Zázraky
C. S. Lewis (p)
Otázku, zda se dějí zázraky, nelze nikdy zodpovědět na základě pouhé zkušenosti. Každá událost, která může být prohlášena za zázrak, je v poslední instanci něco, co vidíme, slyšíme, cítíme, chutnáme či hmatáme. A naše smysly nejsou neomylné. Pokud usoudíme, že se stalo něco mimořádného, vždy můžeme říci, že jsme se stali obětí iluzí. A vyznáváme-li filosofii, která nadpřirozeno odmítá, je nasnadě, k jakému závěru se přikloníme. To, co si ze zkušenosti odneseme, závisí na filosofii, se kterou ke zkušenosti přistupujeme. Je tedy zbytečné odvolávat se na zkušenost dříve, než rozhodneme (či než budeme schopni rozhodnout) otázku filosofickou. Kniha Zázraky patří mezi základní práce, které se touto problematikou zabývají. Dílo přináší srovnání mezi křesťanstvím, naturalismem a panteismem a jejich metafyzického přístupu k fenoménu zázraků. Lewis se dále zabývá původem a povahou lidské racionality, zamýšlí se nad zdrojem morálních hodnot a soudů a z těchto úvah vyvozuje filosofické a teologické důsledky.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2014 , Návrat domůOriginální název:
Miracles, 1947
více info...
Přidat komentář
Autor hned v úvodu připomíná, že naše ochota přijmout existenci zázraku není dána silou zkušenosti, očividným důkazem. Naopak, naše "předporozumění" interpretuje zkušenost a stanovuje (ne)přijatelnost argumentů. Proslulé vyprávění o E. Zolovi v Lurdech (obsažené zkráceně například v Hlouchově Minutěnce) to ilustruje znamenitě. A nemusíme se omezovat na vztah k nadpřirozenému: i obyčejná žárlivost ovlivňuje kritéria věrohodnosti partnerových vysvětlení natolik silně, že ani zde není řešením podat další, ještě neprůstřelnější důkaz.
Proto se C. S. Lewis soustředí právě na naše předporozumění a zkoumá teoretickou ospravedlnitelnost, přijatelnost zázraku, vnějšího zásahu do běhu přírody. Nejsou to stránky, které by se "četly samy" - je potřeba zapojit šedou kůru mozkovou. A obávám se, že současnému čtenáři může být Lewisův důraz na zcela speciální postavení lidského intelektu (autorovými slovy: faktu, že lidská mysl dokáže dospět k nezvratnému přesvědčení o nutné existenci další planety za Uranem) trochu cizí, protože současná společnost ztrácí pro racionalitu tu citlivost, která převažovala v minulosti.
Jsou Lewisovy Zázraky k něčemu i člověku, v němž existence nadpřirozeného žádný kognitivní rozpor nevyvolává? Podle mě zcela jistě. Autor není esoterik utržený ze řetězu, jeho pohled je očišťující, pořádající (pro leckoho jistě až moc). A pokud jde konkrétně o křesťany - Lewisovy úvahy o hlubší povaze biblických zázraků mohou být inspirativní i pro ně.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Tak tohle bylo počteníčko