Zelený děs
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60520/bmid_zeleny-des-KXH-60520.jpg
4
153
153
Povídková kniha irského spisovatele Josepha Sheridana Le Fanu In a Glass Darkly spatřila ve své rodné zemi poprvé světlo světa v r. 1872 a sám autor tehdy stěží mohl tušit, že si právě touto knihou natrvalo zajistí čestné místo mezi klasiky žánru trochu nepřesně označovaného jako horor.
Přidat komentář
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Před lety jsem vyposlechl Carmillu. Teď jsem se rozhodl že zabrousím trochu více do hloubky a i tu Carmillu si dám znovu. Krom první povídky jsem byl dost potěšen a hlavně Dragon Volant mě dost bavil.
Shodou okolností mi v poslední době přišel do rukou Démon od Lermontova a Jekyll a Hyde, což mě přivedlo na myšlenku zkoumat s dcerou v literatuře romantismus. Mezi autory, od nichž jsem zatím nic nečetla, patří i Sheridan Le Fanu. Jeho strašidlácké historky mě za srdce nechytily, ale pro didaktické účely je to výborný materiál. Akorát si dám pozor, abych po nocích k poradenství a ke studiu nepila zelený čaj. Nestojím o to, aby mě za pár let stalkoval nějaký oživlý paragraf :o)
(SPOILER) Nejvíce se mi líbily povídky Carmilla a Pokoj v hostinci Dragon Volant, zbytek se mi nelíbil, jelikož byl sice mysteriózní a strašidelný, ale na konci oběť BUCH - zemře a končí povídka a já se nedozvím, proč nebo jak se to dělo.
Četl jsem vydání z r. 70, takže asi bych řekl ten nejhnusnější obal
-no ta držka na zelenym ubruse,
ale už tehdá si říkám "tohle má duši"
a fakt...!
Pět obsažených povídek rozhodně pojí tajemno.
Dnes to může působit úsměvným dojmem v době všehoažmoci,
ale tehdá to musela bejt
zproklatá
pecka.
Pár věcí z 19.stol jsem již četl a bylo to náročný, až kolikráte nudný, ale to rozhodně nebyl tenhle případ.
Pro mě topovky Dragon Volant a Soudce Harbottle, hned pak samo Carmilla.
Tenhle Irčák mi bavil víc, jak ten s DeNirem.
Na dnešní dobu je to celkem nuda. Asi nejlepší je poslední povídka, jenže i té kazí na kráse to, že tak od půlky příběhu je jasné o co tu jde...
Docela dobrá klasika hororu s promyšlenými syžety jednotlivých povídek, i když pochopitelně ne všechny jsou stejně dobré. Pokoj v hostinci jsem kdysi viděl jako film, takže mě potěšilo, že najednou vidím inspirační předlohu. Carmilla je trochu moc předvídatelná, ale napsaná a přeložená je dobře. Takže i když horory zase tak úplně nemusím, tohle se mi líbilo.
Sbírka strašidelných a hororových povídek. Chápu, že jsou napsané ve vzdálené a jiné době, ale při čtení jsem se nudil, možná až na ty dvě poslední.
Nebudu se vyjadřovat ke Carmille, tu jsem četl už dříve a komentář je tu k nalezení. Ze zbylých povídek mě – asi jako většinu čtenářů – nejvíce zaujal Pokoj v hostinci Dragon Volant. Z jednoduchého důvodu – jako jediný z příběhů má rozuzlení. Jinak – z hlediska stylu, jazyka a námětu - jsou povedené všechny. Je samozřejmě třeba brát do úvahy dobu jejich vzniku, Sheridan Le Fanu tvořil v období pozdního romantismu. Možná by nebylo na škodu, kdyby se jeho dílka ocitla mezi doporučenou literaturou ve školách, vsadím se, že zrovna Pokoj v hostinci Dragon Volant by byl pro mladé čtenáře mnohem stravitelnější než bichle od Huga či Stendhala a přitom by se na něm daly hezky demonstrovat rysy tohoto literárního směru.
Kniha mého dětství, mnohokrát čtená i když ne vždycky celá. Nejoblíbenější je Pokoj v hostinci Dragon volant, který jsem si dokonce později našla i jako film:)
Velmi čtivá, ale dost nesourodá sbírka povídek. Spojujícím prvkem je jisté tajemno, duchařina, která se zobrazuje v širokém spektru od psychické lability oběti až po nefalšovanou upířinu. Někde mě trochu štvaly otevřené nebo rychlé konce pěkně vykreslených příběhů (sebevražda a basta), často chybí vysvětlení, co se vlastně stalo. Nicméně i přes nedostatky jsem to přečetl jedním dechem, takže to něco do sebe má.
nalezenec z knihobudky...zprvu jsem se obávala anotace "horor"..ale nebylo to vůůůbec tak zlé:)
první tři mi připoměli moji práci na psychiatrii...naznačeny halucinace, výčitky svědomí, kombinace několika faktorů a možná i to nadpřirozeno...
za mě úplně top "Le dragon volant" - dokonce jsem ten konec tak nějak odtušila :) něčím mi připoměla Agathu Christie..mladý muž strkající hlavu do oprátky, záhadná zmizení, temná atmosféra (zajímavé, jak všechny hrdiny spojují oblíbené procházky uprostřed noci, zejména v pustcýh uličkách, na hřbutovech či v temných parcích...)
ta je za 5* bezkonkurenčně...
a pak závěr patří mistrům - upírská Carmilla....
můžu jen doporučit !! a nebojte se, zas tak strašidelné ty povídky nejsou (když jsem je zvládla i já :) )
Ach, jak miluji tyhle "Staré" věci. ZELENÝ DĚS, PRONÁSLEDOVATEL a nakonec i SOUDCE HARBOTTLE výborně tajemné a atmosféricky napínavé povídky. Zjevující se a mizející opice je nepříjemně strašidelná, soud posmrtných až asociuje danse macabre. POKOJ V HOSTINCI DRAGON VOLANT je takový (před)poeovský detektivní příběh se silnout stopou mysteriózna v němž je všechno podstatné, předčasné pohřby, tajné komnaty, podvodníci, slepá láska, nejslabší příběh z knihy ale pořád slušný. No a upírská klasika s letmým leč silně voňavým lesbickým odérem CARMILLA, to je kapitola sama za sebe. I kdyby ostatní příběhy stály za starou bačkoru (jako že nestojí), CARMILLA je prostě skvělá. Ve své krátkosti stojí po boku Draculy na pozicích nejlepších literárních upířin.
Hůř se hodnotí, když vím, že jsou texty nejen přeložené, ale také upravené (provedl Josef Volák). Je ale pravda, že se četly skvěle - tak čí je to zásluha? :-) Dokonce, i když už je vám jasné, jaká bude pointa, není důvod přeskakovat stránky. Potěšení dává právě ta cesta, kterou se text ubírá. A že jsem schopná zapomenout i na detaily z dřívějších stran a pak mít radost, že se vše vysvětlilo!
Rozhodně delší příběh = lepší příběh, takže také doporučuji především Carmillu a Dragon Volant. Jen na mě ten děs nepůsobí dětsky, jako spíš romanticky - dobou, atmosférou, prostředím... Do knihovny bych dala poblíž Máje.
Pěkná knížka, poslední dva příběhy Carmilla a Dragon Volant jsou velmi povedené. Je to krásná ukázka počátků hororového žánru, dnes bych to nazval dětský horor. :) Atmosféra doby na čtenáře hezky dýchá a je to dobré oddechové čtení.
Asi jsem dle komentářů od knihy čekala víc. Nejvíc mne zaujala první a poslední povídka.
Nesmrtelná klasika, ke které se opravdu moc ráda vracím ;-). Líbily se mi všechny povídky bez výjimky. Carmilla je samozřejmě výborná, ale ani ostatní nezůstávají pozadu. Mám ráda tyto příběhy i kvůli stylu, kterým jsou napsané. Mohu tedy hodnotit pouze plným počtem, protože si to podle mého názoru tato vynikající kniha zaslouží ;-).
Dnes už nic objevného, ovšem ve své době... K tomu skvělý styl psaní. Všechny ty dnešní "hororové" slátaniny mu nesahají ani po kotníky. Doporučuji.
Štítky knihy
povídky irská literatura horory hororové povídky viktoriánská fantastika
Část díla
- Carmilla 1872
- Pokoj v hostinci Dragon Volant
- Pronásledovatel / Démon 1872
- Soudce Harbottle 1872
- Zelený čaj / Zelený děs 1872
Autorovy další knížky
| 1992 |  Carmilla |
| 1970 |  Zelený děs |
| 1999 | Dům u hřbitova |
| 1999 | Hodina smrti |
| 2011 | V temném zrcadle |
Pět strašidelných povídek z 19. století, z nichž nejlepší mi přišla ta poslední (Carmilla), což je klasický příběh o upírech. Povídky nejsou nejhorší, ale za mě je tento literární počin lehce zapomenutelný.