Čaroděj ze země Oz
Frank Lyman Baum
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129899/bmid_carodej-ze-zeme-oz-roH-129899.jpg
4
276
276
Malá Dorotka žije u tety a strýčka uprostřed prérie v Kansasu. Krajina je pustá a nepřívětivá, teta a strýček stále pracují a nemají na Dorotku čas. Jediným jejím přítelem je pejsek Toto. Když přijde tornádo, Dorotka se nestihne schovat a vítr ji i s Totem přenese kamsi daleko...
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1995 , SvobodaOriginální název:
The Wonderful Wizard of Oz, 1900
více info...
Přidat komentář
Přečteno v angličtině a hodnoceno očima dospělého. The Wonderful Wizard of Oz je dnes již klasickým příběhem, který jsem doposud znal především z různých parodií, většinou v kreslených seriálech jako je Futurama. A konečně jsem si ho přečetl v původní formě. Samozřejmě se nabízí srovnání s podobnou Alenkou v říši divů, jejíž hlavní postavou se i sám autor inspiroval. Kvalitativně bych obě díla hodnotil podobně - zábavná a nenáročná. Spousta lidí sice hledá za příběhem nějakou moralitu či skryté poselství, oba autoři ale deklarovali, že nic takového tam není. Jedinou mou výtkou k Čaroději ze země Oz je, že konec mi přišel zdlouhavý a všechno po navrácení se do Emeraldového města nadbytečné. Každopádně doporučuji všem, je to pěkná kniha.
Dnes již klasická americká pohádka pro děti mi nepřipadala vůbec špatná. Četli jsme s dcerkou, které se příběh o Dorotce líbil a na čtení se většinou těšila.
Líbilo se mi, že většina metafor a skrytých významů byla dostatečně povrchová, aby je i menší děti prokoukly. Hlavní partička byla dostatečně rozmanitá, aby putování bylo nápadité a originální. Také roztomilého pejska Tota také považuji za pozitivum.
Jedna hvězdička jde dolů jednak za zbytečnou zdlouhavost a tomu nepřiměřeně rychlý závěr. Druhak za to , že některé scény mi připadaly trošku nadmíru násilné pro menší děti.
Moc krasna pohádka. Četla jsem dětem ke spaní a hrozně mě překvapilo jak je to krásný, jednoduchý a kouzelný příběh.
(SPOILER)
Za měsíc oslavím třicetiny a poprvé jsem četla tento krásný příběh. Vlastně jsem po něm sáhla proto, že plánuji vidět filmový muzikál Wicked, který půjde brzy do kin. Ačkoliv se nejedná o stejný příběh, odehrává se v Oz a já chtěla vidět muzikál s tím, že příběh budu znát.
Dobrodružství Dorotky, pejska Toto a jejich podivných přátel - Hastroše, plechového drvoštěpa a Zbabělého lva - mě velice bavilo. Trochu mě mrzí, že jej čtu až jako dospělá a hned na začátku vidím, co má asi dětem dojít až na konci... Že plechový mužíček, který pláče pro zašlápnutého broučka, nepotřebuje srdce, aby ho měl... že Hastroš, který několikrát přijde se skvělým nápadem, aby pomohl přátelům, nepotřebuje mozek a stačí mu hlava plná slámy... A ani lev nepotřebuje vyčarovat odvahu, neboť bez váhání chrání ty, kteří jsou mu blízcí... Je důležité jen být sám sebou. A všichni jsme skvělí takoví, jací jsme, dokud jsme to my! :)
Tady jsem výjimečně viděla nejdříve film, pak jsem se rozhodla, že si přečtu i knihu. V úvodu se píše: "S touto myšlenkou a jen pro potěšení dnešních dětí byl psán příběh "čaroděje ze země Oz". Pokouší se být moderní pohádkou, v níž jsou zachovány zázraky a radost a vynechány bolesti a noční můry." Já teda nevím, ale spoustu pasáží rozhodně nebylo mírumilovných, např.: "Zvedl proto sekeru, a když rys běžel kolem, sekl ho s ní tak prudce, že mu dočista usekl hlavu od těla, a rys se mu skutálel k nohám rozťat vedví." To jen k té absenci "bolesti a nočních můr" :D ale jinak je to celkem milá pohádka :)
Ke kultovní dětské knize jsem se dostala až po třicítce, kdy jsem si ji četla s dětmi. A popravdě jsem si nikdy nemyslela, že to je až taková divočina :-) Příběh drsný i naivní zároveň (množství uťatých hlav a končetin vyvažují statečnost, dobré srdce a porcelánové panenky....), dcery ale nesmírně zaujal a musely jsme číst vždy několik kapitol najednou. Každá si našla svou oblíbenou postavu, se kterou sdílely její touhy a dobrodružství. Coby dětská kniha rozhodně obstojí... a já přivíram oko ;-)
O téhle knížce jsem tu a tam zaslechla, ale nikdy ji nečetla, až nedávno, kdy jsem na ni s dětmi narazila v knihovně. A přiznám se, že mě nenadchla. Na to, jak často a nadšeně bývá zmiňována a citována, mi zas tak skvělá nepřišla. Nedávalo mi to smysl, a vlastně se mi to moc nelíbilo ani jako pohádka pro děti. O nic jsem jako malá nepřišla.
Ze začátku mi chvíli trvalo, než mi přestal vadit malinko infantilní styl vyprávění, na kterém je hodně znát, že je kniha v první řadě zaměřená na menší školní děti. Příběh je ale tak plný krásně uhozených a přitom chytrých nápadů, že si mě po pár kapitolách úplně získal. Veliký strašlivý Oz a jeho mazaná řešení mě moc bavili a oblíbil jsem si postupně i čtveřici hlavních hrdinů, ze kterých každý má svůj zajímavý příběh. Překonalo to moje očekávání. Na konci mi scházela jediná věc (následuje malý spoiler): Dozvědět se, jestli se drvoštěp ještě potká se svým děvčetem.
Velmi roztomilá pohádka, pobavila jsem se. Trošku mě mrzí, že jsem prošvihla box od Dobrovského. Ráda se k této dětské klasice vrátím. A stejně jako u Heidi mě mrzí, že jsem se do země Oz dostala až na prahu své 30... Ale těším se na návrat v podobě gamebooku.
Kniha je fantastická. Četla jsem ji až jako dospělá. Je napsaná moc pěkným stylem, příběh je zajímavý, neotřelý, stále mě zajímalo, co bude dál a moc se mi líbily všechny hlavní postavy. V knize je určitá humorná absurdní logika, která je ale krásně dětská a třeba šestileté dítě by v tom vůbec absurdity nemuselo vidět, protože to svým způsobem odpovídá dětskému chápání a logice. Příběh je přehledný, napsaný velmi konzistentně. Myslím to tak, že v jiných knihách jsou často úseky, které stylem humoru, stylistikou, nebo myšlenkově vůbec neodpovídají věku, pro který jsou psané. Zde je text v tomto ohledu krásně konzistentní, vše je jakoby psáno s pochopením pro dětskou duši, aby to chápala, orientovala se v tom. Napjaté a nebezpečné situace se tu vždy krásně vyřeší, příběh tedy spíše hladí a čtenáře zajímá, než že by napětím drásal duši. Nějak mě postavy a celý příběh úplně okouzlily, občerstvily. Věkově to vnímám nejlépe cca 6-10 let, u nás to četla dcera (8) a velmi to sedlo. Kniha podle mě opravdu patří do klasiky dětské literatury. Je v ní mnoho milého, lidského, zároveň krásně dětsky nevinného, naivního, pohádkového. Příběh je kompaktní, zajímavý, pěkně ucelený, celkově uspokojující.
Absolutně nechápu, jak mi mohl tento příběh uniknout! Je to krásná pohádka, místy mi připomínala Petra Pana, někdy zase Nekonečný příběh. Ale jsem ráda, že jsem knihu poslouchala prostřednictvím příjemného a zkušeného hlasu Kláry Sedláčkové Oltové, protože mě do příběhu úplně vtáhl a všechny radosti i strasti jsem prožívala s Dorotkou.
Určitě doporučuji nejen jako pohádku dětem před spaním. Vážně to stojí za to.
Nádherná vzpomínka na Dorotku a spoustu dalších postav, hlavně na věrného psa Tota. Nádherný děj z úplně nové země. Moc doporučuji!
Na Čaroděje ze země Oz jsem začal číhat od doby, co jsem coby drobotina uslyšel o jeho pornografické parodii (Čaroděj ze země Koz byl ale pouhým výmyslem scénaristů sitcomu Comeback). Udice už byla i tak nahozena, a tak posléze přišel na řadu legendární film s Judy Garland, Disneyovský prequel Mocný vládce Oz s Jamesem Francem a Milou Kunis v latexových gatích – můj filmový guilty pleasure. Bylo načase seznámit se s vyprodanou knihou.
A tak když vyšlo vydání od Drobku, zaplesal jsem jako slaměný Strašák/Hastroš nad erekcí, koupil a rovnou se začetl. No a nic moc teda...
Přijde mi to takové dějově řídké. Navíc autor by se uplatnil spíše jako DJ, protože mixování různých existujících věcí mu fakticky jde. Zkrátka taková Narnie (či Harry Potter) s kolísavou čtivostí. Co ale kvituju je a) fakt, že Baum se nezalekl výzvy, a v knize se to místy rube hlava nehlava (doslovně), b) že kniha je snad první, která popisuje virtuální realitu a VR brýle, které jdou do módy teprve teď.
Tři hvězdy dávám za čtivější pasáže, délku knihy a Čarodějův příběh. A taky za skvělý sequel v podobě gamebooku(!) Oz.
České vydání od Drobku je zvláštní... vybaveno je pěkně, nicméně kromě překlepů a (pokud se dobře pamatuju) občasného problému se skloňováním se tu najdou i nějaké chyby v (těch několika málo) ilustracích (např. čáp má Hastroše chytit nohami, ne do zobáku, u všech do mrtě rozbitých čarodějek!!)
Přijde mi skvělé, že z tenhle prostý příběh inspiroval tolik zajímavých filmů. Bohužel se obávám, že čtenářský zájem je dnes už trochu jinde. Víc než Dorotčin příběh se mi líbilo poučení u lva, plecháče a strašáka. Jedno přečtení stačilo.
Omylem jsem komentář v roce 2015 zařadila k vydání zjednodušené verze, byť vyšlo pod stejným titulem. Tak nyní napravuji, moje srdcovka je právě původní, ten „pravý“ Čaroděj ze země Oz…
-------
Tuhle knihu jsem jako dítě milovala a četla jsem ji mockrát. Bohužel se mi pak ztratila - a já měla stále v paměti tehdejší vydání (z roku 1962) s trochu zvláštními, tajemnými a hodně působivými ilustracemi, jejichž autorem byl Arnošt Karásek. Vzpomínala jsem na Plechového drvoštěpa, Slaměného Hastroše...
Když jsem pak mnohem později viděla animovaný film, byla jsem moc zklamaná. Z Plechového drvoštěpa byl Železňák, ze Slaměného Hastroše Strašák... A z poetického a něžného příběhu plného fantazie, jehož hlavním poselstvím se mi jevilo to, že lidi mají být k sobě dobří a vzájemně si pomáhat, se stal potřeštěný příběh komických postaviček a divného humoru.
A šťastný závěr? Knížku jsem nedávno po dlouhých letech našla v zadní řadě knih doma v knihovně. S jakým dojetím jsem se po tak dlouhé době začetla - a je to stejně krásné, stejně čtivé, stejně napínavé i dojemné... Tahle knížka nestárne, a to jí je již více jak 100 let...
Až v dospělosti jsem ocenila výborný překlad Jakuba Markoviče.
A ještě jeden aktuální dodatek: Nyní čtu se čtyřletou vnučkou, a přestože běžně u knížek dlouho nevydrží, vše čteme s přestávkami, tady seděla jak zařezaná s otevřenou pusou a vykulenýma očima. Naráz jsme přečetly skoro půl knížky, a to se u naší akční vrtulky fakt nestává… Moc jí to chytlo.
Vynikajúca klasická rozprávka. Baum nehľadá zaujímavosť fantazijnej krajiny v jazykolamoch a logických paradoxoch, ani v matematických teóriách pravdepodobnosti a hier, podobne ako Lewis Caroll v Alici v krajine zázrakov. Naopak Čarodejník z krajiny Oz sa nesie na vlne dobrodružného príbehu s jasným cieľom. Logika deja je prispôsobená prostrediu, no nie je lámaná cez koleno, je podaná jasne a zrozumiteľne. Niet divu, že spisovateľ siahol po tvorivom pere a vytvoril následne niekoľko ďalších pokračovaní osvedčeného konceptu.
Nevím, po tom, jak tu všichni tuhle pohádku hodnotí vysoce, je mi až blbý říct, že mě to nijak moc neoslovilo, ale zkusím to někdy ještě jednou...
Čaroděj ze země Oz je fantasy román amerického spisovatele Lymana Franka Bauma. Hrdinkou knihy je Dorotka a za mě stojí za pozornost.