Zbav nás od zlého
Věra Fojtová
Příběh z jihomoravské vesnice padesátých let minulého století. Počáteční euforie obyvatel opadla a zůstala jen tvrdá realita. Na jaře je ve starém lomu nalezena mrtvola muže ve značném stupni rozkladu. Později je identifikována jako místní Pavel Kuna, jehož náhlé zmizení pokládali vesničané za odchod. Nebyl by ostatně první ani poslední. Určit příčinu smrti je obtížné, proto zní konečný verdikt jako nešťastná náhoda. Karel Bednář, bývalý četník, který se vzhledem k politické situaci v zemi rozhodl od četnictva odejít a věnovat se hospodářství, má však o tom, že se jednalo o nešťastnou náhodu, značné pochybnosti…... celý text
Přidat komentář
Kniha nás zavádí do padesátých let a na vesnici v pohraničí. Dá se říct - vesnický román. Plno postav i postaviček, ale ty hlavní jsou poslední soukromí hospodáři, kteří odolávají násilnému verbování do družstva. Vztahy mezi lidmi začínají být pokřivené, ideály, se kterými se hospodáři starali o svá hospodářství, berou za své. Povinné odvody, ožebračování těch, kteří nemají jiný zájem než poctivě pracovat, jsou donucovacími metodami těch, kdo se po převratu dostali k moci doháněni k zoufalství. Není divu, že se najdou krysy s máslem na hlavě, kterým není vůbec hanba donášet na své dosud nic netušící sousedy, jenom aby se samy zachránily z bryndy. Tragédie rodiny, od které je odvlečen hospodář a jeho žena s malými dětmi se zoufale snaží hospodářství udržet. Hlavní postava, Martin Burian, je na udání odsouzený na 9 měsíců do uranových dolů. Život venku v jeho vesnici zatím nabírá jiný směr, vyšetřování policie je u konce a nikdo se nesmí dovědět, kdo má podíl na záhadné smrti hodně neoblíbeného Kuny. Závěr by se mi líbil trošku rozvinutější, stručný epilog je pouze vyjmenováním dalších osudů hlavních postav. Knížka se čte opravdu dobře, není to žádná politická agitka.
Az na nepovedenou anotaci a par gramatickych chyb velmi ctive a poucne. Takove veci se dely, i kdyz nam to z dnesniho pohledu muze pripadat az neverohodne. Ale rikam si, ze zvule a hegemonie se muze kdykoli objevit znovu, treba v jine forme, a tezko rict, jak bychom v ni dokazali obstat. Proto je dobre vedet... Vic takovych pribehu, jako je tento.
Dobře napsáný román, zajímavé prostředí, i zápletka. Líbila by se mi ale vetší propracovanost, postavy víc do hloubky, některé byly jen tak okrajově popsány, což mi přišlo škoda. Epilog mohl být rozepsán v dalších kapitolách. Mohl z toho být prostě velký obsáhlý román o osudech lidi z jedné vesnice. Takto to bylo jen jako bych ochutnala něco lákavého, ale nemohla jíst dál...
Ale ráda si přečtu další autorčinu knihu.
Velice dobře napsaná kniha, kterou jsem přečetla za pár hodin. Je to přesně téma, které mě zajímá. Hrozná doba. No ale na každou svini se vaří voda.
Román české autorky Věry Fojtové rozhodně stojí za přečtení. Vydejte se do jihomoravské vesnice v pohraničí a nechte si vyprávět příběh místních sedláků, kteří se snažili odolat přesvědčování a posléze i nátlaku ke vstupu do JZD. Udavači zažívali ráj na zemi a pro některé bylo pár vyřčených slov likvidační.
„Slova mohou padat jako kameny. Mohou zranit kohokoli. Mohou být nebezpečná hlavně pro toho, kdo je pronesl…“
Více v recenzi od Kniha za knihou ;-).
Příběh pohraniční vesnice z 50.let minulého století.Násilná kolektivizace,plno zla a křivd.Účetní Kuna má všechny vlastnosti záporného hrdiny a nikdo neželí jeho smrti.Jinak čtivě napsáno,přečetla jsem za jedno deštivé odpoledne.
Kniha, kterou by si měli přečíst lidé, které zajímá naše nedávná historie. A dále ti, kteří rychle zapomínají... Vesnice po válce, kolektivizace, udavačství... Mnozí z těch, kteří přežili válku a doufali, že se konečně "nadechnou" a začnou normálně žít, zažili něco neskutečně zlého. Kolektivizace se dotkla tehdy i mé rodiny. Takže vím, o čem je řeč. Opravdu to bylo zlé. Čtěte a přemýšlejte, knihu rozhodně doporučuji.
Jenom na okraj, kdo čeká detektivku, tak to ani ne, to bylo spíš jen pro dokreslení příběhu.
Lehce, ale přesně vylíčené vztahy a atmosféra moravské vesnice v pohraničí v 50. létech za časů kolektivizace. Některé situace přesně znám z vlastní rodinné historie, takže můžu potvrdit reálnost příběhu. Za detektivku se ale kniha moc považovat nedá. Zločin se stane až v půli děje a popis vyšetřování ani gradace případu autorku moc nezajímaly. Přesto pěkné čtení.
V poslední době mám pocit, že pokud se objeví román zasazený do padesátých let, existuje obecné povědomí, že musí být adorován, protože to byla těžká doba. Mě tenhle příběh příliš nezaujal, přišlo mi to takové zkratkovité, nepropracované. Asi jako studiová inscenace v TV, přičemž herci odříkávají repliky a neznají a netuší souvislosti doby a děje. A upřímně - ti sedláci tu a tam vypadali chudí duchem.
Takže - nebylo to špatné, ale chyběl tomu šmrnc a propracovanost hlavních osob. Takových padesát stránek navíc by knize jistě pomohlo.
No a ke zdejší odfláknuté anotaci - fakt je zavádějící a bývalý četník je Karel Bartoš, nikoli Karel Bednář...
Anotace se trochu nepovedla, čekala jsem něco jiného, ale dostala jsem daleko lepší čtení, než je detektivka. Líčení vztahů lidí v době kolektivizace venkova je pro mě hodně zajímavé, tohle je navíc napsáno hodně poutavým způsobem. Byla to hnusná doba a lidi se podle toho taky chovali. Knížku určitě doporučuju, i když konec je takový trochu uspěchaný.
Anotace je poněkud zavádějící, nejedná se ani tak o detektivku jako o poměrně vydařený román odehrávající se na počátku 50. let, kdy docházelo k násilné kolektivizaci venkova, zde navíc umocněno oblastí pohraničí (Jižní Moravy). A i obsah anotace je takový nějaký divný, kdo knihu četl, asi mi dá za pravdu. Nebo jsem celou knihu nepochopila??? Kniha přece vůbec nezačíná vraždou Pavla Kuny. Nechci zde ale hodnotit anotaci, nýbrž knihu:-) Bylo to úžasně čtivé, a to že jsem knihu zhltla za dva večery, to jednoznačně dokazuje. Osudy jednotlivých hrdinů si mě získaly hned na začátku. Místy to bylo hodně smutné a je neuvěřitelné, jak dokázali být někteří lidé na své sousedy zlí, udávat je apod. Co mě ale u knihy zklamalo, byl konec. Byl zbytečně uspěchaný a zasloužil by si větší rozvedení. Jinak super čtení, poučné, sice smutné, ale nakonec vlastně vše dobře dopadlo. Určitě tedy doporučuju, hlavně pro ty, co mají rádi historické romány.
Autorovy další knížky
2016 | Neviditelná zranění |
2020 | Zbav nás od zlého |
2011 | Tramín s příchutí krve |
2005 | Nevěry |
2013 | Nevěrné ženy pijí sauvignon |
Tohle vyprávění na mě působilo až depresivně - špatná nálada lidí, podrazáctví, jen někteří dokázali držet při sobě a hlavně bezmoc místních vůči úřadům.