Zelené obzory
Jan Procházka
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/304224/mid_zelene-obzory-Qqb-304224.png
4
22
22
Tento budovatelský román je příběhem inženýra Ondřeje - farmáře, který opustí výzkumný ústav, aby se stal zemědělcem v obci Hůrka. Zde řeší problémy nejen s nedostatkem krmiva pro dobytek, ale i s místními lidmi. Jde zejména o cestu k louce Lišandě, jež má být odříznuta kvůli lomu. Tento kladný hrdina je typickým představitelem klasického kladného hrdiny budovatelských románů.... celý text
Přidat komentář
Kniha je čtivá, je zde retrospekce, psychologický vhled do hlavní postavy. Bohužel nese silné známky budovatelské prózy - schematismu:
1. naprosto kladný hrdina, který se nemůže ztotožnit s novými sousedy a světem, má pocit, že je sám, ale zjišťuje, že je součástí osudného kolektivu
2. typický konec: hrdinovi se něco stane a on pochopí život a začne mít rád i své největší nepřátele, kteří mu hrozně ublížili
3. propagace dělnické třídy a komunismu, někdy až zcestná: "ale Marta náhodou uměla vzít práci do ruky a když si uvázala šátek na babku a natáhla kalhoty modračky, nikdo by nehádal, že je to učitelka."
Moje druhá kniha od Jana Procházky a musím říci, že mi jeho styl psaní sedí. Zvláště jeho popisování vnitřních úvah hlavní postavy jsou velmi reálně napsané a při tom nejsou na překážku plynulosti děje.
Mám rád Jana Procházku. Znal jsem ho osobně a vždy jsem obdivoval jeho humor. Kniha mě zaujala už v mládí, Je skvělá, jako ostatní autorovy knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Ucho |
| 2009 | Kočár do Vídně |
| 1965 | Ať žije republika |
| 1966 | Přestřelka |
| 1992 |  Divoké prázdniny |
Procházka se dobře čte a nejinak je to i u tohoto námětově na první pohled ne zrovna atraktivního díla. S jistým uspokojením jsem přijal i skutečnost, že jsme se tu vlastně obešli bez ideologie.