifornii. Ve svých pozdějších vyjádřeních oba prohlašovali, že vše dělali proto, aby se podíleli na rozpoutání třetí světové války. Můžeme si klást otázku zda by byl jejich táta vlastenec byl na své syny hrdý.
Přes to všechno jsem rád, že tato poutavá kniha vyšla a že soustředila fakta, která se opírají o jejich vlastní vyjádření.
Velmi silný čtenářský zážitek. Osudy Mašínů jsou dost kontroverzní, do přečtení knihy jsem měla jen velmi málo informací o jejich životech. Hodně mě zaujal příběh jejich otce, to byl hrdina v pravém slova smyslu. Asi to byl opravdový vlastenec a těžko říct, co by si myslel o jejich útěku za západním MAMONEM. A při čtení jeho života mě napadlo, jak by vypadal osud Československa, kdyby bylo v naší zemi víc takových lidí. Škoda, že jeho odkaz mladí Mašíni tak trochu zmrzačili.
Co se samotného příběhu Mašínů, Paumera, Janoty a Švédy týče, tak to bylo jedno velké dobrodružství a fascinující čtení. Hlavně, ten hon v Německu...
Zajímalo by mě, jak se těm přeživším spalo až zjistili, co se stalo s jejich rodinami, přáteli a známými po jejich útěku...
V každém případě by knížka měla snad být i povinnou četbou, protože ukazuje dobový obrázek komunistického, nacistického a lidského zvěrstva....
A audiokniha je velmi strhující! Dýchá dobou, ve které se příběh odehrává. Byla jsem nadšená, bez ohledu na to, na které straně s skrývá větší část pravdivosti. Díky Jene Nováku :o)
Skvěle zpracovaný příběh rodiny Mašínů. Kdo by se snad zalekl rozsahem knihy, vyšla i komixová verze, která je též velmi zdařilá :-)
Výborné zpracování přináší velký zážitek (zprostředkovaný prožitek) počátku komunistické vlády u nás. Snad jen pro nás starší a tedy i hůře vidící je písmo v bublinách příliš malé a špatně čitelné.
Ne oni, ale představitelé tehdejší státní moci byli zločinci. Nebýt té zločinecké komunistické diktatury, nic z toho by se nestalo. Nesnáším řeči bývalých komunistů o tom, že normální lidé mohli žít normální slušný život. To je veliká lež, kterou jen omlouvají své vlastní selhání, když si s ní sami zadali... Všechny tyto takzavné "excesy" byly pouze vyprovokované zrůdnou "diktaturou proletariátu". Toto je třeba neustále připomínat, aby na to lidé nezapomínali a je třeba to říkat i mladým lidem, aby si dobře dávali pozor a nesedali na lep "hezkým" řečičkám o "spravedlivé společnosti". Už za První republiky napsal Karel Čapek "Proč nejsem komunistou".... Takže lidé věděli, že je to zlo. A lidé z této knihy chtěli a proti tomu zlu bojovali. To nebyli vrazi, ale vojáci občanské války, kteří bojovali proti zlu a nespravedlnosti, jak je to učili rodiče vlastním příkladem.
Absolutně absolutní čtivo! S konečnou platností mohu tvrdit, že severské detektivky jsou řídkou srajdou... Pan Novák čtenáři servíruje dechberoucí jízdu útěku bratří Mašínů za svobodou natolik uvěřitelně, jako by u toho byl s nima. Jaká nebetyčná odvaha a mladická zarputilost odbojové skupiny, klobou dolů až se čelem bouchám o zem... A pak tu máme dobové reálie politických ohavností komunistického Československa, které daly vybřednout tolika lidským nízkostem, až je jeden vděčný za časy, v kterých žije. Doufám jen, že nenadejde další totalita, jež do čela vynese další arcipadouchy a zlo, které v lidech dřímá, se neprobudí k životu.
Únorová viróza mě nasměrovala do osmisetstránkové bichle, kterou už mám dlouho ve své soukromé výzvě… Bratři Mašínové a jejich boj, na který dodnes zasvěcení nemají jednotný názor. Bál jsem se objemnosti, bál jsem se nudy, jde přece o známou historii. Ale autor tuhle superreportáž napsal tak čtivě, že jsem se od knihy jen těžko odtrhával i v době braní léků a nuda pro mne nastala snad jen na pár stránkách o Stalinovi. Kniha obsahuje desítky dobových fotografií.
Kluci měli spoustu velkých plánů a přebytek odvahy. S realizací už to bylo horší, dost naplánovaných akcí se buď neuskutečnilo nebo nepovedlo. Naštěstí pro ně, StB zpočátku odflákla vyšetřování a tak díky sebevražedné odvaze a nepochopitelnému štěstí jejich činnost vyvrcholila „Českou válkou“, jak tisk na podzim 1953 nazval jejich neuvěřitelné tažení Východním Německem, při němž se 5 mladíků ozbrojených čtyřmi starými pistolemi snažilo prostřílet skrz týdny trvající zátahy desítek tisíc německých policistů podporovaných mechanizovanými jednotkami Rudé armády, do americké zóny Berlína. A to není pohádka, to se stalo.
Celkem skupina zastřelila v ČSR a NDR sedm osob, tři další němečtí policisté se stali obětí střelby z vlastních řad.
Bojovali proti totalitnímu státu, který v té době zavřel všechny své občany za ostnaté dráty, kradl majetek, mučil nepohodlné a navíc vyhlásil nesmiřitelný boj třídnímu nepříteli včetně poprav. Co asi tomu třídnímu nepříteli zbývalo? Mašínové a jejich přátelé byli mladí, s perspektivou lágrů a ponižování. Tak zvolili svou cestu po vzoru otce, který stejně bojoval proti fašistům za války, některé jejich činy byly ovšem neuvážené. Jejich sestra Zdena Mašínová: „Tu válku začal komunistický režim, bratři se jen bránili.“
Česká republika má svůj zákon č. 198/93 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu, který v §3 říká, že odpor občanů proti zločinnému komunistickému režimu byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.
Za mne 95 % (262 hodnotících s průměrem 94 %).
Moc se mi líbil styl knížky, ale i tak mám z toho "hrdinského" činu rozporuplné pocity. Po dočtení se nemůžu zbavit pocitu zmaru a neskutečné zbytečnosti utrpení blízkých těch pěti "odvážných" mladíků.
Skvělá kniha... Nečekala jsem takovou čtivost. Chtěla jsem si utvořit názor a dostalo se mi kromě fakt i vynikající zábavy.
Mohu jen doporučit.
Kniha je napsaná v rychlém a strhujícím tempu, dá se přečíst jedním dechem. I když jsem nikdy fanouškem Mašínů nebyl, jejich příběh jsem pochopil a je srozumitelný a ve srovnání s ubohostí a nechutnostmi komunistů jsou to v mnohém imponující postavy. Jejich otec, jeden ze tří králů, umíral se zvoláním "Ať žije Československá republika!" Tak ať ta naše taky žije, ať je kolem nás víc takových lidí, jako byli Mašínové a lidé, kteří jim pomáhali.
PS V roce 2019 snad přijde do kin film, který podle knihy točí režisér jménem Mašín (ne, to není shoda jmen).
Na 100. výročí k založení Československa jsem dočel tuto knihu. Nijak jsem to neplánoval a vyšlo to náhodou, ale náhodou určitě není to, že příběh celé rodiny Mašínů se opravdu prolíná naší zemí po více jak 100 let. Jejich otec se účastnil první světové války, pochodoval s legionáři, byl v odboji během druhé světové a synové pokračovali v jeho díle za komunismu.
Autor způsob vyprávění nazývá "skutečným románem", tedy že se jedná o skutečné události, vše založené na mnoha rozhovorech a dokumentech, ale pocity a věci v pozadí jsou domyšlené. Moc mě tento styl "životopisu" celé rodiny Mašínů vyhovoval a dobře se to četlo. Autorovi ani tak nejde o nějakou nestrannost a kniha hraje spíše na stranu Mašínů. Občas se zamyslí, zda je to stále ještě boj za svobodu a nebo terorismus, ale celkově se nad tím moc neuvažuje a vy se zatajeným dechem sledujete, jak se Mašínové probojovali přes železnou oponu do západního Berlína. I když víte, jak to celé nakonec dopadne, stejně se nedokážete odtrhnout od stránek, protože ten příběh je opravdu šílený. Podtitul knihy zní "... největší příběh studené války", já bych to změnil na "... největší zprdeleklika studené války". Takové štěstí, co parta úprchlíků má, je neuvěřitelná. Vymyslet si ten příběh a napsat scénář pro film, tak i ten nejobyčejnější divák bude říkat, že takové blbosti snese jen dost široké plátno a to ještě jen v Hollywoodu. Drzost Mašínů a jejich strategie "zaútočit na nejsilnější místro nepřítele, protože tam to nejméně čeká" se jim vyplácí. Musel jsem se až smát, když jsem četl o probíhající "tschechien krieg" někde za Drážďanama, kdy parta pár kluků s historickými zbraněmi z druhé světové uniká tisícům policistů a vojáků s tanky!
Celkově ale takovýchto "humorných" míst kniha moc nemá a ač se to snaží psát autor s nadhledem a s citem pro hodně drsnou ironii, jde na vás většinu času při čtení deprese. Deprese z toho jaký hovada my lidi jsme, co si Češi (a Němci, Rusové...) byli schopni dělat sami sobě za války a hlavně pak za socialismu. Jak strašná doba to byla a jako hodně lidí je jí ještě teď poznamených. Po dočtení na mě dolehl takový ten uklidňující pocit, že díky bohu, že žiju v době a v zemi, jaké teď žiju. Ten pocit odezní asi za 10 minut, jak mě semelou běžné denní starosti, ale díky i za těch pár minut.
Kniha tedy není jen příběhem rodiny Mašínů, jejich spolubojovníků a lidí, co se kolem nich točili a většinou za to také draze zaplatili, ale celého Československa a dějin v našem východním bloku. Kapitoly jsou občas ozvláštněny vsuvkami, např. o Stalinovi a jeho soukromí, aby i čtenář méně znalý historie našeho bloku chápal, co se děje a proč se režim choval, jak se choval. Často jsem se při čtení nedokázal ubránit pocitu, že podobné věci, které se děly v knize, mají zas tendenci se opakovat. Snad jsem to jen blbě četl mezi stránkami... doufám...
Štítky knihy
útěk Tři králové bratři Mašínové komunistický režim Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války |
| 2016 | Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej! |
| 2020 |  Kundera: Český život a doba |
| 2007 | Děda |
| 1994 | Co já vím? Autobiografie Miloše Formana |
Škoda, že takových nebylo víc.. Komanči mohli popravit kde koho, ale ani dnes to málokdo chce vidět a slyšet. Stačilo málo..
Růžová revoluce byla jen dohoda o beztrestnosti výměnou za složení již neudržitelného Molochu. Soudruzi tak učinili stejně až potom co pochopili že rusáci je v tom nechali a ani tam to potom už netrvalo dlouho..
Vlasti zdar!