Závan klíčovou dírkou
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545179/bmid_zavan-klicovou-dirkou.jpg
4
732
732
Temná věž / Temná veža série
>
Hrdina série, která zabrala jednomu z nejproduktivnějších autorů současnosti přes tři desetiletí, už sice doputoval v 7. dílu do svého cíle, svět posledního pistolníka je ale ještě plný příběhů. Závan klíčovou dírkou se proto vrací mezi 4. a 5. díl série. Děj však od hlavní linky odbočuje a příběh si tak posluchači užijí, ať už Středosvět znají, nebo se do něj vydávají poprvé. Čtenáři cyklu Temná věž se zde znovu setkají s Rolandem z Gileadu a jeho ka-tet: Eddiem, Susannah, Jakem a Ochem. Při jejich putování po stezce Paprsku je zastihne prudká bouře, která je donutí nějakou dobu setrvat v úkrytu. Venku skučí vichr a praskají stromy, a Roland zatím vypráví ne jeden podivný příběh, ale dva, a vrhá jimi fascinující světlo na svou těžkou minulost. Po smrti matky poslal otec mladého provinilého pistolníka Rolanda na vzdálenou farmu, aby vyšetřil záhadnou vraždu. Roland na místě objeví krvavou změť lidských i zvířecích stop a strašlivá jatka. Přežil jenom jeden svědek: statečný, ale vystrašený chlapec Bill Streeter. Roland, který tehdy sám dětství sotva odrostl, chlapce uklidňuje vyprávěním příběhu z Knihy Eldů, jejž mu dřív čítávala matka před spaním: „Závan klíčovou dírkou“. „Člověk není nikdy příliš starý na příběhy,“ říká Roland Billovi. „Muž i chlapec, dívka i žena, všichni žijí jen pro ně.“... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2019
,
Bookmedia
Originální název:
The Wind Through the Keyhole, 2012
Interpreti: Libor Terš
více info...
Přidat komentář
V podstatě tři v jednom. A nebo příběh vyprávěný v jiném retrospektivně vyprávěném příběhu. A že to není moc zmatené? Právě naopak, není místo na to se v příběhu ztratit, ten jednoduše plyne a plyne, aniž by čtenář moc věděl jak a pak najednou zčistajasna skončí. Asi takové byly mé pocity.
Svět Temné věže je stále zvláštní a stále nevím, zda mám Kingovu post-apo fantasy hru akceptovat, což je na jednu stranu mistrovské, protože když už nic jiného, tak mě nutí o díle přemýšlet. Také to však mohu brát tak, že se mistr King snaží extravagancí svého světa zakrýt průměrné nebo možná lehce nadprůměrné příběhy. To je ovšem také na osobním uvážení čtenáře a moje zkušenost říká, že King mnohé své banální příběhy pojímá originálně a originálně popisně, takže mu to promíjím a uznám mu jeho jisté kvality i jako autora fantasy.
Abych pravdu řekla, tak nějak nevím. Možná kdybych četla knihu, jak píše autor, mezi 4. a 5. dílem, tak bych si to se sérií spojila lépe, ale tohle se mi prostě moc nelíbilo.
Pohádka byla podle mně zbytečně dlouhá. Zápletku jsem si domyslela hned a pak dlouho čekala na její potvrzení.
Rolandův příběh z mládí mě také nijak zvlášť neoslovil.
Přišlo mi to, jako kdyby King narazil na vyškrtlý příběh z hlavní série a protože neměl nic jiného na vydání, tak vydal toto. Páni, teď jsem fakt hnusná.
Zajímalo by mě, zda ty doly byly ty samé jako v Beznaději. Tohle mám na Kingovi ráda, jak dokáže propojit své knihy dohromady. Vždy mi tím udělá radost, tak asi proto ta druhá hvězda.
Myslím, že horší hodnocení jsem u Kinga nikdy nenapsala...
Četla jsem s větším odstupem od přečtení celé Temné věže, ale byl to příjemný návrat. Celé vyznění série to nemění, pouze trochu obohacuje. Celkově dobré.
"Měli jsme štěstí že?"
"Štěstí je slovo, které ti s ubohým srdcem používají pro ka, Susannah z New Yorku"
Příjemná jednohubka na závěr celé Temné věže... Teď už jen zůstává smutek, že už je to celé opravdu za mnou...
Kingův návrat do Pistolníkova světa u mě zabodoval a rozhodně spravil pachuť po neslaném nemastném, zato notně pocukrovaném díle předchozím. Tyto 2 příběhy, které Roland servíruje spolupoutníkům, byly povedené - ať už Pistolníkovo pátrání po krvežíznivém měníči nebo Timovo dobrodrúžo, které nastražil nikdo jiný než starý známý R. F. - takhle by to šlo, říkám díky sai Kingu - 80%
Ale joo, tohle by šlo. Víte, po celé sérii Temná věž mi v ústech zůstala pachuť, zapříčiněná hlavně Zpěvem Susanah a Temnou věží, to konec konců rozebírám ve svých komentářích u obou knih. A misím říci, že Závan klíčovou dírkou tuto pachuť pokud ne přímo smazal, pak alespoň zmírnil
.
Tato knížečka mi připomněla, jak krásný dokáže být vesmír Středosvěta, jak úžasnou má King představivost a že i ok dokáže používat pěkný jazyk. ¨
Jedná se o příběh z Rolandova mládí, volně navazující na vyprávění z Čaroděje a skla, který je příběhem smíření a vypořádání se s minulostí. Sám děj tohoto příběhu není nikterak podstatný. Důležitý je jeho konec.
Tento příběh je proložen stostránkovou pohádkou. Pohádkou, která doplňuje něco z historie Waltra, či Flaga, či Martena, či Muže v černém, také ale příběhu Maerlyna a jeho osudu. Je to příjemná pohádka s krásným jazykem, která nám ukazuje, že pohádky Středosvěta mohou mít mnoho společného s realitou. Zároveň je to však podstatná část cesty smíření.
Musím hodnotit maličko jako sviňárnu stran pana Kinga, že tuto knihu, která je celá jenom vyprávění, zařadil mezi Čaroděje a sklo – knihu čistě vyprávěcí – a Vlky z Cally, kteří začínají rozsáhlým líčením Callahanovy cesty, tedy vyprávěním. Tak pro toho, kdo by četl tuto knihu tak jak se číst má, tedy jako 4,5. díl, dostal by dohromady prakticky tisíc a jedno sto stran, kde se pouť ka-tet posunul o několik desítek mil pochodu, avšak bez reálného posunu děje. Mě osobně by to snad ani tolik nevadilo, ale nedivil bych se lidem, které by to, abych tak řekl, pěkně nasralo.
Ale to je jen taková maličkost. Kniha je to velice příjemná a rychlá, nemám proti ní větších výhrad.
Krásná pohádka, která jen dokresluje celou energii a náladu Temně Věže. Doporučuju přečíst jako takovou třešničku na dortu celého příběhu. Jediné co mi možná trochu při čtení chybělo, byl větší vhled do celého světa. Každopádně opravdu stojí za přečtení!
Při putování za Temnou věží celé společenstvo přepadne silná bouřka a tak se ukryjí a Roland začne vzpomínat na své další dobrodružství z mládí, kdy byl poslán vyšetřit záhadnou vraždu na dalekou farmu. Sice je to řekněme vsuvka mezi knihy o cestě za Věží, ale skvěle mezi ostatní knihy zapadne. Baví mě číst příběhy z dob, kdy se z Rolanda stával pistolník. Temná věž jako celek je naprosto famozní dílo.
Skvělá kniha, skvělý příběh. Absolutně bych nepoznala, že se jedná o "kingovku". Je to úplně jiný žánr, než na který jsem u něj zvyklá, dokonce i jiný styl psaní. King často předem prozrazuje, co se v následném ději stane. Tohle je však úplně jiné. I po jazykové stránce se mi líbila. Četla jsem pouze tuto jednu, takže se vrhnu na celou sérii a snad bude taky tak skvělá :)
Je to opět překrásný díl,který čtenáře vtáhne do děje a nepustí.I tuto knihu mohu číst vícekrát.Skvělé
Velmi příjemný přídavek k hlavní sérii. Temná věž je z mého pohledu nejlepší knižní série, kterou jsem četl a klidně bych se do jejího světa vracel i v dalších knihách. Na plný počet to není, ale velmi silné 4* jsou jasné.
K vynikající sérii Temná Věž není snad co dodat a tento doplněk série (vlastně dle slov autora kniha v pořadí 4 a 1/2.) čtenářům rozšiřuje sérii o další epizodu z Rolandova mládí + jeden příběh k dobru. Čteno znovu po cca 7mi letech a není co vytknout.
Jedna historka jako sidequest z mládí a druhá historka (zakomponována do té první) je takovou pohádkou ze světa Středosvěta. Kniha ve mě nevzbudila žádnou emoci, ani mě o nic neobohatila. Jistě je to čtivé a v pohodě, ale pokud bych to neposlouchal jako audioknihu během pracovní doby, tak bych to musel považovat za ztrátu času a čtení bych zanechal.
Jeden z nejlepších dílů Temné věže. Oba vložené příběhy jsou nadmíru silné. Knihy 3 - 4,5 mi přijdou z celé série nejlepší.
Příběh v příběhu - Závan klíčovou dírkou nás opět vtáhne do děje s našimi starými známými. Každý, kdo si prošel jejich cestu (nebo ji teprve prochází) si musí tento díl vychutnat. Já jsem knihu zařadila až po přečtení celé série, jako bonus. Smrtidech byl jako příběh dobrý, hodnocen asi na trojku. Ale Závan klíčovou dírkou s Timem - to byla absolutní pecka. Takové já miluji. A nevylučuji, že až na něj budu mít chuť - jen tak, bez přečtení celé knihy - přečtu ho zas. A taky věřím, že se na stezku paprsku zase jednou vydám.
Žádné velké nervy drásající napětí, jak King tak dobře umí. Ságu Černé věže si napsal pro radost. Ve svém psaní odhaluje nejniternější kouty své duše, která je neodmyslitelně ukotvena na planetě zvané Amerika. Píše, jako si nemluvně brouká samo pro sebe. A je z toho přesně tohle. Pistolníkova pouť. Dlouhá pouť, jako život sám. Má svůj konečný cíl, Temnou věž, ale ta je pro mne téměř stejně vzdálená, jako byla na samém počátku této cesty. A King už mi ukázal tolik z tajů svých myšlenek, že za žádnou věží vlastně ani nespěchám. Kingova cesta k Temné věži, přesněji cesta Rolanda z Gileadu, se mi jeví coby životní pouť jednoho z jeho alter ego, jakou si King vysnil a kterou nakonec vykonal. Závan klíčovou dírkou, tak se toto intermezzo nejenom jmenuje, ale jednoduše i vyzní. King je mistr vypravěč (jak již mnohokrát zaznělo) a jeho příběhy, kde vítězí člověk ryzí, spravedlivý a statečný, zatímco k pochybujícím a chybujícím je osud nemilosrdný, jednomu snadno beznadějně učarují.
"Nejkrásnější slovo v jakémkoli jazyce je "odpouštím"."
Stephen King je mistr vypravěč. Přestože se v knize prolínají 3 příběhy, krásně na sebe navazují. Nejvíce mě upoutal příběh, který dal jméno i celé knize - závan klíčovou dírkou. Kniha byla mou první ze série Temná věž a mne natolik zaujala, že jsem se ihned dala do prvního dílu Pistolník. Jinak "přečteno" jako audiokniha a nelituji, Libor Terš to vypráví skvěle, navíc máte pocit, jakoby příběhy Roland vyprávěl přímo Vám.
Příjemný návrat k příběhům o Rolandově životě a putování. Mám ráda vyprávění z doby, kdy byl Roland mladý a tento "příběh v příběhu" mě opravdu bavil. Bylo tam kouzlo, napětí, láska i neštěstí a hlavně velká dávka naděje. Za mě ano!