Ze zápisníku námořníka
Kateřina Doležalová
Humorné zápisky z cest výletní lodí, kde mladá autorka rok pracovala jako člen posádky. Ž de maňifík rok in France! Zajímalo vás někdy, jaké to je žít na lodi? Nebo ještě jinak, jaké to je žít a pracovat na lodi? Co všechno tam člověka může potkat? Třeba vypasená krysa, zloději, stávka a Marie, o ano hlavně Marie… Nejúžasnější jsou ale rána, jednou vám za oknem plave labuť, podruhé máte mokré nohy (což je na lodi docela alarmující!) a někdy doufáte, že se neprobudíte vůbec. První věc, kterou se člověk na lodi naučí je slovo „salut“ což znamená „na zdraví“ a vlastně se naučí pít cokoli, co obsahuje alkohol, hlavně rum. Prostě jedna tužka, jedno strouhátko, jeden deník, jedna loď a jeden rok, rovná se miliarda šíleností.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla téměř na jeden zátah, i když tenhle styl psaní - čas, jeden řádek - není pro mě úplně to pravé ořechové.
Každopádně, je to první kniha této mladé autorky a tím pádem - klobou dolů.
Skvěle jsem se bavila. Nebojím se dát 5 hvězd, protože se četla opravdu sama :) Některé postavy bych nejraději poslala na patřičná místa, ale i tohle bohužel k práci na lodi patří. Obdivovala jsem Katy, že se dokázala s takovými jako Marie nebo Slimák vypořádat (nechci prozrazovat jak).
"Víno je totiž lékem na všechno. Pokud nezabírá, jen to znamená, že nebylo dodrženo dávkování a je třeba pokračovat v léčbě."
Jsem nemocná potřebovala jsem něco na oddech, chvílema se směji nahlas. Líbí se mi zpracování i příběh. Něco takového bych nečekala protože jsem znala pouze tvorbu Sam. Těším se na nový román.
Pěkná kniha, už od doby, co jsem viděl tuto sympatickou ženu na startovači, jsem věděl, že její knihy musí být šílené :-D Po obdržení knihy jsem se vrhl do čtení, příběh byl opravdu šílený, ale pěkně šílený a humorný. Celá kniha je nabitá optimismem a humorem. Cokoliv dalšího napíše tato autorka, tak doporučuji. Tato kniha vás určitě nezklame a potěší i v těch krušnějších chvílích.
Lehké vtipné oddechové dílko, pobavilo a nenudilo. Jen jsem si tak představila, že by se na tu francouzskou výletní loď s tímto výkvětem posádky nalodili jako turisté pořádkumilovní Němci, to by byl teprve na lodi "cvrkot" ! No, tak příště ...
Líbilo se mi moc. Humorné scénky, které byly doplněny časovým údajem = velmi dobrý nápad !!! Smál jsem se nahlas i v autobuse :-) Ale , na druhé straně mě mrazí z pomyšlení, že Francie se snaží být lídrem v EU ! Z toho na mě jde depka. Tihle nás chtějí poučovat??? Tihle, kteří vůbec neumí improvizovat???
Díky za lidi, kteří nám zprostředkují pohled do jiného světa ! Doporučuji k přečtení a předávám dál ...
Právě jsem dočetl knihu, která ve mě po celou dobu udržovala úsměv na tváři, byla psána mile a humorným stylem. Krásně vystižená povaha francouzů. Za mě velice příjemné překvapení
Asi jako většina, také přečteno na základě doporučení od autorky..:) Kniha nebyla špatná, občas vtipná, dozvěděla jsem se zase něco nového, například o práci na lodi a co to všechno obnáší. Ty anglické věty mi nevadili, anglicky se domluvím, takže s tím jsem problém neměla, ale chápu, že pro ty méně zdatné, to muselo být trošku otravné, to věčně hledat pod čarou. Česká kniha by měla být napsaná česky od začátku do konce bez překladu pod čarou..:) Na můj vkus byla až moc dlouhá, klidně bych jí zkrátila na 150/200 stránek, protože už to bylo moc zdlouhavé a zavánělo nudou, ale pokud je to první kniha, tak palec hore..:))
Přečteno na základě doporučení autorky. Jak už tu bylo řečeno, přišlo mi, že autorka místy až moc tlačí na pilu a nějaké vtipy se opakují. Nicméně knihu jsem si i tak užila, dobře se četla a po jejím přečtení ve mě zanechala příjemný pocit, který s odstupem ještě zesílil. Za mě tedy dobrý!
Mě byla kniha doporučena také autorkou. Musím říci, že knížka je skvělá oddechovka, která pohladí svým humorem a osobitým rukopisem. Mě osobně čtení velmi bavilo. Snad jen jednu malou výtku, protože nejsem tak zběhlá v jazyce anglickém, musela jsem si některé anglické věty hledat pod textem, což bylo dosti nepraktické. Ale jinak opravdu dobrá oddechovka na dovolenou.
Knihu mi doporučila sama autorka. Poctivě jsem knihu dočetla, ale bohužel se mi nelíbila. :(
Deník se četl dobře. Někdy mi humor úplně nesedl a nemůžu říct, že jsem se smál, až jsem se za břicho popadal, ale celkově se mi kniha líbila. Co mi tak úplně nesedělo byly anglické věty s jejich překlady. Neumět anglicky a muset neustále hledat význam "pod čarou" by mne asi dost iritovalo. Také si myslím, že ne každý čtenář ví, kde je v Opavě (a vlastně i ve Šternberku "blázinec"). Jinak dobrý. :-)
Skvělá oddechová a hlavně vtipná kniha. Dlouho jsem se tak nenasmála, jak u tohoto "zápisníku". Má to své kouzlo, číst knihu formou deníku/zápisníku, určitě je to zajímavé pojetí. To hlavní bylo pobavit se, a to účel splnilo. Ráda si někdy přečtu znovu, nejlépe, když má člověk chmury.
Velice zvláštní styl psaní. Oceňuji, žádné pravopisné chyby.
Nejsem si jistá, jestli bych knihu doporučila dál, protože číst okolo dvaceti stránek o kryse mi už pak nepřipadalo zase tak vtipné.
Chtělo by to více zajímavých momentů a vtipnějších scén.
Dlouho jsem se takhle nepobavila. Žádná "hluboká" kultura to není, ale komu to vadí ? :-) Katko, díky za upozornění, jinak bych se ke knížce asi nedostala, což by byla docela škoda. Pro mě velké a příjemné překvapení.
Kniha je skvělá jako oddechovka na léto, člověk se hodně pobaví, odlehčí si od složitějších knih a navíc má přečteno za chvíli. Já ji zvládla za pár dnů a nejradši bych ještě nějaké pokračování! :) Autorčin styl psaní je hodně sympatický.
Já se bavil a to hodně. Uznávám, že nejde o vysokou literaturu, protože autorka si řemeslo dost usnadňuje rozkouskovaným psaním po minutách, až má člověk pocit, že čte deník na twitteru a ne v knize. Ale ohlédnu-li od formy, samotný humor funguje perfektně. Nenásilný, přirozený, impulsivní. Kateřina Doležalová pracuje se sarkasmem tak dokonale, až mám podezření, že se s jízlivím úšklebkem „...no taky řešení,“ už narodila. Historky z námořního života zachycuje s noblesou rozeného vypravěče, takže jí i odpustíte absenci celistvější zápletky.
Škoda jen chybějících informací o denním rytmu na vyhlídkové lodi, stejně jako o turistických lokacích Francie, díky čemuž kniha skutečně funguje jen na bázi situační komiky. Ovšem parta pošahaných lidí občas bohatě stačí, obzvláště když to není primárně o tom, jak chlastají, fetují a souloží, čemuž se spisovatelka obloukem vyhýbá a naopak se soustředí na kouzelné střety laika s profíkem, obsluhy s pasažérem, či blázna s psychopatem. A ty jsou skvělé.
Autorovy další knížky
2021 | Vůně citrónu |
2018 | Jsi láska ví |
2017 | Ze zápisníku námořníka |
2022 | Vůně inkoustu |
2017 | Ze zápisníku pokojské |
Ještěže to bylo tak krátké. I když to bylo teda hodně dlouhé. O životě na lodi jsem se dozvěděla z celé knihy snad 5% a na to jsem se těšila nejvíce. Trošku mě překvapilo, že si Francouzi vzali nefrancouzsky mluvící posádku. I když - housekeeping z východu... Jinak to bylo celé naprosto o ničem. Takhle by mohl vyprávět úplně každý o svém prvním roce v zaměstnání nebo o jakékoliv brigádě.