Zázrak v Andách: 72 dní v Andách a moje dlouhá cesta domů
Nando Parrado , Vince Rause
Nando Parrado byl tři dny v bezvědomí, a když se probudil, zjistil, že letadlo, s nímž letěl jeho ragbyový tým, jejich rodinní příslušníci a fanoušci na přátelské utkání do Chile, havarovalo kdesi hluboko v Andách. Brzy si uvědomil, že mnoho lidí je mrtvých či umírá, mezi nimi i jeho matka a sestra. Ti, kteří havárii přežili, zůstali trčet na pustém ledovci ve výšce asi 3 500 m bez jakýchkoli zásob či vybavení a bez prostředků na přivolání pomoci. Museli překonávat mrazivé teploty, smrtonosné laviny i následky katastrofické zprávy, že pátrání po nich bylo odvoláno.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno: 2006 , PráhOriginální název:
Miracle in the Andes: 72 Days on the Mountain and My Long Trek Home, 2004
více info...
Přidat komentář
Kdysi dávno jsem četl "Přežít". Toto je však úplně o něčem jiném. Některé úseky, především jejich cestu pro pomoc, jsem skoro prožíval s nimi.
Velmi čtivé a fascinující právě díky tomu, že se jedná o skutečnou událost. Některé pasáže jsem četla se slzami v očích.
Dechberouci děsivý příběh až k neuvereni. Miluji hory. Znám jejich monumentalni dustojnost. To jak ční do desivych výšek až z toho mrazí, děsivou tvář počasí, které se mění každým okamžikem. Mám k horám respekt. To, že se teenagerům podařilo přežít něco takového v tak nádherné zapomenuté pustině je doopravdy zázrak.
Je to ukázka vůle a touhy, kdy na každém dalším nádechu záleží a instinkt k přežití je silnejsi než smrt!!
Na skutočnú udalosť zaujímavé čítanie. Priznám sa, niektoré pasáže z predstavovania postáv a okolností som vynechala, pretože šport ma absolútne nezaujíma. Od pádu lietadla je to však napínavé čítanie a z Nandovej cesty cez hory sa priam zatajuje dych. Záver opäť slabší.
No zde na bazaru za víc jak devět stovek :-D Ten inzerát je fakt na hlavu, nějakej blb, co na tom chce neuvěřitelně vidělat. Jinak já také stále čekám, zda třeba nevyjde znovu, nebo se zde objeví nějaká "NORMÁLNÍ" nabídka v bazaru, ne ty přehnané.
Jedna z mých oblíbených knih. Myslím, že by tato kniha měla být více známá, protože je velmi inspirativní a někomu by po přečtení této knížky mohlo dojít, jak je lidský život důležitý a jak důležité jsou naše sny.
Knihu jsem koupil v antikvariátu za 20 Kč. Po přečtení bych za ni dal i 1000 Kč. Je to výborná kniha, která budí emoce. Nic tak emotivního jsem ještě nečetl. Není pro slabší povahy.
Film Přežít mám opravdu oblíbený, protože to v člověku zanechá pořádný emoce. Byla jsem zvědavá na tuto knihu, kterou jsou objevila v naší knihovně a ze soboty na neděli jsme jí měla přečtenou. Jsem ráda za Nandovo podání a zdůvodnění proč vůbec tuto knihu po tolika letech napsal. Zvlášť oceňuju jeho upřímnost a vysvětlení k fotkám, kde říká, že vypadají jak u kavárenského posezení a vůbec z těch fotek nelze vyčist skutečné emoce a strach zda přežijí...
Teď ještě přečtu knihu Přežít - naštěstí jí též máme v knihovně :-)
Naprosto neuvěřitelný příběh, neumím si ani představit, jak to muselo být těžké. Přečetla jsem to jedním dechem a dost často jsem u knihy plakala, ale musím říci, že nejvíc dojetím nad shledáním. Krásně a pravdivě napsáno.
Jestli si nekdo mysli ze je na konci svych sil (jak psychickych ci fyzickych) doporucuji precist pribech Nanda Parada.Ten chlapik dokazal prekonat hranice nemozneho.Nebrecel,nefnukal a nestezoval si,proste se nakopl a presel jedny z nejhorsich hor sveta.Bez materialu,vybaveni,jidla a dalsich veci nezbytne nutnych k preziti.skvele napsany pribeh od hlavniho hrdiny desneho pribehu.Velice inspirativni cetba.
známý příběh o pádu Fairchildu s Uruguayským rugbyovým týmem do And v podání přímého a nejznámějšího aktéra-naprosto výborná věc,opravdu doporučuju všem,kniha se čte jedním dechem,toto vydání doplněno o bohatou fotografickou přílohu
Stěží uvěřitelný příběh odvahy a vůle žít podle skutečných událostí...
V roce 1972 ztroskotalo letadlo Fairchild letící z Uruguaye do Chile uprostřed And ve výšce 3500 metrů nad mořem. Na palubě byl ragbyový tým s rodinami a přáteli, po havárii jich přežilo 27, většinou zraněných. Přestáli první noc ve vraku letadla, namačkáni na sebe, prochladlí zimou. Dočkali se rána a mysleli si, že nejhorší zkoušku mají za sebou, a že tento den přijde pomoc. Ještě netušili, jak opravdu dlouhá bude jejich cesta domů... že se jejich naděje zhroutí, když se z radia dozvědí, že po nich bylo odvoláno pátrání... že budou nuceni sníst mrtvé přátele... že jejich úkryt zasype lavina... že v mrazivém prostředí stráví přes 2 měsíce... a že 2 z nich - Nando Parrado a Roberto Canessa - přejdou Andy, aby se pokusili čelit jisté smrti mrazivého pekla...
"Hrůza se stala normální součástí našeho každodenního života. Před trupem letadla se válely hromady kostí. Blízko otvorů do trupu byly uskladněny velké části těl - čísi předloktí a lidská noha. Pruhy tuky byly rozprostřeny na střeše. Poprvé jsem spatřil na hromadě kostí také lidské lebky. Když jsme začínali jíst lidské maso, pojídali jsme obvykle malé kousky z velkých svalů. Ale jak čas ubíhal a zásoby potravy se tenčily, neměli jsme na výběr a museli náš jídelníček rozšířit. Nějakou dobu jsme jedli játra, ledviny a srdce, ale masa bylo zakrátko tak málo, že jsme nyní museli rozbíjet lebky, abychom se dostali na mozek uvnitř. Při normálním uvažování se mohou tyto věci zdát velice odpudivé, ale instinkt k přežití je uložen velice hluboko v lidské mysli, a když je smrt tak blízko, člověk si zvykne na cokoli."
Příběh z pohledu Nanda Parrada není jen popisem události, ale především reflexí toho, čím si člověk musí v takových podmínkách projít, čeho je schopen se vzdát a jaká neznámá síla ho žene kupředu překonávat fyzické i psychické překážky. Kniha zpočátku možná s pomalejším rozjezdem, ale druhá půlka přečtena na jeden náraz. A každá kapitola oplakána dojetím :) a to i přesto, že jsem si jistá, že se Nando neubránil stylizaci např. když líčil hrdinství svých spolutrpitelů.
O této události byla z více věcného a popisného pohledu napsána kniha Přežít od P. P. Reada a pod stejným názvem natočen roku 1993 film s Ethanem Hawkem v hlavní roli.
Tento príbeh som si chcela už dlho prečítať a ešte viac ma to lákalo po tom, čo som si pozrela film o havárii, Snežné bratrstvo. Aj vďaka filmu som sa vedela lepšie zorientovať v postavách. Čítať o tom priamo z pohľadu účastníka bolo veľmi silné. Je neskutočné, čo všetko sa niektorým podarilo prežiť. 72 dní v nadmorskej výške cez 3 000 m, bez jedla, bez vody, bez poriadneho oblečenia, s vedomím, že po nich už nikto nepátra. Odhodlanie tých ľudí, pričom väčšina bola veľmi mladá, je neuveriteľné. A najväčšie odhodlanie preukázal snáď Nando, ktorému sa ostatných podarilo presvedčiť, že jediná šanca na záchranu je prekročiť Andy. Aj keď som vedela, ako jeho cesta dopadne, tak mnoho pasáži som čítala snáď so zatajeným dychom. Nedokážem si predstaviť ani len zlomok z toho, čo tam museli zvládnuť. Ale aj keď samotný príbeh je úžasný, tak k prevedeniu mám pár výhrad. Uvedomujem si, že Nando nie je spisovateľ, ale jeho opisy mi prišli miestami veľmi rozťahané - nie tie, kde opisuje život v horách, tých by som naopak privítala viac, ale tie, kde spomína na minulosť alebo potom na konci, keď už je doma. Taktiež jeho filozofovanie mi nie stále sadlo, ale zas príbehu to dodáva osobnejší rozmer. Názov knihy je na mieste, to, koľkým sa podarilo prežiť, je naozaj zázrak.