Země, které už nevydávají víza
Hynek Kmoníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542569/bmid_zeme-ktere-uz-nevydavaji-viza.jpg
4
12
12
Hynek Kmoníček je náš pravděpodobně nejznámější diplomat. Působil jako velvyslanec v USA, Indii, Austrálii, Vietnamu nebo jako velvyslanec ČR při OSN. Školí diplomaty, zná se s většinou významných světových politiků, je blízkým přítelem dalajlámy… a tím výčet nekončí. Jak vypadá život diplomata? To zjistíte díky otevřeným a vtipným vzpomínkám, které mají těžiště na konci 90. let. Hynek Kmoníček vás v nich zavede především na Blízký východ a do Afriky, které díky němu poznáte lépe než s kdejakým cestopisem.... celý text
Přidat komentář
Z diplomacie jako Kmoníčkova zaměstnání se v knize nedozvíme skoro nic. Ani třeba to, proč dané země navštívil, což bych řekl, že by úplně tajné být nemuselo. Knížka je spíše výběrem jeho "turistických" zážitků a dojmů z navštívených míst podaných zábavnou formou. Ačkoliv se mi kniha líbila, tak i vzhledem k jeho zajímavým rozhovorům a glosám v médiích, jsem od knihy očekával trochu více.
Autor, jakožto diplomat v činné službě, dobře ví, jaké postřehy, zážitky a názory může veřejně ventilovat a kdy má zachovat dekorum. Tato kniha je souborem opravdu dobře profiltrovaných příhod, takže nečekejte žádná šokující odhalení ani odpovědi na palčivé politické otázky. Přesto kniha obohatí popisem situací, do kterých se lidé mimo diplomacii asi nedostávají a dotváří pohled na politiku, jak ji vnímáme z veřejně dostupných zdrojů nebo jak je nám předkládána. Je to spíše zábavná kniha.
Nebylo to špatné, popisy života v jednotlivých zemích byly zajímavé , ale asi mi ne úplně sedl autorův někdy až příliš květnatý způsob vyjadřování.
Před nákupem knihy doporučuji zalistovat a ujistit se, že je to to, co od toho očekáváte. Zakoupil jsem si knihu pro zpestření do vlaku a nenudil se. Výbuch nadšení se ale také nekonal. Jsou to deníky se zajímavými postřehy, které vedou k zamyšlení. Jediný trestný bod dávám za jazykovou korekturu.
Autor je legendou české diplomacie, byl velvyslancem v 17 zemích. Dává nám nahlédnout do svých deníků z let 1993-2000. Díky nim se podíváme na místa, která nás rozhodně překvapí.
Úplně jsem nevěděla, co mám od této knihy očekávat, ale jelikož mám ráda životopisné knihy a skutečné příběhy, rozhodla jsem se, že to zkusím. A dobře jsem udělala, protože tohle bylo vážně skvělé čtení!
Skrz knihu můžeme cestovat po světě. Autor místa popisuje autenticky, bez příkras, že při čtení máte pocit, jako byste tam sami byli. Užívala jsem si atmosféru každé země, každého města….
V knize je samozřejmě i politika, však ji píše diplomat, ale rozhodně převažují různé zajímavosti o životě v daných destinacích. A to je pro mě dobře, protože politické čtení já zrovna moc nemusím.
Díky krátkým kapitolám (deníkovým zápiskům) to má spád, je to svěží a čtivé, že se od knihy nebudete moci odtrhnout. Některé příběhy a vzpomínky jsou drsné, jindy vtipné. Kolikrát jsem až nevěřícně kroutila hlavou, co je v některých zemích možné. Je to šokující, zajímavé a poutavé.
Pokud bude autor vydávat i své další deníky, tak příště už neváhám a okamžitě si je přečtu, protože tahle kniha byla vážně skvělá.
Hynek, tento enfant terrible české diplomacie a dnes už i její živoucí klasik, je jedním z nejlepších vypravěčů, jaké může člověk v životě potkat, zejména pokud hovoří v kruhu přátel. Je vždy erudovaný, vtipný, má sloní paměť, smysl pro ironii a sarkasmus a nechybí mu potřebný nadhled. Procestoval, zažil a promyslel toho několikrát víc než většina z nás. Je fajn, že je konečně něco z jeho pamětí přístupno širší veřejnosti. Vždyť číst z jeho deníků je ta druhá nejlepší možnost. Z pochopitelných důvodů je to silně ořezané, ale věřím, že po této první vlaštovce přiletí celé hejno. Velice se těším na plánovanou knihu rozhovorů. To by mohla být docela bomba...
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mezi mýty a minarety |
| 2024 |  Země, které už nevydávají víza |
| 1999 |  Literatura: Sborník literatur Dálného východu, Číslo 1 |
Tato kniha zcela boří obecně rozšířenou představu o diplomatovi jako o týpkovi v saku a kravatě, který sedí v teplé kanceláři a popíjí kafe. Kmoníček argumentuje, že diplomat by měl proniknout mezi obyčejné lidi, což v jeho denících činí doslova - vydává se často až mezi nejpochybnější existence z okraje společnosti.
Devadesátkový duch je znát. Kmoníček kombinuje přezíravost bílého západního muže s nezkušeností postkomunistického diplomata, jeho humor je občas tak nekorektní, že by v dnešní době už neobstál.
Kdo čeká informace o práci velvyslance, bude zklamán. O tom tam není skoro nic, kniha je spíše kompilací střípků z cestování. Nigérii, Bangladéš, Srí Lanku či Kambodžu je tak možno nahlédnout zcela originální optikou.