Zátopek
Jiří W. Procházka
Knihu napsal Jiří W. Procházka podle filmového scénáře Davida Ondříčka, Alice Nellis a Jana P. Muchowa. Fenomenální běžec Emil Zátopek posunul hranice lidských možností, je čtyřnásobným olympijským vítězem a držitelem mnoha světových rekordů. Jeho výkon z olympiády v Helsinkách, kdy vyhrál závody na 5 km, 10 km i maraton, asi už nikdo nikdy nepřekoná. Ale znáte i jeho osobní příběh? Dynamické vyprávění sleduje Zátopka v prolínajících se časových milnících obsahujících jeho vzestupy i pády. Zachycuje i temnější rysy jeho povahy. Poznejte příběh sportovní legendy, jež dosáhla nemožného. Zátopek chtěl prostě jen běhat.... celý text
Přidat komentář
Musím říct, že kniha Pavla Kosatíka "Emil Běžec" se mně líbila víc, přestože jde o klasickou biografii, nikoli adaptaci podle filmového scénáře. V knize "Zátopek" jsou momenty, ve kterých je Emil vykreslen jako podivín, sobec nebo někdo hodný podobně nelichotivého označení – a čtenář moc nezná kontext, pokud se o Zátopka nezajímal již dříve. Kosatík naproti tomu sleduje vývoj našeho vrcholového sportovce od dětství a i když se nevyhýbá žádným, ani stinným stránkám Emilovy osobnosti, je smířlivější, řekněme, že má Zátopka jako osobnost rád. Kniha "Zátopek" více zdůrazňuje protiklady, asi se bude více líbit čtenářům, kteří jsou zvyklí na dramatičtější děj. Ráda jsem si ji přečetla, ale v tomto případě nebudu mít problém poslat ji dál do nějakého dobročinného bazaru :-).
Neholduji sportu, ani jsem se o Zátopka nikdy nijak extra nezajímala. Vyslechla jsem jako audioknihu a musím říct, že Martha Issová načetla skvěle! Jde o velmi zjednodušený příběh nadšeného sportovce a opravdu jen rámcově popisuje léta jeho sportovní kariéry od začátků až po vrchol. Příběh je ale hezký, dobře se poslouchal. Jediné, co mi vadilo bylo přeskakování mezi dvěma obdobími, což ve výsledku ani nemělo žádný hlubší význam... Pro mě takové příjemné odpočinkové poslouchání s vědomím, že je o skutečném člověku.
Nikdy jsem se o takové věci, jako je sport nezajímala, ale tahle kniha mě chytla a zároveň opravdu velmi mile překvapila. Důležité momenty jak ty osobní, tak ty sportovní, jsou zde krásně napsány a popsány, mně jako laikovi, který není žádný odborník na Zátopka, s přehledem stačí. Film jsem ještě neviděla, takže nemohu posoudit, co je lepší, ale určitě se na něj v brzké době podívám. Děkuji za tuto výbornou knihu!
Od knihy, která popisuje legendu českého sportu jsem čekal víc. Plochý příběh se čte o to hůř, že jednotlivé kapitoly neustále přeskakují 20 let dopředu a zpět, přičemž děj mezi sebou nemá žádnou souvislost. Film jsem neviděl, ale kniha mě neoslovila.
Slabota, slabota, slabota. Nechat vyčpělého autora scifi, který dlouhá léta nic nevymyslel přepsat filmový scénář na knihu nemohlo dopadnout jinak, je to prostě přepsaný scénář. Žádné myšlenky nebo postřehy navíc. Pro každého kdo si chce přečíst o Zátopkovi, tuto knihu nemůžu v žádném případě doporučit.
Knihu není možné považovat za životopis, už na počátku se čtenář dozví, že jde "jen o scénář převedený do knižní podoby", proto opravdoví "zátopkofilové" sáhnou po tlustějších a zajímavějších titulech, kdo mezi ně nepatří, musí uznat, že Procházka píše solidně - nehraje si na velkého spisovatele, nepouští se do věcí hlubších než Hranická propast, nezkoumá člověka jako Dostojevský (i když Zátopek by si to zasloužil), celou dobu se drží spíše ve světě politicky korektním - neváhá sice popsat Daninu facku tehdejšímu šéfovi sportu, ale kolem Emilovy osobnosti se leckdy prohnaly temné mraky a ty nám J.W. popisuje jen jako by vzdáleně.
Mně osobně zdaleka nejvíce zaujala skutečnost, že Zátopek určitě nemohl být označen za talenta od Boha - všeho totiž dosáhl díky neuvěřitelnému drilu, možné dokonce je, že jeho tréninkové metody byly nejtvrdší na celém světě - běhat např. pětistovku pořád a pořád dokola, snad 40krát, to nezkoušel jen tak někdo, nejlepší běžec tehdejší doby (možná všech dob) však trénoval i mezi palandami, na schodech, v rámci vojenského cvičení, mimo stadión na dešti, ve větru, na slunci, někdy cíleně v těžkých, nepohodlných botách - pro úspěch byl schopen klidně se i zničit.
Negativní stránky jeho osobnosti jsou naznačeny tak, že by je čtenář měl chápat jako "ryze sportovní záležitosti, nemající nic společného s politikou" - to znamená, že nesnesl být druhý, svému největšímu rivalovi (a snad i příteli) Mimounovi se vysmál, že je "věčně druhý" - Francouz dostal nálepku Zátopkova stínu (vše si vynahradil až v Tokiu 1956, což už, pokud si pamatuji, není v knize uvedeno). Své partnerce Daně leckdy naznačil, že ona a oštěp "jsou také na vedlejší koleji" - možná je to dobře pro český sport, protože naštvaná Dana vyhrála na olympiádě zlato rekordním hodem!:-)
Celkově vzato bych knihu ocenil jako průměrnou, jejím největším pozitivem je (v dnešní uspěchané době nepochybně), že se čte opravdu snadno a rychle!:-)
Tato kniha se mi velice líbila. Zátopka jsem vždycky obdivovala, jeho vytrvalost a touhu zvítězit. I jeho manželka Dana byla obdivuhodná medailistka. Oba proslavili naši vlast v zahraničí. Těším se na film.
Nenadchne, neurazí. Film se mi líbil, ale knížka mi přijde jen jako přepis scénáře. Čekala jsem víc.
Kniha se bude nejspíš více líbit čtenářům, kteří viděli film. Ten jsem zatím neviděla a knižním zpracováním jsem byla zklamaná. Postavy se mi zdály neživotné, odbyté.
Kniha nebyla úplně špatná, ale určitě jsem očekávala více. O Zátopkovi každý ví, že to je jeden z nejlepších našich sportovců, s velkou chutí bojovat a být výborný závodník, ale i hlavně vyhrávat. Určitě by bylo dobře, aby příběh byl obsáhlejší. Ale je to zřejmě tím, že jde vlastně o přepis scénáře filmu, který jsem zatím bohužel neviděla.
Film jsem neviděla, a vzhledem k tomu, že tato kniha je scénář přepsaný do knižní podoby, tak ji vlastně ani nelze jako knihu hodnotit. Od knižního příběhu, založeném na skutečnostech o životě fenomenálního sportovce, totiž očekávám daleko rozsáhlejší a hlubší záběr. Tady je ukázáno jen několik důležitých závodů (i když velmi poutavě vykreslených) a ze vztahu s Danou, či ostatního soukromého života, vlastně jen několik střípků, skoro jakoby jen tak mimochodem.
Loni jsem byla v kine na filmu a pod stromeckem me cekala tato knizka. Zhltla jsem ji rychle a uplne videla pred sebou obrazky z filmu. Diky CV.
Knizka se da precist za dve hodinky, je to vlasne jen prepis filmu, takze velmi kratke.
Verim, ze o Zatopkovi bylo napsano mnoho lepsich knih s vice informacemi z jeho zivota, ale i tak se mi tato libila a dozvedela jsem se o nem spousu noveho.
Žádná velká sláva to pro mne není, i když uznávám snahu po objektivitě a atraktivnosti. Bylo zde opravdu velmi málo známých faktů, život běžce byl redukován na několik anekdot a popisů slavných výkonů. Snad jenom vycpávka s Ronem Clarkem by moha obstát. Prostě jsem čekal něco hutnějšího, ale na krátkou chvilku čtení to jistě stačí a možná i na zkratkovitý film.
Před zhlédnutím filmu jsem si chtěla nejdřív přečíst knížku a musím říct, že mě to neuvěřitelně vtáhlo! Atmosféra, doba, stadiony - jako bych tam byla taky. Mnohé jsem nevěděla, v něčem může postava Zátopka zklamat, rozhodně nebyl dokonalý, ale fakt, že taky běhám a pocházím ze Zlína, mě přiměl k tomu, mu většinu přešlapů odpustit. Já si čtení opravdu užila a doporučuju!
Štítky knihy
životopisy, biografie olympijské hry čeští sportovci převyprávění, literární adaptace Emil Zátopek, 1922-2000 běžciAutorovy další knížky
2015 | Mrtvá šelma |
2012 | Pašerák |
2005 | Není krve bez ohně |
2006 | Armády nesmrtelných |
2009 | Svůj svět si musíme zasloužit |
Asi zklamání, těšila jsem se,ale tohle bylo tak ploché a napsané tak zvláštně, že se mi to moc nelíbilo.