Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti přehled

20.08.2024

„Tak to prostě tady chodí.
Prezident má
doživotní mandát,
ale zřejmě
nikdy nezemře.“

„Přemíra svobody otupuje základní lidské pudy.“

K této knize jsem přišel na Světě knihy v Praze v květnu 2024. Nutno dodat, že spíše náhodou, než cílenou koupí. Ale jsem spokojený. Pravda, chvilku vám příběh připadá trochu dětský, některé ty situace a děj, ale když jsem to překonal, začal jsem si příběh užívat a obdivovat. Obdivuju hlavně to, jak se pan spisovatel vypořádal s budoucností. Hlavně ty domy, to je skoro až geniální myšlenka. Ovšem ne vše mě přesvědčilo. Na druhou stranu jsem uvítal delší časové skoky. Když už se zdálo, že se čtenář začne nudit, otočí na druhou stranu a je třeba o padesát dní ve předu.

Malá ochutnávka:
Dalším důležitým orgánem, jehož vedení vychází z plebiscitu je SkyServ, jakýsi americký ekvivalent k evropskému Skynetu. Obecně je spousta věcí v Americe podobných Federaci. Lidé nemusí chodit do práce, neexistují tu peníze ani školní docházka a také bohužel není v celé zemi dostupný alkohol . . .

Překvapilo mně například že se v budoucnosti hraje fotbal (Sparta), ale už nehrají klasické kapely (Pearl Jam) tady jsem trochu posmutněl. Ovšem fotbal v zařízení nazvaném skyroom, to byla bomba. To mít doma, už bych nikdy nevyšel ven. Najdete tu spousty popkulturních odkazů. Hlavně hudba a filmy. Terminátor vede. „V těch Terminátorech je všechno tak jednoduchý.“ Celkový dojem z příběhu je kladný. Trochu to pokazila anabáze v Rusku, ta mi připadala nedodělaná. Ale konec dobrý všechno dobré. Nebo to nebyl dobrý konec? Inu to nechám na vás.

Citát: Nadměrné množství informací může způsobit deprese.

17.07.2024

V prvé řadě jsem moc ráda, že jsem nečetla anotaci :-) A hlavně, že jsem nedala na některé ne úplně pozitivní komentáře a knihu si i přesto přečetla :-)

Musím uznat, že svět popsaný zde se mi moc líbil, příběh byl zajímavý a nutil mě hodně přemýšlet :-)

Josef Ševčík alias Zefek jede za svými kamarády na horskou chatu. V autobuse se seznámí s krásnou Mirkou, s kterou jde na diskotéku, řádně se opije a když se vzbudí zjistí, že je v Londýně a o 450 let později, Mirka je bůhví kde a Zefek se dozvídá, že cestou z diskotéky zmrznul v lavině a místním vědcům se zrovna podařilo ho rozmrazit.

Dozvídáme se, jak vypadá a funguje současný svět, co přesně se mu stalo, kde je Mirka. Trošku nakousneme i politickou situaci Federace Evropa, Ruska, Ameriky....je to hodně zajímavé :-) Dostaneme se ale i k méně veselým tématům jako ztráta rodiny, kamarádů, vlastně všeho, co znal.

Moc se mi líbily popisy kliniky, postava pečovatelky Najwy byla skvělá :-)
Fungování Ruska se za těch 450 let asi vůbec nezměnilo. Svoboda neexistuje, sledování lidí, čtení myšlenek....

Nelíbilo se mi jen pár drobností, ale ty nejdou úplně popsat bez spoileru. Každopádně příběh jako celek byl skvělý a umím si představit i další pokračování, moc ráda bych si ho přečetla :-) Já knihu určitě doporučuji :-)