Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti
Marek Müller
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524032/bmid_zefkovo-probuzeni-aneb-spliny-v-bud-65efa09dbfe74.png
4
34
34
Zefka nedávno vyhodili z vysoké školy a zajímají ho hlavně holky, pařby a úřad práce. Po jedné z prohýřených nocí se ale probouzí v Londýně ve 450 let vzdálené budoucnosti. Poslední, na co si z dřívějšího života vzpomíná je večírek, na kterém zkoušel sbalit krásnou zrzku V kulisách utopického Londýna prožívá smutek ze ztráty všeho, co bylo dřív naprosto samozřejmé. Proč se to stalo? Proč právě Londýn? Proč rok 2452? A co ta zrzka? Je také v budoucnosti? Jediná indicie vede do nepřátelské, totalitní země. Pátrání však brání nejen Zefkova nerozhodnost, ale i řada nástrah futuristického světa a zejména okouzlení půvabnou pečovatelkou. Co nebo kdo může svérázného bohéma Zefka rozhoupat k nějaké akci?... celý text
Přidat komentář
V prvé řadě jsem moc ráda, že jsem nečetla anotaci :-) A hlavně, že jsem nedala na některé ne úplně pozitivní komentáře a knihu si i přesto přečetla :-)
Musím uznat, že svět popsaný zde se mi moc líbil, příběh byl zajímavý a nutil mě hodně přemýšlet :-)
Josef Ševčík alias Zefek jede za svými kamarády na horskou chatu. V autobuse se seznámí s krásnou Mirkou, s kterou jde na diskotéku, řádně se opije a když se vzbudí zjistí, že je v Londýně a o 450 let později, Mirka je bůhví kde a Zefek se dozvídá, že cestou z diskotéky zmrznul v lavině a místním vědcům se zrovna podařilo ho rozmrazit.
Dozvídáme se, jak vypadá a funguje současný svět, co přesně se mu stalo, kde je Mirka. Trošku nakousneme i politickou situaci Federace Evropa, Ruska, Ameriky....je to hodně zajímavé :-) Dostaneme se ale i k méně veselým tématům jako ztráta rodiny, kamarádů, vlastně všeho, co znal.
Moc se mi líbily popisy kliniky, postava pečovatelky Najwy byla skvělá :-)
Fungování Ruska se za těch 450 let asi vůbec nezměnilo. Svoboda neexistuje, sledování lidí, čtení myšlenek....
Nelíbilo se mi jen pár drobností, ale ty nejdou úplně popsat bez spoileru. Každopádně příběh jako celek byl skvělý a umím si představit i další pokračování, moc ráda bych si ho přečetla :-) Já knihu určitě doporučuji :-)
(SPOILER)
No, takže já mám tak rozporuplné pocity, až to není možný . První půlka byla úplně skvělá. Ta mě fakt nadchla. Promyšlenost světa do nejmenších detailů. Mikro spoiler - třeba se mi fakt líbilo, jak autor vymyslel, že by probíhal výběr partnera. Prostě vám ho přiřadí chytrá krabička, která o vás ví vše a vybere vám toho nejvhodnějšího. Ideál? Nuda? Toť otázka, že? Nebo co třeba chození ven... Opět super pojato, protože co si budeme, oproti době dřívější jsme docela zalezlí krtci. No prostě tohle bylo super.
Další skvělá věc byl samotný ten proces zamražení a rozmražení. Kdo, kdy, jak to muselo proběhnout, aby to fungovalo. Autor opět dokázal, že představivost má velikou a sakra dobrou.
Ale pak jsme se dostali do druhé půlky. A ejhle.. TY VOLE! A to nejsem sprostá jen tak. Tohle slovní spojení nám tady totiž začne používat jedna postava tolik, až to pěkný není. Nojo, MISS BUDOUCNOSTI, tak co čekat - druhé spojení, za které si rvu vlasy. A v neposlední řadě démonizace jednoho státu. Takové trochu otřepané a zbytečné klišé.
Samotný konec to zase trochu poptáhl nahoru, proto hodnotím na 60%. Nevím, co se stalo, ale druhá půlka to fakt pokazila a je to obrovská škoda. Osobně bych ji pomalu dala pryč a nějak to zakončila za první. Zajímavé! Tohle jsem ještě nezažila.
Tohle je úžasná kniha, díky! Baví mě futuristické sci-fi a jsem rád, že i u nás někdo umí napsat něco tak výjimečného. Nedávno jsem dočetl depresívní Malevil od Roberta Merleho. Tahle kniha je naopak jako balzám na duši, inspirativní a plná energie a to je v dnešní době potřeba..
Originální myšlenky ohledně budoucnosti, zajímavý děj, kniha mě vtáhla hned od začátku.
Kdo ví, kolik z toho, co Zefek zažil až za 400 let, zažije naše generace ještě ve svém životě.. Třeba si jednou vzpomeneme, až budeme každý ve svém skyroomu:)
Doporučuju všem, kdo chtějí nahlédnout do budoucnosti. Vždyť revoluce umělé inteligence už začala!
Skvělá kniha. Vzpomněla jsem si na staré časy, co jsem zažívala, když mi bylo kolem 20ti a pak si představovala, jaké by to bylo, kdybych se já probudila v budoucnosti.
U knihy jsem se zasmála, poplakala, hořela zvědavostí.. a doufám, že vyjde druhý díl - už se těším!
Tahle kniha je jako když si dá soupeř vlastní gól... technicky bod pro tebe, ale chlubit by ses tím neměl.
Absolutně ne. Už po prvních stránkách mi bylo jasné, že se řítím do průšvihu. Změna z vyprávění třetí osoby na ich formu mě totálně rozhodila a dál to nebylo o moc lepší. Sem tam překlepy a neobratná slovní spojení.
Hlavní postava je spíš takový objekt, kterému se děj knihy tak nějak přihodil. Zefek je nesympatický od začátku do konce. Není to hrdina, není to antihrdina, je to prostě sobecký nedospělý chudák, posedlý alkoholem, trávou a sexem, a my o tom musíme číst.
Ostatní postavy jsou jednoduché, ženské totálně hloupé, popisovány jako objekty, pořád se zmiňují prsa... po nějaké době opravdu ohrané. Motivy ostatních postav jsou nám naprosto neznámé. Zefkovy motivy jsou nám jasné, ale s dějem knihy nemají nic společného.
Autor pravidelně sklouzává ke zdlouhavým, a leckdy zbytečným, úvahám, které ubírají místo ději a v druhé polovině knihy už jsou značně vyčerpávající. Dál mě pak zarazila autorova posedlost vyměšováním jakéhokoliv druhu. Člověk si toho nevšimne hned, ale vylučování je zmíněno v průměru na každé třetí stránce a to mi hlava opravdu nebere. Jestli to byla snaha o realismus, tak dost šílená a zbytečná. Mít energii na to si knihu přečíst znovu, tak to spočítám.
Má se jednat o sci-fi komedii, ale pobavila mě jen a pouze přezdívka Zefkova kamaráda Kýbl. To je fakt povedené. Ale zbytek knihy nepobavil. Jako jediné plus vidím celkem hezky vymyšlený svět v budoucnosti. Škoda, že stejně tak jako u té komedie, se o sci-fi jedná jen okrajově a autor nestavěl svůj svět dál.
Upřímně nevím, pro koho je kniha psaná. Ale jako všechno na světě, určitě si to své čtenáře najde.
Vítám vás u dnešní recenze.
Tentokrát se podíváme na knihu Zefkovo probuzení, za jejíž poskytnutí moc děkuji samotnému autorovi, Markovi Mullerovi.
My se ale už pojďme podívat na recenzi.
Tohle byl můj první výlet do sci-fi žánru. Nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný, ale nebylo to přesně to, co jsem očekávala.
Možná je to tím, že jsem si vytvořila svou vlastní představu o závěru, která se lišila. Občas se mi to stává a většinou jsem mile překvapena, ale tentokrát mi celý příběh, respektive jeho zápletka nedávala smysl.
Upřímně jsem si nedokázala představit, že by někdo, kdo si s holkami jen užíval, jak sám hlavní protagonista říká, měl najednou tak abnormální zájem o jednu z nich. Chápu, že chtěl někoho stejného, z téže doby a v tomto ohledu to asi smysl dává, no nečekala jsem upřímně, že s ní bude mít tendenci zůstat. A to i přes to, co je spojovalo. Nemyslím si, že někdo, jako on, by si řekl ok, budu „SPOILER táta“, to zní jako chvíle, kdy bych měl být zodpovědný a celý se totálně změnit na lusknutí prstu. Tohle jsem mu tedy rozhodně nevěřila a proto mi tento konec, i přes jisté pochopení nedával vůbec žádný smysl. Jak pravděpodobné navíc je, že někdo, kdo se zná sotva pár hodin s druhým člověkem s ním zůstane dalších 120 let? Víc bych chápala, kdyby zůstal s druhou osůbkou a Mirce se jen snažil pomoci pryč z její země a s „Spoiler s výchovou dcery“.
Jinak, abych nebyla čistě negativní, se mi ale svět, který Marek udělal velmi líbí a jeho propracování bylo fajn. Já, jakožto nováček v tomto žánru bych možná ocenila jeho podrobnější popis, ale pro příběh toto úplně stačilo a bylo to opravdu skvěle vymyšlené a propracované.
Doporučila bych tuto knihu?
Hmmmm. Je mi líto, ale nejspíše ne tak úplně. Kniha ve mne nezanechala nic hlubšího.
Proto možná snad jen opravdu někomu, kdo má zájem si přečíst nějakou oddechovku a nevadí mu nelogičnosti.
Nechci psát, že je kniha špatná, obdivuji fantazii autora s jakou popisoval a pojmenovával různé věci z budoucnosti (za to druhá hvězdička). Ale bohužel mě to vůbec nebavilo. Teď je to cca měsíc po dočtení a nejvíc si pamatuju, že se hlavní hrdina tak moc nudil, až jsem se nudila taky. A ve chvíli, kdy se v příběhu začala objevovat akce, tak mi to zase připadalo strašně nevěrohodné. Navíc mi to celé tak nějak logicky nesedělo. Ženské postavy taky vyjadřují cosi o tom, co si autor o ženách myslí. Prostě to nebyla kniha pro mě.
Po dočtení mám rozporuplné pocity. Od knížky jsem neměla velká očekávání, díky tomu mě začátek překvapil - fakt mě to chytlo, bylo to vtipné, Zefka jsem si oblíbila a těšila se jak to všechno bude dál.
Bohužel pak přišla druhá polovina knížky, kde jsem se začínala nudit a konec jsem dočítala víceméně na sílu.
U mě to rozhodně způsobil zvýšený výskyt popisných částí a politika - ta asi především. Ale věřím, že přesně to můžou být důvody, proč to někoho jiného bavit bude.
Takto nejako si predstavujem ukážkové nenáročné knihy. Uvoľnený, no zároveň uhladený štýl autora dal Zefkovi, hlavnému hrdinovi, do hlavy a rúk elixír na zábavu. Nestretávame sa tu len s bohapustým cestovaním do budúcnosti, ale aj kryštalizáciu nového sveta, modernej technológie a zaujímavých postáv.
Keď si chvíľku človek myslí, že to už humorné nebude, príde prirovnanie alebo metafora, ktorá opätovne naštartuje záujem o čítanie. A to som sa dočítal o Londýne, Rusku alebo Americkej únii, ale aj o implantátoch, ktoré z človeka spravia kentaura.
Odporúčam všetkým, ktorí maju radi humornú literatúru a ľahké sci-fi.
,,,Měl jste vážnou nehodu. V roce 2001 vás zasypala lavina a umrzl jste. Vaši rodiče zaplatili uchování vašeho těla v kryonizačním zařízení do doby, než vás bude možné rozmrazit bez velkého rizika. Nyní se píše rok 2452."
Špatný vtip? Sen? Nikoliv, pro Josefa Ševčíka, zvaného Zefek, realita. Zefek se vydal v roce 2001 s kamarády na hory. Lyžovat neuměl, ale o to vlastně vůbec nešlo. Chtěl s kamarády pařit, hulit trávu a balit roštěnky. Vše se ale mělo změnit hned první noc. Kamarádi odešli z diskotéky dříve a Zefek, který potkal Mirku, se rozhodl zůstat a poté jít k chatě pěšky. Po cestě je oba zavalila lavina. A pak už se Zefek probouzí v budoucnosti. Co tu bude dělat? Jako o nejstaršího člověk se o něj zajímají všechny země a média. Popularita je velká. Je to ale to, po čem touží? A co se stane, když se dozví, že Mirka je možná také rozmražena, akorát v jiné zemi. Vydá se ji hledat?
Musím říct, že jsem z knihy měla malinko strach. Nemám moc ráda cestování v čase. Tady se ale nikam necestovalo. Zefek se prostě jen probudil v jiné době.
První polovina knihy se mi hodně líbila. Autorova představa budoucnosti, popisy vynálezů, to jak funguje politika, práce, normální život i měna. Wow, smekám před obrovskou fantasií.
Pak ale přišla druhá polovina knihy. Čas na pořádný příběh. Čas, kde se v knize objevuje i druhá hlavní postava. A tady začalo mé zklamání.
Tuto postavu jsem úplně nesnášela. Blbka, která ví vše nejlépe. A navíc její "TY VOLE" mi drásalo nervy. To má být křehká žena?
I Zefkovo označování žen: "ZLATOVLÁSKA a MISS BUDOUCNOSTI" mi lezlo krkem. Mají snad normální jména.
Stereotyp, že Rusko je špatné, kdežto Evropa a USA super, se dostal i sem.
Hodně věcí se mi zdálo i nelogických. Např. proč by je proboha pustili z Ruska?
Samotný úplný závěr byl ale zase fajn a navíc mne překvapil. Zefek prošel výraznou změnou. Od kluka, který nic neřeší a jen si užívá život. Po muže, který se umí postavit za svou budoucnost.
Je rok 2001. Mladý Josef je pařmen, ukončil školu a neví, co se sebou. Jede s kamarády na hory. A pak se probudí v roce 2452 v Londýně.
První polovina knihy měla spád a vtip. Ale pak ... Zefek, ač se rozhodl se změnit, je pořád dost looser, dělá jedno hloupé a naivní rozhodnutí za druhým, až se chce člověku řvát, proč? Hybatelem děje není hlavní postava, ale v podstatě náhoda, řízení světa kolem. Ženské postavy jsou buď naivní blběnky nebo úplně nesnesitelná Zlatovláska.
Postavy pro mě byly veskrze nesympatické, kromě Zefka o nich vlastně nic moc nevím.
Nápad cením, ale někde v půlce to celé ztratilo dech, některé věci mi nedávaly smysl.
Tohle si určitě čtenáře najde, ale mně to úplně neoslovilo.
Chci věřit, že:
"Lidská duše po smrti putuje vesmírem do jiných dimenzí."
Sci-fi není zrovna můj žánr, ale po oslovení autorem jsem si řekla: "proč ne!"
Příběh nebyl nijak složitý na přemýšlení, ale o to milejší byl.
Nechejte se vtáhnout do cestování z České republiky do Londýna a na další kontinenty a buďte svědky toho, jaký vliv na člověka můžou mít velké peníze, ztráta paměti, nalezení nového smyslu života a zda se podaří hlavnímu hrdinovi konečně dospět.
Já říkám, že závěr dělá knihu a tento byl nečekaný a za mě teda výborný!
Chtěli byste se podívat do budoucnosti?
Zefko je 22 letý hovado - chlastá, hulí, lže a ohne všechno, co vrhá stín. Na jedné diskotéce v zimě potká krásnou zrzku. V povznesené náladě se vydají ven a..... Zefko se probudí o 450 let později, obklopen uchvacující budoucností. Lidé v ní nemusí skoro pracovat, vše zastávají roboti, nikam se nemusí chodit, Nokii nahradí Skynet, který vám najde ideálního partnera pro život během pár okamžiků. No není to sen?
Musím říct, že poslední obdobně povedené sci-fi pro mě byla trilogie Nyxie. Autor si dal opravdu záležet s popiskem moderních udělátek, vzhledu města, fungování technologií, zázraku medicíny i rozdělení světa! Nejvíce se mi líbil nápad organických domů, které samy rostou a jsou ekologické, stejně jako absence chovu zvířat na maso.
Co se týče Zefka, tak to byl fakt korunovaný vůl, ale postupně prošel přijatelným progresem, dokázal se zamyslet nad chybami dosavadního života. A i když mi někdy vadila jeho neskutečná naivita a neochota zamýšlet se nad důsledky svých rozhodnutí, musím ocenit, jak na konci našel "koule" a ukázal, že i otravný zevl může dospět.
Co mi trochu chybělo, bylo vysvětlení kriminality, která by se logicky měla zvednout, protože když lidi nebudou muset pracovat a budou mít vše zajištěné, zbývá hóóódně prostoru na vymýšlení sviňáren. Pak mě trochu mrzel ten stereotyp, že Zlo pochází vždy z Ruska, ačkoliv chápu, že to k tomu svádí. No a taky na konci mi chyběl nějaký WAU efekt.
Hodnotím 4/5, určitě jde o kousek, který stojí za pozornost. Děkuji autorovi za poskytnutí knihy.
Musím přiznat, že z knihy mám poměrně rozporuplné pocity. Na jedné straně mě jako fandu žánru sci-fi vážně moc bavila autorova představa našeho světa za téměř půl století. Způsob života, všemožné vychytávky, popis různých politických zřízení po světě a jejich historický vývoj - skvělé! Menší nadšení pak ovšem panuje u postav a především pak jejich dialogů, které na mě ve většině případů působily přinejmenším naivně (jak dialogy, tak často i postavy). U hlavní postavy jsem měl občas problém s uchopením jeho osobnosti. Na jedné straně zevl, který často činí iracionální rozhodnutí, na druhé straně velmi hloubavý a přemýšlivý filozof. Osobně by mi asi lépe seděla forma vyprávění třetí osobu, kdy by Zefek mohl zůstat pakem unášeným vírem děje a autor měl více prostoru pro hlubší myšlenky. Ale třeba jen Zefka podceňuji.
Kniha se ke mně dostala přes jeden startup, kde byly v rámci kampaně úžasné skici. Bohužel kniha neobsahuje ani jednu, takže takové zklamání hned zkraje....
Naštěstí to kniha samotná částečně kompenzuje.
Proč si povíme dále.
Zefkovo probuzení je klasické sci-fi, spíše než akční, tak poutavě vyprávěcí.
Josef Ševčík alias Zefek je nezaměstnaný student který si plnými doušky užívá mladistvého života. Zajímavou shodou okolností se najednou ocitne v 450 let vzdáleném Londýně budoucnosti. Sledujeme jeho probuzení, seznamování se s s novým světem. Vytáčí nás jeho nerozvážná mladická suverénost, která jeho i spoustu ostatních dostane do obřích průšvihů. V momentě, kdy bychom blbovi dali nejradši přes hubu, dojde v příběhu k zajímavému zvratu a vyprávění má celkem nečekané vyústění.
Co se mi na knize líbí je, jak nás autor seznámí se světem budoucnosti. Jeho popis , fungování a tak.
Do dvou třetin se kniha četla velmi dobře. Příběh i když akčně vlažný, je čtivý, líbivý. Pak bohužel podlehl dnešnímu trendu, že zlo přichází z východu. Ač sci-fi, tak do dvou třetin příjemné, lehce uvěřitelné. Bohužel v poslední třetině, vstupem další hrdinky, už mi některé věci přišly jako vyloženě fantasmagorie. Zejména šarpej a jeho původ.
Nicméně si kniha zaslouží
Jazyk, vyprávění a styl jsou velmi příjemné. Příběh až na některé drobnosti poutavý, uvěřitelný.
Kdo u sci-fi nepotřebuje přemíru akce, bude se mu kniha líbit.
Zefek je vržen do utopické společnosti Londýna ve Federaci Evropa. Autorova vize budoucnosti je uvěřitelná a totalitní Rusko je lehce děsivé, ale i úsměvné.. Autor na Zefka vymyslel zajímavé nástrahy budoucího světa, dovolil mu růst a téměř i dospět. Oproti Zefkovi, Mirka mi k srdci nepřirostla a možná i toho 'ty vole' bylo zbytečně moc....
Nevtíravý inteligentní humor a pro mě trochu nostalgické vzpomínky na Zefkovo dětství, autorův styl psaní i slušná slovní zasoba dělají z této knihy zábavné a odpočinkové čtení pro všechny, co rádi sáhnou po neobvyklých příbězích.
Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti
„Tak to prostě tady chodí.
Prezident má
doživotní mandát,
ale zřejmě
nikdy nezemře.“
„Přemíra svobody otupuje základní lidské pudy.“
K této knize jsem přišel na Světě knihy v Praze v květnu 2024. Nutno dodat, že spíše náhodou, než cílenou koupí. Ale jsem spokojený. Pravda, chvilku vám příběh připadá trochu dětský, některé ty situace a děj, ale když jsem to překonal, začal jsem si příběh užívat a obdivovat. Obdivuju hlavně to, jak se pan spisovatel vypořádal s budoucností. Hlavně ty domy, to je skoro až geniální myšlenka. Ovšem ne vše mě přesvědčilo. Na druhou stranu jsem uvítal delší časové skoky. Když už se zdálo, že se čtenář začne nudit, otočí na druhou stranu a je třeba o padesát dní ve předu.
Malá ochutnávka:
Dalším důležitým orgánem, jehož vedení vychází z plebiscitu je SkyServ, jakýsi americký ekvivalent k evropskému Skynetu. Obecně je spousta věcí v Americe podobných Federaci. Lidé nemusí chodit do práce, neexistují tu peníze ani školní docházka a také bohužel není v celé zemi dostupný alkohol . . .
Překvapilo mně například že se v budoucnosti hraje fotbal (Sparta), ale už nehrají klasické kapely (Pearl Jam) tady jsem trochu posmutněl. Ovšem fotbal v zařízení nazvaném skyroom, to byla bomba. To mít doma, už bych nikdy nevyšel ven. Najdete tu spousty popkulturních odkazů. Hlavně hudba a filmy. Terminátor vede. „V těch Terminátorech je všechno tak jednoduchý.“ Celkový dojem z příběhu je kladný. Trochu to pokazila anabáze v Rusku, ta mi připadala nedodělaná. Ale konec dobrý všechno dobré. Nebo to nebyl dobrý konec? Inu to nechám na vás.
Citát: Nadměrné množství informací může způsobit deprese.