Zelená
Martin D. Antonín (p)
Tragická sonda do hledání identity elfského národa — Brelathis Moudrovous, elfí mudrc. Já přečíst. Antonín přežít. — Grangurg Kecokyj, orčí bojovník. Inu, o nás to není. Ale to nevadí. Synek si dost užil v Křivém ostří. - Draug Bělovous, král trpaslíků. Vihlašovat důležití vihláška pro fšechna kmeni. Velkí náčelník ograhorg hledat nová šév inžinír! Nejvíc dobrá to inžinír, která udělat nejvíc dobrá bitevní stroj! Aď zvítězit to nejvíc dobrá inžiníř! Nebo to posleďní živá. Velká náčelník ograhorg.... celý text
Přidat komentář
Velmi netradiční kniha ze světa elfů a orků zejména díky skvěle promyšlenému jazyku orků, s kterým si autor doslova a do písmene vyhrál. Pojmenování inžinírských vynálezů a zbraní velmi pobavila. Také pohled na dobro a zlo je velmi neotřelý. Takže pro mě velmi dobrá fantasy.
Martin D. Antonín je pro mě dosud objevovaný autor, ke kterému se postupně dostávám. Začal jsem výbornou novelou Zdvořilostní návštěva a pokračoval touto satirickou záležitostí s názvem Zelená. Co Vám budu povídat, očekávání jsem měl velká. Výsledek je ale hodně těžce čitelná záležitost, která jde s nápady hloupých goblinů a orků až za hranici únosnosti, což je vlastně záměr. Text totiž přistupuje k inteligenci jednotlivého národa opravdu věcně a mnohdy je tak čtení opravdu hodně náročnou záležitostí. Byť bych to u satiricky laděné záležitosti vůbec nečekal. Prvních padesát stran jsem se dostával do příběhu a musím říct, že mě vysloveně nebavily. Pak už to mělo jakž takž spád. Zjistil jsem, že jde o nekonečný boj mezi fantasy národy a to mi vlastně k pochopení knihy stačilo. Autor má skvělé nápady, výborně je zpracoval, ale šel s nápady až na dřeň a tak z knihy Zelená udělal podle mě náročnou záležitost, kterou ocení jen ti nejpravověrnější z nejpravověrnějších.
"Velkí náčelník ograhorg hledat nová šév inžinír! Nejvíc dobrá to inžinír, která udělat nejvíc dobrá bitevní stroj! Aď zvítězit to nejvíc dobrá inžiníř!"
Tak pri tejto knihe som skoro umrel smiechom. Dlho som do rúk nedostal tak vtipnú knihu. Nič zložité od toho človek nemôže čakat, ale humoru tu je plný hrniec. Antonín pravdepodobne čerpal z Wowka, čo je pre mňa srdcovka a o to viac sa mi príbeh páčil ako ostatným čitateľom. Napriek nízkemu hodnoteniu určite odporúčam.
Četl se smýšenými pocity (mírně se přibližovalo maglajzu v hlavě Střelky ), konečný verdikt: celkem dobré, neotřelé. Díky podivné synchronicitě jsem pár minut po přečtení objevil genezi vzniku elfů, sedělo to jako prdel na hrnec!
Já chtít hrát Warcraft s všechna postava ze Zelený :-(
U takovýhle knih mi je vždycky líto, že nejde o ságu, a že se musím s příběhem definitivně rozloučit.
Bylo to vážně bezva. U knihy jsem se často smála.
Jako velké plus vidím to, že jsem si po celou dobu nebyla jistá, kam to vůbec spěje. To se mi nestalo už dlouho u žádné knihy ani filmu.
S tou goblinkou mi to sice docvaklo už ve chvíli, kdy Střelce řekla, že se o ni vždy postará... ale když měla v ruce Vsugerobraz, tak jsem na chviiličku zaváhala. :)
Všechno to začne jednou velkou bitvou a skončí jednou dobrou bitvou.
Líbí se mi takovéhle příběhy, jejichž pointou není boj dobra proti zlu, a jejichž závěrem není střetnutí dvou armád.
Je to sice hodně zábavné čtení, ale je v tom i docela dost k zamyšlení.
PS: Pro orky jsem měla slabost vždycky. Teď už mám slabost i pro gobliny. A pro elfky natřené nazeleno.
A Orkamluv je bezpochyby nejelegantnější jazyk vůbec!
Zelená špatný!
To byl můj dojem při prvním čtení, kdy jsem se dostal asi na padesátou stránku. Nebavilo mě to. Popis bitvy nebyl příliš záživný, popis konstrukce Střelky byl záživný ještě méně. No, rozhodl jsem se dát knize druhou šanci a…
Zelená dobrý!!!
Prvních cca padesát stran je pořád stejně nudných, postupně jsem se do toho však začítal víc a víc až jsem zjistil, že se od toho nemůžu odtrnout. Kromě totálního jemného překroucení všech možných klišé mi k srdci přirostli gobliní inženýři a veškeré vedlejší postavy, od natěrače Muha po mistra rány Bangorga. A hlavně se to prostě dobře četlo.
Zelená biť trhlí, trocha humorní knyha. Ja moc nesmiať, no ja bavyť! A to hlavní! Trochu divná, ork spojency s elfoun, to ja krutyť hlava, no ja zviknuť, nakonec elfoun ukout pykla, jak zvyk oni, a gob inženír vimislet nová bitevní stroj, to dobrý, zelená tiež dobrý. Kniha čítať dobre, nezaspať ja. No vyriešenie elfoun-ork na konec udobrení použít Antonin ako v Křivé ostří. Podobnosť čystí náhoda. Ja rád Střelka, ona dobrý ako zelená, no trocha psicho. Ďalej Muh! on šialení natérač, Hribnik súperyť s Gutnik, kto lepšý inžinír, on C-ork, pitogob, kreténork a ďalej tak... trochu podoba s Obilivion (to biť hra) a další film znama ako Prsteňof pán... Ja tešiť pokračovanie Antonina...
"Hribnik slíbit nová kyj, já mít pořád stará kyj, pořád nemít nová kyj, pořád blbý dřina rána." - Bangorg
Vzápětí všichni goblini zaječeli, jako by ztratili veškeré příbuzné - aniž by vědeli, kam ukryli své cennosti.
(Cedule urobit Dr. Muh!)
Námět je zajímavý a dialogy docela zábavný. Problém je to mezitím, jako povídka by mě to asi bavilo, takhle mi dalo docela zabrat se tím prokousat.
Jejda tohle mi nesedlo!!! Po románu Křivé ostří jsem se těšil " jak sviňa " až se začtu do další české fantasky. Ale nedolouskal jsem to ani za polovinu. Prostě mi to nějak nešlo. Proto ani nebudu hodnotit.
Štítky knihy
česká fantasy česká fantastika
Autorovy další knížky
2004 | Křivé ostří |
2009 | Město přízraků |
2015 | Pekelná šleha |
2010 | Hovězí v žaludku - Pekelný nářez |
2008 | Zelená |
Je to třetí kniha od M. A., kterou jsem četla. Křivé ostří přečtené nemám, takže konce nemohu srovnávat. Líbilo se mi to o něco víc než Hovězí. Když si představím, že bychom knihu četli s kamarádem ve 13 nebo 14 letech (což bychom nemohli, protože ještě nebyla vydaná), tak si domýšlím, že bychom z ní byli nadšení. Je to totální ptákovina. Jednoduchá, bez překvapení (pro nás staré a sečtělé) a v prostředku poněkud natahovaná. Ale je to dobrá ptákovina. Líbilo se mi to. Jen je to hlavně pro mladší čtenáře.
Jak poznat, že jste v práci vykořisťovaná otrok jako ork Bangorg: "Hribnik slíbit nová kyj, já mít pořád stará kyj, pořád nemít nová kyj, pořád blbý dřina rána."